Fond kulturních a sociálních potřeb v roce 2014

Kromě samotné vyhlášky je ale nutné upozornit také na § 60 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a § 33 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, které obsahují základní úpravu FKSP a současně obsahují zmocnění k vydání vyhlášky o FKSP.

Vyhláška o FKSP se vztahuje na organizační složky státu a PO⁵⁾, a to jak na státní, tak na organizace zřízené územními samosprávnými celky.

Na úvod uveďme, že základní příděl, kterým je tvořen fond, činí 1% z ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy a náhrady platů, popřípadě na mzdy a náhrady mzdy a odměny za pracovní pohotovost a dále na odměny a ostatní plnění za práci vykonávanou v rámci odborného výcviku na produktivních činnostech žáků učilišť. Od roku 2011 došlo k významnému snížení základního přídělu do fondu z 2% na 1%, což se zákonitě projevilo v možnostech poskytování příspěvků z fondu.

Dalšími příjmy fondu potom jsou náhrada škod a pojistná plnění od pojišťovny vztahující se k majetku pořízenému z fondu a peněžní a jiné dary určené do fondu. U PO jsou příjmem fondu také příjmy z pronájmu rekreačních a sportovních zařízení, na jejichž provoz PO přispívá z fondu.

PO je povinna sestavit rozpočet fondu a stanovit způsob jeho čerpání. Pravidla pro hospodaření s FKSP mohou být stanovena samostatnou směrnicí, ale mohou být např. i součástí kolektivní smlouvy, pokud o tvorbě a čerpání spolurozhoduje také odborová organizace. Každopádně tato pravidla musí být někde prokazatelně stanovena. V těchto pravidlech potom bude upraveno, za jakých podmínek, v jaké výši a jak často budou příspěvky poskytovány, tato skutečnost bude následně využita při sestavování rozpočtu.

Při používání fondu se postupuje v souladu se schváleným rozpočtem a lze z něj čerpat pouze výdaje explicitně určené vyhláškou o FKSP, tedy:

Z fondu lze také pořizovat hmotný majetek, který slouží kulturním a sociálním potřebám zaměstnanců. V neposlední řadě lze z fondu poskytovat půjčky, a to půjčky na bytové účely a sociální půjčky a výpomoci.

Naprosto zásadní je, že veškerá plnění z fondu, s výjimkou sociálních výpomocí, sociálních půjček a darů, jsou zaměstnancům poskytována nepeněžní formou.

Příspěvkem, pokud není stanovena jeho výše, může být i plná úhrada nákladů, opět záleží zejména na pravidlech hospodaření s FKSP a samozřejmě na finančních možnostech tohoto fondu.

Prostředky fondu se ukládají na samostatném účtu u bank a poboček zahraničních bank, není tedy možné, že by tyto prostředky byly evidovány na samostatném analytickém účtu u běžného účtu organizace nebo byly např. vedeny na pokladně.

Převody peněžních prostředků na zálohy na základní příděl do fondu se uskuteční nejpozději do konce měsíce následujícího po měsíci, v němž k tvorbě fondu došlo, přičemž tvorba fondu znamená zaúčtování přídělu do nákladů na účet 527. Jak často bude tato tvorba uskutečňována, záleží na stanovených pravidlech, může tak být každý měsíc, čtvrtletně, pololetně, ale nelze vyloučit ani variantu jednou ročně.

Co se týká okruhu osob, kterým je možné z FKSP přispívat, příslušná úprava je obsažena v § 3 odst. 3 vyhlášky o FKSP. Jedná se o tyto osoby:

Znamená to tedy, že příspěvky jsou prvotně určeny zaměstnancům PO nebo organizační složky státu, ale okruh osob, kterým lze příspěvky poskytovat, je přeci jenom širší, a to zejména o důchodce a rodinné příslušníky. Naopak příspěvky nelze poskytovat pracovníkům, kteří mají uzavřenou dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti, zejména proto, že z objemu těchto odměn se FKSP nevytváří.

Do okruhu osob, kterým je možné z FKSP příspěvky poskytovat, patří také nezaopatřené děti s tím, že nezaopatřenost dítěte se posuzuje podle § 11-16 zákona o státní sociální podpoře⁶⁾, kde je zejména vymezeno, co se rozumí soustavnou přípravou dítěte na budoucí povolání.

Při poskytování příspěvků je nutné postupovat vždy přesně v souladu s příslušnou úpravou, a to i v jejím širším kontextu.

Poskytování příspěvků, případně dalších plnění, má dopad také do oblasti daně z příjmů fyzických osob u zaměstnanců, kterým je příspěvek poskytován. Řada příspěvků je od daně z příjmů osvobozena, pokud jsou zachovány podmínky, které ZDP⁸⁾ pro uplatnění osvobození stanovuje. Podmínky pro osvobození je ale nutné vždy pečlivě zkoumat.

Řekněme si tedy, jak se budou jednotlivé příspěvky posuzovat z pohledu daně z příjmů.

Z § 6 odst. 9 písm. b) ZDP vyplývá, že od daně z příjmů je osvobozena hodnota stravování poskytovaného jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti nebo v rámci závodního stravování zajišťovaného prostřednictvím jiných subjektů. Základní podmínkou je tedy nepeněžní forma plnění, což ale vyžaduje i vyhláška o FKSP. Pokud by zaměstnavatel přispíval na stravování peněžně, potom by osvobození nebylo možné uplatnit, a navíc takový peněžní příspěvek by ani nesměl být z FKSP poskytnut. To tedy znamená, že pokud bude příspěvek poskytnut v souladu s úpravou vyhlášky o FKSP, bude se u zaměstnance jednat o příjem osvobozený od daně.

Za nepeněžní formu plnění se považuje i poskytování stravenek.

Z daňového hlediska se bude jednat o příjem zaměstnance osvobozený od daně, pokud budou splněny podmínky § 6 odst. 9 písm. d) ZDP. Z této úpravy mimo jiné vyplývá, že od daně jsou osvobozena nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnancům z FKSP ve formě možnosti používat rekreační, zdravotnická a vzdělávací zařízení. Jde-li však o poskytnutí rekreace včetně zájezdů, je u zaměstnance z hodnoty nepeněžního plnění od daně osvobozena v úhrnu nejvýše částka 20 000 Kč za kalendářní rok. Jako plnění zaměstnavatele zaměstnanci se posuzuje i plnění poskytnuté pro rodinné příslušníky zaměstnance.

Podle zmiňovaného § 6 odst. 9 písm. d) ZDP lze osvobodit i příspěvky na kulturu, vzdělávání, tělovýchovu a sport poskytované podle § 9 vyhlášky o FKSP. V souladu s touto úpravou lze z fondu přispívat zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům na:

A v souladu s § 6 odst. 9 písm. d) ZDP jsou od daně z příjmů osvobozeny nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnancům z FKSP ve formě možnosti používat rekreační, zdravotnická a vzdělávací zařízení, předškolní zařízení, závodní knihovny, tělovýchovná a sportovní zařízení nebo ve formě příspěvku na kulturní pořady a sportovní akce. Podmínkou je opět nepeněžní forma plnění.

Z daňového hlediska lze opět postupovat podle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP a za splnění stanovených podmínek tento příspěvek považovat za příjem osvobozený od daně.

Z daňového hlediska se postupuje podle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP, aplikuje se jako nepeněžní plnění ve formě možnosti používat zdravotnická zařízení.

Vzhledem k tomu, že pořizované vybavení je majetkem PO, pořízení tohoto vybavení nemá žádný dopad do oblasti zdanění zaměstnanců.

Z daňového hlediska je poskytování těchto příspěvků upraveno v § 6 odst. 9 písm. p) ZDP. Toto ustanovení stanoví podmínky pro osvobození a limitní částku, která činí 30 000 Kč ročně. V případě příspěvku na penzijní připojištění se státním příspěvkem a v případě doplňkového penzijního spoření musí být příspěvek zaměstnavatele poukázán na účet zaměstnance u penzijní společnosti. V případě soukromého životního pojištění musí být příspěvek poukázán na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi zaměstnancem jako pojistníkem a pojišťovnou. Dále musí platit, že právo na plnění z pojistných smluv soukromého životního pojištění má pojištěný zaměstnanec, a je-li pojistnou událostí smrt pojištěného, osoba určená podle zákona upravujícího pojistnou smlouvu, kromě zaměstnavatele, který hradil příspěvek na pojistné.

Všechny podmínky je tedy nutné dobře prověřit a osvědčit, že byly naplněny.

Z pohledu daně z příjmů je u zaměstnanců rozhodující ustanovení § 3 odst. 4 písm. j) bod 1 ZDP, podle kterého předmětem daně není majetkový prospěch vydlužitele při bezúročné zápůjčce. Peněžní zvýhodnění spočívá v tom, že zaměstnanec nemusí z této zápůjčky (nové označení pro půjčku dle NOZ) odvádět daň, resp. není předmětem daně.

Co se týká daňového posouzení, z úpravy § 6 odst. 9 písm. o) ZDP vyplývá, že od daně jsou osvobozeny příjmy do výše 500 000 Kč poskytnuté zaměstnavatelem jako sociální výpomoc zaměstnanci v přímé souvislosti s překlenutím jeho mimořádně obtížných poměrů v důsledku živelní pohromy, nebo ekologické či průmyslové havárie na územích, na kterých byl vyhlášen nouzový stav. V jiných případech ale ZDP poskytnutí sociální výpomoci neosvobozuje, sociální výpomoci poskytované zaměstnavatelem z FKSP nejbližším pozůstalým jsou potom příjmem osvobozeným od daně v souladu s § 4 odst. 1 písm. k) ZDP.

Poskytnutí sociální výpomoci v jiných než uvedených případech potom bude představovat zdanitelný příjem zaměstnance.

Z daňového hlediska je problematika darů řešena v § 6 odst. 9 písm. g) ZDP, podle kterého je od daně z příjmů osvobozena hodnota nepeněžního bezúplatného plnění poskytovaného z FKSP, a to až do úhrnné výše 2 000 Kč ročně u každého zaměstnance. Důležitá je tedy v tomto případě skutečnost, že i přesto, že vyhláška o FKSP umožňuje poskytování peněžních darů, ZDP osvobozuje pouze nepeněžní bezúplatná plnění, to znamená, že peněžní dary představují u zaměstnance zdanitelný příjem. V praxi bývají častější peněžní dary, je tedy nutné nenechat se touto určitou odlišností právní úpravy zmást a peněžní dar správně zdanit.

Cílem příspěvku bylo zrekapitulovat základní pravidla čerpání a tvorby FKSP platná v roce 2014 a upozornit na daňové souvislosti u zaměstnanců jako příjemců příspěvků z FKSP.