Daň ze závislé činnosti
Jana
Šmídová
V roce 2016 bylo na základě provedené kontroly OSSZ zjištěno, že dva naši zaměstnanci neohlásili
(nám jako zaměstnavateli), že byli od roku 2014 účastníky II. pilíře důchodového spoření. V této
souvislosti OSSZ vrátila přeplacené pojistné na důchodové pojištění zaměstnavateli. Jak v tomto
případě nyní, v roce 2016, postupovat, když důchodové spoření již bylo ukončeno?
ODPOVĚĎ
Zákonem č. 376/2015 Sb., o ukončení
důchodového spoření,
dochází ke zrušení zákona č.
426/2011 Sb., o důchodovém spoření, ve znění
pozdějších předpisů – s účinností od 1. 1. 2018 – a zákona č.
397/2012 Sb., o pojistném na důchodové spoření, ve
znění pozdějších předpisů (dále jen „ZPDS“)
– s účinností od 1. 1. 2016, podle kterého plátce
daně postupoval při výběru pojistného na důchodové spoření a podle kterého plnil (plní) zákonné
povinnosti plátce pojistného i v roce 2016:-
Plátce měl povinnost podat do 20. 1. 2016 poslední řádné hlášení za prosinec 2015 a
poslední Vyúčtování pojistného na důchodové spoření (dále jen „Vyúčtování PDS“) za rok 2015 k 1. 4.
2016. V této lhůtě ještě mohl provádět opravy roku 2015, a to formou následného hlášení (za
předpokladu, že byl jím chybně stanoven vyměřovací základ).
-
V současné době již může plátce pojistného podat pouze (opožděně) Vyúčtování PDS za
rok 2015 včetně dodatečného vyúčtování za roky 2015, 2014 a 2013 – to vše maximálně do konce srpna
2016.
V zákoně č. 376/2015 Sb., kterým se ruší II.
pilíř důchodové reformy, není uvedeno, že některé povinnosti plátce jako např. plnění oznamovací
povinnosti vůči finančnímu úřadu v případech, kdy nebyla nahlášena účast poplatníkem, se ruší.
Naopak v § 28 „Přechodná ustanovení zákona o ukončení důchodového spoření“ je uvedeno, že:
„Pro pojistné povinnosti u pojistného na důchodové spoření za pojistná období přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti s nimi související, se použije zákon č.
397/2012 Sb., o pojistném na důchodové spoření, ve
znění účinném přede dnem 1. ledna 2016“.
Z výše uvedeného je zřejmé, že povinnosti plátce daně (pojistného), a to i ve vztahu k
oznamovací povinnosti podle § 30 odst. 1
ZPDS zůstávají zachovány i v roce 2016. Toto dlužné pojistné je i v roce 2016 předepisováno
FÚ poplatníkům podle § 31 ZPDS, a to bez
ohledu na skutečnost, že důchodové spoření již skončilo a prostředky budou poplatníkům vráceny.
Pojistné nelze stanovit až s účinností od 1. 10. 2016 a k tomuto datu nelze ani předepsat
příslušenství pojistného. V uvedeném případě tedy doporučujeme splnit oznamovací povinnost na
tiskopise 25 5249, který je dostupný v databázi daňových tiskopisů Finanční správy ČR na adrese
www.financnisprava.cz, a to i z důvodu, že správcem daně bude poplatníkovi kromě dlužného pojistného
předepsána i přirážka ve výši 5 % z neodvedeného pojistného namísto 10 % v případech, že by dlužné
pojistné bylo předepsáno na základě oznámení OSSZ. Zároveň plátce daně vrátí poplatníkovi 3 %
pojistného na důchodové pojištění, které mu bylo vráceno OSSZ. Pozor: V této souvislosti plátce
nepodává dodatečná Vyúčtování PDS.
Jsme tvůrci mzdového softwaru a není nám zřejmé, v kterém okamžiku se vyplňují údaje na řádku 15
Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň a daňovém
zvýhodnění.
ODPOVĚĎ
Od vzoru č. 23 byl do Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, sražených
zálohách na daň a daňovém zvýhodnění
– tiskopis 25 5460 MFin 5460, dále jen „Potvrzení o
zdanitelných příjmech“ – přidán nový informativní řádek, a to řádek č. 15. Již od vzoru č. 22 je
na Potvrzení o zdanitelných příjmech informativní řádek č. 14
„Solidární zvýšení daně u záloh
podle § 38ha zákona č. 586/1992 Sb., o daních z
příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ‚zákon‘)“, který je určen zejména pro plátce daně
(při změně zaměstnavatelů), aby druhý zaměstnavatel nepřehlédl, že u tohoto poplatníka je obzvlášť
nutné sledovat celkovou výši příjmů pro určení, zda je možné mu po konci roku provést roční
zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, popř. zda poplatník je povinen podat daňové
přiznání.Informativní řádek č. 15, na který se ptáte ve svém dotazu,
byl zapracován do
tohoto potvrzení v souladu s novými podmínkami pro soukromé životní pojištění již od zdaňovacího
období 2015. Na řádek č. 15 se uvádějí příspěvky vyplacené zaměstnavatelem na soukromé životní
pojištění poplatníka, které byly u poplatníka v uvedeném zdaňovacím období od daně osvobozeny
podle § 6 odst. 9 písm. p) bodu 3 zákona
. Za předpokladu, že poplatník nedodrží podmínky pro
osvobození
a byl mu vyplacen jiný příjem, který není pojistným plněním a nezakládá zánik
pojistné smlouvy, nebo dojde k předčasnému ukončení pojistné smlouvy, pak osvobození zaniká a
příjmem podle § 6 zákona ve zdaňovacím období, ve kterém k této skutečnosti došlo, jsou částky
příspěvků na pojistné, které byly u zaměstnavatele od daně osvobozené, a to počínaje zdaňovacím
obdobím 2015. Tyto osvobozené příspěvky se zdaňují v rámci daňového přiznání jako příjem podle § 6
zákona v tom roce, kdy došlo k porušení podmínek §
6 odst. 9 písm. p) bodu 3 ZDP
. Z výše uvedeného je zřejmé, že na vydaných Potvrzeních o
zdanitelných příjmech za příslušné zdaňovací období je řádek vyplněn vždy
, pokud byl v
příslušném zdaňovacím období (za které se vydává potvrzení) osvobozený příspěvek zaměstnavatelem
poskytnut, a přesto nevstupuje do příjmů ze závislé činnosti v rámci daňového přiznání za příslušné
zdaňovací období, za předpokladu, že nebyly za toto zdaňovací období poplatníkem porušeny podmínky §
6 odst. 9 písm. p) bodu 3 zákona.Dále bylo od zdaňovacího období 2015 (tj. od vzoru č. 23) do řádku č. 19
– do údajů
z ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění doplněno: „V rámci ročního zúčtování záloh byla při
výpočtu daně zohledněna částka ve výši ... Kč podle § 15 odst. 5 zákona a částka ve výši ... Kč
podle § 15 odst. 6 zákona.“ Údaj na řádku č. 19
taktéž slouží jako informace pro poplatníka
pro účely případného zdanění částek v rámci daňového přiznání v situacích, kdy poplatník poruší
podmínky zákona a nezdanitelné části základu daně podle § 15 odst. 5 a 6 zákona je povinen
dodanit,
jako příjem podle § 10 zákona v tom roce, kdy došlo k porušení
podmínek
.Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že uvedené řádky se vyplňují vždy, když je pro ně
náplň, a to bez ohledu na skutečnost, kdy tyto údaje budou využitelné pro případné porušení
zákonných podmínek, což je zřejmé i z poznámky č. 14 a 15
v uvedeném tiskopise.Je mi 24 let, jsem zaměstnán ve státní správě, konkrétně na ministerstvu a studuji vysokou školu
formou magisterského studia. V listopadu 2015 jsem vstoupil do služebního poměru podle zákona č.
234/2014 Sb., o státní službě. Mám nárok na slevu na
studenta?
ODPOVĚĎ
K výše uvedenému dotazu bylo Generálním ředitelstvím uveřejněno na internetových stránkách
Finanční správy ČR dne 21. 3. 2016 (lze vyhledat v sekci Daně a pojistné, Daň z příjmů – Informace,
stanoviska, sdělení) pod čj. 22334/16/7100-10114-205170 následující
Sdělení Generálního
finančního ředitelství k problematice studia za trvání služebního poměru (níže uveden jeho plný
text):
„V návaznosti na množící se dotazy veřejnosti k výkladu ustanovení
§ 12 odst. 1 písm. a) bodu 1 zákona č. 117/1995
Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, které mimo jiné stanovuje, že
soustavnou přípravou dítěte na budoucí povolání se považuje studium na středních a vysokých školách
v České republice s výjimkou studia za trvání služebního poměru, požádalo Generální finanční
ředitelství o výklad daného ustanovení Ministerstvo práce a sociálních věcí, do jehož
kompetence
výklad příslušného zákona spadá. Ministerstvo práce a sociálních věcí ve svém stanovisku uvedlo
následující: Definice soustavné přípravy dítěte na budoucí povolání se vztahuje k pojmu
‚nezaopatřené dítě‘ podle § 11 zákona č. 117/1995
Sb., toto nezaopatřené dítě má poté nárok na dávky státní sociální podpory. Smyslem úpravy,
kterou bylo z pojmu soustavné přípravy dítěte na budoucí povolání vyloučeno studium za trvání
služebního poměru, bylo, že osoby ve služebním poměru jsou na základě služebního vztahu finančně
zajištěny i v době studia, nejsou tedy neza-opatřenými dětmi.
Z tohoto pohledu je zřejmé, že by
se platná úprava neměla týkat služebního poměru podle zákona
o státní službě.
Zde nejde o finanční zajištění tak, jako u jiných služebních
vztahů.Aktuálně se připravuje novela zákona č. 117/1995
Sb., ve které bude výslovně uvedeno, že za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se
nepovažuje studium za trvání služebního poměru příslušníků bezpečnostních sborů a vojáků z povolání.
Smyslem úpravy je vyloučit služební poměr podle zákona o
státní službě, neboť jak je výše uvedeno, pokud je osoba ve služebním poměru jako příslušník
bezpečnostních sborů či voják z povolání, je finančně zajištěna na základě služebního vztahu i v
době studia. Bezpečnostním sborem se rozumí Policie České republiky, Hasičský záchranný sbor České
republiky, Celní správa České republiky, Vězeňská služba České republiky, Generální inspekce
bezpečnostních sborů, Bezpečnostní informační služba a Úřad pro zahraniční styky a informace.
Na základě výše uvedeného Generální finanční ředitelství sděluje, že u poplatníků, kteří
jsou ve služebním poměru podle služebního
zákona, lze akceptovat uplatnění slevy na dani podle
§ 35ba odst. 1 písm. f) zákona č. 586/1992
Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ‚zákon‘). Zároveň mohou být
poplatníci, kteří jsou ve služebním poměru podle služebního
zákona a soustavně se připravují na budoucí povolání, při splnění dalších zákonem stanovených
podmínek, považováni za vyživované dítě poplatníka podle § 35c odst. 6 zákona, na které je možné
uplatnit daňové zvýhodnění podle § 35c zákona.“