Účetnictví a účetní závěrka obcí

Jednou z hlavních podmínek pro zabezpečení průkaz-nosti účetnictví je provedení řádné inventarizace. Tato povinnost je stanovena § 29 a 30 zákona o účetnictví. Požadavky na organizační zajištění a způsob provedení inventarizace, včetně bližších podmínek inventarizace položek jiných aktiv a jiných pasiv, jsou stanoveny vyhláškou o inventarizaci.

Inventarizace je souborem operací. Skládá se z několika fází, kterými jsou zejména: příprava, inventury, porovnávání skutečného stavu se stavem v účetnictví, zjišťování příčin inventarizačních rozdílů, zhodnocení stavu majetku, vypracování inventarizační zprávy a zaúčtování a vypořádání inventarizačních rozdílů. Účelem inventarizace je proto zajistit věcnou správnost účetnictví a správné ocenění majetku a závazků.

Pro zajištění hladkého průběhu inventarizace je vhodné, aby každá obec:

Při přípravě vnitřní směrnice by obec měla vycházet jak z požadavků platných účetních předpisů, takž vlastních potřeb.

Skutečné stavy majetku a závazků se zjišťují fyzickou inventurou u majetku, u kterého lze zrakově zjistit jeho existenci, nebo dokladovou inventurou u závazků a majetku, u kterých jejich existenci nelze zrakově ověřit. Toto platí i pro jiná aktiva, jiná pasiva a skutečnosti zaúčtované na podrozvahových účtech. Zjištěné stavy se zaznamenávají do inventumích soupisů. Tyto soupisy jsou průkaznými účetními záznamy, jejichž obsahová náplň je stanovena zákonem o účetnictví i vyhláškou o inventarizaci.

Zjištěné inventarizační rozdíly, tj. rozdíly mezi skutečným stavem a stavem v účetnictví, musí být zaúčtovány do období, za které se inventarizací ověřuje stav majetku, závazků, jiných aktiv a jiných pasiv a podrozvahových účtů.

Kromě inventumích soupisů musí obec vypracovat i inventarizační zprávu. Ta musí být koncipována tak, aby splňovala požadavky zákona o účetnictví i vyhlášky o inventarizaci a aby popisovala zjištěné skutečnosti. Inventarizační zpráva musí být předložena orgánům obce.

Rada obce pak na základě platného usnesení stanoví např.:

Inventarizaci provádí obec vždy k okamžiku, ke kterému sestavuje řádnou anebo mimořádnou účetní závěrku.

Obec je povinna prokázat provedení inventarizace. Tato povinnost je stanovena na dobu pět let po provedení inventarizace.

Inventarizační zpráva je v souladu s § 5 vyhlášky o schvalování jedním z podkladů pro schvalování účetní závěrky. Inventarizační zpráva je předkládána schvalujícímu orgánu, kterým je u obce zastupitelstvo obce, v případě hlavního města Prahy je schvalujícím orgánem zastupitelstvo hlavního města Prahy.

Inventarizace je provedena řádně, zejména pokud:

Kvalitní příprava a provedení inventarizace vyžadují dokonalou organizační, ale i personální přípravu. O celkové úspěšnosti rozhoduje kvalitní provedení jednotlivých dílčích etap.

V případě, kdy obec požádala o přezkoumání svého hospodaření auditora nebo auditorskou společnost, jsou a jím pověřené osoby oprávněni být přítomni při inventarizaci majetku a závazků účetní jednotky a mohou si vyžádat i inventarizační zprávu.

Účetnictví obce musí být vedeno a účetní závěrka musí být sestavena v souladu s platnými právními předpisy, kterými jsou zejména:

Kromě obecně závazných právních předpisů se obec řídí i vlastními interními směrnicemi.

Účetnictví obce se řídí pravidly, která mají klíčový význam při jeho vedení i zpracování. Obec je povinna vést účetnictví správné, úplné, průkazné, srozumitelné, přehledné a způsobem zaručujícím trvalost účetních záznamů.

Obec je povinna vést účetnictví tak, aby účetní závěrka sestavená na jeho základě podávala věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace dané účetní jednotky.

Účetní zásady jsou souborem pravidel, který obec musí dodržovat jak při vedení účetnictví, tak při sestavení účetní závěrky. Reforma účetnictví státu (vstoupila v platnost 1. ledna 2010) přinesla obcím některé nové účetní zásady, kterými jsou zejména:

 +-------------------------------------------------------+-------------------------------------------------+ |                    Účetní zásada                      |                 Účetní metoda                   | +-------------------------------------------------------+-------------------------------------------------+ | Zásada nezávislosti účetních období akruální princip  | Dohadné položky                                 | |                                                       | Časové rozlišení                                | | Zásada opatrnosti (konzervativnosti)                  | Opravné položky                                 | |                                                       | Odpisy                                          | |                                                       | Rezervy                                         | | Zásada úplnosti                                       | Povinnost účtovat o dalších účetních případech  | |                                                       | Nově vymezený okamžik realizace                 | | Zásada oceňování                                      | Oceňování reálnou hodnotou                      | +-------------------------------------------------------+-------------------------------------------------+ 

 +----------------------------------------------------+------------------------------------------------------------+ |                   Účetní metoda                    |                    Harmonogram použití                     | +----------------------------------------------------+------------------------------------------------------------+ | Opravné položky k pohledávkám                      | od 1. ledna 2010                                           | | Rezervy                                            | od 1. ledna 2010                                           | | Ocenění reálnou hodnotou                           | od 1. ledna 2010                                           | | Časové rozlišení                                   | od 1. ledna 2010                                           | | Závazné účtování na podrozvahových účtech          | od 1. ledna 2010                                           | | Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku  | k 31. prosinci 2011 rozvahově, v následujících letech již  | |                                                    | standardně prostřednictvím výkazu zisku a ztráty           | | Opravné položky k dlouhodobému nehmotnému,         | k 31. prosinci 2011                                        | | hmotnému a finančnímu majetku, k zásobám           |                                                            | +----------------------------------------------------+------------------------------------------------------------+ 

Opravné položky vyjadřují významné přechodné snížení hodnoty pohledávek. Vytvářejí se zejména na základě inventarizace u těch pohledávek, které představují riziko, že nebudou dlužníkem plně nebo částečně uhrazeny.

Opravné položky se tvoří jak k vybraným položkám pohledávek, které vznikají na základě soukromoprávních vztahů (např. z nájmů, služeb, apod.), tak k vybraným položkám pohledávek, které vznikají ze zákona (např. z poplatků). Základním pravidlem pro jejich tvorbu je 10 % za každých ukončených devadesát dnů po splatnosti dané pohledávky.

Rezervy jsou určeny k pokrytí budoucích závazků nebo výdajů, u kterých známe účel, je pravděpodobné, že nastanou, ale zpravidla neznáme přesnou částku a období. Vytvářejí se v případě, kdy v běžném účetním období nastane skutečnost, jejímž pravděpodobným následkem bude významné zvýšení nákladů účetní jednotky v budoucím/ch účetním/ch období/ch.

 +----------+---------+--------+---------+ |  Název   | Období  | Účel   | Částka  | +----------+---------+--------+---------+ | Rezervy  | Odhad   | Známe  | Odhad   | +----------+---------+--------+---------+

Tvorbou rezervy dochází ke snížení výsledku hospodaření běžného účetního období při předpokládaném snížení dopadu do výsledku hospodaření budoucího/ch účetní-ho/ch období, ve kterém/ých dojde k "vyúčtování" budoucího rizika, v jehož souvislosti byla rezerva vytvořena.

Obce mohou vytvářet např. tyto druhy rezerv:

V § 27 zákona o účetnictví jsou vymezeny všechny složky majetku a závazků, které se oceňují reálnou hodnotou.

Reálnou hodnotou se rozumí: tržní hodnota, ocenění kvalifikovaným odhadem nebo posudkem znalce (použijeme např. pro oceňování dlouhodobého majetku určeného k prodeji) anebo ocenění stanovené zvláštními právními předpisy (např. oceňovací vyhláška).

Druhy majetku a závazků, které budou oceňovány reálnou hodnotou a způsoby jejich ocenění by obce měly mít stanoveny v interní směrnici. Její součástí by mělo být i vymezení okamžiku uskutečnění účetního případu u majetku určeného k prodeji, který bezprostředně souvisí s rozhodnutím osoby nebo orgánu, který o této skutečnosti rozhoduje.

Náklady a výnosy zachycují obce do období, se kterým časově a věcně souvisejí. U časového rozlišení známe období, účel a částku, u dohadných účtů aktivních a pasivních známe období, účel, ale částku odhadujeme.

 +-------------------+---------+--------+---------+ |      Název        | Období  | Účel   | Částka  | +-------------------+---------+--------+---------+ | Časové rozlišení  | Známe   | Známe  | Známe   | | Dohadné účty      | Známe   | Známe  | Odhad   | +-------------------+---------+--------+---------+

Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku znamenají trvalé snížení hodnoty dlouhodobého odpisovaného majetku.

Odpisování se týká i drobného dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku s tím, že drobný dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek je zcela odepsán při pořízení.

Opravné položky u tohoto druhu majetku také představují významné dočasné snížení hodnoty. Vytvářejí se na základě řádně provedené inventarizace.

U drobného dlouhodobého majetku (ten je stoprocentně odepsán již při pořízení), majetku oceněného reálnou hodnotou nebo ekvivalencí a majetku oceněného 1 Kč se opravné položky nevytvářejí.

Účetní závěrku tvoří:

Přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu nesestavují ty účetní jednotky, které nesplní dvě podmínky, a to brutto aktiva celkem více než 40 mil. Kč a roční úhrn čistého obratu více než 80 mil. Kč.

Příloha vysvětluje a doplňuje informace uvedené v rozvaze a ve výkazu zisku a ztráty. Příloha obcí je přesně definována (viz příloha č. 5 k vyhlášce č. 410/2009 Sb.). V příloze musí být vyplněny jak její číselné, tak textové části.

Účetní závěrka musí obsahovat všechny významné informace. Informace se považuje za významnou (závažnou), pokud by její neuvedení nebo chybné uvedení mohlo ovlivnit úsudek nebo rozhodování osoby, která tuto informaci užívá.

Účetní závěrka se sestavuje v českých korunách a vykazuje se v Kč, s přesností na dvě desetinná místa.

Účetní závěrka sestavená k rozvahovému dni je v souladu s § 5 vyhlášky o schvalování jedním z podkladů, které jsou předkládány schvalujícímu orgánu obce, kterým je zastupitelstvo obce, v případě hlavního města Prahy zastupitelstvo hlavního města Prahy.

Zastupitelstvo jako schvalující orgán rozhodne na základě všech předložených podkladů, kterými jsou:

o tom, zda schvalovanou účetní závěrku schválí, či neschválí.

Se schvalováním účetní závěrky souvisí i schválení výsledku hospodaření a jeho případné rozdělení. Z informací poskytnutých MF ČR vyplývá, že v případě neschválení účetní závěrky zůstane výsledek hospodaření na účtu 431-Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení (položka Cil 1.2. Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení). V případě schválení účetní závěrky je výsledek hospodaření přeúčtován z účtu 431 na účet 432-Výsle-dek hospodaření minulých účetních období (položka Clil.3 výsledek hospodaření minulých účetních období).