Změna zákona o účetnictví od 1. 9. 2012

Poslední schválená změna ZU byla vyhlášena ve Sbírce zákonů v částce 82 pod č. 239, ze dne 14. června 2012. Účinnost je uvedena v části sedmnácté s tím, že tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, tzn. od ustanovení části šesté čl. XI bodu 2, části patnácté a šestnácté, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2013. Tato odložená účinnost je ve vztahu k zákonům, kterými jsou zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí, ve znění pozdějších předpisů, a znamená odklad účinnosti ve smyslu oprávněného výběru dat a informací z Centrálního systému účetních informací státu pro kontrolní účely.

V závislosti na této změně zákona se zavádí možnost využití zpracovaných dat v Centrálním systému účetních informací státu (dále také „CSÚIS“) i pro další oprávněné uživatele. Znamená to, že i kontrolní orgány si mohou napříště vyžádat od kontrolované vybrané účetní jednotky účetní záznamy též prostřednictvím Centrálního systému účetních informací státu, respektive si mohou vyžádat účetní záznamy od správce Centrálního systému účetních informací státu za podmínek stanovených ZU. Tím byl naplněn jeden ze záměrů novely ZU související s využitím Centrálního systému účetních informací státu pro , a to nejen vnitřních, ale zejména vnějších oprávněných uživatelů. Změna je vyjádřením a podporou myšlenky, že je to právě účetnictví a v něm zpracovaná data, včetně sestavených účetních výkazů, které je „páteří“ řídících a kontrolních systémů.

Novela byla schválena v podstatě ve znění návrhu po připomínkovém řízení a v konečné podobě obsahuje celkem 22 novelizačních bodů včetně nových přechodných ustanovení. Hlavní důvody pro předložení novely byly již ve vzpomínaném článku uvedeny.

Tyto důvody vedly k uvedeným změnám, které takto schváleny umožní:

Dotčenými subjekty jsou:

K jednotlivým bodům novely podrobněji:

Úpravy jsou nejenom legislativně-technické povahy. Úvodní odst. 1 v § 1 nebude již například stanovovat povinnosti jen pro rozsah a způsob vedení účetnictví, a požadavky na jeho průkaznost, ale i účetních záznamů pro potřeby státu. To je důležitá změna právního charakteru a nejen ona souvisí pak s dalšími ustanoveními, která jsou spojena mimo jiné i s vymahatelností práva.

Zákon stanovil podmínky zjišťování účetních záznamů pro potřeby státu a definoval, co se touto činností rozumí a od koho budou záznamy vyžadovány. Doplněním daných ustanovení, která směřují ke shromažďování účetních záznamů od vybraných účetních jednotek se zejména do budoucna i na další účetní jednotky. Budou to ty, o kterých tak stanoví tento nebo právní předpis. Vybrané účetní jednotky zůstaly vyjmenovány beze změny a jsou jimi i nadále organizační složky státu, státní fondy podle rozpočtových pravidel, Pozemkový fond České republiky, územní samosprávné celky, dobrovolné svazky obcí, regionální rady regionů soudržnosti, příspěvkové organizace a zdravotní pojišťovny. Jak vyhláška č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané jednotky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „prováděcí vyhláška“), tak vyhláška č. 383/2009 Sb., o účetních záznamech v technické formě vybraných účetních jednotek a jejich předávání do Centrálního systému účetních informací státu a o požadavcích na technické a smíšené formy účetních záznamů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „technická vyhláška“), pracují právě u těchto vybraných organizacích s odlišnými názvy. Organizačním složkám a jimi zřízeným příspěvkovým organizacím, státním fondům a Pozemkovému fondu České republiky přiřazuje název - vybrané . Pro kraje, obce, dobrovolné svazky obcí, jimi zřizované příspěvkové organizace, regionální rady přiřazuje název - vybrané , zatímco zdravotní pojišťovny nejsou do této rodiny vládních institucí prováděcí vyhláškou zahrnuty. ZU s těmito termíny nepracuje.

Obsahové úpravy jsou zpřesněním některých pravomocí, které vyplývají z povinností uložených ministerstvu stávajícími ust. § 1 odst. 3 a 4 ZU. V Centrálním systému účetních informací státu jsou shromažďovány nejen účetní záznamy ve formě účetních závěrek, operativních účetních záznamů a finančních údajů. Prostřednictvím tohoto systému je možné si vyžádat též účetní záznam . Tyto účetní záznamy jsou vymezeny jako „jiné účetní záznamy“. Úprava zajišťuje jejich využívání v rámci monitorovacích, zjišťovacích a kontrolních činností orgánů veřejné správy podle zvláštního zákona, například zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí, ve znění pozdějších předpisů. Zároveň je zdůrazněno zajištění metodické podpory vybraným účetním jednotkám v rámci zjišťování účetních záznamů pro potřeby státu. Jistě není rozváděno, v čem tato metodická podpora spočívá. V ZU od samého počátku chybí definice používaných (odborných) výrazů a dalších pojmů, které předpis používá.

Mimo legislativně technickou úpravu věcná úprava stanoví použití technické vyhlášky též pro odlišné činnosti. Změna uvozovací věty v § 4 odst. 8 legislativně zpřesňuje rozsah povinností, jejichž podmínky jsou upraveny technickou vyhláškou, a to v souvislosti s předáváním účetních záznamů do CSÚIS (včetně jiných účetních záznamů). Funkcionalita systému znamená, že je možné si prostřednictvím Centrálního systému účetních informací státu vyžádat „jiný účetní záznam“ a vybraná účetní jednotka, respektive konsolidovaná účetní jednotka v rámci konsolidačního celku státu, zašle takto vyžádaný „jiný účetní záznam“ ve formátu, struktuře a způsobem stanoveným technickou vyhláškou. V rámci bodu jsou zpřísněny požadavky pro technické a smíšené formy účetních záznamů, na jejich průkaznost, přenos a úschovu, a zřejmě dojde k úpravě v uvedeném slova smyslu i v podzákonných předpisech.

Nově se v § 4 na konci odst. 8 ZU stanoví požadavky na účetních závěrek vybraných účetních jednotek a způsob poskytování součinnosti osob zúčastněných na tomto schvalování. To je jistě významná změna, která již v tomto okamžiku navozuje řadu otázek. Použité slovo „organizace“ směřuje ke „způsobu“, nikoli k obsahu. Přechodná ustanovení v závěru novely zákona učiněná upřesňují, „kým“ bude toto schvalování prováděno, což spadá pod organizační opatření. Zákonem není řešen cíl, pravomoci a celkový obsah. To bude zřejmě předmětem avizované prováděcí vyhlášky, jejíž teze lze nalézt na webu Poslanecké sněmovny. Počítejme s tím, že tento nově zavedený institut vyvolá zpočátku především jednotlivých vybraných organizací.

Novým odst. 5 v § 6 zákona se upřesňuje pro vybrané účetní jednotky z hlediska jejich povinností spojených s předáváním do CSÚIS, a naopak s přebíráním účetních záznamů z CSÚIS podle zvláštního právního předpisu upravujícího pravidla pro formát, strukturu, přenos a zabezpečení účetních záznamů v technické formě vybraných účetních jednotek. Další nový odst. 5 v § 6 stanoví v případě schvalování vlastní účetní závěrky. Je to myšleno pro případ, že podle zvláštního zákona schvaluje zřizovatel nebo jiná účetní jednotka účetní závěrku vybrané účetní jednotky. Tento bod může být jedním z obtížně obsahově řešitelných, a to navzdory tomu, že praxe schvalování mezi zřizovatelem a zřízenou organizací je svým způsobem zaběhlá.

Doplňuje se podmínka pro vedení účetnictví ve zjednodušeném rozsahu pro příspěvkové organizace, u nichž o tom rozhodne jejich zřizovatel. Uvedené příspěvkové organizace dále mohou vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu, pokud nejsou konsolidovanou účetní jednotkou podle ZU.

Zároveň dochází k posílení právní jistoty účetních jednotek v odkazovacích ustanoveních výslovně uvést použití ustanovení o schvalování účetní závěrky a výroční zprávy auditorem též pro konsolidované účetní závěrky a konsolidované výroční zprávy. Současně je zpřesněn rozsah ověřování výroční zprávy auditorem. Tento zpřesněný rozsah se použije též pro konsolidované výroční zprávy.

Úprava zajišťuje snížení rizika zkreslení ocenění majetku použitím reprodukční pořizovací ceny v případě ve změně uvedených skutečností. I když v praxi se uplatňoval postup předávání majetku v účetní hodnotě, dikce zákona to neumožňovala. Ve stanovených případech se nepoužije ocenění reprodukční pořizovací cenou, ale vybraná účetní jednotka při ocenění majetku navazuje na výši ocenění v účetnictví vybrané účetní jednotky, která o tomto majetku naposledy účtovala. Účetní jednotka, která nabývá majetek jedním z uvedených způsobů, je povinna zjistit si informaci o ocenění daného majetku u vybrané účetní jednotky, která tento majetek pozbývá. V těchto případech bude pravděpodobně nezbytné navázat i na výši případných oprávek, avšak přesné pravidlo bude předmětem až příslušného nového Českého účetního standardu o dlouhodobém majetku.

Další změny souvisejí se . Stanovení rozhodného dne je důležité, aby bylo zřejmé, od jakého okamžiku se vychází z přírůstků a úbytků majetku a závazků. Dále se zohledňují specifika průběžné inventarizace. Dochází k upřesnění postupu pro naplnění cílů inventarizace. Účetní jednotky při periodické inventarizaci mohou zahájit inventuru nejdříve čtyři měsíce před rozvahovým dnem, ukončí inventuru nejpozději dva měsíce po rozvahovém dni. Prodloužení doby ukončení inventur zohledňuje potřeby a možnosti účetních jednotek. Počet inventur není omezen v rámci inventarizace. Zohledňují se reálné možnosti a potřeby účetních jednotek při provádění fyzické inventury. Upřesňuje se, že dokladové inventury se týkají skutečností, které nelze zjišťovat a ověřovat na základě jejich fyzické existence. Upřesnění se také týká způsobu oceňování a využívání účetních záznamů, způsobu naplnění povinností podle ustanovení § 26 ZU a zohlednění specifik průběžné inventarizace.

Dochází ke zpřísnění úpravy a následného postihu při neplnění povinnosti vůči CSÚIS, tak jak to vyžaduje zákon sám a prováděcí předpis.

Stanovuje účinnost a platnost. Ustanovení stanoví, že se ustanovení použijí poprvé v účetním období, které započalo v roce 2012 nebo později, v souvislosti s výše uvedenými výjimkami.

Obecně je v těchto částech stanovena povinnost schvalování účetní závěrky vyjmenovaných dotčených účetních jednotek, a to zpravidla nejvyšším kolektivním orgánem nebo nejvyšším kontrolním orgánem. Současně je v upravovaných ustanoveních prováděno zpřesnění v souvislosti s aktuálními legislativními pravidly vlády ve věci odkazovacích právních norem (odkazy na právní úpravu stanovenou ZU).

V případě zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 130/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů, se zpřesňují ustanovení o vedení účetnictví.

Cílem schválené novely je stanovenými ZU a účinnější zajištění dobré správy v oblasti účetnictví, včetně přenosu účetních záznamů mezi účetními jednotkami a Centrálním systémem účetních informací státu. Dalším významným záměrem je již výše uvedené využití informací agregovaných v Centrálním systému účetních informací státu dalšími oprávněnými subjekty. Zpracovatelé byli vedeni snahou poskytnout prostřednictvím úprav větší právní jistotu vybraným organizacím a zároveň uvést znění zákona do souladu s nižšími podzákonnými předpisy (například vyhláškou č. 270/2010 Sb., o inventarizaci majetku a závazků).

Významným počinem je schvalování účetních závěrek. V potřebné komplexnosti to neřeší ale ani úpravy zákona. Způsoby a postupy schvalování budou upraveny schvalovací vyhláškou. Dá se očekávat, že k tématu schvalování účetních závěrek se budeme opakovaně vracet.