Bytové družstvo převedlo v roce 2010, 2011 bezúplatně byty do osobního vlastnictví svým členům. Někomu byly převedeny jen byty a pozemek byl převeden dodatečně v listopadu roku 2012. Jelikož se jednalo o darování osvobozené od daně (bytů i pozemků), domnívali se vlastníci, že nemusí podávat daňové přiznání k dani darovací. Prosím o sdělení, zda je pravdou, že i když je daň darovací nulová, daňové přiznání se podávat má. Mají podat daňové přiznáník dani darovací na nulu všichni, kteří získali darem od družstva v roce 2010 nebo v roce 2011 byty? Musí podat daňové přiznání k dani darovací i ti, kteří získali darem v roce 2012 jen pozemky (byt získali před rokem 2009) ? Jaká hrozí případně sankce, ne-bude-li přiznání podáno? Údajně je dle zákona č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "DŘ"), pokuta min. 500 Kč za pozdní podání daňového tvrzení. Dle některého FÚ se daňové přiznání k dani darovací, je-li pozemek osvobozen od daně, podávat nemusí, ale písemně to nemáme. Mám obavy, že si pleteme daňové přiznání k dani z nemovitosti (je-li darem jen pozemek a tento je veřejným prostranstvím, nepodává se daňové přiznání) a daňové přiznání k dani darovací.
Daňové přiznání k dani darovací
Vydáno:
4 minuty čtení
Daňové přiznání k dani darovací
Ing.
Zdeněk
Moravek
Odpověď:
Problematika podání daňového přiznání k dani darovací je upravena v § 21 zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZDDPN"). Jak vyplývá z § 21 odst. 5 ZDDPN, daňové přiznání k dani dědické nebo k dani darovací se nepodává při bezúplatném nabytí nebo poskytnutí majetku, je-li od daně dědické nebo daně darovací osvobozeno podle § 19 odst. 1 až 4 a 6, podle § 20 odst. 1 nebo podle § 20 odst. 14 ZDDPN. V tomto případě se pravděpodobně bude jednat o osvobození podle § 20 odst. 6 písm. f) nebo písm. g), případně písm. i) ZDDPN a na toto osvobození se výjimka z podání daňového přiznání nevztahuje. Znamená to tedy, že v tomto případě je nutné podat daňové přiznání k dani darovací, a to bez ohledu na skutečnost, že se jedná o převod osvobozený od daně a darovací daň tak bude nulová.
Jiná situace nastává v případě převodů pozemků, protože jak vyplývá z výše uvedených ustanovení, uvedené osvobození se týká pouze bytů nebo nebytových prostor, ale netýká se pozemků. Bezúplatný převod spoluvlastnického podílu na pozemku je tak předmětem daně darovací a není od této daně osvobozen. Výjimkou ze zdanění pozemků je situace podle § 21 odst. 7 zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZvlB"), a obdobný převod podle § 33a odst. 6 ZvlB, kdy tyto převody nejsou předmětem daně, protože se jedná o bezúplatné převody majetku na základě povinnosti stanovené právním předpisem, a jako takové nejsou předmětem daně v souladu s § 6 odst. 4 písm. a) ZDDPN. K uvedenému je vhodné doplnit, že v těchto případech nebude vyžadován znalecký posudek (možná v tomto případě došlo k záměně s daňovým přiznáním), protože jak vyplývá z § 21 odst. 4 písm. b) ZDDPN, znalecký posudek se nevyžaduje při podání daňového přiznání k dani darovací nebo k dani z převodu nemovitostí, jde-li o převod nebo přechod vlastnictví k nemovitosti, který je zcela osvobozen od daně. A dále § 21 odst. 4 písm. c) ZDDPN stanoví, že znalecký posudek se nevyžaduje při podání daňového přiznání k dani darovací nebo k dani z převodu nemovitostí, jde-li o převod či přechod vlastnictví k pozemku bez stavby a bez trvalého porostu; vzniknou-li pochybnosti o správnosti výše základu daně, správce daně sdělí tyto pochybnosti daňovému subjektu a vyzve jej k předložení znaleckého posudku.
Co se týká sankcí za nepodáni daňového přiznání, jejich úprava je obsažena zejména v § 250 DŘ. Jak vyplývá z § 250 odst. 4 DŘ, v případě, kdy daňový subjekt nepodá řádné daňové tvrzení nebo dodatečné daňové tvrzení, ačkoli měl tuto povinnost, a neučiní tak ani dodatečně po dobu, kdy možnost podat tato tvrzení trvá, použije se při výpočtu pokuty za toto porušení stanovená horní hranice pro její výpočet s tím, že výše pokuty za opožděné tvrzení daně v tomto případě činí vždy nejméně 500 Kč. Vzhledem ktomu, že daň darovací bude v případě bytů nulová, přichází v úvahu skutečně pokuta ve výši 500 Kč, jak je uvedeno v dotazu. V případě pozemků se bude vycházet ze skutečné výše stanovené daně, ale lze předpokládat, že i v tomto případě se bude jednat o tuto minimální výši pokuty.