Dotazy a odpovědi: Daň z nabytí nemovitých věcí

Ano, v současné době (uzávěrka příspěvku dne 5. 5. 2016) je v Poslaneckou sněmovnou ČR projednáván vládní návrh zákona, kterým se mění zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb. (sněmovní tisk 639). Tento návrh zákona je aktuálně projednáván v rámci legislativního procesu, v nejbližší době bude projednáván Poslaneckou sněmovnou ČR ve třetím čtení. Jednou z navržených změn je sjednocení osoby poplatníka daně z nabytí nemovitých věcí v osobě nabyvatele. Účinnost tohoto zákona byla původně navržena ke dni 1. 4. 2016. S ohledem na délku legislativního návrhu byl pozměňovacím návrhem navržen posun účinnosti této novely, a sice aby tato novela nabyla účinnosti prvním dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. V případě zájmu o aktuální informace k této novele lze sledovat na webových stránkách Poslanecké sněmovny ČR tisk 639.

Dle současné platné právní úpravy činí výše sazby daně z nabytí nemovitých věcí 4 %.

U kterých nemovitých věcí lze určit směrnou hodnotu je upraveno v § 15 odst. 3 zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani s nabytí nemovitých věcí (dále jen „zákonné opatření“). Směrná hodnota se u:

Zákonné opatření současně stanoví v § 15 odst. 4, u kterých nemovitých věcí se směrná hodnota .

Toto platí v případě:

U těchto nemovitých věcí směrnou hodnotu pro účely srovnávací daňové hodnoty proto nelze použít. V dotazovaném případě možnost použití směrné hodnoty bude záviset na posouzení skutečností v daném případě, například o jaký pozemek se jedná, zda se na pozemku nachází trvalý porost či nikoliv, zda je součástí pozemku nějaká stavba a případně jaká aj. V případě pozemku, u kterého lze směrnou hodnotu určit, má poplatník možnost pro účely určení srovnávací daňové hodnoty volby mezi směrnou hodnotou a zjištěnou cenou. Je třeba ještě upozornit na jednu skutečnost, a sice při nesouladu mezi druhem pozemku uvedeným v katastru nemovitostí a skutečným stavem je pro určování směrné hodnoty u pozemku rozhodující skutečný stav.

V případě, že se jedná o pozemek, u kterého nelze směrnou hodnotu určit, je třeba v dotazovaném případě pro účely určení srovnávací daňové hodnoty použít zjištěnou cenu. Jak bylo již zmíněno, poplatník má rovněž možnost rozhodnout se a zvolit zjištěnou cenu pro účely určení srovnávací daňové hodnoty i v případě, že u pozemku lze směrnou hodnotu určit. Toto rozhodnutí je na zvážení poplatníka daně. V obou těchto případech je pak nezbytné nechat vypracovat znalecký posudek na zjištěnou cenu dle oceňovacích předpisů. Znalecký posudek je vyžadovanou přílohou daňového přiznání, slouží-li cena zjištěná jako podklad pro stanovení základu daně. V tomto případě si poplatník může v daňovém přiznání uplatnit odměnu a náklady, které prokazatelně zaplatil znalci, jako uznatelný výdaj. Pro úplnost je třeba dodat, že jde-li o nabytí vlastnického práva k pozemku bez trvalého porostu, na němž není zřízena stavba a k němuž nebylo zřízeno právo stavby, znalecký posudek se nevyžaduje. V tomto případě má poplatník možnost zjištěnou cenu sám vypočítat.

Postup určení základu daně je upraven v § 10 a násl. zákonného opatření.

Pokud se týče platí, že v případě nabytí vlastnictví k se přiznání podává územnímu pracovišti místně příslušného finančního úřadu nejpozději do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, v němž byl v katastru nemovitostí proveden vklad. V případě nabytí vlastnictví k se daňové přiznání podává nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž došlo k nabytí vlastnického práva k takové nemovité věci.

Splatnost daně obecně upravuje § 135 odst. 3 daňového řádu, podle kterého je daň splatná v poslední den lhůty pro podání daňového přiznání. Zvolí-li si však poplatník, že k určení srovnávací daňové hodnoty použije směrnou hodnotu, je třeba postupovat dle ustanovení Hlavy II zákonného opatření (§ 42 a násl. zákonného opatření). Poplatník je v takovém případě povinen platit daň z nabytí nemovitých věcí prostřednictvím zálohy ve výši 4 % sjednané ceny, tuto zálohu vyčíslit v daňovém přiznání (v příslušné příloze daňového přiznání uvést požadované údaje) a ve lhůtě pro podání daňového přiznání zálohu také zaplatit.

Na základě údajů uvedených poplatníkem v příslušné příloze daňového přiznání vypočte správce daně směrnou hodnotu nemovité věci, určí její srovnávací daňovou hodnotu, kterou porovná se sjednanou cenou, stanoví základ daně a daň vyměří platebním výměrem. Pokud se vyměřená daň neodchyluje od zálohy tvrzené v daňovém přiznání, hledí se na zálohu jako na tvrzenou daň a uhrazená záloha se započte na úhradu splatné daně. Pokud je daň z nemovitých věcí vyměřená správcem daně vyšší než záloha, je případný rozdíl splatný ve lhůtě 30 dnů od doručení platebního výměru.