Daň z přidané hodnoty
Ing.
Václav
Benda
Jak postupovat v souvislosti s kontrolním hlášením u Dokladu o použití?
Podle platebního kalendáře platím každý měsíc zálohu na plyn. Jako fyzická osoba podnikám v části
rodinného domu, 55 % ploch je vytápěných pro firemní potřebu. Měsíční platbu za plyn dle platebního
kalendáře zaeviduji do DE a DPH. Ačkoliv částka je pod 10 000 Kč, tak v případě platebního kalendáře
platba vstoupí do kontrolního hlášení do oddílu B2.
K výše uvedenému daňovému dokladu pak vystavím Doklad o použití. Cenu bez DPH (osobní spotřebu)
eviduji zvlášť na Seznamu osobní spotřeby, kterou v DAP uvedu ke zdanění. Jak a kam začlenit cenu
bez DPH a DPH z Dokladu o použití (45 % z 3 000 Kč)?
Poměrný koeficient vytápěných firemních ploch 55 % vychází z vytápěných firemních ploch, které
jsou neměnné, každý rok se vytápí tyto stejné plochy, a proto žádné roční vypořádání DPH
neprovádíme.
Vstoupí údaje z Dokladu o použití do oddílu A4 nebo A5? Východiskem byla platba z platebního
kalendáře. A budu do kontrolního hlášení k tomuto záznamu uvádět nějakou speciální poznámku nebo
odkaz?
ODPOVĚĎ
Předepsané údaje o uplatnění nároku na odpočet daně vykazuje plátce v části B.2 nebo B.3
kontrolního hlášení. Pokud ve smyslu § 75 odst. 2 zákona
o DPH plátce uplatní při pořízení plynu, který používá jak pro ekonomickou činnost, tak i pro
osobní potřebu, plný nárok na odpočet daně, vzniká mu povinnost přiznat daň na výstupu podle
§ 13 odst. 4 zákona o DPH ve vztahu k části plynu
spotřebovaného pro osobní potřebu. Podle § 32 zákona o
DPH je v tomto případě daňovým dokladem doklad o použití, na němž je třeba uvést sdělení o
účelu použití. Podle metodiky GFŘ ke zpracování kontrolního hlášení se údaje z dokladu o použití
promítají vždy do části A.5 kontrolního hlášení, tj. uvádí se pouze základ daně a daň v příslušné
sazbě daně, a to bez ohledu na výši částky uvedené na dokladu o použití.
Soukromá osoba prodává 2 stavební pozemky také soukromé osobě-nepodnikateli. V prvém případě má
majitel pozemek ve vlastnictví 5 let a ve druhém případě 3 roky. U obou pozemků jsou ke hranicím
zavedeny inženýrské sítě. Vztahuje se na tento prodej osvobození dle
§ 56 zákona o DPH?
ODPOVĚĎ
Při prodeji stavebního pozemku není z hlediska osvobození od daně podle
§ 56 zákona o DPH podstatná lhůta od jeho nabytí.
Jedná-li se o prodej stavebního pozemku ve smyslu jeho definice v
§ 56 odst. 2 zákona o DPH, který je podle
§ 2 odst. 1 písm. a) zákona o DPH předmětem DPH,
nelze uplatnit osvobození od daně podle § 56 odst. 1
zákona o DPH a jedná se o zdanitelné plnění v základní sazbě daně 21 %. Podle
§ 2 odst. 1 písm. a) zákona o DPH je předmětem
daně dodání zboží, včetně dodání nemovité věci (např. stavebního pozemku), jedná-li se dodání za
úplatu osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti s místem plnění v tuzemsku.
Pokud prodávající, který prodává uvedené stavební pozemky, je neprodává jako osoba povinná k dani v
rámci své ekonomické činnosti, není jejich prodej předmětem DPH, přestože se na ně nevztahuje
osvobození od daně podle § 56 odst. 1 zákona o
DPH.
Otázka ke splnění podmínek pro použití zjednodušeného postupu při dodání zboží uvnitř území EU
formou třístranného obchodu (§ 17 zákona o
DPH).
Z vyjádření finanční správy: podle § 17 odst. 4 písm. b) musí prostřední osoba pořídit zboží od
prodávajícího v členském státě kupujícího s cílem následného dodání zboží kupujícímu v tomto
členském státě.
Český plátce figuruje jako prostřední osoba, kupuje zboží od německého dodavatele a zboží je
přepraveno z DE přímo kupujícímu v Bulharsku, přepravu zajišťuje (nese konečné náklady) bulharský
kupující.
Finanční správa ale namítá, že v tomto případě, kdy přepravu zajišťuje až kupující, nejsou
naplněny podmínky třístranného obchodu, neboť komentáře z odborné literatury nezohledňují závěry
rozsudků týkajících se principu klidových a průběžných dodávek a definice intrakomunitárního dodání
a pořízení zboží ve věci C-245/04 EMAG Handel (6.
4. 2006) a C-430/09 Euro Tyre.
Pokud zajišťuje přepravu kupující, pak prostřední osoba (český plátce) nemůže uskutečnit pořízení
zboží ze státu prodávajícího do státu kupujícího (intrakomunitární pořízení zboží), ale uskuteční
jej přímo sám kupující. Pouze jedna z dodávek může být dodávkou, které je možno přiřadit přepravu
zboží a určit místo jejího uskutečnění dle § 7 odst. 2
zákona o DPH (dodání s přepravou), přičemž právě a pouze tato transakce může být považována
za intrakomunitární dodání a intrakomunitární pořízení zboží – tedy vždy pouze jedna v případě
prodeje téhož zboží v řadě za sebou, kdy jsou všechna dodání zboží splněna pouze jednou přepravou
dle § 7 odst. 2 zákona o DPH.
Tedy když je více účastníků v řadě za sebou pouze při jedné dopravě, pořízení zboží z jiného
členského státu a dodání zboží do jiného členského státu lze přepravu přiřadit pouze „jedné dvojici“
a zbývající jsou dodávkami „klidovými“ (bez přepravy dle § 7 odst. 1).
Pokud by byla přeprava přiřazena druhé dvojici (český plátce – bulharský kupující), pak by
prodávající (německý dodavatel) nemohl uplatnit osvobození
(§ 64 zákona o DPH), protože by šlo o dodání bez
přepravy v DE (klidové, nikoliv průběžné) a český plátce jako prostřední osoba by nepořizovala zboží
v zemi kupujícího (Bulharsko).
V tomto případě český plátce kupuje zboží (bez přepravy) v Německu a z Německa uskutečňuje
intrakomunitární zboží do Bulharska (pravděpodobně) s povinností se v Německu registrovat k DPH
(obdoba § 6c odst. 3 zákona o DPH) a nemůže být v
postavení prostřední osoby dle § 17 zákona o
DPH.
Nebrání provedení (zajištění) přepravy kupujícím zjednodušenému postupu dle § 17?
ODPOVĚĎ
Souhlasím s názorem finanční správy, který odpovídá výše uvedeným judikátům Soudního dvora
Evropské unie. V § 17 zákona o DPH a ani v
čl. 141 směrnice o DPH, tj. v
ustanoveních, která upravují pravidla tzv. zjednodušený postup v třístranném obchodu, není sice
výslovně předepsáno, kdo z účastníků tohoto obchodu může zajišťovat přepravu zboží, aby byly splněny
podmínky pro osvobození od daně pro prostřední osobu, ale tyto podmínky jsou skutečně dovozovány z
uvedených judikátů Soudního dvora Evropské unie. Základním principem zjednodušeného postupu při
dodání zboží uvnitř území EU formou třístranného obchodu je osvobození od daně při pořízení zboží
prostřední osobou v členském státu, do kterého je zboží přímo dopraveno ze země prodávajícího.
Třístranným obchodem je podle § 17 odst. 1 zákona o
DPH obchod, který uzavřou tři osoby registrované k dani ve třech různých členských státech a
předmětem obchodu je dodání téhož zboží mezi těmito třemi osobami s tím, že zboží je přímo odesláno
nebo přepraveno z členského státu prodávajícího do členského státu kupujícího. Pokud by přepravu
zboží z členského státu prodávajícího zajišťoval kupující, nebyly by podmínky pro aplikaci
zjednodušeného postupu při dodání zboží uvnitř území EU formou třístranného obchodu
splněny.
Z judikátu Soudního dvora EU v kauze
C-254/04 EMAG totiž vyplývá, že v případě, že dvě
po sobě následující dodání téhož zboží, uskutečněná za protiplnění mezi osobami povinnými k dani,
které jednají jako takové, zakládají jedno odeslání nebo jednu přepravu tohoto zboží uvnitř
Společenství, toto odeslání nebo přeprava může být přičtena pouze jednomu z obou dodání a pouze toto
dodání bude osvobozeno od daně jako intrakomunitární dodávka zboží.
Pouze místo dodání, které zakládá odeslání nebo přepravu zboží uvnitř Společenství, je
určeno podle příslušného článku směrnice o DPH,
jemuž odpovídá § 7 odst. 2 zákona o DPH, tj.
považuje se za něj místo v členském státě, v němž se toto odeslání nebo přeprava začíná
uskutečňovat. Místo jiného dodání je určeno v souladu s příslušným článkem
směrnice o DPH, jemuž odpovídá
§ 7 odst. 1 zákona o DPH, tj. považuje se za něj
místo nacházející se v členském státě, v němž se zmíněné odeslání nebo přeprava začíná uskutečňovat,
nebo v členském státě, v němž se zmíněné odeslání nebo přeprava končí, podle toho, zda je toto
dodání prvním nebo druhým ze dvou po sobě následujících dodání. Takové dodání je tedy chápáno jako
dodání zboží bez přepravy, které nemůže být chápáno jako intrakomunitární dodání zboží a dodavatel z
něj musí přiznat daň v zemi, kde je toto místo plnění.
V uvedeném případě to tedy skutečně znamená, že pokud by přepravu zboží od prodávajícího z
Německa zajišťoval kupující z Bulharska, dodání zboží německou firmou českému plátci by bylo bez
přepravy s místem plnění v Německu a německý dodavatel by nemohl uplatnit osvobození od daně jako
při intrakomunitárním dodání zboží. Fakturovat by tedy zboží českému plátci včetně německé DPH a až
český plátce by uskutečňoval intrakomunitární dodání zboží z Německa do Bulharska a musel by se
zřejmě v této souvislosti registrovat jako plátce daně v Německu.
Z Číny máme dovoz zboží prostřednictvím DHL. Za zboží jsme předem čínskému dodavateli zaplatili
120 dolarů.
Při výpočtu výše základu daně jsme se setkali se dvěma odlišnými způsoby výpočtu. Jak tedy
počítat správný základ daně do Přiznání DPH?
Mám doklad – Informaci o výši celního dluhu. Celní dluh byl vyměřen dle JSD ve výši 0 Kč. Nikde
není vyčíslena celková hodnota pro základ daně, ani na ř. 47 Celního prohlášení není nic
uvedeno.
1. výpočet120 dolarů × celní kurz = 2 913,12 Kč (údaje z Informaceo výši celního dluhu)+ dopravné CZK 100 % 5 267 Kč (z Informace o výši celníhodluhu)------------------------------------------------------------------------------tj. 8 180,12 Kč2. výpočet základu danězáklad pro výpočet cla 6 603 Kč (údaje z Informace o výši celního dluhu)+ (dopravné CZK 100 % – Dopravné ORG: HKG 70 %) 1 580 Kč (z Informace o výšicelního dluhu)------------------------------------------------------------------------------tj. 8 183 KčOstatní náklady 0 Kč.
ODPOVĚĎ
Základem daně při dovozu zboží je obecně podle
§ 38 odst. 1 zákona o DPH součet základu pro
vyměření cla, včetně cla, dávek a poplatků splatných z důvodu dovozu zboží a případné spotřební daně
a dále vedlejších výdajů, které jsou vynaloženy při přepravě až do prvního místa určení v tuzemsku,
pokud již nebyly zahrnuty do základu daně při výpočtu cla.
Ve vazbě na § 23 odst. 3 zákona o DPH
musí tyto vedlejší výdaje, pokud již nebyly zahrnuty do základu daně při výpočtu cla, vypočítat
plátce daně, který je povinen přiznat daň v daňovém přiznání. Pokud jsou tyto výdaje vyjádřeny v
cizí měně, podle § 38 odst. 5 zákona o DPH se při
jejich přepočtu na českou měnu pro účely stanovení základu daně při dovozu, použije kurz stanovený
podle celních předpisů.
Z toho vyplývá, že v souladu se zákonem o
DPH je podle mého názoru výpočet uvedený ve variantě 2.