Technické zhodnocení majetku u vybraných účetních jednotek, 1. část

Vydáno: 26 minut čtení

V následujícím příspěvku bych se chtěl věnovat problematice technického zhodnocení majetku (dále jen „TZ"), a to jak z daňového tak i účetního pohledu. Výklad bych zaměřil zejména na vybrané účetní jednotky, které se s touto oblasti ve své praxi také poměrně často setkávají. Rozhodnutí, zda se jedná o TZ či opravu nebo údržbu, patří mezi nejsložitější v daňové i účetní praxi, ovšem toto posouzení má potom rozhodující dopad na daňové posouzení a účetní zachycení tohoto případu.

TZ majetku u vybraných účetních jednotek
Ing.
Zdeněk
Morávek
daňový poradce
 
Daňové hledisko TZ
Nejdříve se na problematiku TZ podívejme z daňového hlediska. Co se rozumí technickým zhodnocením majetku je vymezeno v § 33 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění (dále jen „ZDP“). TZ se pro účely tohoto zákona rozumí vždy výdaje na dokončené nástavby, přístavby a stavební úpravy, rekonstrukce a modernizace majetku, pokud převýšily u jednotlivého majetku v úhrnu ve zdaňovacím období částku 40 000 Kč.
Důležité tedy je, že se posuzují:
*
výdaje u jednotlivého majetku, nesčítají se tedy výdaje u různého majetku téhož poplatníka,
*
posuzuje se úhrn těchto výdajů na tomto jednotlivém majetku ve zdaňovacím období, neposuzují se tedy jednotlivé výdaje charakteru TZ samostatně.
Příklad
Poplatník je vlastníkem stroje a automobilu, v obou případech se jedná o hmotný majetek ve smyslu ZDP. Na stroji poplatník provede v roce 2012 rekonstrukci v částce 26 000 Kč a na automobilu modernizaci v částce 37 000 Kč.
Ani v jednom případě se o TZ nejedná, protože výdaje se posuzují na každém jednotlivém majetku, a ani v případě stroje ani v případě automobilu nebyla částka 40 000 Kč překročena.
Příklad
Poplatník je vlastníkem stroje, jedná se o hmotný majetek ve smyslu ZDP. V květnu 2012 provede na tomto stroji rekonstrukci ve výši 24 000 Kč a v říjnu 2012 provede na tomtéž stroji modernizaci v hodnotě 28 000 Kč. V tomto případě se jedná o TZ stroje ve výši 52 000 Kč, protože se posuzují výdaje v úhrnu za zdaňovací období na jednotlivém majetku, proto je nutné oba výdaje sečíst, byly uskutečněny na tomtéž majetku.
V obou příkladech jsem samozřejmě předpokládal, že zdaňovacím obdobím je kalendářní rok.
Z daňového hlediska potom platí, že pokud není překročena částka 40 000 Kč, o TZ se nejedná, a výdaje (náklady) na dokončenou nástavbu, přístavbu a stavební úpravy, rekonstrukci a modernizaci jednotlivého majetku, které nejsou technickým zhodnocením podle § 33 ZDP, je možné uplatnit jako daňový náklad v souladu s § 24 odst. 2 písm. zb) ZDP. Ovšem k tomu je nutné doplnit, že ustanovení § 33 odst. 1 ZDP současně dává poplatníkovi možnost, aby se rozhodl, že i výdaje nepřesahující stanovený limit, bude považovat za TZ a postup podle § 24 odst. 2 písm. zb) ZDP neuplatnil.
Příklad
Poplatník vlastní budovu, na které provede stavební úpravu - zbourání příček a změnu vnitřní dispozice v částce 38 500 Kč. Jiné výdaje charakteru TZ nebyly na této budově v příslušném zdaňovacím období vynaloženy.
Poplatník tak může při splnění obecných podmínek daňové uznatelnosti uplatnit celou částku jako daňový náklad ve zdaňovacím období, kdy byly vynalože