Rád bych se zeptal na následující problematiku. Východiska: Obci budou převedeny hřbitovy, které jsou nyní provozovány a vlastněny akciovou společností vlastněnou obcí. Současný vlastník (a. s.) fakturuje pozůstalým zejména následující: 1. Pronájem hřbitovního místa (osvobozeno od DPH); 2. Služby spojené s údržbou hřbitovního místa (snížená sazba DPH) a ostatní pohřební služby (kopání hrobů, proslovy atp.) - vše snížená sazba DPH. Nyní bude tytéž služby vykonávat Město. Otázky: Pokud provozuje hřbitov přímo obec, nebude se na ni vztahovat § 5 odst. 3 ZDPH, tj. výše uvedené činnosti nebudou výkonem veřejné správy? Tím by výše uvedené činnosti 1-3 nebyly předmětem DPH. Nebo, což se mi zdá logické, bude nutné uplatnit stejný přístup jako a. s. - viz výše body 1 až 3. Dále bych se chtěl zeptat, jak by se na obec mělo převést časové rozlišení dopředu vybraného nájemného a služeb vybraného a. s. Dle mého tento převod je v podstatě finančním vyrovnáním a není předmětem DPH. A následně bych se chtěl zeptat, jak má obec rozdělit činnosti správy hřbitovů mezi činnosti hlavní a doplňkovou - dle ziskovosti?
Správa hřbitova obcí
Vydáno:
5 minut čtení
Správa hřbitova obcí
Ing.
Zdeněk
Morávek
Odpověď:
Je pravdou, že z hlediska odpovědi na tuto otázku je významné ustanovení § 5 odst. 3 ZDPH. Podle této úpravy se obce při výkonu působností v oblasti veřejné správy nepovažují za osoby povinné k dani, a to i v případě, kdy za výkon těchto působností vybírají úplatu. Pokud však uskutečňováním některých z těchto výkonů došlo podle rozhodnutí příslušného orgánu k výraznému narušení hospodářské soutěže, považuje se, pokud jde o tento výkon, za osobu povinnou k dani, a to ode dne nabytí právní moci vydaného rozhodnutí. Obec se však vždy považuje za osobu povinnou k dani, pokud uskutečňuje činnosti uvedené v příloze č. 1 ZDPH, tam ale předmětné služby zařazeny nejsou. Naopak, pohřební a související služby mimo pohřebních služeb pro zvířata, jsou zařazeny v příloze č. 2 ZDPH, která obsahuje seznam služeb podléhajících snížené sazbě daně. Lze tak uzavřít, že pokud předmětné služby představují výkon působnosti v oblasti veřejné správy, potom se jedná o plnění, které není předmětem daně, pokud tomu tak není, potom se jedná o služby podléhající snížené sazbě daně.
Je tedy nutné vymezit, co se rozumí výkonem působnosti v oblasti veřejné správy. Veřejná správa není vymezena ani v ZDPH ani v předpisech EU, je tedy nutné vyjít z rozsudků Evropského soudního dvora. Za stěžejní je v tomto směru považován rozsudek ESD C-446-/98 Fazenda Publica v. Camara Municipal do Porto, podle kterého lze veřejnou správu charakterizovat jako činnosti, při které subjekt vystupuje jako orgán veřejné správy, a to v rámci zvláštního právního předpisu platného pro veřejnoprávní subjekty a nikoliv za stejných podmínek, které platí pro subjekty soukromého práva.
Je tedy možné konstatovat, že pokud je činnost vykonávána v rámci veřejnoprávní normy platné pro tyto subjekty, aniž by tuto činnost mohla stejným způsobem a na základě stejného právního předpisu provádět soukromá osoba, potom jde o výkon veřejné správy. Je nutné zdůraznit, že nelze posuzovat pouze jednotlivé činnosti podle své povahy, ale také podle právního předpisu, na základě kterého je tato činnost vykonávána. Co se týká provozování veřejného pohřebiště, je nutné vycházet z § 16 a násl. zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o pohřebnictví"). Provozování veřejného pohřebiště je službou ve veřejném zájmu zajišťovanou obcí v samostatné působnosti nebo registrovanou církví nebo náboženskou společností... jedná se tedy o činnost, kterou vykonává obec na základě výše uvedeného právního předpisu, a tuto činnost, za těchto podmínek, nemůže vykonávat soukromoprávní subjekt. Co konkrétně zahrnuje provozování veřejného pohřebiště je upraveno v § 18 uvedeného zákona, pokud by ovšem obec poskytovala i jiné služby než služby tam uvedené, jedná se již o ekonomickou činnost, která DPH podléhá.
Z § 18 zákona o pohřebnictví potom vyplývá, že provozování veřejného pohřebiště zahrnuje výkopové práce související s pohřbením a exhumací, pohřbívání lidských pozůstatků a lidských ostatků do hrobů nebo hrobek, provádění exhumací, ukládání, rozptyl a vsyp zpopelněných lidských pozůstatků, správu a údržbu veřejného pohřebiště, včetně komunikací a okolní zeleně, pronájem hrobových míst a vedení související evidence. Z uvedeného tak podle mého názoru vyplývá, že všechny uvedené činnosti by měly být součástí provozování veřejného pohřebiště v souladu s § 18 zákona o pohřebnictví, a jestliže je vykonává obec, jedná se o výkon působnosti v oblasti veřejné správy a obec se tak při poskytování těchto služeb nepovažuje za osobu povinnou k dani. Poskytování těchto služeb tak není předmětem daně. Souhlasím také s tím, že převod dopředu vybraného nájemného a plateb za služby od předchozího provozovatele hřbitova nebude představovat zdanitelné plnění, na které by měla být uplatněna daň.
Co se týká rozdělení mezi činnost hlavní a doplňkovou, což je předpokládám myšleno z pohledu daně z příjmů, z § 18 odst. 4 písm. a) ZDP vyplývá, že hlavní činností je činnost, která je posláním obce a ta je stanovena zvláštními právními předpisy zejména zákonem č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o obcích"). Z výše uvedeného vyplývá, že provozování veřejného pohřebiště spadá do samostatné působnosti obce, a proto se v souladu se zákonem o obcích bude jednat o poslání obce a tedy o hlavní činnost obce. Pokud by obec poskytovala i jiné služby, které by nebylo možné pod provozování veřejného působiště zahrnout, tedy jiné, než vymezené v § 18 zákon o pohřebnictví, jednalo by se o doplňkovou činnost, a související příjmy by byly vždy předmětem daně z příjmů. Případná ziskovou nebo ztrátovost tak v rozdělení mezi hlavní a doplňkovou činnost roli nehraje.