Jak na výběr dodavatelů v dotačních programech, 1. část

Žádostí o dotaci ze strukturálních fondů Evropské unie bylo v aktuálním programovém období, tj. od roku 2007 do začátku tohoto roku, podáno více než 93 tisíc. Pětice operačních programů, ve kterých bylo podáno nejvíce žádostí, zahrnuje Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost, Operační program Životní prostředí, Operační program Podnikání a inovace, Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost a Integrovaný operační program. Povinnost řídit se pravidly pro výběr dodavatelů je dána skutečností, že poskytnutí či jiné formy veřejné podpory je poskytnutím veřejných prostředků, které musí být využity k určenému účelu prokazatelným způsobem, hospodárně a za současného splnění všech dalších podmínek konkrétního dotačního programu.

Pravidla pro výběrová řízení se svou formálností a administrativní náročností liší především podle povahy subjektu, kterému je poskytována. Formálnější pravidla se obecně vztahují na subjekty veřejné správy (obce, města, kraje a jimi zřízené příspěvkové organizace apod.), které hospodaří s veřejnými prostředky. Postupy pro podnikatelské subjekty (živnostníky, obchodní společnosti apod.) bývají formálně a administrativně relativně méně náročné, nicméně i zde jsou uplatňována pravidla definovaná pro výběr dodavatelů v souladu

Pro zakázky financované ze zdrojů EU vydalo ministerstvo pro místní rozvoj ve spolupráci s ministerstvem financí Závazné postupy pro zadávání zakázek spolufinancovaných ze zdrojů EU. Jejich poslední verze z května 2012 je účinná od 1. července 2012. Jedná se o pokyn ministerstva pro místní rozvoj jako Národního orgánu pro koordinaci v návaznosti na novelu zákona č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon" nebo "zákon o veřejných zakázkách" nebo "ZVZ"), provedenou zákonem č. 55/2012. Závazné postupy nastavují v souladu se Smlouvou o fungování EU pro oblast veřejných zakázek financovaných ze zdrojů EU ještě další principy, které zadavatelé při realizaci zakázek ze zdrojů EU musí dodržovat. Jedná se o následující principy (blíže viz dále):

Stejně jako u ostatních povinností příjemce i zde platí, že nedodržení podmínek dotačního programu pro výběr dodavatelů povede k nečerpáni , nebo dokonce k povinnosti již čerpanou dotaci spolu s vyměřeným penále vrátit.

Základní pravidla a informace pro realizaci výběrových řízení naleznou žadatelé v příručkách pro žadatele a příjemce dotací, resp. ve specifických příručkách pro zadávání zakázek v rámci příslušného programu. Tyto příručky jsou pro žadatele o dotaci stěžejním orientačním materiálem, který obsahuje podrobné informace o podmínkách účasti v programu. Jelikož se tyto příručky liší podle dotačního programu, je třeba sledovat odkazy na oficiálních webových stránkách konkrétních operačních programů. Například hledáte-li pokyny vyhlašovatelů programů Podnikání a inovace, Praha Adaptabilita nebo Lidské zdroje a zaměstnanost, najdete je na těchto odkazech:

Pro Operační program Podnikání a inovace hledejte Pravidla pro výběr dodavatelů na adrese www.czechinvest.org/spolecne-prilohy-dotacnich-programu-oppi www.czechinvest.org/spolecne-prilohy-dotacnich-programu-oppi.

Operační program Praha Adaptabilita nabízí svou Projektovou příručku na adrese www.prahafondy.eu/cz/oppa/pro-prijemce/formulare-a-loga/183_formulare-pro-vyber-dodavatele.html .

Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost uveřejňuje Metodický pokyn pro zadávání zakázek OP LZZ na adrese www.esfcr.cz/07-13/oplzz/prirucka-d9.

Závazné postupy pro zadávání zakázek spolufinancovaných ze zdrojů EU jsou schválené vládou usnesením č. 48/2009 a novelizované po novele zákona o veřejných zakázkách od května 2012. Reagují tak na novelu zákona o veřejných zakázkách zmíněným zákonem č. 55/2012 Sb. Tyto postupy přímo zavazují řídící orgány jako subjekty zodpovědné za řízení a provádění operačního programu v souladu se zásadou řádného finančního řízení. Byly vytvořeny za účelem harmonizace postupů při zadávání zakázek, aby u příjemců podpory ze Strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a Evropského rybářského fondu sjednotily pro řídící orgány nastavení základních postupů v oblasti zadávání zakázek mimo působnost zákona č. 137/2006 Sb.

Závazné postupy představují základní minimum v oblasti zadávání zakázek nespadajících pod působnost ZVZ, které musí řídící orgány reflektovat ve svých metodických pokynech. Řídící orgán nese nejvyšší odpovědnost za realizaci operačního programu. Pro každý operační program je určen jeden řídící orgán, který sleduje, zda jsou dodržovány zásady operačních programů a zda je pomoc z fondů EU poskytovaná správně a efektivně. V ČR jsou řídícími orgány příslušná ministerstva nebo regionální rady. Řídící orgány musí prostřednictvím metodických pokynů, resp. stanovených povinností příjemce zajistit:

Závazné postupy rovněž slouží kontrolním orgánům jako podklad při provádění kontrolních činností. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR je gestorem významných opatření Národního plánu elektronického zadávání veřejných zakázek Národní infrastruktura pro elektronické zadávání veřejných zakázek (NIPEZ), resp. Elektronické tržiště veřejné správy. Pozornost je věnována také centralizovanému zadávání veřejných zakázek.

Ministerstvo pro místní rozvoj zřídilo pro zadavatele we-bový portál, na kterém můžete najít mnoho informací týkajících se zadávání veřejných zakázek a zorientovat se v národních i evropských právních předpisech k veřejným zakázkám a koncesím. Na adrese http:/A/vww.portal-vz.cz/cs je komplexně řešený informační systém o veřejných zakázkách, pod kterým se nachází přístup k Věstníku veřejných zakázek, k seznamu kvalifikovaných dodavatelů a systémům certifikovaných dodavatelů, ke statistikám veřejných zakázek, k rejstříku koncesních smluv, přístup ke klasifikacím a číselníkům. Dostupný je zde také rejstřík osob se zákazem plnění veřejných zakázek a osob se zákazem plnění koncesních smluv. Samostatný oddíl je věnován elektronickému zadáváníveřejných zakázek.

V průběhu soutěže dodavatelů je zadavatel povinen dodržovat povinnosti stanovené ZVZ, které lze shrnout do následujících bodů:

Zadavatel je tedy povinen při výběru dodavatele dodržovat již zmíněné zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace a práva na volný pohyb zboží i služeb, právo usazování, proporcionalitu a vzájemné uznávání osvědčení. Dodržení uvedených zásad zadavatelem musí být patrné z jakéhokoliv úkonu zadavatele.

Jakákoliv zakázka musí být vždy zadána transparentním způsobem. Základním účelem této zásady je zajištění co největší průhlednosti řízení, která podstatnou měrou přispívá k přezkoumatelnosti celého řízení a k možnosti kontroly postupu v řízení.

Jak tedy tuto zásadu naplnit? O všech významných úkonech pořizujte písemnou dokumentaci v dostatečném rozsahu, který případně umožní úkony zadavatele nezávisle přezkoumat. Také se doporučuje jasně vymezit kritéria, podle kterých budou hodnoceny nabídky dodavatelů vždy v dostatečném předstihu před samotným vypracováním nabídek. Naplnění této zásady rovněž napomůže to, že opatříte všechna rozhodnutí řádným (písemným) odůvodněním.

Každý zadavatel je v průběhu zadávání (veřejné) zakázky, respektive již od okamžiku přípravy řízení, povinen přistupovat stejným způsobem ke všem dodavatelům, kteří mohou podat či podávají nabídky. K dodržení této zásady ze strany zadavatele dochází například tím, že v souvislosti s přípravou řízení definuje jeho přesné podmínky tak, aby všichni uchazeči předem věděli, jak bude řízení probíhat. Jde tedy o to, abyste v zadávacích podmínkách uvedli například, bude-li omezován počet zájemců, jaké jsou přesné podmínky pro toto omezování, které musí dodavatel splnit, případně jakým způsobem bude probíhat hodnocení nabídek apod.

V průběhu zadávání (veřejné) zakázky je zadavatel povinen postupovat vždy tak, aby jeho jednáním nedošlo k diskriminaci žádného z dodavatelů. Tato zásada ovšem nevylučuje oprávnění zadavatele stanovit přesné podmínky účasti v řízení. Tyto podmínky však musí být zadavatelem vždy stanoveny tak, aby zároveň umožňovaly výběr nejvhodnějšího uchazeče, ale na druhé straně neuzavíraly přístup jinému dodavateli do řízení, například z důvodů, které nesouvisejí s předmětem veřejné zakázky. Zásadu zákazu diskriminace je třeba důsledně uplatňovat nejen ve vztahu k dodavatelům se sídlem, místem podnikání či bydlištěm na území ČR, ale rovněž ve vztahu k zahraničním dodavatelům.

Veřejné zakázky se rozlišují jak podle jejich předmětu, tak i podle výše jejich předpokládané ceny.

Podle předmětu se vymezují:

Podle předpokládané výše ceny se veřejné zakázky dělí na:

Jakoukoliv veřejnou zakázku je třeba podřadit pod jeden z druhů veřejných zakázek, přičemž není možné, aby konkrétní veřejná zakázka byla podražena více druhům veřejných zakázek. Určení druhu veřejné zakázky je důležité z hlediska stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky nebo možnosti využití některých druhů zadávacích řízení (například jednacího řízení s uveřejněním či jednacího řízení bez uveřejnění). V mezních případech, kdy zadavatel neví, ke kterému druhu veřejné zakázky se přiklonit, rozhoduje předpokládaná finanční částka, která pro příslušný druh veřejné zakázky převládá. Např. při dostavbě budovy včetně vybavení nábytkem půjde o jednu zakázku na stavební práce, pokud hodnota stavebního plnění převládne nad hodnotou nábytku.

Veřejnou zakázkou na stavební práce se rozumí veřejná zakázka, jejímž předmětem je provedení stavebních prací a s nimi související projektové nebo inženýrské činnosti, zhotovení stavby, která je jako celek schopna plnit samostatnou ekonomickou nebo technickou funkci, a také poskytnutí dodávek či služeb nezbytných k provedení předmětu veřejné zakázky společně se stavebními pracemi.

Veřejné zakázky na stavební práce tak obsahují tři základní kategorie tohoto druhu veřejných zakázek. Jednak jsou to různé stavební činnosti (zhotovení nové stavby, stavební změny, související inženýrská a projektová činnost), poskytnutí dodávek či služeb nezbytných k provedení předmětu veřejné zakázky a rovněž stavební práce pořizované s využitím zprostředkovatelských nebo podobných služeb, které zadavateli poskytuje jiná osoba. Tato veřejná zakázka je tedy rovněž považována za veřejnou zakázku na stavební práce, ačkoliv její zprostředkovatel fakticky poskytuje určitou službu.

Veřejnou zakázkou na dodávky je veřejná zakázka, jejímž předmětem je pořízení věci. Toto pořízení se může realizovat formou koupě, koupě zboží na splátky, nájmu zboží, nájmu zboží s právem následné koupě (leasing), případně i jinak. Předmětem veřejné zakázky na dodávky pak mohou být jak věci movité, tak i nemovitosti, a dokonce i ovladatelné přírodní síly.

Veřejnou zakázkou na dodávky zákon rozumí i veřejnou zakázku, jejímž předmětem je kromě pořízení zboží rovněž poskytnutí služby. Tou může být například umístění, odborná montáž či uvedení daného zboží do provozu. Toto platí, pokud uvedené činnosti nejsou základním účelem veřejné zakázky, ale pouze jejím nezbytným doplněním. Rozsah doplňkové služby ale nemůže spočívat ve zhotovení stavby.

Veřejné zakázky na služby jsou na rozdíl od předchozích dvou kategorií v zákoně vymezeny pouze negativně. Za veřejné zakázky na služby jsou tak považovány jakékoli veřejné zakázky, které nejsou veřejnými zakázkami na dodávky či veřejnými zakázkami na stavební práce.

Za veřejnou zakázku na služby je rovněž považována taková veřejná zakázka, jejímž předmětem je kromě poskytnutí služeb rovněž:

Podle předpokládané výše hodnoty se veřejné zakázky dělí na:

Dříve byly níže uvedené finanční limity stanoveny přímo zákonem o veřejných zakázkách. V současné době jsou však stanoveny nařízením vlády č. 77/2008 Sb., ve znění nařízení č. 447/2011 Sb., o stanovení finančních limitů pro účely zákona o veřejných zakázkách a ve znění novely zákona o veřejných zakázkách č. 55/2012 Sb., kterým se od 1. dubna 2012 snížil limit pro zakázky malého rozsahu.

Účelem citovaného nařízení vlády je snaha zjednodušit případné změny hodnot uvedených v nařízení vlády s ohledem na to, že nelze vyloučit potřebu změn těchto hodnot v důsledku změn předpisů EU. Pravidlem je, že se limity pro stanovení mezních hodnot podlimitních a nadlimitních zakázek mění každé dva roky, a to tak, že se hodnota limitů snižuje. Děje se tak zejména proto, aby se vyrovnal rozdíl v kurzu eura a koruny tak, aby při přepočtu mezních hodnot na eura zůstávaly limity stále stejné.

Finanční limity veřejných zakázek se stanovují podle druhu zadavatele a podle druhu veřejné zakázky. V případě veřejného zadavatele, kterým je ČR, pro oblast služeb, je limit veřejné zakázky odvozen i podle toho, zda se jedná o služby dle přílohy č. 1 nebo služby dle přílohy č. 2 zákona o veřejných zakázkách. Zvláštní limity jsou v zákoně uvedeny např. pro komodity z oblasti obrany a bezpečnosti a pro sektorové zadavatele. Pro příklad uvádíme finanční limity platné od 1. dubna 2012 pro veřejné a dotované zadavatele:

 1. ledna 2012 NV 447/2011 + novela č. 55/2012 od 1. dubna 2012  Nařízení Komise (EU) č. 1251/2011 ze dne 30. listopadu 2011, kterým se mění směrnice Evropského parlamentu  a Rady 2004/17/ES, 2004/18/ES a 2009/81/ES ohledně prahových hodnot používaných při postupech zadávání  zakázek.  Služby dle příloh ZVZ + dodávky - Územně samosprávné celky a jejich příspěvkové organizace  +-----+--------------------------+------+-----------------------------+------------------------------------+ | Od  | 0 Kč                     | Do   |   999 999 Kč šipka dolů     | Veřejná zakázka malého rozsahu     | | Od  | 1 000 000 Kč             | Do   | 5 009 999 Kč                | Podlimitní veřejná zakázka         | | Od  | 5 010 000 Kč             |      |                             | Nadlimitní veřejná zakázka         | +-----+--------------------------+------+-----------------------------+------------------------------------+   Dodávky a služby a dle přílohy č. 1 ZVZ - Organizační složky státu a státní příspěvkové organizace  +-----+--------------------------+------+-----------------------------+------------------------------------+ | Od  |         0 Kč             | Do   |   999 999 Kč šipka dolů     | Zakázka malého rozsahu             | | Od  | 1 000 000 Kč             | Do   | 3 255 999 Kč                | Podlimitní veřejná zakázka         | | Od  | 3 256 000 Kč             |      | Nadlimitní veřejná zakázka  |                                    | +-----+--------------------------+------+-----------------------------+------------------------------------+ Služby dle přílohy č. 2 ZVZ Organizační složky státu a státní příspěvkové organizace  +-----+--------------------------+------+-----------------------------+------------------------------------+ | Od  |         0 Kč             | Do   |   999 999 Kč šipka dolů     | Veřejná zakázka malého rozsahu     | | Od  | 1 000 000 Kč šipka dolů  | Do   | 5 009 999 Kč                | Podlimitní veřejná zakázka         | | Od  | 5 010 000 Kč             |      | Nadlimitní veřejná zakázka  |                                    | +-----+--------------------------+------+-----------------------------+------------------------------------+   Stavební práce od 1. dubna 2012 do 31. prosince 2013 veřejní zadavatelé obce a ČR a jejich příspěvkové  organizace  +-----+--------------------------+------+-----------------------------+------------------------------------+ | Od  |         0 Kč             | Do   |   2 999 999 Kč              | Zakázka malého rozsahu             | | Od  | 3 000 000 Kč šipka dolů  | Do   | 125 264 999 Kč              | Podlimitní veřejná zakázky         | |     |                          | Do   |  10 000 000 Kč              | Lze použít zjednodušené podlimitní | |     |                          |      |                             | řízení viz § 25 písm. b) ZVZ       | | Od  | 125 451 000 Kč           | Do   |                             | Nadlimitní veřejná zakázka         | +-----+--------------------------+------+-----------------------------+------------------------------------+

Nadlimitními veřejnými zakázkami jsou takové veřejné zakázky, u nichž předpokládaná cena předmětu veřejné zakázky dosáhne anebo přesáhne finanční limity uvedené v nařízení vlády (aktuálně viz tabulky výše). Jinak řečeno, nadlimitní veřejné zakázky jsou zakázky, u nichž hodnota této zakázky přesáhne prahové hodnoty zadávacích směrnic EU, které byly přeneseny v rámci harmonizace i do české právní úpravy. Jak je v tabulkách vidět, prahové hodnoty jsou stanoveny rozdílně pro dodávky, služby a stavební práce. V případě dodávek a služeb se dále tyto hodnoty liší podle toho, o jakou kategorii zadavatele se jedná. V případě veřejných zakázek na stavební práce je stanoven pro všechny kategorie zadavatelů jednotný limit.

Podlimitními veřejnými zakázkami se podle novely zákona o veřejných zakázkách účinné od 1. dubna 2012 rozumějí veřejné zakázky, jejichž předpokládaná hodnota činí v případě veřejné zakázky na dodávky nebo veřejné zakázky na služby nejméně 1 mil. Kč bez DPH (dříve 2 mil. Kč) a v případě veřejné zakázky na stavební práce nejméně 3 mil. Kč bez DPH (dříve 6 mil. Kč). Takto je tedy podlimitní veřejná zakázka ohraničena dolní hranicí. Horní hranice je pak tvořena prahovými hodnotami stanovenými pro nadlimitní veřejné zakázky, jak ukazují tabulky výše.

Veřejnou zakázkou malého rozsahu se rozumí veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosáhne 1 mil. Kč bez DPH v případě, že jde o veřejnou zakázku na dodávky nebo o veřejnou zakázku na služby. V případě veřejné zakázky na stavební práce jde o veřejnou zakázku malého rozsahu a v případě, že její předpokládaná hodnota nedosáhne 3 mil. Kč, rovněž bez DPH. Veřejné zakázky malého rozsahu není zadavatel povinen zadávat podle zákona o veřejných zakázkách. I v tomto případě je však zadavatel povinen dodržet dříve uvedené podmínky transparentnosti, rovného zacházení a nediskriminace a další požadavky metodických pokynů pro zadávání zakázek v rámci jednotlivých operačních programů.