Autorské honoráře – zdanění, pojistné – I. část
Ing.
Ivan
Macháček
Vymezení autorského práva
Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o
právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „autorský zákon“), upravuje:
a)
práva autora
k jeho autorskému dílu,
b)
práva související s právem
autorským.
Podle ust.
§ 2 odst. 1 zákona je předmětem autorského práva
dílo literární a jiné dílo umělecké a dílo vědecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti
autora a je vyjádřeno v jakékoliv objektivně vnímatelné podobě včetně podoby elektronické, trvalé
nebo dočasné, bez ohledu na jeho rozsah, účel nebo význam.
Dílo ve smyslu zákona
Dílem je
zejména dílo slovesné vyjádřené řečí nebo písmem, dílo hudební, dílo
dramatické a dílo hudebně dramatické, dílo choreografické a dílo pantomimické, dílo fotografické a
dílo vyjádřené postupem podobným fotografii, dílo audiovizuální, jako je dílo kinematografické,
dílo výtvarné, jako je dílo malířské, grafické a sochařské, dílo architektonické včetně díla
urbanistického, dílo užitého umění a dílo kartografické. Za dílo se považuje též počítačový
program, je-li původní v tom smyslu, že je autorovým vlastním duševním výtvorem.Právo autorské se vztahuje na dílo dokončené, jeho jednotlivé vývojové
fáze a části, včetně názvu a jmen postav. Předmětem práva autorského je také dílo vzniklé tvůrčím
zpracováním díla jiného, včetně překladu díla do jiného jazyka. Tím není dotčeno právo autora
zpracovaného nebo přeloženého díla.
Sborník, jako je časopis, encyklopedie, antologie, pásmo, výstava nebo jiný soubor
nezávislých děl nebo jiných prvků, který způsobem výběru nebo uspořádáním obsahu splňuje podmínky
výše uvedené, je
dílem souborným
.Dílem
však není
zejména námět díla sám o sobě, denní zpráva nebo jiný údaj
sám o sobě, myšlenka, postup, princip, metoda, objev, vědecká teorie, matematický a obdobný vzorec,
statistický graf a podobný předmět sám o sobě.Autorem
je vždy fyzická osoba, která dílo vytvořila. Autorem díla souborného je
fyzická osoba, která je tvůrčím způsobem vybrala nebo uspořádala; tím nejsou dotčena práva autorů
děl do souboru zařazených.Možnosti zdanění autorských honorářů
Příjmy z autorských práv mohou podléhat
zdanění:
*
podle
§ 6 zákona č.
586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), jako příjmy ze závislé činnosti,
*
podle
§ 7 odst. 2 písm. a) ZDP jako příjmy z jiné
samostatné výdělečné činnosti,
*
popř. podle
§ 10 ZDP jako ostatní příjmy, a to pouze příjmy
dosažené ze zděděného autorského práva.
Zdanění podle
§ 6 ZDP
Podle ustanovení
§ 58 odst. 1 autorského zákona platí, že není-li
sjednáno jinak,
zaměstnavatel vykonává svým jménem a na svůj účet autorova majetková práva k
dílu, které autor vytvořil ke splnění svých povinností vyplývajících z pracovněprávního či
služebního vztahu k zaměstnavateli
nebo z pracovního vztahu mezi družstvem a jeho členem
(zaměstnanecké dílo). Zaměstnavatel může právo výkonu podle tohoto odstavce postoupit třetí osobě
pouze se svolením autora, ledaže se tak děje při prodeji podniku nebo jeho části.Smrtí nebo zánikem zaměstnavatele, který byl oprávněn vykonávat majetková
práva k zaměstnaneckému dílu, a který nemá právního nástupce, nabývá oprávnění k výkonu těchto
práv autor.
Nevykonává-li zaměstnavatel majetková práva k zaměstnaneckému dílu vůbec nebo je vykonává
nedostatečně, má autor právo požadovat, aby mu zaměstnavatel za obvyklých podmínek udělil licenci,
ledaže existuje na straně zaměstnavatele závažný důvod k jejímu odmítnutí.
Pokud je
činnost autora vykonávána v rámci pracovněprávního
vztahu, pak příjmy z autorských honorářů podléhají zdanění jako příjmy ze závislé činnosti
podle § 6 ZDP, sčítají se v daném kalendářním
měsíci s příjmy ze závislé činnosti a společně s nimi se zdaňují v rámci zdanění z tzv. superhrubé
mzdy. Zaměstnavatel pak při jejich zdanění postupuje podle toho, zda poplatník podepsal či
nepodepsal prohlášení k dani na příslušné zdaňovací období. Příjmy z autorských honorářů zdaňované
dle § 6 ZDP jsou zahrnuty do vyměřovacího základu
pro odvod pojistného na zdravotní a sociální pojištění.Zdanění podle § 7
ZDP
Příjmy z autorských honorářů se zdaňují podle
§ 7 odst. 2 písm. a) ZDP jako příjmy z jiné
samostatné výdělečné činnosti
, pokud nepatří do příjmů ze závislé činnosti. Podle tohoto
ustanovení ZDP se zdaňují příjmy z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového nebo jiného duševního
vlastnictví, autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému, a to včetně příjmů z
vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem.Příjmy z autorských honorářů nelze v žádném případě zdaňovat jako
ostatní příjem podle § 10 ZDP
, i když by se
jednalo pouze o příležitostný příjem.Příklad č. 1
Senior pobírající starobní důchod, který dále ještě podniká a zdaňuje příjmy z podnikání
dle § 7 ZDP, zveřejnil v r. 2011 v odborném časopisu
obsáhlý článek, za který obdržel autorský honorář ve výši 14 500 Kč. Šlo o jeho jediný příspěvek v
kalendářním roce. Občan předpokládal, že příjem za autorský honorář je jeho příjmem z
příležitostných činností, který je zdaňován podle §
10 odst. 1 písm. a) ZDP a dále předpokládal osvobození tohoto příjmu od daně podle
§ 10 odst. 3 písm. a), protože se jedná o
příjem do výše 20 000 Kč za rok. Proto v daňovém přiznání za r. 2011 neuvedl tento autorský honorář
ke zdanění.
Řešení: Postup poplatníka je nesprávný. Autorský honorář nespadá pod příjem z
příležitostných činností, i když se jedná o jediný vyplacený autorský honorář za zdaňovací období.
V žádném případě nelze tento příjem zdanit podle § 10 zákona s uplatněním osvobození od daně těchto
příjmů do výše 20 000 Kč. Vždy je nutno autorský honorář zdanit jako příjmy z jiné samostatné
výdělečné činnosti podle § 7 odst. 2 ZDP, kde žádné osvobození od daně
neexistuje.
Příjmy z autorských honorářů, podléhající zdanění dle
§ 7 odst. 2 písm. a)
ZDP, jsou zdaňovány dvěma možnými způsoby:
1. Zdanění autorských honorářů zvláštní sazbou daně
Podle ustanovení § 7 odst. 6 ZDP jsou
příjmy autorů za příspěvky
do novin, časopisů, rozhlasu nebo televize plynoucí ze zdrojů na
území ČR samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně za předpokladu, že
jde o
příjmy uvedené v § 7 odst. 2 písm. a) ZDP a
úhrn těchto příjmů od téhož plátce nepřesáhne v kalendářním měsíci 7 000 Kč. Zvláštní sazba daně
činí
dle § 36 odst. 2 písm. t) ZDP 15
%
.Z výše uvedeného ustanovení ZDP vyplývají následující podmínky pro uplatnění srážkové
daně z autorských honorářů ve výši 15%:
*
jedná se výlučně o příjmy za příspěvky
do novin, časopisů, rozhlasu a televize a
*
jedná
se o příjem nepřesahující částku 7 000 Kč a
*
jedná
se o příjem od jednoho plátce a
*
jedná se o souhrn příjmů vyplácených v
kalendářním měsíci.
Všechny výše uvedené podmínky musí být splněny současně.
Srážku daně
je povinen podle
§ 38d ZDP provést plátce daně (vydavatelství,
nakladatelství) při výplatě, poukázání nebo připsání úhrady ve prospěch poplatníka. Plátce daně je
povinen sraženou daň odvést svému místně příslušnému správci daně do konce kalendářního měsíce
následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém byl povinen srážku provést.Sražením zvláštní sazby daně z autorského honoráře je autor vyrovnán
se zdaněním tohoto příjmu
, a proto již výši těchto zdaněných autorských honorářů srážkovou
daní nezahrnuje do svého daňového přiznání. Pochopitelně autor nemůže uplatnit k těmto příjmům
žádné výdaje. Uplatnění srážkové daně 15 % a nemožnost uplatnění žádných výdajů k těmto příjmům je
pro autora většinou nevýhodné, protože je zdaňována plná výše vypláceného autorského honoráře. Na
druhé straně však tyto honoráře podléhající srážkové dani nevcházejí do vyměřovacího základu pro
odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění.Upozornění:
Ust. § 7 odst. 6 ZDP
se vztahuje výlučně na příjmy autorů za příspěvky do novin, časopisů, rozhlasu nebo televize
plynoucí ze zdrojů na území ČR. Pokud však autor obdrží autorský honorář do výše 7 000 Kč za
publikaci, nelze uplatnit toto ustanovení ZDP a
nelze použít srážkové daně.Příklad č. 2
Autor publikuje ve dvou odborných časopisech příspěvky, za které obdrží v jednom
kalendářním měsíci v r. 2012 autorský honorář ve výši 5 900 Kč a 7 000 Kč.
Řešení: Pokud odborné časopisy spadají pod různá nakladatelství, každý
z plátců srazí autorovi 15 % daně, takže autor obdrží honorář ve výši 5 015 Kč a 5 950 Kč.
Sražením srážkové daně 15 % plátcem je daňová povinnost autora splněna. Pokud patří oba časopisy
pod jedno nakladatelství, vyplatí jeden plátce autorovi v jednom kalendářním měsíci souhrnně částku
za dva příspěvky ve výši 12 900 Kč a v tomto případě již nemůže vydavatel použít zdanění zvláštní
sazbou daně. Autor musí provést zdanění vyplacených honorářů sám v rámci daňového
přiznání.
Příklad č. 3
Autor publikuje odborný článek většího rozsahu, za který dle dohody s vydavatelem obdrží
při odevzdání konceptu článku redakci v březnu 2012 částku 3 000 Kč a následně při vytištění
časopisu v následujícím měsíci obdrží zbývající část honoráře 5 000 Kč.
Řešení: Vzhledem k tomu, že v obou kalendářních měsících nepřesáhl příjem autora od
téhož plátce částku 7 000 Kč, plátce srazí autorovi vždy při výplatě 15 % srážkové
daně.
Příklad č. 4
Autor obdržel v průběhu roku 2012 následující honoráře od téhož vydavatele:
*
v
měsíci květen částku 6 500 Kč,
*
v měsíci srpen částku 5 800
Kč,
*
v měsíci listopad částku 8 500 Kč, která
obsahuje honorář za článek zveřejněný v říjnu a opožděně vyplacený honorář za článek zveřejněný v
září.
Řešení: Pro uplatnění § 7 odst. 6 ZDP není podstatné, kdy autor příspěvek do
časopisu odevzdal redakci anebo kdy byl příspěvek v časopisu zveřejněn, ale podstatné je to, ve
kterém měsíci dostal autor zaplacen autorský honorář. V daném případě dojde u honorářů vyplácených
v květnu a srpnu ke zdanění srážkovou daní, zatímco honorář vyplácený za září a říjen souhrnně až v
listopadu bude zdaněn v daňovém přiznání poplatníkem daně.
Příklad č. 5
Autor na základě autorské smlouvy zpracoval odbornou publikaci a jednou za čtvrtletí
dostává honorář odvozený z počtu prodaných výtisků v uplynulém čtvrtletí. Za II. čtvrtletí 2012
obdržel v měsíci červenci vyplacen honorář ve výši 6 900 Kč.
Řešení: Vzhledem k tomu, že nejde o honorář za příspěvky do časopisu, ale jde o
honorář za publikaci, nevztahuje se na tento příjem § 7 odst. 6 ZDP, a tento příjem je nutno
zahrnout ke zdanění v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob. K tomuto příjmu lze však
uplatnit výdaje buď prokazatelným způsobem, anebo paušální výdaje ve výši 40 % z těchto příjmů.
Příjem po odpočtu výdajů je nutno zahrnout do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na
sociální a zdravotní pojištění.
Pokračování v příštím vydání časopisu UNES.