Technické zhodnocení dlouhodobého majetku včetně postupů účtování technického zhodnocení u některých vybraných účetních jednotek v účetním období 2016

Vydáno: 37 minut čtení
Technické zhodnocení dlouhodobého majetku včetně postupů účtování technického zhodnocení u některých vybraných účetních jednotek v účetním období 2016
Jaroslava
Svobodová
V prvé řadě bych konstatovala, že z níže uvedeného právního rámce můžeme dovodit i skutečnosti týkající se technického zhodnocení dlouhodobého majetku.
Právní rámec:
-
zákon č. 563/1991 Sb.,
o účetnictví, ve znění zákona č. 221/2015 Sb.,
-
vyhláška č. 410/2009 Sb.,
kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky, ve znění vyhlášky č. 369/2015 Sb.,
-
zákon č. 586/1992 Sb.,
o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
Novela
vyhlášky č. 410/2009 Sb.
, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška č. 410/2009 Sb.“), provedená
vyhláškou č. 369/2015 Sb.
., doplnila definici technického zhodnocení dlouhodobého majetku obsaženou v ustanovení § 55 odst. 4. S účinností dnem 1. 1. 2016 uvedené ustanovení § 55 odst. 4 vyhlášky č. 410/2009 Sb. zní:
„Technickým zhodnocením se rozumí zásahy do dlouhodobého nehmotného majetku nebo dlouhodobého hmotného majetku uvedeného do užívání, které mají za následek změnu jeho účelu nebo technických parametrů, nebo rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti majetku, včetně nástaveb, přístaveb a stavebních úprav, pokud vynaložené náklady dosáhnou ocenění stanoveného pro vykazování jednotlivého dlouhodobého majetku podle § 11 odst. 2 nebo § 14 odst. 9.
Náklady vynaloženými na technické zhodnocení se rozumí souhrn nákladů na dokončený zásah do jednotlivého dlouhodobého majetku.
Současně s výše uvedenou úpravou (text tučně označen) ustanovení § 55 odst. 4 bylo novelou vyhlášky č. 410/2009 Sb. (viz ustanovení vyhlášky č. 369/2015 Sb.) mimo jiné upraveno i
obsahové vymezení položek
dlouhodobého nehmotného majetku (§ 11), dlouhodobého hmotného majetku (§ 14), uspořádání a označování položek účetní závěrky (Přílohy č. 1 rozvaha) včetně úpravy směrné účtové osnovy (Příloha č. 7).
Vzhledem k výše uvedenému zdůrazňuji, že kromě jiných povinností stanovených zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o účetnictví“), je v ustanovení § 7 odst. 1 zákona o účetnictví stanoveno, že účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví tak, aby účetní závěrka byla sestavena na jeho základě srozumitelně a podávala věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky tak, aby na jejím základě mohla osoba, která tyto informace využívá (dále jen „uživatel“), činit ekonomická rozhodnutí.
Povinnosti podle ustanovení § 7 odst. 1 zákona o účetnictví je nutno také naplňovat v souvislosti s požadavkem ustanovení § 8 odst. 2 zákona o účetnictví, ze kterého vyplývá, že účetnictví účetní jednotky je správné, jestliže účetní jednotka vede účetnictví tak, že to neodporuje zákonu o účetnictví a ostatním právním předpisům ani neobchází jejich účel (tj. například i
zákon č. 586/1992 Sb.,
o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „zákon č. 586/1992 Sb.“).
Pro úplnost konstatuji, že zákon č. 586/1992 Sb. pojem technické zhodnocení vymezuje v ustanovení § 33 odst. 1. Z uvedeného ustanovení vyplývá, že pro účely zákona č. 586/1992 Sb. se technickým zhodnocením rozumí:
-
„výdaje na dokončené nástavby, přístavby a stavební úpravy, rekonstrukce a modernizace majetku, pokud převýšily u jednotlivého majetku v úhrnu ve zdaňovacím období 1995 částku 10 000 Kč a počínaje zdaňovacím obdobím 1996 částku 20 000 Kč a počínaje zdaňovacím obdobím 1998 částku 40 000 Kč. Technickým zhodnocením jsou i uvedené výdaje nepřesahující stanovené částky, které poplatník na základě svého rozhodnutí neuplatní jako výdaj (náklad) podle § 24 odst. 2 písm. zb),
-
rekonstrukcí se pro účely tohoto zákona rozumí zásahy do majetku, které mají za následek změnu jeho účelu nebo technických parametrů,
-
modernizací se pro účely tohoto zákona rozumí rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti majetku“.
Zákon o účetnictví v ustanovení § 4 odst. 8 stanoví, že při vedení účetnictví jsou účetní jednotky povinny dodržovat zejména směrnou účtovou osnovu, uspořádání, označování a obsahové vymezení položek účetní závěrky, obsahové vymezení těchto závěrek, účetní metody, podmínky předávání a přebírání účetních záznamů a ostatní podmínky vedení účetnictví stanovené prováděcími právními předpisy. V případě některých vybraných účetních jednotek je prováděcím právním předpisem vyhláška č. 410/2009 Sb.
„Hodnotová hranice“ pro technické zhodnocení dlouhodobého nehmotného majetku je stanovena v ustanovení § 11 odst. 2 vyhlášky č. 410/2009 Sb., ze kterého vyplývá, že za dlouhodobý nehmotný majetek se považuje
technické zhodnocení dlouhodobého nehmotného majetku, jehož ocenění převyšuje částku 60 000 Kč
(při splnění podmínek uvedených v odstavci 1 § 11), k jehož účtování a odpisování je oprávněn nabyvatel užívacího práva k dlouhodobému nehmotnému majetku, o kterém neúčtuje jako o majetku, nebo
technické zhodnocení drobného dlouhodobého majetku
.
„Hodnotová hranice“ pro technické zhodnocení dlouhodobého hmotného majetku je stanovena v ustanovení § 14 odst. 9 vyhlášky č. 410/2009 Sb., ze kterého vyplývá, že za dlouhodobý hmotný majetek se považuje
technické zhodnocení dlouhodobého hmotného majetku nebo drobného dlouhodobého hmotného majetku, jehož ocenění převyšuje částku 40 000 Kč
.
Pokud se týká
dlouhodobého nehmotného majetku
, je podle mého názoru nutné upozornit na znění ustanovení