Dohody a zdravotní pojištění v roce 2012

Podle ustanovení § 76 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZP“), může zaměstnavatel DPČ uzavřít se zaměstnancem (fyzickou osobou) i v případě, kdy předpokládaný rozsah práce nebude v kalendářním roce přesahovat 300 hodin, což představuje v tomto ohledu jistou analogii s DPP, nicméně další podmínky již tyto pracovněprávní vztahy vcelku výrazně diferencují. Na základě DPČ nelze vykonávat práci v rozsahu překračujícím v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby, neboli DPČ může být sjednána maximálně na poloviční pracovní úvazek týdenní pracovní doby u daného zaměstnavatele. Dohoda musí být uzavřena písemně s uvedením sjednaných prací, sjednaného rozsahu pracovní doby práce, odměny, rozsahu pracovní doby včetně doby (určité, neurčité), na kterou se dohoda uzavírá.

Příjmy zúčtované zaměstnanci na základě DPČ podléhají v roce 2012 povinnosti placení pojistného na zdravotní pojištění v případě, že příjem dosáhne za rozhodné období kalendářního měsíce alespoň , přičemž se nebere v úvahu, zda je tato dohoda sjednána na celý kalendářní měsíc nebo jen na jeho část.

S ohledem na výši zúčtovaného příjmu je však postup zaměstnavatele následující:

Za této situace však musí být v zájmu každého zaměstnance, aby měl v daném kalendářním měsíci svůj pojistný vztah řešen některou z těchto variant:

Na tuto skutečnost může zaměstnavatel zaměstnance případně upozornit.

Tento postup uplatní zaměstnavatel tehdy, jestliže:

Pokud se na takto zaměstnanou osobu nevztahuje povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu, odvádí se pojistné ze skutečné výše zúčtovaného příjmu.

Za použití kódů „P“ a „O“ plní zaměstnavatel oznamovací povinnost, kdy se u DPČ považuje za den nástupu do práce den, ve kterém zaměstnanec začal po uzavření dohody poprvé vykonávat sjednanou práci a za den ukončení zaměstnání se považuje den, jímž uplynula doba, na kterou byla DPČ sjednána. S účinností od 1. 1. 2012 postupují zaměstnavatelé při plnění oznamovací povinnosti stejným způsobem i v případě, kdy účast na zdravotním pojištění zakládá příjem zúčtovaný na DPP (viz dále).

Může nastat situace, kdy je zaměstnanci vyplácena na DPČ měsíční hrubá mzda například ve výši 4 500 Kč. Tento zaměstnanec, na kterého se vztahuje povinnost odvodu pojistného ze zákonného minima, pracuje současně na DPČ u jiného zaměstnavatele, kde jeho hrubý měsíční příjem činí 6 000 Kč. Jak má zaměstnavatel postupovat v otázce placení pojistného na zdravotní pojištění, když tento zaměstnanec nedosahuje v žádném zaměstnání minimální mzdy, přičemž úhrn jeho příjmů tuto částku převyšuje?

Pro účely placení pojistného na zdravotní pojištění se v rozhodném období kalendářního měsíce sčítají příjmy zakládající účast na zdravotním pojištění. Za tohoto stavu je tedy v příslušném kalendářním měsíci zajištěn odvod pojistného ze zákonného minima. Vyměřovacím základem pro placení pojistného je v takovém případě u zaměstnavatele částka 4 500 Kč, minimální vyměřovací základ nemusí být respektován. Pro kontrolu ze strany zdravotní pojišťovny je však nutné mít k dispozici veškeré materiály, dokladující příjmy v daném rozhodném období, tj. včetně dokladu o zúčtované hrubé mzdě 6 000 Kč u jiného zaměstnavatele. Obdobně musí být vydokladován postup při odvodu pojistného i u zaměstnavatele s hrubým příjmem 6 000 Kč. Za dané situace je tedy nutností průběžná spolupráce obou zaměstnavatelů.

Pokud by jedním z těchto pracovněprávních vztahů byla DPP, musel by druhý zaměstnavatel provádět u DPČ dopočet do minimálního vyměřovacího základu.

V případě souběhu zaměstnání se samostatnou výdělečnou činností je rozhodující, která činnost je z pohledu pojištěnce hlavním zdrojem jeho příjmů. Tuto důležitou skutečnost sděluje pojištěnec jednak při komunikaci se zdravotní pojišťovnou, jednak ji uvádí na titulní straně Přehledu podávaného OSVČ.

V praxi může dojít například k těmto situacím:

Pokud je příjem zaměstnance, pracujícího na DPČ, vyšší než minimální vyměřovací základ anebo příjem na DPP přesahuje 10 000 Kč (viz dále), nemusí tato osoba platit jako OSVČ zálohy na pojistné a pojistné za rok 2012 doplatí jednorázově do osmi dnů po dni, ve kterém podá v roce 2013 Přehled za předcházející kalendářní rok.

Je-li naopak zaměstnanci zúčtován příjem na základě DPČ nižší než minimální mzda, případně příjem na DPP nepřesahuje 10 000 Kč, musí takový zaměstnanec odvádět ve své samostatné výdělečné činnosti zálohy na pojistné alespoň v minimální zákonné výši. Pokud by tyto zálohy neplatil, musel by být v zaměstnání na DPČ proveden dopočet do minimálního vyměřovacího základu a pojistné pak zaměstnavatelem odvedeno v částce 1 080 Kč. Z uvedeného tedy vyplývá, že OSVČ činná musí zaměstnavateli potvrdit Čestným prohlášením, že přinejmenším minimální zálohy (od ledna 2012 měsíčně alespoň v částce 1 697 Kč) odvádí. Pokud OSVČ zálohy na pojistné nejméně v minimální částce platí, nemusí být v zaměstnání dodržen u DPČ minimální vyměřovací základ, ale vyměřovacím základem je dosažený příjem.

Osoby pracující na základě DPP se do 31. 12. 2011 nepovažovaly ve zdravotním pojištění za zaměstnance, z jakékoli výše zúčtovaného příjmu nevyplývala pro zaměstnavatele povinnost placení pojistného na zdravotní pojištění.

Od 1. 1. 2012 platí ve zdravotním pojištění, že dle ustanoveni § 5 písm. a) bodu 3 zákona č. 48/1997 Sb. se pro účely zdravotního pojištění považuje za zaměstnance osoba činná na základě DPP, která v kalendářním měsíci dosáhla . Při splnění této podmínky zaměstnavatel přihlašuje (a následně odhlašuje) tohoto zaměstnance u příslušné zdravotní pojišťovny podle § 8 odst. 2 písm. d) cit. zákona a stanoveným způsobem za něj odvádí pojistné. Vzhledem k výši rozhodné částky neřeší zaměstnavatel problematiku minimálního vyměřovacího základu.

Jestliže zaměstnavatel sjednal se zaměstnancem DPP a příjem nepřesahuje 10 000 Kč, není za této situace povinen řešit pojistný vztah tohoto zaměstnance. Pokud dojde v případě trvající DPP k situaci, kdy není v některém měsíci překročena částka hrubého příjmu 10 000 Kč, pak musí zaměstnavatel zaměstnance průběžně odhlašovat a přihlašovat.

Zdůrazňuji zaměstnavatelům, aby tuto povinnost - odhlašovat a přihlašovat - (obdobně jako u DPČ) nepodceňovali, neboť neodhlášením zaměstnance jednak porušují zákonnou povinnost, jednak mohou způsobit potíže osobě - zaměstnanci. Pokud totiž nebude mít tento zaměstnanec řešen svůj pojistný vztah jiným zaměstnáním, podnikáním nebo evidencí ve „státní“ kategorii, bude muset s odstupem času zaplatit za příslušný měsíc(e) pojistné jako osoba bez zdanitelných příjmů. Součástí pohledávky na pojistném je penále, nehledě na novou .