Daně a účetnictví NO v souvislosti s NOZ - Hlavní a vedlejší (hospodářská) činnost - podnikání NO

NOZ upravuje činnost spolků v § 217. V odst. 1 definuje hlavní činnost následovně:

V dalších odstavcích pak NOZ stanovuje, že:

NOZ výslovně povoluje nadaci podnikání v § 307, který stanovuje, že:

I u ústavu se NOZ zmiňuje o tom, že ústav vymezí předmět své činnosti, případně i předmět svého podnikání. S podnikáním v rámci vedlejší činnosti se tedy i u ústavu počítá.

Pojem podnikání je definován v § 420 NOZ. Podnikání je definováno jako výdělečná činnost konaná živnostenským, nebo obdobným způsobem na vlastní účet a odpovědnost se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku. Z této definice je při posuzování jednotlivých činností třeba vycházet. V mnoha případech se může stát, že do konce roku 2013 vykonávala NO v rámci hlavní činnosti různé činnosti, které nyní v roce 2014 bude muset zařadit do vedlejší (hospodářské) činnosti, protože jde o podnikatelské činnosti.

Příkladem mohou být výstavy organizované několikrát ročně (soustavná činnost), benefiční koncerty, aukce a dražby, vzdělávací semináře atd., které jsou prováděné se záměrem zisku. NO těmito způsoby běžně získávají finanční zdroje pro realizaci projektů souvisejících s jejich účelem. Tyto činnosti splňují všechny znaky podnikání a jedná se tedy o podnikatelské činnosti. Nemohou proto být v souladu s NOZ, ale ani v souladu se ZDP zařazeny mezi hlavní činnosti.

Zvlášť je třeba upozornit na výše citované ustanovení platné pro spolky, které jim zakazuje vykonávat podnikání, ale i tzv. jiné výdělečné činnosti v rámci hlavní činnosti. Jiná výdělečná činnost není v NOZ definována. Vzhledem k tomu, že podnikání je výdělečnou činností a zákon mluví o „podnikání nebo jiné výdělečné činnosti“, lze z toho usuzovat, že jiná výdělečná činnost je také výdělečná jako podnikání, ale je v něčem jiná, tj. nesplňuje všechny znaky podnikání definované v NOZ. V současné době je toto záležitostí výkladu, popřípadě budoucí definice. Dle mého názoru může jít o výdělečné činnosti, které nejsou prováděny soustavně, nebo o výdělečné činnosti, které nejsou prováděny se záměrem zisku.

Pojmy podnikání a podnikatelské činnosti nyní hojně používá i ZDP, který definuje veřejně prospěšného poplatníka jako osobu, která v souladu se svým zřizovacím (zakladatelským) dokumentem jako svou hlavní činnost vykonává činnost, která není podnikáním. Zde bych zejména zdůraznila to, že nyní ZDP klade podmínku na aktivní vykonávání nepodnikatelských činností.

Do roku 2013 stačilo pokud nezisková organizace nebyla zřízena za účelem podnikání a činnosti, které měla v rámci plnění svého účelu vykonávat, byly uvedeny v zakládacím, zřizovacím či jiném obdobném dokumentu. Samotné vykonávání činností již nebylo předmětem posouzení.

Příjmy, které u veřejně prospěšných poplatníků s tzv. úzkým základem daně nejsou předmětem daně, jsou definovány jako příjmy z nepodnikatelských činností, u nichž jsou výdaje (náklady) související s těmito činnostmi vyšší.

U poplatníků s tzv. širokým základem daně ZDP odkazuje na nepodnikatelské činnosti v podmínce na použití úspory na dani získané snížením základu daně v souladu s § 20 odst. 7 ZDP. Tito poplatníci musí úsporu na dani použít v následujícím zdaňovacím období ke krytí nákladů (výdajů) prováděných nepodnikatelskou činností.

Z pohledu ZDP je pro volbu správného postupu zásadní posouzení při zdaňování příjmů činností NO a rozlišení těchto činností na podnikatelské a nepodnikatelské.

Hlavní a vedlejší (hospodářskou) činnost pro účely účetnictví upravuje vyhláška č. 504/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro ty účetní jednotky, u kterých není hlavním předmětem činnosti podnikání. Tato definice se pro rok 2014 nezměnila.

Vyhláška zahrnuje do hlavní činnosti „veškeré činnosti, pro které byla účetní jednotka zřízena zvláštním právním předpisem, zřizovací listinou, nebo jiným dokumentem“. Do hospodářské činnosti pak zahrnuje „činnosti stanovené zvláštním právním předpisem, nebo činnosti stanovené ve zřizovací listině, statutu, nebo zakládací listině, např. činnost doplňkovou, vedlejší, podnikatelskou, nebo jinou činnost“.

Hlavní a hospodářskou činnost organizace vykazují ve výkazu zisku a ztráty zvlášť. Ze stávajícího znění vyhlášky sice neplyne, že by hlavní činnost nemohla zahrnovat i činnosti podnikatelské, nicméně s ohledem na návaznost účetní závěrky na daňové postupy a také s ohledem na účel výkaznictví, doporučuji sladit náplň hlavní a vedlejší (hospodářské) činnosti pro účely účetního výkaznictví, daně z příjmu i plnění podmínek NOZ.

ZDPH sice neřeší hlavní a vedlejší činnost NO, ale rozhodně stojí za zmínku, že i podle něj je třeba posuzovat jednotlivé činnosti, které organizace vykonává.

Z pohledu ZDPH je zásadní posoudit to, která činnost je ekonomickou činností, či nikoliv. Ekonomická činnost je definována jako soustavná činnost výrobců, obchodníků a osob poskytujících služby, či využití hmotného a nehmotného majetku za účelem získání příjmů, pokud je tento majetek využíván soustavně.

Jakmile NO vykonává jakoukoliv ekonomickou činnost, je tzv. osobou povinnou k dani a musí sledovat to, zda nepřekročí limit stanovený pro plátce DPH a sledovat i plnění ostatních ustanovení ZDPH.

Různé zákony stanovují různá pravidla pro klasifikaci činností NO. Klíčovým se v roce 2014 jeví zejména posouzení jednotlivých činností s ohledem na definici podnikání, tedy zda ta či ona činnost je podnikatelskou, či nepodnikatelskou činností. Tato klasifikace je významná pro posouzení plnění podmínek stanovených zejména v NOZ a v ZDP.