Řada neziskových subjektů je příjemcem různých druhů darů a jako nabyvatelé takto bezúplatně nabytého majetku jsou v souladu s § 5 zákona č. 357/1992 Sb. , o dani dědické, darovací a z převodu nemovitostí, v platném znění (dále jen „ZDDPN"), poplatníky daně darovací. Jako poplatníkům této daně vznikají z tohoto titulu určité povinnosti, zejména daň zaplatit a podat daňové přiznání.
Osvobození od darovací daně
Ing.
Zdeněk
Morávek
Osvobození od daně darovací
Jak ovšem vyplývá z úpravy § 20 ZDDPN, řada neziskových subjektů je od darovací daně osvobozena. Jedná se zejména o tyto případy:
*
Bezúplatné nabytí majetku územním samosprávným celkem a jím zřízenou příspěvkovou organizací, dobrovolným svazkem obcí, veřejnou výzkumnou institucí, veřejnou vysokou školou, veřejným neziskovým ústavním zdravotnickým zařízením nebo Regionální radou regionu soudržnosti › v tomto případě nemá poplatník ani povinnost podat daňové přiznání, což vyplývá z úpravy § 21 odst. 5 ZDDPN, přijetí daru tak nepřináší obdarovanému žádné povinnosti z pohledu daně darovací.
*
Bezúplatné nabytí majetku právnickou osobou se sídlem v tuzemsku nebo na území jiného evropského státu, založenou nebo zřízenou k zabezpečování činnosti
v oblasti kultury, školství, výchovy a ochrany dětí a mládeže, vědy, výzkumu, vývoje, vzdělávání, zdravotnictví, sociální péče, ekologie, ochrany opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat, tělovýchovy, sportu a požární ochrany
, a to za podmínky, že bezúplatné nabytí majetku určeno na zabezpečování uvedené činnosti.*
Bezúplatné nabytí majetku
státem registrovanou církví, náboženskou společností nebo obecně prospěšnou společností
, má-li uvedená právnická osoba sídlo v tuzemsku nebo na území jiného evropského státu a bezúplatně nabytý majetek je určen na její činnost vykonávanou v souladu se zákonem upravujícím činnost církví, náboženských společností nebo obecně prospěšných společností.*
Bezúplatné nabytí majetku
politickou stranou nebo politickým hnutím
se sídlem v tuzemsku nebo na území jiného evropského státu, je-li majetek bezúplatně nabyt v souladu se zákonem upravujícím činnost politických stran a politických hnutí. *
Bezúplatné nabytí majetku
nadací nebo nadačním fondem
se sídlem v tuzemsku nebo na území jiného evropského státu, je-li bezúplatně nabytý majetek určen na dosahování obecně prospěšných cílů nadace nebo nadačního fondu v souladu se zákonem upravujícím činnost nadací a nadačních fondů.*
Bezúplatné nabytí majetku zdravotní pojišťovnou se sídlem v tuzemsku nebo na území jiného evropského státu pro fondy veřejného zdravotního pojištění v souladu se zákonem upravujícím činnost zdravotních pojišťoven.
Pokud by došlo k situaci, že takto bezúplatně nabytý majetek by byl použit nebo poskytnut na jiné účely než na účely uvedené výše, nárok na osvobození zanikne.
Povinnost podat daňové přiznání
Výše uvedeným subjektů ale v souladu s § 21 odst. 1 písm. d) ZDDPN vzniká
povinnost podat daňové přiznání, a to do 30 dnů ode dne, v němž uplynul příslušný kalendářní rok
. V tomto přiznání k dani darovací bude uveden veškerý majetek nabytý v tomto období
s výjimkou majetku, u kterého se daňové přiznání nepodává. Znamená to tedy, že v těchto případech je sice nabytí majetku osvobozeno od darovací daně, ale uvedené daňové subjekty mají povinnost podat daňové přiznání, a to do 30. 1. následujícího kalendářního roku. V daňovém přiznání uvedou veškerý bezúplatně nabytý majetek za uplynulý kalendářní rok, na který je možné uplatnit osvobození v souladu s úpravou § 20 odst. 4 ZDDPN. Případné nepodání daňového přiznání ve stanoveném termínu sice nevede k zániku nároku na osvobození od darovací daně, ale daňový subjekt se vystavuje nebezpečí udělení pokuty za opožděné tvrzení daně v souladu s § 250 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, v platném znění). Pro vyplnění daňového přiznání bude použit
tiskopis 25 5512 MFin 5512 - vzor č. 4
- Přiznání k dani darovací při nabytí majetku osvobozeného od daně podle § 20 odst. 4 nebo podle § 20 odst. 10 zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, tiskopis je k dispozici např. na webových stránkách české daňové správy pod odkazem: http://cds.mfcr.cz/sys/cds/scripts/tiskopisy/ tiskopisy-pdf2011/5512_4.pdf. Příklad
Příspěvková organizace zřízená krajem obdržela od společnosti s ručením omezeným peněžní dar ve výši 30 000 Kč na svou hlavní činnost vymezenou zřizovací listinou.
Toto bezúplatné nabytí majetku příspěvkovou organizací je předmětem daně darovací, ale je od této daně osvobozeno. Příspěvková organizace jako poplatník této daně nemá povinnost podat daňové přiznání, v souvislosti s přijetím tohoto daru jí nevzniká ani žádná jiná povinnost ve vztahu k darovací dani.
Příklad
Ekologické občanské sdružení získalo v průběhu roku 2011 na svou činnost od místních podnikatelů tři peněžní dary ve výši 50 000 Kč, 25 000 Kč a 15 000 Kč, a dále jeden nepeněžitý dar v hodnotě 13 200 Kč. Všechny tyto dary (bezúplatná nabytí majetku) jsou osvobozeny od darovací daně na základě § 20 odst. 4 písm. a) ZDDPN, nabyvatelem je právnická osoba se sídlem v tuzemsku založená k zabezpečování činnosti v oblasti ekologie a bezúplatné nabytí majetku je určeno na zabezpečování uvedené činnosti. Občanskému sdružení ale vzniká povinnost do 30. 1. 2012 podat daňové přiznání a v něm všechny tyto dary jako osvobozené od daně uvést.
Daňové přiznání se podává místně příslušnému správci daně
, kterým je v souladu s § 16a ZDDPN správce daně, v jehož obvodu územní působnosti má trvalý pobyt nebo sídlo nabyvatel movitého majetku nebo jiného majetkového prospěchu, pokud je nabýván takovýto majetek, nebo v jehož obvodu územní působnosti se nachází nemovitost, která je bezúplatně nabývána.Závěrem k problematice darů a darovací daně bych ještě upozornil na . Jedná se tedy o jeden z nejnovějších judikátů. Právní věta tohoto judikátu zní : „Daň darovací se ve smyslu § 6 odst. 1 zákona 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, vztahuje na prospěch získaný úkonem, jehož náležitosti odpovídají darování podle § 628 a násl. občanského zákoníku.“
judikát
Nejvyššího správního soudu ČR sp. zn. 8 Afs 45/2011 ze dne 27. 9. 2011V případu šlo o posouzení výplaty podílu akcionáři Harvardského průmyslového holdingu (HPH), tuto výplatu podílu považoval daňový subjekt za dar ve smyslu zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ObčZ“), správce daně s tím však nesouhlasil a doměřil daň z příjmu fyzických osob. Z pohledu problematiky darovací daně, a to i ve vztahu k neziskovým subjektům, je důležité, že Nejvyšší správní soud se zabýval přesným vymezením předmětu darovací daně a konstatoval, že pokud by měl být majetkový prospěch získaný na území České republiky považován za předmět daně darovací ve smyslu § 6 odst. 1 ZDDPN, musel by splňovat náležitosti darovací smlouvy upravené v ustanovení § 628 a násl. ObčZ, bez ohledu na rozhodné právo úkonu, na jehož základě k nabytí majetkového prospěchu došlo. Vzhledem k tomu, že právní řád je založen na principech jednoty, racionality a vnitřní obsahové bezrozpornosti, je dán příkaz stejného náhledu na srovnatelné právní instituty, byť upravené v rozdílných právních předpisech (srov. rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 10. 2005, čj. 2 Afs 81/2004-54, č. 791/2006 Sb. NSS). Z kontextu a samotného účelu ZDDPN je zřejmé, že zákonodárce měl při definování předmětu daně darovací na mysli darování podle českého právního řádu. Jakkoliv by se předmětný úkon mohl řídit zahraničním právem, Nejvyšší správní soud uzavřel, že pro účely daňového práva je rozhodná jeho právní kvalifikace podle českého právního řádu.
Dále Nejvyšší správní soud přisvědčil krajskému soudu, že v posuzované věci bylo třeba zkoumat
naplnění tří pojmových znaků darovací smlouvy, tedy předmět daru, bezplatnost a dobrovolnost
. Na tomto místě se ztotožnil s krajským soudem, ž e v posuzovaném případě nebyly všechny tyto náležitosti splněny. Ze spisového materiálu je zřejmé, že výplatou předmětné finanční částky zanikly stěžovateli jeho podíly na založeném Trustu. Významné je i zjištění, že výplata podílu byla účelově vázána na skutečnost, že stěžovatel byl akcionářem HPH. V dané věci zjevně nešlo o pouhé vymezení obmyšlených osob. Nejvyšší správní soud sice stěžovateli přisvědčil, že dárce může libovolně určit okruh obdarovaných, aniž by to mělo jakýkoliv vliv na právní kvalifikaci úkonu jako darování, nicméně v posuzované věci je zřetelná přímá vazba na držbu akcií konkrétní společnosti. Zdejší soud proto uzavřel, že v posuzovaném případě nebylo možné podřadit předmětné úkony pod smluvní typ darování. Výše uvedené závěry a argumentace Nejvyššího správního soudu tak může být užitečná a prospěšná při přesném vymezení daru a předmětu darovací daně při případném sporu se správcem daně.