Předchozí příspěvek jsme zakončili sdělením, že zadavatele nesmí měnit základní podmínky vysoutěžené smlouvy. Uzavřením smlouvy končí postup, který zákon charakterizuje jako zadávání zakázky. Proces zadávání končí posledním úkonem, kterým je uzavření smlouvy s vybraným dodavatelem. Tím však povinnosti zadavatele dle zákona zdaleka nekončí. Pojďme se nyní podívat na další povinnosti zadavatele.
Novela zákona o veřejných zakázkách 1) - IV. část
Mgr.
Pavel
Bláha
Povinnost zrušit řízení
V souvislosti se přijetím nabídek v rámci veřejných zakázek (dále jen „VZ") přibyla veřejnému zadavateli nová povinnost. Již jsme se o ní částečně zmiňovali v souvislosti s § 71 odst. 7 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ"). Zde zákon zadavateli ukládá povinnost, pokud byla podána pouze jedna nabídka (u tzv. prvoinstančních řízení pro nadlimitní nebo podlimitní zakázky), obálku s nabídkou neotevírat a o této skutečnosti (že byla podána právě jedna nabídka) uchazeče o zakázky vyrozumět.
Zadavatel dále postupem dle § 84 odst. 1 písm. e) dané řízení zruší.
Pokud zadavatel řízení zrušil a pokračuje v zadávání napfi. za využití jednacího řízení bez uveřejnění, a v něm je mu podána pouze jedna nabídka, již povinnost zrušit výběrové řízení nemá. Nejedná se však pouze o případ výše popsaný. Povinnost výběrové zřízení zrušit byla rozšířena i na situaci, kdy po posouzení nabídek zbyla k hodnocení pouze jedna nabídka. Opět to neplatí v případech uvedených v § 71 odst. 7 větě druhé. (výjimky JRsU 2); možnosti využití JRbU 3), nebo zadání VZ na základě rámcové smlouvy).Zrušení zadávacího řízení doznalo ještě další změny.
V jednacím řízení s uveřejněním nelze nově řízení zrušit, z důvodu, že
nebyl podán dostatečný počet nabídek nebo po posouzení podaných nabídek by měl být hodnocen menší než zadavatelem stanovený počet nabídek, nepřipustil-li zadavatel ve výzvě k podání nabídky podle § 29 odst. 4 písm. f) jednání o nabídkách i s nižším počtem uchazečů, než který uvedl ve výzvě k podání nabídky. (viz změny UR, JRsU.).Změny zákona upravující postupy veřejného zadavatele popsané v předchozích příspěvcích a výše uvedený rozbor změn v § 83 a 84 završily proces zadávání VZ (tedy od odeslání oznámení k uveřejnění nebo výzvy uchazečům do uzavření smlouvy, nebo zrušení zadávacího řízení) a postupy zadavatele na něj se vážící.
Dále probereme:
Nové povinnosti veřejného zadavatele ve zveřejňování dokumentace, údajů a skutečností souvisejících s veřejnými zakázkami.
Povinnosti zadavatele před zahájením a po skončení řízení
Novela zákona se dotkla dvou časových úrovní povinnosti zadavatele. Jedná se o nově doplněné povinnosti zadavatele před zahájením (nebo současně se zahájením) výběrového řízení. A povinnosti zadavatele po skončení výběrového řízení.
Nové povinnosti veřejného zadavatele v oblasti zveřejňování lze rozdělit na povinnosti:
1.
před začátkem zadávacího řízení,
2.
po skončení zadávacího řízení.
Povinnosti zadavatele dále uvedené zákonodárce do ZVZ vtělil záměrně, aby prakticky posílil principy § 6 odst. 1 ZVZ:
•
transparentnost,
•
rovné zacházení,
•
zákaz diskriminace.
Na druhou stranu je třeba přiznat, že zadavateli přibyly další poměrně rozsáhlé povinnosti administrativního rázu. Bude si muset jednak výrazně hlídat termíny a také používat další zdůvodňování, argumenty a doklady.
1. Zveřejňování a povinnosti veřejného zadavatele před začátkem zadávacího řízení
První zásadní změnu vnímáme jako posílení principu transparentnosti. Dotýká se
§ 86 Předběžné oznámení veřejného zadavatele
. Novela ukládá nově veřejnému zadavateli uveřejnit formou předběžného oznámení všechny prvoinstanční nadlimitní a podlimitní
(s výjimkou řízení podlimitní zakázky, které bude zadáno formou zjednodušeného podlimitního řízení) VZ
. Veřejný zadavatel uveřejní formou předběžného oznámení nadlimitní a podlimitní VZ
, které hodlá zadávat v následujících 12 měsících. Veřejný zadavatel je oprávněn zahájit zadávací řízení nejdříve 1 měsíc od odeslání předběžného oznámení.
Zákonem předpokládaný prováděcí právní předpis ještě počátkem června 2012 nebyl vydán (nachází se v připomínkovém řízení), MMR však vydalo alespoň pro přechodnou dobu Doporučení MMR ČR k postupu u zakázek, u nichž má být smlouva uzavřena po 1. 4. 2012. Doporučení uvádí:
•
Novelou je veřejným zadavatelům uložena povinnost minimálně 1 měsíc před zahájením zadávacího řízení uveřejnit formou předběžného oznámení nadlimitní a podlimitní VZ. Když si zpětně uvědomíme, možnosti zkracování lhůt ve výběrových řízeních upravené v § 40 zákona, vidíme, že prakticky odpadla možnost využít instrumentu předběžného oznámení u nadlimitních zakázek pro možnost zkrátit lhůtu v řádném výběrovém řízení. Již to totiž není možné.
•
Pokud zadavatel uveřejní předběžné oznámení do 1. 4. 2012 a zároveň předběžné oznámení splňuje požadavky úpravy do 1. 4. 2012 může zadavatel na základě tohoto předběžného oznámení zahájit zadávací řízení v těch případech, kdy novela pro zahájení zadávacího řízení předběžné oznámení vyžaduje.
•
Od předběžného oznámení do zahájení řízení musí uplynout ovšem zákonem požadovaná lhůta 1 měsíc.
V praxi to znamená prodloužení lhůty pro zahájení řízení u všech nadlimitních a podlimitních zakázek minimálně o jeden měsíc. Jednoměsíční lhůtu je nutné považovat za minimální, může být ovšem delší. Zákonodárce si od takového kroku slibuje, že potencionální uchazeči o VZ budou mít informace o připravovaných zakázkách dříve. Najdou je na jednom místě k tomu určeném - ve Věstníku VZ. A zároveň tam najdou informace o všech nadlimitních i podlimitních zakázkách.
Zveřejňuje se i podlimitní zakázka s výjimkou té, kterou zadavatel bude dále zadávat ve zjednodušeném podlimitním řízení.
Dle § 86 odst. 3. novely
se povinnosti předběžného uveřejňování nepoužijí v následujících případech
:•
VZ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení.
•
VZ zadávané v jednacím řízení s uveřejněním podle § 22 odst. 1 (nepřijatelné) a odst. 2 (pokud v předchozím zadávacím řízení byly ve lhůtě pro podání nabídek podány nabídky, které splnily požadavky podle § 69 odst. 5. Lze postupovat podle § 34 odst. 1-3 -JRbU).
•
VZ zadávané v jednacím řízení bez uveřejnění podle § 23 odst. 1, § 23 odst. 4 písm. b), § 23 odst. 5 písm. c) až e), § 23 odst. 6 až 9, § 23 odst. 10 písm. a) a c) nebo § 23 odst. 11.
•
a v případě, kdy zadavatel předchozí zadávací řízení s obdobným předmětem zrušil
podle § 84 odst. 1 písm. e) = protože byla podána jen jedna nabídka, nebo k hodnocení zbyla pouze jedna nabídka.Ustanovení § 86 odst. 2.
hovoří nově o tom, že součástí předběžného oznámení je odůvodnění účelnosti VZ
. Podrobnosti rozsahu odůvodnění stanoví prováděcí právní předpis. Zadavatel v něm bude povinen vysvětlit ty aspekty VZ, které byly rozhodující pro zvolený způsob zajištění potřeb zadavatele. O odůvodnění VZ pojednává další část textu.•
Další podrobnosti rozsahu odůvodnění stanoví prováděcí právní předpis MMR. Opět pro něj platí, že se nachází v připomínkovém řízení a prozatím ho nahrazuje Doporučení MMR (viz výše).
Pokračování v příštím vydání časopisu UNES.
2) Jednací řízení s uveřejněním
3) Jednací řízení bez uveřejnění