Dotazy a odpovědi: Rekodifikace

Vydáno: 44 minut čtení
Rekodifikace
Připravujeme ve spolupráci s časopisem Rekodifikace & praxe, nakladatelství Wolters Kluwer ČR, 2016.
Jak se určí velikost spoluvlastnického podílu?
JUDr. et MUDr. Alexandr Thöndel
ODPOVĚĎ
Na samotný úvod je potřeba předeslat, že podíl vyjadřuje míru účasti každého spoluvlastníka na vytváření společné vůle a na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví věci (§ 1122 odst. 1 obč. zák.). Velikost podílu tak určuje rozsah, v němž se spoluvlastník podílí na hlasování při rozhodování o společné věci, na její správě, výnosech a nákladech na tuto věc. Velikost spoluvlastnického podílu je rozhodná např. při určení výše náhrady za zničenou věc apod. Velikost podílu však nemá vliv na skutečnost, že z právního jednání týkajícího se společné věci jsou všichni spoluvlastníci oprávněni a povinni společně a nerozdílně (§ 1127 obč. zák.).
V obecné rovině dává odpověď na otázku určení velikosti spoluvlastnického podílu občanský zákoník v § 1122 odst. 2, kde stanoví, že velikost podílu vyplývá z právní skutečnosti, na níž se zakládá spoluvlastnictví nebo účast spoluvlastníka ve spoluvlastnictví. To však spoluvlastníkům nebrání, aby si velikost podílů ujednali jinak; takové ujednání musí splňovat náležitosti stanovené pro převod podílu. Primárně určuje velikost spoluvlastnického podílu skutečnost zakládající spoluvlastnictví – tj. právní jednání, rozhodnutí orgánu veřejné moci, právní předpis. Právní jednání vymezuje občanský zákoník v § 545 a násl.
Spoluvlastnictví může založit právní jednání jednostranné – závěť (§ 1494 obč. zák.), ve které zůstavitel určí podíly jednotlivým dědicům. Závěť však nemusí určit velikost podílů s konečnou platností. Podle § 1696 odst. 1 obč. zák. soud dohodu dědiců o rozdělení pozůstalosti schválí, neodporuje-li vůli zůstavitele a v jejích mezích ani zájmům osoby pod zvláštní ochranou.
Častějším způsobem určení velikosti spoluvlastnického podílu je však smlouva (dvou nebo vícestranné právní jednání). Smluvní určení může např. nastat v situaci, kdy prodávající převádí vlastnické právo na více osob s tím, že na straně nabyvatelů jsou výslovně určeny velikosti podílů. Druhou možností je situace, kdy smlouva předvídá vznik spoluvlastnictví u nově zhotovovaných věcí – zejména staveb. V úvahu však přichází také vícestranné právní jednání – typicky smlouva o založení společnosti (§ 2719 obč. zák.).
Velikost spoluvlastnických podílů může výslovně určovat též právní předpis. Zaprvé upravuje takové situace samotný občanský zákoník, a to v souvislosti s vypořádáním společného jmění manželů. Jestliže nedojde do tří let od zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění k jeho vypořádání dohodou a ani nebyl podán návrh na vypořádání soudu, platí, že se manželé nebo bývalí manželé vypořádali ve smyslu § 741b obč. zák. – tedy tak, že ostatní hmotné věci movité (
a contrario
a věci nemovité jsou v podílovém spoluvlastnictví obou; jejich podíly jsou stejné).
Jistým specifikem je určení velikosti podílů na společných částech domu v bytovém spoluvlastnictví, kde oproti právní úpravě obsažené v zákoně o vlastnictví bytů a nebytových prostor (zák. č. 72/1994 Sb.) došlo ke změně v tomto směru. Ustanovení § 8 odst. 2 zmiňovaného zákona uvádělo:
„… velikost spoluvlastnických podílů na společných částech domu se řídí vzájemným poměrem velikosti podlahové plochy jednotek k celkové ploše všech jednotek v domě. Obdobně se postupuje i u společných částí domu, které jsou ve spoluvlastnictví vlastníků pouze některých jednotek.“
Naproti tomu § 1161 obč. zák. stanoví, že neurčí-li se podíly na společných částech se zřetelem k povaze, rozměrům a umístění bytu jako stejné, platí, že jsou stanoveny poměrem velikosti podlahové plochy bytu k celkové podlahové ploše všech bytů v domě. V případě, že podíly na společných částech jsou určeny jinak než poměrem velikosti podlahové plochy bytu k celkové podlahové ploše všech bytů v domě nebo jinak než jako stejné, má vlastník jednotky právo domáhat se změny tohoto určení, pokud se okolnosti změnily tak podstatně, že určení jeho podílu je zjevně nespravedlivé. Nedojde-li na návrh vlastníka jednotky ke změně prohlášení (§ 1169 obč. zák.), změní prohlášení soud (§ 1162 odst. 2 obč. zák.).
Velikost podílů může být předurčena též příslušnými ustanoveními o zákonné dědické posloupnosti (§ 1633 až 1641 obč. zák.). Také zde je však potřeba připomenout možnost odlišné dohody dědiců (§ 1696 obč. zák.).
Specifickým způsobem určují velikosti spolu-vlastnických podílů mnohé veřejnoprávní předpisy, např. majetek získaný obcemi nebo kraji při výkonu společné činnosti (§ 48 odst. 3 obecního zřízení a § 25 krajského zřízení).
Velikost spoluvlastnických podílů může být určena též rozhodnutím soudu anebo jiného orgánu státní moci. V úva