Rozbor novel ČÚS vydaných ve Finančním zpravodaji č. 1/2014 (pro ÚSC a PO)

Prvotně bych se chtěl dotknout problematiky „okamžiku vydání“. Princip neměnnosti účetních metod v rámci účetního období vyžaduje, aby vydání předpisů obsahující závazné změny účetních metod bylo provedeno vždy před skončením účetního období a to vždy pro následující účetní období. Tento princip byl zatím „víceméně“ respektován (vydávání předpisů 31. 12. ...). To, co se stalo nyní však danou „únosnou mez“ překročilo.

Finanční zpravodaj obsahující dané změny byl vydán dne 23.1.2014, nicméně úsměvné je datování, které se v hlavičce Finančního zpravodaje objevuje, a to na 31.12.2013. MF ČR tedy začíná pracovat s variantou, že předpis nepokrytě vydá v průběhu roku, zároveň požaduje ale retroaktivní aplikaci na daný rok, což rozhodně nevysílá dobrý signál příslušným účetním jednotkám.

Na druhou stranu musíme připustit, že změna ČÚS obsahuje zejména přizpůsobení se změnám vyhlášky č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky, po novele č. 473/2013. Označme to tedy spíše jen za jakousi opožděnou reakci MF ČR, ale objevují se i nové zásahy do metod, což při vyhlášení v druhé polovině ledna 2014 lze považovat za zásah velice sporný (zejména u ČÚS 708).

Nyní již k jednotlivým změnám:

Pouze technické změny bez jakýchkoliv dopadů na reálné vedení účetnictví.

V zásadě se jedná pouze o upřesnění reagující na změny v účtech (například změna v bodu 5.1.4. reaguje na změnu, která nastala již v roce 2012; až po dvou letech je upraven „závazný“ ČÚS na správné znění). V rámci změn předpisu došlo k pochopení, že půjčku z fondu kulturních a sociálních potřeb (dále jen „FKSP“) je možno poskytnout také v hotovosti, nicméně řada neúplných nebo nepřesných účetních postupů, pracovně je nazýváme „nedorazy“, stále v předpise zůstává (například někdo dovozuje ze znění 6.3.2. b, že není možno v tomto případě zapojit 413, ale pouze 414. Doporučujeme na tento nedostatek předpisu nebrat ohledy, jedná se jen o jeden „z nedorazů“ předpisu ze strany MF ČR).

Jinak jsou ponechána všechna ustanovení o tom, že se fondy tvoří , což je v přímém rozporu s vyjádřeními MF ČR o tom, že do fondů přidělujeme , který je odlišný od účetního (problémy s příděly VH do „peněžních fondů“ MF stále neřeší, a to přes všechny historické návrhy, které k tomuto byly poskytnuty).

Jedná se pouze o technické změny v souvislosti s přečíslováním účtů ...a drobné změny v názvosloví.

Zde se již objevuje relativně zajímavější věcné ustanovení. Doplnil se nový bod 3.11. (citujeme):

Objevuje se myšlenka, že v případě zřízení věcného břemene může dojít ke zhoršení hodnoty pozemku (případně stavby), které by mělo mít za následek tvorbu opravné položky (dále jen „OP“). Samozřejmě se ale nejedná o situaci, která by bezpodmínečně k tvorbě OP měla směřovat. Odkaz na § 65 odst. 2 je odkazem na „významné snížení hodnoty“. Za významné se považuje snížení o více než 20%. Dále odkazy na body 3.4. a 3.5. ČÚS 706 jsou odkazy na „dočasnost daného snížení hodnoty“, což ale u některých věcných břemen může být problémem. Vyhodnocení, že došlo ke snížení hodnoty v důsledku zřízení věcného břemene, mohlo proběhnout bez ohledu na doplnění tohoto ustanovení do předpisu. Spíše to vnímejme tak, že doplnění do předpisu může vyvolat větší tlak kontrol, aby tento aspekt byl posuzován.

Za velice zajímavé k této problematice lze považovat přechodné ustanovení. Požaduje, aby daný postup byl aplikován pouze u nově zřízených věcných břemen (po 1.1.2014). U nemovitostí dotčených věcnými břemeny bychom o opravných položkách měli uvažovat pouze tehdy, pokud by byla daná informace považovaná za významnou podle § 19 odst. 6 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

Tato metoda bude řešena až v rámci účetní závěrky 2014.

Bez věcných zásahů.

V případě tohoto ČÚS vnímáme již změny jako dosti zásadní:

1. Došlo ke změně bodu 3.1.a), kdy podle původního znění se za kategorizaci považovalo přiřazení předpokládané doby užívání podle přílohy č. 1 (což samozřejmě moc nedávalo logiku, když dané doby zároveň nebyly po zrušení zjednodušeného systému odpisování závazné), nově za kategorizaci považují přiřazení odpovídajícího číselného kódu.

2. Dalším zásadním posunem je změna bodu 4.11. a doplnění písmene 3.1. f). Jedná se o otázku již tak „proslavených 5%“, ze které je u spousty subjektů neodpisováno. Teď vlastně nevíme, zda se máme radovat, protože novela ČÚS pracuje přesně s tím, o co by se správně mělo jednat (a co popisujeme již od roku 2011), tj. o takzvanou zbytkovou hodnotu, nebo spíše plakat nad tím, že se velice rychle střídají metody, což rozhodně nepřispívá ke správné interpretaci účetních výsledků. Zabýváme se hodnotou, kterou by účetní jednotka mohla získat při ukončení životnosti dané věci (například prodejem do šrotu) snížená o související náklady (demontáž, demolici ....). Na druhou stranu ale zasahujeme do systému, který byl několik let budován, a časté změny mu rozhodně neprospívají. Je jasné, že 99% majetku používaných ÚSC či PO žádnou zbytkovou hodnotu nemá a tudíž v intencích takto (nyní již „správně“ nastaveného) systému by měla být většina věcí odpisována „do nuly“.

3. Upřesnění (pro účetní jednotky věcně určitě správné) se objevilo v bodě 4. 3., podle kterého se odpisy z technického hodnocení majetku zahajují také v měsíci následujícím po zařazení majetku do užívání. V případě vyřazení majetku z užívání se ještě odpis provádí za měsíc, v kterém k vyřazení dochází.

4. A na závěr se ještě dotkneme bodu 4. 11. Zde vnímáme jako zdůrazněný aspekt otázku průběžné aktualizace odpisového plánu ve vazbě na změny v průběhu používání příslušného majetku. K tomu je dále zajímavé ustanovení o tom, že součet oprávek, plánovaných odpisů a zbytkové hodnoty se musí rovnat ocenění. To by nahrávalo řešení, že případná opravná položka k majetku není „jakýmsi mimořádným odpisem“ a fakticky to potvrzuje režim, kdy by se na jedné straně mohla rozpouštět opravná položka a na druhé straně (proti tomu) tvořit odpis. O účetním postupu tvorby opravných položek ve vazbě na odpisování (změna dočasného opotřebení na trvalé) probíhala zejména zhruba před dvěma lety diskuse s ne moc jasným výsledkem.

Raději ještě jednou zdůrazňujeme, že výše uvedené body 2. a 3 se potenciálně dotýkají odpisových plánů (tedy nastavení odpisů) a pokud bychom je měli respektovat ještě v roce 2014, muselo by u některých účetních jednotek dojít k okamžitému přenastavení systému (a samozřejmě také k potenciálním schvalováním zřizovatelů odpisových plánů, ke změnám vnitřních směrnic...).

Změny, jakkoliv se jeví jako poměrně rozsáhlé, nejsou věcně za tak zásadní. Jedná se o změnu ustanovení v oblasti účtování majetku určeného k prodeji, který byl přeceněn na reálnou hodnotu, a to v souvislosti s novými účty 035 a 036, které mají být používány od 1.1.2014. Dále je jen v případě přecenění na reálnou hodnotu upřesněno pořadí operací. Prvotně provedeme přecenění na původních majetkových účtech, tj. zrušení oprávek a korekce hodnoty a teprve následně provádíme převod na účet 036, případně 035.

Změny zde uvedené považujeme pouze za technické záležitosti.