Jak bylo konstatováno v předchozí části, pořízení cenných papírů, popřípadě podílů na s. r. o., je účtováno podle záměru účetní jednotky, s jakým je nakoupila. Pokud je záměrem účetní jednotky obchodování v krátkém časovém horizontu, tzn. do 12 měsíců od jejich pořízení (dále jen „k obchodování“), je o tomto nákupu účtováno prostřednictvím příslušného účtu účtové skupiny 25 – Krátkodobý finanční majetek.
Účtování cenných papírů a podílů u podnikatelů – 3. část
Ing.
Pavla
Strakošová
Ing.
Dagmar
Procházková
Ing.
Christian
Žmolík
Krátkodobý finanční majetek
Pro zachycení krátkodobého finančního majetku zřídí účetní jednotka v rámci účtové třídy 25 – Krátkodobý finanční majetek ve svém účtovém rozvrhu zpravidla základní syntetické účty pro cenné papíry, které určila k obchodování, např. účty 251-Majetkové cenné papíry k obchodování, 253-Dluhové cenné papíry k obchodování, 254-Podíly – ovládaná a ovládající osoba, 256-Dluhové cenné papíry se splatností do jednoho roku, držené do splatnosti. V kategorii krátkodobý finanční majetek jsou zařazeny rovněž takové cenné papíry, které účetní jednotka k obchodování neurčila, avšak nepředpokládá jejich držbu delší než jeden rok – zachycené například na účtu 257-Ostatní cenné papíry.
Podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o účetnictví“), se podíly a cenné papíry oceňují pořizovacími cenami. Pořizovací cenou je cena, za kterou byl majetek pořízen, a náklady s jeho pořízením související. Součástí pořizovací ceny cenných papírů a podílů jsou podle § 48 vyhlášky č. 500/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška“), náklady s pořízením související, například poplatky makléřům, poradcům a burzám. Součástí pořizovací ceny naopak nejsou zejména úroky z úvěrů na pořízení cenných papírů a podílů a náklady spojené s držbou cenných papírů a podílů. Ty, které byly nabyty bezúplatně, se oceňují reprodukční pořizovací cenou, což je cena, za kterou by byl majetek pořízen v době, kdy se o něm účtuje.
V praxi se nejčastěji setkáme s krátkodobými cennými papíry charakteru akcií (majetkové cenné papíry) a směnkami (diskontované dluhové cenné papíry).
Příklad 1
Pořízení akcií s úmyslem krátkodobého držení s cílem dosáhnout zisku z jejich následného prodeje (účet 251) – cenné papíry určené účetní jednotkou k obchodování
„Naše účetní jednotka“, obchodní
korporace
, pořídila 10 ks akcií v září 202x ve jmenovité hodnotě 2 500 Kč za jednu akcii. Tyto akcie byly pořízeny za účelem prodeje, a to do jednoho roku od jejich pořízení za 25 000 Kč. Za zprostředkování nákupu bylo obchodníkovi s cennými papíry zaplaceno 1 000 Kč. Pořizovací cena jedné akcie tedy činila 2 600 Kč.Účtování v roce 202x:
| Obsah účetního případu | Kč | MD | D |
| Nákup akcií určených účetní jednotkou k obchodování | 25 000 | 259 | 379 |
| Úhrada obchodníkovi s cennými papíry za nákup akcií (vedlejší náklad pořízení) | 1 000 | 259 | 211 |
| Úhrada za nákup akcií | 25 000 | 379 | 221 |
| Zařazení akcií do krátkodobého finančního majetku | 26 000 | 251 | 259 |
V příkladu je účtováno pořízení krátkodobých majetkových cenných papírů prostřednictvím účtu 259-Krátkodobý finanční majetek. Pokud při pořízení nevznikají náklady související s pořízením, je možno účtovat pořízení přímo na příslušné účty účtové skupiny 25. Účet 259 je využit pro zajištění ocenění nakupovaných krátkodobých cenných papírů pořizovací cenou. V rozvaze sice není uvedena samostatná rozvahová položka „Pořizovaný krátkodobý finanční majetek“, která byla do 31. 12. 2015 náplní řádku C.IV.4, přesto je v účtovém rozvrhu zachován tento účet, a to z důvodu oceňování podílů, cenných papírů a derivátů pořizovacími cenami. Zůstatek tohoto účtu bude v rozvaze přiřazen do řádku podle charakteru pořizovaného cenného papíru.
Účetní operace s cennými papíry v průběhu účetního období:
V průběhu roku 202x byly dále přikoupeny akcie stejného emitenta, a to v počtu 20 kusů (jmenovitá hodnota 2 500 Kč za akcii) na veřejném trhu v pořizovací ceně 3 000 Kč za jednu. K nákupu došlo bez zprostředkovatele a bez vedlejších nákladů na pořízení.
| Obsah účetního případu | Kč | MD | D |
| Nákup akcií určených účetní jednotkou k obchodování | 60 000 | 251 | 379 |
V roce 202x účetní jednotka
obdržela podíl na zisku k akciím
, které drží ve výši 250 Kč na akcii. Částku 7 500 Kč obdržela na běžný účet vedený u peněžního ústavu.| Obsah účetního případu | Kč | MD | D |
| Předpis podílu na zisku z titulu držených akcií | 7 500 | 378 | 666 |
| Přijatý podíl na zisku z titulu držení akcií | 7 500 | 221 | 378 |
Daňový komentář k zaúčtovanému výnosu:
Při nesplnění podmínek pro osvobození podílů na zisku dle § 19 odst. 1 písm. ze) bodu 1. zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění (dále jen „zákon o daních z příjmů“), tj. především držby nejméně 10% podílu na základním kapitálu alespoň po dobu 12 měsíců, bude příjem v podobě podílů na zisku zdaněn. Tento příjem ovšem zdaňuje 15% srážkovou daní osoba vyplácející podíl na zisku (tj. plátce daně), tedy akciová společnost. Příjemce podílů na zisku tak obdrží už „čistou“ dividendu po zdanění. Aby nedošlo k opětovnému zdanění částky zahrnuté ve výsledku hospodaření, vyloučí se v daňovém přiznání k dani z příjmů právnických osob na ř. 140 ze základu daně dle § 23 odst. 4 písm. a) zákona o daních z příjmů.
V roce 202x účetní jednotka prodala
25 kusů akcií za 112 500 Kč. Jak stanoví účetní jednotka částku nákladů související s prodejem 25 kusů akcií?Pravidlo pro ocenění najdeme v § 25 odst. 4 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Použít můžeme buď vážený aritmetický průměr, nebo metodu FIFO, kdy se první cena pro ocenění přírůstku použije jako první cena pro ocenění úbytku majetku.
Výpočet nákladů souvisejících s prodejem 25 kusů akcií dle výše uvedených dvou variant daných zákonem o účetnictví:
Metoda váženého aritmetického průměru
26 000 + 60 000 / 10 + 20 = 86 000 / 30 = 2 866,6 Kč za akcii, náklad související s prodejem 25 kusů akcií činí 71 667 Kč.
Metoda FIFO
1.
Vyskladnění z prvního nákupu: 10 kusů v pořizovací ceně 26 000 Kč (10 × 2 600 Kč)
2.
Vyskladnění z druhého nákupu: 15 kusů v pořizovací ceně 45 000 Kč (15 × 3 000 Kč)
Náklad související s prodejem 25 kusů akcií činí 71 000 Kč.
Jednu z výše uvedených metod pro ocenění akcií při úbytku účetní jednotka vybere, popíše ve vnitřních účetních pravidlech a bude se touto metodou řídit.
Varianta a) – ocenění úbytku metodou váženého aritmetického průměru:
| Obsah účetního případu | Kč | MD | D |
| Vyskladnění 25 kusů akcií při použití metody vyskladnění váženého aritmetického průměru | 71 667 | 561 | 251 |
| Předpis prodejní ceny akcií – dle smlouvy o prodeji majetkových cenných papírů | 112 500 | 311 | 661 |
Varianta b) – ocenění úbytku metodou FIFO:
| Obsah účetního případu | Kč | MD | D |
| Vyskladnění 25 kusů akcií při použití metody vyskladnění FIFO | 71 000 | 561 | 251 |
| Předpis prodejní ceny akcií – dle smlouvy o prodeji majetkových cenných papírů | 112 500 | 311 | 661 |
Komentář k daňové účinnosti zaúčtovaných nákladů a výnosů:
Jelikož v případě krátkodobých cenných papírů určených k obchodování obvykle nejsou splněny podmínky pro osvobození výnosů z jejich prodeje, když nebývá splněna lhůta pro držbu podílu nejméně po dobu 12 měsíců a ani objem nákupu cenných papírů obvykle nedosahuje alespoň 10% podílů na základním kapitálu, bude částka zaúčtována ve prospěch účtu 661 zdanitelným výnosem. S odkazem na ustanovení § 24 odst. 2 písm. r) zákona o daních z příjmů bude hodnota cenných papírů přeceňovaných na reálnou hodnotu odúčtována na vrub účtu 561 v celé výši daňově uznatelným nákladem.
Za předpokladu, že by byly nakoupeny cenné papíry v hodnotě představující alespoň 10% podíl na základním kapitálu a i přes původní předpoklad jejich krátkodobé držby do 1 roku se je podařilo prodat až po 12 měsících, bude při splnění dalších podmínek uvedených v § 19 odst. 3 zákona o daních z příjmů výnos z jejich prodeje osvobozen od daně dle § 19 odst. 1 písm. ze) bod 2. zákona o daních z příjmů. Hodnota prodaných cenných papírů zachycena na účtu 561 by potom byla nedaňovým nákladem s odkazem na ustanovení § 25 odst. 1 písm. i) zákona o daních z příjmů jako náklad, který se váže k osvobozeným příjmům.
Účtování o majetkových cenných papírech určených k obchodování k rozvahovému dni
Majetkové cenné papíry k obchodování se podle § 27 odst. 1 písm. a) zákona o účetnictví k rozvahovému dni oceňují reálnou hodnotou.
Jako reálná hodnota se použije:
a)
tržní hodnota, popřípadě tržní hodnota odvozená z tržní hodnoty jednotlivých složek aktiv a pasiv, nelze-li tržní hodnotu pro některé aktivum nebo pasivum zjistit, ale lze ji zjistit pro jednotlivé složky nebo podobné aktivum či pasivum;
b)
hodnota vyplývající z obecně uznávaných oceňovacích modelů a technik, pokud tyto oceňovací modely a techniky zajišťují přijatelný odhad tržní hodnoty;
c)
ocenění kvalifikovaným odhadem nebo posudkem znalce, není-li tržní hodnota k dispozici nebo nedostatečně představuje reálnou hodnotu; metody ocenění použité při kvalifikovaném odhadu nebo posudku znalce musí zajistit přiměřené přiblížení se k tržní hodnotě;
d)
ocenění stanovené podle zvláštních právních předpisů, nelze-li postupovat podle písmen a) až c).
Tržní hodnotou
se rozumí hodnota, která je vyhlášena na evropském regulovaném trhu nebo na zahraničním trhu obdobném regulovanému trhu. Účetní jednotka pro oceňování podle zákona o účetnictví použije tržní hodnotu, která je vyhlášena k okamžiku ne pozdějšímu, než je okamžik ocenění k rozvahovému dni nebo k jinému okamžiku, k němuž se účetní závěrka sestavuje a nejvíce se blížícímu okamžiku ocenění. Pokud je majetek přijat k obchodování na regulovaném trhu, rozumí se tržní hodnotou závěrečná cena vyhlášená na regulovaném trhu v pracovní den, ke kterému se ocenění provádí. V případě, že majetek není přijat k obchodování na regulovaném trhu a je přijat k obchodování na zahraničním regulovaném trhu, nebo na zahraničním trhu obdobném regulovanému trhu, rozumí se tržní hodnotou nejvyšší cena ze závěrečných cen, které bylo dosaženo na zahraničních regulovaných trzích, nebo na zahraničních trzích obdobných regulovanému trhu v pracovní den, ke kterému se ocenění provádí.Není-li objektivně možné stanovit reálnou hodnotu, považuje se za tuto hodnotu ocenění způsoby podle § 25 zákona o účetnictví, tzn. historická pořizovací cena.
Oceňování reálnou hodnotou se podle § 27 odst. 7 zákona o účetnictví nepoužije na mikro účetní jednotky, s výjimkou
mikro účetních jednotek vyjmenovaných v zákoně o účetnictví, např. pro obchodníky s cennými papíry a pobočky zahraničních obchodníků s cennými papíry.Pokud nebude pro účetní jednotku platit „zákaz“ přecenění na reálnou hodnotu (viz vysvětlení výše), bude k rozvahovému dni povinna přecenit akcie reálnou hodnotou. Vzhledem k tomu, že jde o akcie veřejně obchodovatelné, částka pro přecenění bude převzata z veřejného trhu a přecenění bude zaúčtováno výsledkově.
Pokračování příkladu 1
Na burze cenných papírů měly akcie k 31. 12. 202x kurz 4 500 Kč za akcii, tzn. že změna reálné hodnoty zůstatku akcií – celkem 5 kusů akcií bude následující:
a)
zůstatek ceny akcie v případě použití metody ocenění váženého aritmetického průměru: 14 333 Kč (5 × 2 866,6 Kč za akcii),
b)
zůstatek ceny akcie v případě použité metody ocenění FIFO: 15 000 Kč (5 × 3 000 Kč za akcii)
Varianta a) – reálné přecenění 5 kusů akcií, při použití ocenění metodou váženého aritmetického průměru:
| Obsah účetního případu | Kč | MD | D |
| Reálné přecenění cenných papírů k rozvahovému dni | 8 167 | 251 | 664 |
| - ocenění před reálným přeceněním: 14 333 Kč - ocenění po reálném přecenění: 5 × 4 500 = 22 500 Kč - rozdíl představující výši reálného přecenění: 8 167 Kč | |||
Varianta b) – reálné přecenění 5 kusů akcií při použití ocenění metodou FIFO:
| Obsah účetního případu | Kč | MD | D |
| Reálné přecenění cenných papírů k rozvahovému dni | 7 500 | 251 | 664 |
| - ocenění před reálným přeceněním: 15 000 Kč - ocenění po reálném přecenění 5 × 4 500 = 22 500 Kč - rozdíl představující výši reálného přecenění: 7 500 Kč | |||
V případě, že akcie, které účetní jednotka určila k obchodování, nebudou veřejně obchodovatelné a účetní jednotka nebude mít k dispozici
relevantní
způsob, jak tržní hodnotu zjistit, zůstane v účetnictví ocenění historickou cenou.Daňový komentář k zaúčtovaným výnosům a rovněž nákladům, pokud by reálné přecenění vyústilo k zaúčtování nákladů:
Oceňovací rozdíl u cenných papírů přeceňovaných na reálnou hodnotu (ať už výnosový zachycený na účtu 664 nebo nákladový zachycený na účtu 564) se s odkazem na ustanovení § 23 odst. 9 zákona o daních z příjmů plně zahrnuje do základu daně. To znamená, že v případě kladného oceňovacího rozdílu zaúčtovaného ve prospěch výnosů se jedná o zdanitelný výnos a u záporného oceňovacího výnosu zaúčtovaného na vrub nákladů jde o náklad daňově uznatelný. Výjimkou, kdy se oceňovací rozdíl z přecenění cenných papírů nezahrnuje do základu daně je případ, že by byly naplněny podmínky upravené v ustanovení § 23 odst. 4 písm. k) zákona o daních z příjmů, tj. u oceňovacího rozdílu, který se váže k cenným papírům, jež by byly při prodeji osvobozeny. Potom se oceňovací rozdíl zaúčtovaný do výnosů nezahrnuje do základu daně a vyjímá se ze zdanění na ř. 140 daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob a v případě oceňovacího rozdílu zaúčtovaného do nákladů, se tento náklad vylučuje ze základu daně s odkazem na § 25 odst. 1 písm. i) zákona o daních z příjmů.
Vykázání akcií v rozvaze k rozvahovému dni v Kč:
| Rozvahová položka | Brutto | Korekce | Netto |
| C.III.2. Ostatní krátkodobý finanční majetek | 22 500 | 0 | 22 500 |
V případě, že půjde o akcie, které emitovala ovládající osoba vůči naší účetní jednotce, nebo osoba, kterou naše účetní jednotka ovládá, pak budou tyto akcie vykázány v rozvaze takto:
| Rozvahová položka | Brutto | Korekce | Netto |
| C.III.1. Podíly – ovládaná nebo ovládající osoba | 22 500 | 0 | 22 500 |
Inventarizace zůstatku akcií proběhne za použití buď fyzické inventury – pokud jde o listinné cenné papíry, nebo dokladové inventury – pokud půjde o zaknihované akcie, když bude doloženo potvrzení od instituce, která cenné papíry eviduje.
Účtování o prodeji 5 kusů akcií v roce 202x+1 za 20 000 Kč:
| Obsah účetního případu | Kč | MD | D |
| Vyskladnění 5 kusů akcií v reálném ocenění 4 500 Kč za jednu akcii | 22 500 | 561 | 251 |
| Předpis prodejní ceny akcií – dle smlouvy o prodeji majetkových cenných papírů | 20 000 | 311 | 661 |
Daňový komentář k zaúčtovaným nákladům a výnosům a vygenerované ztrátě z prodeje akcií:
S odkazem na ustanovení § 24 odst. 2 písm. r) zákona o daních z příjmů je hodnota cenného papíru, který se přeceňuje na reálnou hodnotu, daňově uznatelným nákladem, a to bez ohledu na skutečnost, zda jsou cenné papíry prodány se ziskem nebo se ztrátou. I v případě, kdy výnos z prodeje takového cenného papíru je nižší, než jeho hodnota odúčtována na vrub nákladového účtu 561, bude celá částka zachycena na účtu 561 daňově uznatelným nákladem.
Taktéž tady platí to, co bylo uvedeno v první části příkladu při prodeji 25 kusů akcií, že v případě splnění podmínek pro osvobození příjmů z prodeje akcií (držba nejméně 10% podílu na základním kapitálu alespoň po dobu 12 měsíců), bude výnos z prodeje osvobozen od daně a hodnota prodaných cenných papírů zachycena na účtu 561 bude nedaňovým nákladem.
Obdobným způsobem bude účetní jednotka postupovat v případě, kdy namísto akcií pořídí například podíly na společnosti s ručením omezeným s cílem obchodovat s nimi, případně i krátkodobé dluhopisy s cílem obchodování s nimi.
Příklad 2
Pořízení cenných papírů, které účetní jednotka neurčila k obchodování, avšak předpokládá jejich držbu v časovém horizontu kratším jednoho roku
„Naše účetní jednotka“ – obchodní
korporace
, pořídila v listopadu 202x 5% obchodní podíl ve společnosti s ručením omezeným, který neurčila k obchodování, avšak zároveň předpokládá jeho krátkodobou držbu (do 12 měsíců). Pořízený podíl bude zaúčtován jako realizovatelný krátkodobý cenný papír.| Obsah účetního případu | Kč | MD | D |
| Pořízení 5% obchodního podílu na s. r. o. a zařazení do realizovatelných krátkodobých cenných papíru | 105 000 | 257 | 211 |
Účtování o krátkodobých realizovatelných cenných papírech k rozvahovému dni:
I v tomto případě se účetní jednotky týká povinnost přecenění cenných papírů na úroveň jejich tržní hodnoty. Pokud tržní hodnotu zjistit nelze, pak zákon o účetnictví umožňuje ponechat ocenění na úrovni historické pořizovací ceny. V případě, že by účetní jednotka získala
relevantní
poklady pro reálné přecenění podílu – například z účetní závěrky subjektu, ve kterém podíl vlastní, účtovala by o reálném přecenění rozvahově.| Obsah účetního případu | Kč | MD | D |
| Reálné přecenění 5% podílu v s. r. o. k rozvahovému dni | 25 000 | 257 | 414 |
| - výpočet hodnoty reálného přecenění byl odvozen ze znalosti údajů z účetní závěrky s. r. o., konkrétně z výše vykázaného vlastního kapitálu | |||
Vykázání v rozvaze k rozvahovému dni:
Aktiva
| Rozvahová položka | Brutto | Korekce | Netto |
| C.III.2. Ostatní krátkodobý finanční majetek | 130 000 | 0 | 130 000 |
Pasiva
| Rozvahová položka | Běžné účetní období |
| A.II.2.2. Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků (+/– ) | 25 000 |
Inventarizace zůstatku podílu proběhne s použitím buď fyzické inventury – pokud jde o listinné cenné papíry, nebo dokladové inventury – pokud půjde o zaknihované cenné papíry, když bude doloženo potvrzení od instituce, která cenné papíry eviduje.
Prodej podílu v roce 202x+1
V roce 202x+1 došlo k prodeji 5% podílu v s. r. o. za 80 000 Kč.
| Obsah účetního případu | Kč | MD | D |
| Odúčtování reálného přecenění podílu | 25 000 | 414 | 257 |
| Odúčtování pořizovací ceny podílu – vyřazení majetku z evidence | 105 000 | 561 | 257 |
| Předpis prodejní ceny podílu | 80 000 | 311 | 661 |
Daňový komentář k zaúčtovaným nákladům a výnosům:
Ze zadání je zřejmé, že nejsou splněny podmínky pro osvobození výnosů z prodeje cenných papírů, a tudíž bude částka zachycena ve prospěch účtu 661 zdanitelným výnosem. Jelikož se i v tomto případě jedná o cenný papír, který je přeceňován na reálnou hodnotu (byť rozvahově), bude celá hodnota prodaných cenných papírů uvedená na účtu 561 s odkazem na ustanovení § 24 odst. 2 písm. r) zákona o daních z příjmů daňově uznatelná, bez ohledu na skutečnost, že cenné papíry byly prodány se ztrátou.
Příklad 3
Pořízení krátkodobého dluhového cenného papíru s cílem držet jej do splatnosti
„Naše účetní jednotka“ – obchodní
korporace
, pořídila v roce 202x směnku vydanou podnikatelským subjektem. Smyslem obchodu je realizovat výnosy v podobě úroků, které finanční prostředky vložené do nákupu směnky přinesou. Směnka byla pořízena za 5 000 000 Kč 1. 10. 202x a je splatná 31. 3. 202x+1, jmenovitá hodnota směnky je 5 300 000 Kč (jedná se o diskontovaný cenný papír). S pořízením nebyly spojeny vedlejší náklady pořízení.| Obsah účetního případu | Kč | MD | D |
| Pořízení směnky za 500 000 Kč – na základě uzavřené smlouvy s výstavcem směnky, cenný papír předán majiteli | 5 000 000 | 256 | 221 |
Účtování k rozvahovému dni
Majitel směnky bude k rozvahovému dni účtovat o části úroků, která náleží k tělu směnky k rozvahovému dni. Výpočet úroku bude realizovat s přesností na dny, maximálně na měsíce.
| Obsah účetního případu | Kč | MD | D |
| Zaúčtování alikvotní výše úroků k tělu směnky k rozvahovému dni | 150 000 | 256 | 666 |
| Výpočet výnosu s přesností na měsíce, pokud rozvahový den připadne na 31. 12. 202x: - počet měsíců mezi vydáním směnky a její splatností: 6 - počet měsíců od vydání směnky do rozvahového dne: 3 - výpočet úroku časově souvisejícího s rokem 202x: (300 000 / 6) × 3 = 150 000 | |||
Daňový komentář k zaúčtovanému výnosu:
Úrok plynoucí ze směnky se zahrnuje do obecného základu daně právnické osoby. Jedná se tedy o zdanitelný výnos i přesto, že tento výnos není doprovázen inkasem peněz.
Vykázání cenného papíru – směnky – v rozvaze k rozvahovému dni v Kč:
| Rozvahová položka | Brutto | Korekce | Netto |
| C.III.2. Ostatní krátkodobý finanční majetek | 5 150 000 | 0 | 5 150 000 |
Inventarizace proběhne s použitím fyzické inventury směnky, která je dle zadání v listinné podobě.
Účtování v roce 202x+1
Směnečný dlužník dne 31. 3. 202x+1 uhradil směnečnou sumu 5 300 000 Kč.
| Obsah účetního případu | Kč | MD | D |
| Zaúčtování alikvotní výše výnosů k tělu směnky ke dni splatnosti směnky | 150 000 | 256 | 666 |
| Inkaso jmenovité hodnoty směnky ke dni její splatnosti na běžný účet | 5 300 000 | 221 | 256 |
Daňový komentář k zaúčtovanému výnosu:
Opět se v případě částky zaúčtované ve prospěch účtu 666 jedná o zdanitelný výnos zdaněný v obecném základu daně „naší účetní jednotky“.
Varianta, kdy v roce 202x+1 nebude směnka proplacena směnečným dlužníkem:
| Obsah účetního případu | Kč | MD | D |
| Zaúčtování alikvotní výše výnosů k tělu směnky ke dni splatnosti směnky, to je 31. 3. 202x+1 | 150 000 | 256 | 666 |
V průběhu roku 202x+1 došlo k finančním potížím směnečného dlužníka a k rozvahovému dni nebyla směnka proplacena. Účetní jednotka vytvořila ke směnce opravnou položku ve výši 100% směnečné sumy, když do data sestavení účetní závěrky za rok 202x+1 byl na směnečného dlužníka vyhlášen konkurz.
| Obsah účetního případu | Kč | MD | D |
| Zaúčtování opravné položky ke směnce ve výši 100% směnečné sumy k rozvahovému dni účetního období 202x+1 | 5 300 000 | 559 | 291 |
Daňový komentář k zaúčtovaným nákladů a výnosů v roce 202x+1:
Částka zaúčtovaná ve prospěch účtu 666 je zdanitelným výnosem, i když nebyla doprovázena inkasem peněžních prostředků. Opravná položka ke směnce nesplňuje podmínky uvedené v zákoně č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, v platném znění, a tudíž se nejedná o zákonnou opravnou položku, ale o účetní opravnou položku, která není daňově uznatelná.
Účtování cenných papírů a podílů u podnikatelů - 1. část
Účtování cenných papírů a podílů u podnikatelů - 2. část
Účtování cenných papírů a podílů u podnikatelů - 3. část