Dotazy a odpovědi: Daň z přidané hodnoty

Předepsané údaje o uplatnění nároku na odpočet daně vykazuje plátce v části B.2 nebo B.3 kontrolního hlášení. Pokud ve smyslu § 75 odst. 2 zákona o DPH plátce uplatní při pořízení plynu, který používá jak pro ekonomickou činnost, tak i pro osobní potřebu, plný nárok na odpočet daně, vzniká mu povinnost přiznat daň na výstupu podle § 13 odst. 4 zákona o DPH ve vztahu k části plynu spotřebovaného pro osobní potřebu. Podle § 32 zákona o DPH je v tomto případě daňovým dokladem doklad o použití, na němž je třeba uvést sdělení o účelu použití. Podle metodiky GFŘ ke zpracování kontrolního hlášení se údaje z dokladu o použití promítají vždy do části A.5 kontrolního hlášení, tj. uvádí se pouze základ daně a daň v příslušné sazbě daně, a to bez ohledu na výši částky uvedené na dokladu o použití.

Při prodeji stavebního pozemku není z hlediska osvobození od daně podle § 56 zákona o DPH podstatná lhůta od jeho nabytí. Jedná-li se o prodej stavebního pozemku ve smyslu jeho definice v § 56 odst. 2 zákona o DPH, který je podle § 2 odst. 1 písm. a) zákona o DPH předmětem DPH, nelze uplatnit osvobození od daně podle § 56 odst. 1 zákona o DPH a jedná se o zdanitelné plnění v základní sazbě daně 21 %. Podle § 2 odst. 1 písm. a) zákona o DPH je předmětem daně dodání zboží, včetně dodání nemovité věci (např. stavebního pozemku), jedná-li se dodání za úplatu osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti s místem plnění v tuzemsku. Pokud prodávající, který prodává uvedené stavební pozemky, je neprodává jako osoba povinná k dani v rámci své ekonomické činnosti, není jejich prodej předmětem DPH, přestože se na ně nevztahuje osvobození od daně podle § 56 odst. 1 zákona o DPH.

Souhlasím s názorem finanční správy, který odpovídá výše uvedeným judikátům Soudního dvora Evropské unie. V § 17 zákona o DPH a ani v čl. 141 směrnice o DPH, tj. v ustanoveních, která upravují pravidla tzv. zjednodušený postup v třístranném obchodu, není sice výslovně předepsáno, kdo z účastníků tohoto obchodu může zajišťovat přepravu zboží, aby byly splněny podmínky pro osvobození od daně pro prostřední osobu, ale tyto podmínky jsou skutečně dovozovány z uvedených judikátů Soudního dvora Evropské unie. Základním principem zjednodušeného postupu při dodání zboží uvnitř území EU formou třístranného obchodu je osvobození od daně při pořízení zboží prostřední osobou v členském státu, do kterého je zboží přímo dopraveno ze země prodávajícího. Třístranným obchodem je podle § 17 odst. 1 zákona o DPH obchod, který uzavřou tři osoby registrované k dani ve třech různých členských státech a předmětem obchodu je dodání téhož zboží mezi těmito třemi osobami s tím, že zboží je přímo odesláno nebo přepraveno z členského státu prodávajícího do členského státu kupujícího. Pokud by přepravu zboží z členského státu prodávajícího zajišťoval kupující, nebyly by podmínky pro aplikaci zjednodušeného postupu při dodání zboží uvnitř území EU formou třístranného obchodu splněny.

Z judikátu Soudního dvora EU v kauze C-254/04 EMAG totiž vyplývá, že v případě, že dvě po sobě následující dodání téhož zboží, uskutečněná za protiplnění mezi osobami povinnými k dani, které jednají jako takové, zakládají jedno odeslání nebo jednu přepravu tohoto zboží uvnitř Společenství, toto odeslání nebo přeprava může být přičtena pouze jednomu z obou dodání a pouze toto dodání bude osvobozeno od daně jako intrakomunitární dodávka zboží.

Pouze místo dodání, které zakládá odeslání nebo přepravu zboží uvnitř Společenství, je určeno podle příslušného článku směrnice o DPH, jemuž odpovídá § 7 odst. 2 zákona o DPH, tj. považuje se za něj místo v členském státě, v němž se toto odeslání nebo přeprava začíná uskutečňovat. Místo jiného dodání je určeno v souladu s příslušným článkem směrnice o DPH, jemuž odpovídá § 7 odst. 1 zákona o DPH, tj. považuje se za něj místo nacházející se v členském státě, v němž se zmíněné odeslání nebo přeprava začíná uskutečňovat, nebo v členském státě, v němž se zmíněné odeslání nebo přeprava končí, podle toho, zda je toto dodání prvním nebo druhým ze dvou po sobě následujících dodání. Takové dodání je tedy chápáno jako dodání zboží bez přepravy, které nemůže být chápáno jako intrakomunitární dodání zboží a dodavatel z něj musí přiznat daň v zemi, kde je toto místo plnění.

V uvedeném případě to tedy skutečně znamená, že pokud by přepravu zboží od prodávajícího z Německa zajišťoval kupující z Bulharska, dodání zboží německou firmou českému plátci by bylo bez přepravy s místem plnění v Německu a německý dodavatel by nemohl uplatnit osvobození od daně jako při intrakomunitárním dodání zboží. Fakturovat by tedy zboží českému plátci včetně německé DPH a až český plátce by uskutečňoval intrakomunitární dodání zboží z Německa do Bulharska a musel by se zřejmě v této souvislosti registrovat jako plátce daně v Německu.

1. výpočet
 
120 dolarů × celní kurz = 2 913,12 Kč (údaje z Informace
o výši celního dluhu)
 
+ dopravné CZK 100 %  5 267 Kč (z Informace o výši celního
 
dluhu)
------------------------------------------------------------------------------
tj. 8 180,12 Kč
 
2. výpočet základu daně
 
základ pro výpočet cla 6 603 Kč (údaje z Informace o výši celního dluhu)
 
+ (dopravné CZK 100 %  – Dopravné ORG: HKG 70 %) 1 580 Kč (z Informace o výši
 
celního dluhu)
------------------------------------------------------------------------------
tj. 8 183 Kč
 
Ostatní náklady 0 Kč.
 

Základem daně při dovozu zboží je obecně podle § 38 odst. 1 zákona o DPH součet základu pro vyměření cla, včetně cla, dávek a poplatků splatných z důvodu dovozu zboží a případné spotřební daně a dále vedlejších výdajů, které jsou vynaloženy při přepravě až do prvního místa určení v tuzemsku, pokud již nebyly zahrnuty do základu daně při výpočtu cla.

Ve vazbě na § 23 odst. 3 zákona o DPH musí tyto vedlejší výdaje, pokud již nebyly zahrnuty do základu daně při výpočtu cla, vypočítat plátce daně, který je povinen přiznat daň v daňovém přiznání. Pokud jsou tyto výdaje vyjádřeny v cizí měně, podle § 38 odst. 5 zákona o DPH se při jejich přepočtu na českou měnu pro účely stanovení základu daně při dovozu, použije kurz stanovený podle celních předpisů.

Z toho vyplývá, že v souladu se zákonem o DPH je podle mého názoru výpočet uvedený ve variantě 2.