Zjistili jsme, že v osobním spise uloženém na personálním útvaru se u některých zaměstnanců nenachází pracovní smlouva. Jedná se o jednotlivé případy, kdy pracovní poměr zaměstnanců trvá více než 20 let. Požádali jsme dotčené zaměstnance, aby nám předložili svůj výtisk, ale ani oni jej nemají. Na písemné formě pracovní smlouvy bylo u nás vždy trváno. V průběhu let docházelo k různým organizačním a personálním změnám a tuto agendu spravovalo několik různých subjektů a personalistů. Pravděpodobně se někde v průběhu let tyto dokumenty „zatoulaly“. Jaké jsou důsledky tohoto stavu pro zaměstnavatele a jak bychom měli v tomto případě postupovat?
Pracovní smlouva
Rudolf
Pospíšil
Odpověď:
Při absenci písemných vyhotovení pracovních smluv může dojít k řadě situací, kdy názor na obsah pracovní smlouvy bude rozdílně interpretován zaměstnancem nebo zaměstnavatelem. To se týká jak obligatorních ustanovení pracovní smlouvy, kterými jsou den nástupu do práce (z toho je vyvozována i délka trvání pracovního poměru u zaměstnavatele), místo výkonu práce a sjednaný druh práce. Zejména dvě naposledy uvedené náležitosti mají pro zaměstnance i zaměstnavatele zásadní dopady na podmínky výkonu práce, oboustranná nejistota o jejich konkrétním obsahu může vést ke vzájemným kolizím.
Totéž se týká i dalších náležitostí pracovních podmínek obsažených v pracovní smlouvě.
Některé skutečnosti lze dovodit z jiných dokumentů, např. ze mzdových či platových výměrů, z dohod o změně pracovních smluv, z popisů pracovních činností apod. Sjednaný druh práce lze vyžadovat minimálně v tom rozsahu, ve kterém jej zaměstnanec v současné době plní tzv. konkludentně.
Povinnost vést pracovněprávní dokumentaci spočívá plně na zaměstnavateli, proto by mělo být v jeho zájmu uváděnou situaci uvést do souladu s pracovněprávními předpisy. Lze tak učinit nejlépe písemnou dohodou o změně pracovní smlouvy, ve které by obě smluvní strany konkretizovaly vzájemná práva a povinnosti, tj. sjednané pracovní podmínky.