Změna právní úpravy nestátních neziskových organizací, 4. část

Podle důvodové zprávy k novému občanskému zákoníku, tj. zákonu č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen "NOZ"), patří ústavy ke zvláštním formám právnických osob, a to vedle korporací a fundací. Pro ústavy je typická kombinace věcného základu (majetková podstata známá z fundací) a osobní prvek (podstata spolků). Tato kombinace má vést k trvalé nebo alespoň dlouhodobé službě prospěšnému účelu.

Od korporací typu spolků se ústavy liší v tom, že nemusí mít členskou základnu (rozhodování v ústavech neprobíhá na základě demokratického principu, nýbrž věcného řízení hierarchickými postupy, které jsou běžné v komerčních formách). Od fundací typu nadací se ústav liší tím, že základním prvkem není žádný nezcizitelný majetek (podstata). S majetkem, který ústav vlastní a používá pro svoji činnost, může být libovolně nakládáno, tedy jeho objem může být i zmenšován.

Ústav je v zákoně definován jako Ústav provozuje činnost, jejíž výsledky jsou každému rovnocenně dostupné za podmínek předem stanovených (hlavní činnost). Zákon však připouští i výkon další činnosti, např. provoz komerční povahy či vedlejší činnost. Výkon těchto činností však nesmí omezovat hlavní činnost, a to co do rozsahu, dostupnosti či kvality poskytovaných služeb. Zisk musí být využit jen ve prospěch hlavní činnosti.

V právní úpravě ústavů je možné spatřovat podobné prvky, jako se vyskytují v nynější právní úpravě obecně prospěšných společností.

Ústavy mohou být, podle důvodové zprávy k NOZ soukromoprávní i veřejnoprávní (např. školy, muzea, nemocnice, vědecké nebo výzkumné ústavy). Veřejnoprávní ústavy mohou mít v působnosti i výkon veřejné moci, pak se někdy mluví o veřejném ústavu. Název ústavu musí obsahovat slova "zapsaný ústav", postačí však zkratka "z. ú."

Ústav vzniká zakládací listinou nebo pořízením pro případ smrti (závětí). Sepsaná zakládací listina musí obsahovat základní identifikační znaky ústavu (název, sídlo), dále vymezení předmětu činnosti. Pokud bude ústav vykonávat podnikatelskou činnost, musí to být v zakládací listině vyznačeno také. Dále následují údaje o výši vkladu a jeho formě, pokud je vklad zakladatelem realizován. Nesmějí chybět informace o počtu členů správní rady a jména prvních; pokud bude mít ústav i dozorčí radu, tak se i tato skutečnost vyznačí a uvedou se jména prvních členů. Další podrobnosti o vnitřní organizaci ústavu je možné včlenit do zakládací listiny nebo do statutu ústavu. Ústav vzniká zápisem do veřejného rejstříku.

Ústav je řízen monokraticky, tedy ředitelem, který je odpovědný správní radě. je tedy statutárním orgánem, nesmí být členem správní ani dozorčí rady ústavu. Podmínkou výkonu funkce ředitele ústavu je jeho bezúhonnost (ve smyslu odsouzení za úmyslný trestný čin).

Vrcholným orgánem ústavu je Ta vzniká na základě zakládací listiny, kterou sepisuje zakladatel. Ten ji tedy jmenuje i odvolává. Pokud zakladatel výkon této činnosti neprovádí, jmenuje správní radu pokud byla zřízena. Pokud zřízena nebyla, správní rada volí a odvolává své členy sama. Zakladatelé by na tento aspekt výkonu své činnosti měli pamatovat již při sepisování zakládací listiny.

Pokud není v zakládací listině uvedeno jinak, Opakované jmenování do správní rady není vyloučeno kromě případu, kdy si členy správní rady jmenuje správní rada sama. V tomto případě je člena správní rady omezen pouze na dvě po sobě jdoucí období.

Správní rada volí i odvolává ředitele, dohlíží na výkon jeho působnosti a rozhoduje o právních jednáních ústavu vůči řediteli; není-li určeno jinak, projevuje za ústav při těchto právních jednáních vůli předseda správní rady. Správní rada schvaluje rozpočet, řádnou a mimořádnou účetní závěrku a výroční zprávu ústavu. Rozhoduje, mj. také o zahájení podnikatelské a vedlejší činnosti.

Vzhledem k charakteru hlavní činnosti a chybějící laické kontrole členů, které ústavy obvykle nemají, je omezeno právní jednání ředitele ústavu v oblasti nabývání či pozbývání nemovitostí, autorských či průmyslových práv, vlastnických práv k nim, zatěžování věcnými břemeny či právy. K těmto úkonům je nezbytný předchozí souhlas správní rady (toto omezení může být upraveno vnitřní úpravou ústavu). U movitých věcí, jejichž hodnota nepřevyšuje hodnotu zakázky malého rozsahu (podle zákona 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů; částka se mění podle charakteru zakázky, nyní jeden milion korun), není právní jednání jakkoliv omezeno.

Vnitřní úprava fungování ústavu může být upravena statutem, pokud jeho vydání předpokládá zakládací listina. Vydává ho správní rada ústavu. Je uložen ve sbírce listin.

Za výkon funkcí v ústavu nenáleží žádná odměna, pokud to zakládací listina neupraví jinak. Pouze výkon funkce ředitele je odměňován obvyklou výší odměny. Způsob jejího určení stanoví správní rada.

Ústavy vedou účetnictví ode dne svého vzniku do dne svého zániku. Musí povinně účtovat odděleně o nákladech a výnosech spojených s hlavní činností, případně komerční činností (s provozem obchodního závodu), dále vedlejší činností a se správou ústavu. Účetní závěrku ústavu ověřuje , pokud tak stanoví zakládací smlouva nebo statut. Povinné ověření závěrky a výroční zprávy auditorem má každý ústav, jehož čistý obrat překročí deset milionů korun.

Náplň a způsob zveřejnění výroční zprávy uvádí § 416 NOZ.

Nenaplňuje-li ústav dlouhodobě svůj účel, zruší jej soud na návrh osoby, která osvědčí právní zájem.

V ostatním se na právní poměry ústavu použijí obdobně ustanovení o nadaci; nepoužijí se však ustanovení o nadační jistině a nadačním kapitálu.

Ještě je třeba vyjádřit se k obecně prospěšným společnostem, neboť jejich právní úprava je nápadně podobná nové právní úpravě ústavů. Koncept nové právní úpravy právnických osob totiž nepředpokládá další možnost zakládání obecně prospěšných společností, neboť jde podle důvodové zprávy k NOZ o nekoncepční odchylku od evropských standardů. Zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, se nabytím účinnosti NOZ zrušuje.

Existující obecně prospěšné společnosti (založené před 1. 1. 2014) fungují podle právní úpravy, podle které vznikly, a to bez omezení. Nebo podle NOZ mají právo změnit svoji právní formu na ústav, nadaci nebo nadační fond (§ 3050).

Podobný osud jako obecně prospěšné společnosti postihl i zájmová sdružení právnických osob. Jejich právní úprava je účinností NOZ také zrušena. Stávající sdružení fungují podle původní legislativy, vznik nových sdružení je vyloučen.

Nová úprava se dotýká i dalších právnických osob typu nestátní neziskové organizace, které jsou založeny podle zvláštních zákonů (např. č. 42/1980 Sb., o hospodářských stycích se zahraničím - podle něj vznikají některé komory; č. 101/1963 Sb., zákoník mezinárodního obchodu). Ty mohou fungovat dál podle stávajících předpisů, případně se mohou přeměnit na spolek podle nového občanského zákoníku. Rozhodnutí o přeměně je ponecháno na příslušném orgánu této právnické osoby.