Nestátní neziskové organizace (dále jen „NNO"), které vedou účetnictví podle zákona č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZU"), a návazné vyhlášky č. 504/2002 Sb. , kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška č. 504/2002 Sb. "), zpracovávají v rámci své účetní závěrky i tzv. Přílohu k účetní závěrce. Ta je dána § 18, odst. 1 písm. c) ZU.
Příloha k účetní závěrce
Ing.
Jan
Stejskal
Ph. D.
Smyslem sestavování Přílohy k účetní závěrce je doplnit informace, které jsou obsaženy v ostatních výkazech účetní závěrky (rozvaze a výkazu zisku a ztráty) a týkají se uzavíraného účetního období. Pomáhá také naplňovat další zásady, které každá účetní jednotka musí respektovat, resp. plnit.
Jsou to například:
*
Zveřejňování informací o používaných účetních metodách (v případě, že účetní jednotka mění účetní postupy, je povinna tuto informaci v zájmu zachování kontinuity zveřejnit v Příloze účetní závěrky).
*
Odchylky od běžně používaných účetních metod. V příloze musí uvést NNO důvody pro použití těchto metod.
*
Informace o uspořádání a označování položek rozvahy a výkazu zisku a ztráty, dále způsobech oceňování a to jen tehdy, pokud chce zpřesnit věrné zobrazení či vypovídací schopnost výkazů účetní závěrky. I v tomto případě tyto informace musí zveřejnit v Příloze účetní závěrky.
Obsahové vymezení náplně Přílohy
k účetní závěrce je dáno § 29 a 30 vyhlášky č. 504/2002 Sb. Způsob zpracování a grafické či formální vyhotovení zůstává na účetní jednotce, není předepsáno. Je nezbytné zajistit přehlednost a srozumitelnost předkládaných informací.I přesto však v praxi mnohých NNO vyvstává problém se zpracováním této části účetní závěrky. Je to dáno tím, že obsahované vymezení vyplývající z vyhlášky se snaží velmi podrobně uvést všechny možnosti, které je třeba v různých právních formách a různých situacích dojít.
Tím se text předpisu stává poměrně dost „hutným“ a nepřehledným.
Každá účetní jednotka by však měla mít na vědomí, že Přílohou vysvětluje údaje ve výkazech a tedy není možné využívat různých ustálených forem nebo formulářů získaných například na internetu. Nemusejí obsahovat všechny potřebné náležitosti vycházející z reálné skutečnosti každé účetní jednotky.
Základní náležitosti přílohy
Určitě je však možné uvést alespoň základní výčet těch náležitostí, které by měla každá Příloha, sestavená typickou NNO, obsahovat.
Jsou to především tyto informace o:
a)
Účetní jednotce:
a.
jejím sídle,
b.
právní formě,
c.
poslání (uvést definici hlavní činnosti, resp. doplňkové činnosti),
d.
statutárních orgánech,
e.
organizačních složkách s vlastní právní subjektivitou (pokud byly zřízeny - platí zejména pro obecně prospěšné společnosti a občanská sdružení).
b)
Zakladatelích, zřizovatelích, vkladech do vlastního jmění, druhu vkladů a jejich výši.
c)
Účetním období, použitých metodách, způsobu zpracování účetních záznamů, způsobech a místech úschovy účetních záznamů, oceňovacích způsobech a podobách odpisování.
V praxi tento bod nevyžaduje přesný výčet účetních metod, stačí jen obecné konstatování o použitých metodách, například s odkazem na § 4 odst. 8 ZU. Podrobnější informace je nezbytné uvést v případě, že se jedná o informace významné pro posouzení finanční, majetkové situace a výsledku hospodaření účetní jednotky.
Ekonomické informace v příloze
Dále musí Příloha obsahovat i ekonomické informace z daného uzavíraného účetního období.
Uvádí se:
*
účetní hospodářský výsledek z hlavní činnosti (nebo hlavních činností, pokud jich NNO vykonává více),
*
stejně tak z doplňkové činnosti (nebo činností), někdy též označovaných jako hospodářská nebo vedlejší činnost.
Dále se uvádí:
*
přehled přijatých dotací
*
přehled přijatých darů: informace o poskytovatelích dárcích, vhodné je uvést i formu daru a samozřejmě hodnotu.
Uvádí se i informace o uskutečněných
veřejných sbírkách
, jejich účelu a výši vybraných částek. U dotací je třeba upozornit, že za dotaci se považují i příspěvky územních samospráv (měst, obcí a krajů) a veškeré prostředky pocházející z rozpočtu Evropské unie. Je vhodné uvést i charakter přijatých dotačních prostředků (investiční vs. neinvestiční
dotace
). Daň z příjmů právnických osob
Speciální pozornost je věnována daním z příjmů právnických osob. Má být uveden způsob zjištění základ u daně z příjmů, použitých daňových úlevách a způsobech užití prostředků v běžném účetním období, získaných z daňových úlev (úprava vychází z § 20 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů). Více informací je možné najít v příspěvku „Užití prostředků ušetřené daně z příjmů.“ v UNES č. 8/2011.
Informace o závazcích
V Příloze by se také měly objevit informace vysvětlující výši závazků - především záloh, úvěrů (které byly poskytnuty osobám ve statutárním, řídícím či kontrolním postavení), dále závazky pojistného sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění, dále daňové nedoplatky. Měl by být uveden i přehled nesplacených závazků starších 5 let.
Informace o zaměstnancích
Uvádí se i informace o zaměstnancích - konkrétně v přepočteném evidenčním počtu, dále o osobních nákladech za účetní období (musí být rozčleněny na mzdové náklady a ostatní sociální náklady - viz členění položek výkazu zisku a ztráty). Správně by měly být informace rozčleněny i podle druhu činnosti, do které osobní náklady spadají. Zcela specifickou informací jsou informace o zaměstnání členů statutárních, kontrolních a dozorčích orgánů.
Informace o členech statutárních a dalších orgánů
Příspěvkem ke transparentnosti NNO je ustanovení, že účetní jednotka v Příloze uvede informace o všech účastech členů statutárních, kontrolních či jiných orgánů NNO a jejich rodinných příslušníků, s nimiž účetní jednotka uzavřela za vykazované období obchodní nebo jiné smluvní vztahy. Konkrétně jde o případy, kdy statutární orgán NNO vede neziskové organizaci účetnictví a tuto službu organizaci fakturuje.
Okamžik sestavení Přílohy
Příloha k účetní závěrce musí být datována v den sestavení. Pokud mezi rozvahovým dnem a okamžikem sestavení nastaly závažné či významné skutečnosti, které mohou ovlivnit vypovídacích schopnost či pravdivost nebo úplnost údajů uvedených v Příloze, je nezbytné tyto informace doplnit. Dále se připojí podpisové záznamy osoby odpovědné za sestavení (většinou účetní) a dále osoby odpovědné za (většinou v pozici statutárního orgánu).
Archivace
Na Přílohu se pohlíží jako na účetní záznam, který je součástí účetní závěrky daného účetního období. To je třeba zohlednit například v době archivace [10 let -- viz § 31 odst. 2 písm. a) ZU].
Závěr
Závěrem je třeba upozornit, že tento příspěvek neobsahuje všechny náležitosti Přílohy k účetní závěrce. Každá účetní jednotka si musí vyhledat příslušnou právní úpravu a podle vlastní skutečnosti vytvořit náplň Přílohy tak, aby odpovídala skutečnosti.