Výdaje subjektů veřejného sektoru v oblasti platů

Vydáno: 27 minut čtení

Zaměstnavatel, subjekt veřejného sektoru, stanovuje svým zaměstnancům za výkon práce plat (viz § 109 odst. 2 a § 122 a násl. zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů [dále jen „ZP“]). Pro zaměstnance veřejných subjektů vyjmenovaných v § 109 odst. 3 ZP nelze určit jiným způsobem, v jiném složení a v jiné výši, než stanoví ZP a právní předpisy vydané k jeho provedení (viz dále v textu konkrétně citované).

Výdaje subjektů veřejného sektoru v oblasti platů
Mgr.
Pavel
Bláha
Nároky zaměstnanců obecně může zaměstnavatel stanovit vnitřním předpisem vydaným v souladu s ustanovením § 305 ZP. Nejde o ustanovení kolizní s obsahem předchozí věty. I v rámci prováděcích předpisů ZP existuje v mnohých případech rozpětí, v jehož rámci se zaměstnavatel veřejné sféry může pohybovat. Konkrétní sazbu v rámci rozpětí by měl z důvodů jednotného a transparentního přístupu určit vnitřním předpisem.
Nároky jednotlivého zaměstnance stanoví zaměstnavatel formou tzv. platového výměru, který musí zaměstnanci vydat nejpozději v den nástupu do práce a dále nejpozději v den, kdy změny platu nabývá na účinnosti.
Náležitosti platového výměru
stanoví § 136 odst. 2 ZP kromě identifikace zaměstnance následovně:
*
Údaje o platové třídě a platovém stupni, do kterých je zaměstnanec zařazen.
*
Údaje o výši platového tarifu.
*
Údaje o ostatních pravidelně měsíčně poskytovaných složkách platu (příplatek za vedení, osobní příplatek, zvláštní příplatek).
*
Pokud pracovní smlouva zaměstnance nebo vnitřní platový předpis neobsahuje údaje o termínu a místě výplaty, tak i tyto údaje.
*
Při změně náležitostí platu i údaj o důvodu této změny.
Úkony popsanými výše jsou zaměstnanci stanoveny platové nároky. Daná skutečnost má v subjektech veřejného sektoru i jiný rozměr.
Z pohledu finančního se jedná o rozpočtovou položku na platy zaměstnanců, která v příslušném objemu prostředků musí být rozpočtem organizace kryta před tím, než je zaměstnanec vůbec do organizace přijat, zařazen, nebo je mu platové určení vydáno. Výdej prostředků před vznikem závazku nutně musí schválit příkazce operace a správce rozpočtu rozumně ve formě individuálního příslibu.
K dosažení zákonné správnosti si musí uvědomit povinnou vazbu různých obecných předpisů a interních směrnic, vztahujících se na danou oblast:
*
Mezi jmenováním nebo pracovní smlouvou nebo popisem pracovní činnosti, které stanovují požadovanou práci (ust. 33 a 34 ZP ). Zaměstnavatelem požadovaná práce se pak porovná s tzv. katalogem prací (nařízení vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů) kde zaměstnavatel vyhledá příklad smluvně požadované nejnáročnější práce. Podle něj zařadí ve smyslu § 3 odst. 1 nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „NV č. 564/2006 Sb.“), zaměstnance do platové třídy.
*
Dále zaměstnavatel vychází z tzv. uznané (započitatelné - myslí se tím praxe, kterou zaměstnanec pro vykonávanou práci může využít a zaměstnavatel ji jako využitelnou v určitém rozsahu uznal. Veřejný zaměstnavatel ji určuje dle § 4 NV č. 564/2006 Sb.) praxe pro určení mzdy. Dle rozsahu splnění praxe zaměstnancem, jej zařadí do tzv. platového stupně (§ 4 NV č. 564/2006 Sb.).
*
Pokud zaměstnanec pro požadovanou platovou třídu splní i míru vzdělání požadovanou § 2,