Legislativní novinky s komentářem
JUDr.
Jan
Šafra
LL. M.
Členství v orgánu právnické osoby
V rámci rekodifikace soukromého práva doznala od 1.1.2014 významných změn jak úprava
podmínek pro vznik členství v orgánech právnické osoby, tak úprava práv a povinností členů těchto
orgánů. Jak ukazují přípravy novelizace
NOZ1) a
ZOK2), další změny budou ještě
následovat.
Obecná úprava týkající se práv a povinností členů orgánů právnických osob a jejich
odpovědnosti z výkonu funkce vyplývající je obsažena v
NOZ a použije se pro všechny druhy právnických osob.
Tuto úpravu pak dále rozvádí ZOK s ohledem na
specifickou povahu obchodních společností. ZOK se v
tomto ohledu snaží zejména reflektovat vývoj na evropské úrovni a inspirovat se zahraničními
zkušenostmi, proto také zavádí nová pravidla pro kontrolu vnitřní správy obchodních
společností.
Podmínkou pro členství v orgánu právnické osoby je plná svéprávnost. Výjimkou je případ,
kdy se hlavní činnost právnické osoby týká nezletilých nebo osob s omezenou svéprávností a zároveň
hlavním účelem právnické osoby není podnikání. V tomto případě
NOZ umožňuje, aby zakladatelské právní jednání určilo,
že členem voleného kolektivního orgánu právnické osoby může být i osoba nezletilá nebo osoba s
omezenou svéprávností. Tato výjimka je předmětem obsáhlých diskuzí a připravovanou novelou
NOZ by měla být zrušena.
Další podmínka členství se týká situace, kdy byl osvědčen úpadek osoby, která se má stát
členem orgánu právnické osoby. Taková situace obecně vzniku členství nebrání, podmínkou však je, aby
osoba úpadce tuto skutečnost oznámila před tím, než se stane členem orgánu právnické osoby. V
opačném případě se může každý, kdo osvědčí právní zájem, domáhat toho, aby takového člena orgánu
právnické osoby odvolal soud. V případě obchodních společností je zákonodárce samozřejmě
přísnější.
Členem orgánu právnické osoby se nově může stát i jiná právnická osoba, je však třeba, aby
tato zmocnila konkrétní fyzickou osobu, která bude při výkonu funkce člena orgánu zastupovat. Pokud
tak neučiní, tak platí, že ji při výkonu funkce zastupuje člen jejího statutárního orgánu. Toto
ustanovení však zřejmě dozná změn v rámci připravované novelizace, neboť ve svém důsledku může vést
k situaci, kdy nebude možné konkrétní fyzickou osobu, která by funkci člena orgánu vykonávala,
dohledat. Podmínkou zápisu právnické osoby jako člena orgánu jiné právnické osoby by mělo být právě
určení osoby zástupce pro výkon funkce.
Vztah mezi právnickou osobou a členem jejího orgánu se řídí ustanoveními
NOZ o příkazní smlouvě, dále ustanoveními, která
upravují jednotlivé typy právnických osob (těmi jsou
korporace
, fundace
a ústavy), a v případě
obchodních společností a družstev (které lze obecně označovat jako obchodní korporace
) také
ustanoveními ZOK, případně smlouvou o výkonu funkce.
Zde je třeba upozornit, že není-li ve smlouvě o výkonu funkce sjednán způsob odměňování za výkon
funkce člena orgánu obchodní společnosti, platí, že výkon funkce je bezplatný. Odměna za výkon
funkce však nemusí být vyplacena, pokud tento výkon přispěl k nepříznivým hospodářským výsledkům
společnosti.Člen voleného orgánu jakékoli právnické osoby má dle
NOZ povinnost jednat s péčí řádného hospodáře, tedy s
nezbytnou loajalitou, pečlivostí a odbornými znalostmi. Důsledkem porušení povinnosti jednat s péčí
řádného hospodáře je povinnost nahradit právnické osobě škodu tímto porušením způsobenou. V případě,
že člen orgánu právnické osobě škodu způsobenou porušením povinnosti při výkonu funkce, ručí za
dluhy právnické osoby v rozsahu, v jakém způsobenou škodu nenahradil. Porušením péče řádného
hospodáře je dle NOZ i situace, kdy osoba přijme funkci
člena orgánu a v této setrvává, ačkoli ví, že na ni nestačí. V rámci příprav novelizace
NOZ se navrhuje zrušit toto vymezení péče řádného
hospodáře a pouze obecně stanovit, že člen orgánu právnické osoby je povinen vykovávat funkci s
touto péčí. ZOK dále klade důraz na to, aby člen orgánu
obchodní společnosti jednal pečlivě, informovaně a v zájmu obchodní společnosti. Důsledky porušení
povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře jsou v tomto případě přísnější, vedle povinnosti nahradit
společnosti vzniklou škodu, je člen, který povinnost jednat s péčí řádného hospodáře porušil,
povinen vydat společnosti prospěch, který tímto porušením získal.
1) zákon č. 89/2012 Sb.,
občanský zákoník
2) zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních
společnostech a družstvech (zákon o obchodních
korporacích)