Nejčastěji kladené dotazy k režimu přenesení daňové povinnosti ve stavebnictví

Vydáno: 12 minut čtení

I když režim přenesení daňové povinnosti ve stavebnictví1 funguje už od začátku roku 2012, mezi plátci stále přetrvávají nejasnosti, které mohou pramenit jak z elementární neznalosti, tak ze složitosti celého systému. V následujícím textu se pokusím odpovědět na dotazy, které dostávám nejčastěji, a v rámci odpovědí vysvětlit i základní principy a odkázat na příslušná zákonná ustanovení tak, aby byl plátce schopen si sám odpovědět na obdobné otázky, které bude nucen v budoucnu řešit.

Nejčastěji kladené dotazy k režimu přenesení daňové povinnosti ve stavebnictví
Olga
Holubová
1.
Status
příjemce služby
Vydláždění chodníku
Obec, plátce DPH, si objednala službu vydláždění chodníku na návsi. Uplatní se režim přenesení daňové povinnosti?
Podle § 92a zákona o DPH2 se režim přenesení daňové povinnosti (dále také "zvláštní režim") uplatní v případě, je-li odběratel plátcem DPH. Zmíněné ustanovení nijak dále nerozlišuje mezi plátci – příjemci – těchto služeb a žádné výjimky z povinnosti uplatnit zvláštní režim neuvádí. Podle Informace GFŘ a MF k přenesení daňové povinnosti na DPH ve stavebnictví ze dne 9. 11. 2011, která je uveřejněna na webových stránkách české daňové správy (dále také jen "Informace"), se však zvláštní režim neuplatní, jestliže odběratel – plátce DPH –
– přijímá službu v postavení osoby nepovinné k dani. Tím jsou myšleny případy, kdy je služba použita
výhradně
pro jinou než ekonomickou činnost. I když jde Informace spolu s tímto svým doporučením, domnívám se nad rámec zákona, že většina plátců a správců daně je respektuje. Pro plátce, a to jak dodavatele, tak odběratele