Zřizovatel ve Směrnici pro všechny zřizované příspěvkové organizaci (dále jen „PO“) určil, že nedobytnost pohledávky musí být řádně zdokladována, a že od vymáhání pohledávky lze upustit, jestliže je ze všech okolností zřejmé, že její vymáhání by bylo neúspěšné. Dětský domov podává na dlužníky návrh na exekuci, méně často trestní oznámení (dlužníci - rodiče jsou většinou nemajetní, pobírají dávky v hmotné nouzi - exekuce bývají neúspěšné). 1) Za jakých okolností může PO odepsat pohledávku? 2) Pokud je exekuce několik let neúspěšná a soudní exekutor vydá oznámení o bezvýsledném průběhu exekuce, je v pravomoci ředitele dětského domova souhlasit se zastavením exekuce? 3) Je možné upustit od vymáhání pohledávky bez návrhu na exekuci (trestní oznámení) jen na základě zdůvodnění ředitele dětského domova, pokud jsou dlužné částky nízké (pouze několik set korun)? 4) Je dětský domov oprávněn odepsat pohledávku jako nedobytnou v případě, že osoba dlužníka má již několik let neznámý pobyt a Policie ČR nevypátrá jeho pobyt (na základě podaného trestního oznámení pro zanedbání povinné výživy)? 5) Čím se může doložit odepsání pohledávky v případě úmrtí dlužníka?
Pohledávky v Dětském domově (PO zřizovaná ÚSC)
Vydáno:
3 minuty čtení
Pohledávky v Dětském domově (PO zřizovaná ÚSC)
Ing.
Miroslava
Nebuželská
ID 11074
Odpověď:
Postupy pro odpis pohledávky v PO definuje zejména zřizovatel a dále pak Český účetní standard pro vybrané jednotky (dále jen „ČÚS“) č. 706 - Opravné položky a vyřazení pohledávek.
Relevantní
jsou také obecně předpisy týkající se promlčení, exekuce
, insolvence či případné zvláštní postupy ve vybraných případech. Ke konkrétním dotazům:1) ČÚS č. 706 stanovuje, že pohledávky lze odepsat na účet č. 557:
a)
na základě příkazu správce daně podle jiného předpisu,
b)
u nichž organizace upustila od vymáhání podle jiného právního předpisu,
c)
u nichž náklady na jejich vymáhání by pravděpodobně přesáhly výtěžek z dané pohledávky,
d)
u nichž došlo k jejich promlčení,
e)
které jsou organizací považovány za nedobytné v souladu s jejími vnitřními předpisy.
V každém případě lze tedy doporučit vnitřní předpis organizace, který v souladu s pokyny zřizovatele a právními předpisy stanoví postupy pro posuzování dobytnosti pohledávek a kritéria pro vyřazení a odpis pohledávky do nákladů.
2) Určitě ano, ideálně v souladu s vnitřním předpisem, který si organizace vytvoří a do nějž uvede, že v případě, že
exekuce
je neúspěšná více než X let, ředitel může rozhodnout o zastavení exekuce
.3) Ano, ideálně v souladu s vnitřním přepisem. Ten může stanovit, že ve vyjmenovaných případech, kdy je pravděpodobnost vymožení pohledávky minimální a tudíž organizace považuje pohledávku za nedobytnou (viz výše bod 5.3.e ČÚS č. 706) nebo kdy by náklady na jejich vymáhání přesáhly výtěžek z dané pohledávky (viz výše bod 5.3.c ČÚS č. 706), můře ředitel organizace rozhodnout o vyřazení a odpisu pohledávky.
4) Ano, viz bod výše - doporučuji zahrnout jako možný důvod pro to, kdy organizace považuje pohledávku za nedobytnou.
5) V případě úmrtí dlužníka jsou jeho majetek i závazky předmětem dědického řízení. Samotná smrt tedy obvykle odpis pohledávky nezakládá. Je potřeba tedy celkově posoudit dobytnost pohledávky z pohledu nákladů na vymáhání, promlčení apod. Co se týče běžné promlčecí doby, činí podle předpisů platných od 1.1.2014 pro pohledávky 3 roky, v případě, že je právo průběžně vymáháno, maximálně 10 let.
Za účelem vyřazení a odpisu pohledávek každopádně doporučuji zpracovat vnitřní předpis navazující na pravidla stanovená zřizovatelem a uvádějící konkrétní postupy uplatňované organizací při správě pohledávek. Tento předpis by měl, mj. stanovit, kdy je pohledávka považována za nedobytnou a také v jakých případech ředitel může rozhodnout o odpisu pohledávky.