Jednoduché účetnictví i pro nově vzniklé spolky

V této souvislosti se v uvedeném § 38a jasně hovoří o tom, že jednoduché účetnictví mohou vést občanská sdružení a jejich organizační jednotky s právní subjektivitou. Některé výklady však dovozují, že nově po 1.1.2014 mohou vznikat jen spolky, nikoliv občanská sdružení, a tak nově vzniklé spolky již jednoduché účetnictví vést nemohou. Proti tomuto výkladu je třeba se ohradit a vznést množství právních argumentů.

Prvním z nich je ustanovení § 3045 NOZ, který stanoví, že: „sdružení podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů se považují za spolky podle NOZ“. Obdobně se organizační jednotky občanských sdružení považují za pobočné spolky. Toto ustanovení je třeba chápat jako zákonnou fikci, která stanovuje, že občanské sdružení vzniklé před 1.1.2014 je spolkem. Stanovuje sjednocení (bez výjimky) právního postavení a charakteru občanského sdružení i spolku do jediné právní formy, tedy spolku podle NOZ.

Odlišný výklad by totiž zavdával možnost vzniku dvou kategorií spolků. Existovaly by „spolky nové“ vzniklé po prvním lednu 2014 podle NOZ a dále kategorie občanských sdružení, na které se (ve vybraných případech) pohlíží jako také na „spolek z konverze“.

Další argument vyplývá přímo z dalších ustanovení NOZ. Například NOZ užívá označení občanské sdružení v některých svých větách, např.: (§ 3045 odst. 1 věta druhá). A toto zvláštní vyjádření, pokud by bylo izolované, by bylo nesmyslné (podle § 3045 odst. 1 věta první občanská sdružení nadále neexistují - stala se spolky). Smysl věty druhé (a dalších dvou výskytů v přechodných ustanoveních NOZ) se odvozuje pouze od znění věty prvé § 3054 odst. 1. Tento význam je možný právě jen proto, že navazuje (gramaticky - slohově) na předchozí větu.

Nelze tedy mít za to, že by samotný NOZ vytvářel dvě kategorie spolku s různým právním postavením, které by se odlišovaly označením jako „spolek“ „občanské sdružení“.

Sám NOZ navíc ve svém ustanovení § 3029 stanovuje, že kde se dovolávají právní předpisy ustanovení, resp. institutů, zrušených NOZ, použije se odpovídající ustanovení (institut) NOZ. Tedy, kde jiné předpisy užívají původní instituty, např. občanské sdružení, platí, že se ustanovení vztahuje na institut podle NOZ - v daném případě spolek. Tentýž princip musí být uplatněn i v případě jiných právních předpisů, tedy i u § 38a ZÚ.

Protiargument odpůrců tohoto pojetí je opírán o fakt, že § 38a ZÚ je třeba vykládat jako ustanovení zvláštní, které podle pravidla vylučuje výše popsané uplatnění § 3029 NOZ. Důvodem by zřejmě měla být skutečnost, že podle systematického výkladu je třeba u předpisů, které byly jako celek novelizovány v souvislosti s rekodifikací civilního práva (harmonizačním zákonem), shledat vůli zákonodárce v tom směru, že u novelizovaného předpisu by neponechal původní termín, nýbrž by jej nahradil termínem novým, pokud by jeho vůlí bylo, aby se ustanovení § 38a vztahovalo i na „nové“ spolky. Vůle zákonodárce k omezenému výkladu § 38a není zjevná, zato je zjevný rozpor takového výkladu s § 2 odst. 2 NOZ: ustanovení zákona přikládat jiný význam, než jaký plyne ze slov a z jasného úmyslu zákonodárce. Nelze tedy mj. dovozovat význam podle domýšleného úmyslu zákonodárce tam, kde chybí slova. Naopak, pokud by zákonodárcovou vůlí bylo rozlišit právní formu spolku na dvě sub-formy - spolek vzniklý po 1.1.2014 spolek/občanské sdružení vzniklé před 1.1.2014, musel by tuto vůli explicitně projevit a vymezit se tak oproti generálnímu významu označení „občanské sdružení“, jak jej řeší § 3029 NOZ.