Porušení rozpočtové kázně

Až do 31.3.2009 ukládal odvod za porušení rozpočtové kázně ten orgán, který poskytl veřejnou finanční podporu, tedy zastupitelstvo obce (resp. rada obce), zastupitelstvo kraje (resp. rada kraje) a výbor regionální rady regionu soudržnosti. Od 1.4.2009 (po zásadní novele ZoRP) o uložení odvodu a penále za PRK rozhoduje u obcí obecní úřad, u kraje krajský úřad, u regionální rady regionu soudržnosti úřad regionální rady, a to vždy v samostatné působnosti. Bude záležet na vnitřní organizaci každého jednotlivého úřadu, jakým způsobem a kdo rozhodne. Znamená to, že organizačním řádem či jiným vnitřním aktem je svěřena pravomoc konkrétnímu útvaru (pracovníkovi), aby vydal rozhodnutí o porušení rozpočtové kázně, tedy vyhotovil platební výměr podle daňového řádu. Krajský úřad v přenesené působnosti přezkoumává rozhodnutí v případě, že je vydáno obecním úřadem, Ministerstvo financí přezkoumává rozhodnutí, které vydal Magistrát hlavního města Prahy nebo krajský úřad. Rozhodnutí je přitom přezkoumáváno vždy pouze z hlediska dodržování zákonnosti.

V praxi se osvědčil model, kdy příslušný útvar v rámci úřadu provádí předběžnou veřejnosprávní kontrolu, tedy připraví podklady pro rozhodnutí orgánů obce (kraje) o poskytnutí veřejné finanční podpory. Po rozhodnutí orgánů obce (kraje) pak stejný útvar úřadu, který připravil podklady pro rozhodnutí, připraví také smlouvu s příjemcem veřejné finanční podpory. Před vyplacením, popřípadě v průběhu splátkového vyplácení provádí stále stejný útvar (odbor, oddělení) průběžnou veřejnosprávní kontrolu. Pokud v rámci této kontroly zjistil podezření na porušení rozpočtové kázně, předá věc kontrolnímu útvaru, který vykoná následnou veřejnosprávní kontrolu. Z této kontroly je vyhotoven protokol s konstatováním, že se příjemce dopustil porušení rozpočtové kázně. Po splnění všech náležitých procesních úkonů (námitkování) je tento protokol předán útvaru, který je odpovědný za předepsání a vymáhání odvodu za PRK (v kopii je samozřejmě protokol předán útvaru, který podal podnět).

V praxi může nastat situace, kdy z jednoho dotačního titulu jsou poskytovány jak PO zřizovaným územním samosprávným celkem (poskytovatelem), tak jiným právním subjektům, přičemž při stejném pochybení u PO o porušení rozpočtové kázně nepůjde, ale u jiného právního subjektu o porušení rozpočtové kázně půjde, a to včetně odvodu v plné výši poskytnuté . Od 1.4.2009 je posuzování porušení rozpočtové kázně PO upraveno nově a rozdílně oproti porušení rozpočtové kázně (jinými) příjemci veřejné finanční podpory. Odvod za porušení rozpočtové kázně u PO je ukládán zřizovatelem ve výši neoprávněně použitých prostředků. Tady je nutno si uvědomit, kdo vykonává funkci zřizovatele - je to vždy (ve smyslu příslušných ustanovení obecního a krajského zřízení) rada obce, resp. rada kraje. V protokole z veřejnosprávní kontroly bude uvedeno zjištění, označeno, v jakém případě byla porušena rozpočtová kázeň a výše dotčených prostředků. Rada obce, resp. rada kraje, pak svým usnesením stanoví PO závazný ukazatel - odvod do rozpočtu zřizovatele [viz ust. § 28 odst. 6 písm. c) ZoRP]. Není tedy vydáván žádný platební výměr, nepostupuje se podle daňového řádu. PO neplatí penále za případné prodlení s odvodem za porušení rozpočtové kázně.

Od 30.12.2011, kdy došlo k další významné novelizaci ZoRP, je nutné rovněž zkoumat původ peněžních prostředků . U prostředků, které zřizovatel obdržel ze státního rozpočtu, z rozpočtu státního fondu, z rozpočtu Regionální rady regionu soudržnosti nebo z Národního fondu za účelem, aby je na základě svého rozhodnutí poskytnul právnické nebo fyzické osobě, se již nepostupuje podle ust. § 28, ale podle ust. § 22 ZoRP, tedy stejně jako u jiných právních subjektů.

Uložit PO odvod za porušení rozpočtové kázně může zřizovatel nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy porušení zjistil, nejdéle však do tří let ode dne, kdy k porušení došlo. Pokud tedy zřizovatel provádí následné veřejnosprávní kontroly u svých PO v určitých delších lhůtách, pak postih za porušení rozpočtové kázně mnohdy nemusí nastat z důvodu . Ostatním právním subjektům lze odvod uložit do 10 let počítaných od 1. ledna roku následujícího po roce, v němž došlo k porušení rozpočtové kázně.