Účetnictví
Ing.
Antonín
Jeřábek
1. Lze vytvořit daňovou dohadnou položku na výplatu prémií za rok 2015 vyplacených v roce 2016 až
po úplném doúčtování roku 2015 a zjištění hospodářského výsledku? Dle ČÚS 017 lze tuto položku
vytvořit, avšak jsou tyto náklady daňové nebo nedaňové?
ODPOVĚĎ
Prémie za rok 2015. které budou vyplaceny až v roce 2016, stanovené na základě
hospodářského výsledku roku 2015, se do účetnictví roku 2015 zaúčtují pomocí příslušných účtů účtové
skupiny 38 – Přechodné účty aktiv a pasiv. V rámci prací na sestavení účetní závěrky, v okamžiku,
kdy byl zjištěn hospodářský výsledek před zdaněním, vypočtou se prémie za rok 2015 a pokud lze
předpokládat, že jde o jejich definitivní výši, vyúčtují se do nákladů souvztažně s účtem Výdaje
příštích období. Pokud jejich vypočtenou výši nelze považovat za zcela konečnou, přesto se však
blíží její konečné výši, účtuje se nikoliv na účtu časového rozlišení, ale na dohadném účtu
pasivním. Zaúčtováním prémií v obou případech sníží hospodářský výsledek před zdaněním.
Mzdové náklady snižují daňový základ a tudíž jejich účtování přes přechodné účty pasiv,
rovněž snižuje základ daně.
V zákoně o daních z příjmů v § 23, ani
nikde jinde, není uvedeno, že o náklady účtované přes přechodné účty je třeba zvýšit výsledek
hospodaření pro daňové účely.
2. Společnost s r. o. dříve prováděla zakázkovou výrobu podle zadání odběratelů. V roce 2015
uzavřela smlouvu s výrobcem ze zahraničí, který se rozhodl zcela ukončit svou výrobní činnost, a
zakoupila dokumentaci na výrobu dílců, stroje pro výrobu apod. Společnost může podle smlouvy se
zakoupeným majetkem hmotným i nehmotným libovolně nakládat, není žádné omezení.
Podmínkou uzavření smlouvy bylo zakoupení celého výrobního programu v počtu několika set dílců
včetně strojů apod. Cena kontraktu byla společností v plné výši uhrazena.
Dokumentace konstrukční ani technologická není nijak (např. patentově) chráněna.
Ocenění dokumentace pro jednotlivý dílec nedosahuje ocenění 60 000 Kč, což je u účetní jednotky
limit pro dlouhodobý nehmotný majetek. Součástí kontraktu bylo též zaškolení pracovníků společnosti
v zahraničí pro pořizovanou výrobu dílců.
Každá z uvedených položek je jednotlivě oceněna, součet všech položek činí cenu kontraktu.
V souvislosti se zaškolením zaměstnanců vznikly společnosti další výdaje na dopravu, ubytování a
stravování zaměstnanců.
Dále společnost pro zakoupenou výrobu musela připravit své stávající výrobní prostory, kdy byly
stávající stroje přemístěny a po přemístění znovu seřízeny. Společnost přemístění a seřízení
stávajících strojů provedla vlastními pracovníky. Nebylo nutné dělat žádné stavební úpravy, pouze
jinak rozmístit stávající stroje.
Jaké je správné zaúčtování a daňové posouzení?
-
a) Zakoupená dokumentace pro jednotlivý majetek nedosahující ceny 60 000 Kč je pro společnost
drobným dlouhodobým nehmotným majetkem. Společnost ji hodlá odpisovat po dobu předpokládané výroby
dílců. Daňové odpisy se budou rovnat účetním.
Je možno všechen tento majetek uvést do užívání a zahájit odpisování – byly splněny všechny
podmínky, majetek je funkční, ale u některého majetku zatím nebyla zahájena výroba a není známo, kdy
(a zda vůbec) se bude podle něho vyrábět.
Budou daňově
relevantní
i odpisy dokumentace vztahující se k těm dílcům, které společnost zatím
nezačala vyrábět, ani se zatím neví, zda je kdy vyrábět bude? -
b) Pokud by cena dokumentace (nechráněné např. patentově ani jinak) složitého dílce (např. cena
konstrukční dokumentace) přesáhla 60 000 Kč, po jakou dobu se bude daňově odpisovat?
Pokud by se jednalo o dokumentaci, která se zatím (viz výše) nebude využívat, tj. zatím u ní není
známo kdy a zda vůbec se bude vyrábět, bylo by možno uplatnit daňové odpisy?
-
c) Jednotlivý software pro výrobu nedosahuje limitu 60 000 Kč. Společnost jej považuje za drobný
nehmotný investiční majetek, dobu odpisování stanovila shodně s dobou odpisování strojů, na nichž se
software používá, tj. 60 měsíců.
Situace je obdobná jako v případě a), tj. jedná se o majetek, který je funkční, ale díly se podle
něho nevyrábí a zatím se neví, kdy (a zda vůbec) se vyrábět budou. Je možno tento majetek uvést do
užívání a začít odpisovat, přičemž účetní odpisy budou daňově
relevantní
?-
d) Náklady na školení pracovníků pro novou výrobu uvedené ve smlouvě a náklady na pobyt
pracovníků v zahraničí při školení – vzhledem k významné výši se bude jednat o titul pro účtování
na účtu 382 – náklady na přípravu a záběh výkonů?
-
e) Vnitropodnikové náklady spojené s přemístěním stávajících strojů a jejich nové seřízení budou
rovněž zaúčtovány na účet 382 – náklady na přípravu a záběh výroby?
Účet 382 má být zúčtován nejpozději do 4 let – tj. v roce 2015 má být do nákladů zaúčtován např.
podíl 7/48 z celkové částky, rozpouštění do nákladů 555/382 se bude účtovat počínaje zahájením
výroby?
ODPOVĚĎ z hlediska účetnictví
Ing. Antonín Jeřábek
Dlouhodobý nehmotný majetek je vymezen v účetnictví v
§ 6 vyhlášky č. 500/2002 Sb., ve znění pozdějších
předpisů, s tím, že doba jeho použitelnosti je delší než jeden rok a od výše ocenění určeného účetní
jednotkou. Vymezení v daních je obdobné ale výše ocenění, od které je majetek považován za nehmotný
majetek, je 60 000 Kč.
Pokud pořízený majetek nedosahuje v účetnictví (i v daních) cenovou hranici stanovenou pro
dlouhodobý nehmotný majetek, účtuje se při pořízení do nákladů jako služba. S ohledem na jeho
charakter a při pořízení většího množství tohoto majetku, bylo by možno uvažovat o vhodnosti
časového rozlišení formou nákladů příštích období a ve vnitropodnikové směrnici stanovit dobu
rozpouštění časového rozlišení do nákladů.
Pokud je dlouhodobý majetek v účetnictví odpisován, odpisuje se od okamžiku jeho předání
do užívání. Pokud v průběhu jeho používání je majetek nevyužíván, nebo využíván mnohem méně, než
počítal odpisový plán, odepisuje se i nadále s ohledem na jeho morální opotřebení, ale ve výši
mnohem nižší, odpovídající změněnému využívání majetku. V tomto směru je nutno upravit i odpisový
plán. Pokud z hlediska daní se nejedná o dlouhodobý majetek, např. pořizovací cena 45 000 Kč, v
účetnictví je dlouhodobý nehmotný majetek od ceny 30 000 Kč, účetní odpisy tohoto majetku jsou
uznány i pro daně.
Daňové odpisy nehmotného majetku jsou upraveny v
zákonu o daních z příjmů v
§ 32a odst. 4.
U nákladů na přípravu a záběh výroby [písm. d) a e) dotazu] je uváděný postup správný.
Způsob účtování komplexních nákladů příštích období stanoví účetní jednotka ve vnitropodnikové
směrnici.
DOPLNĚNÍ z hlediska daní z příjmů
Ing. Vlastimil Bachor
Z hlediska postupu při zjištění základu daně z příjmů zbývá pouze konstatovat, že správné
účetní zachycení popisovaných skutečností, samozřejmě s výjimkou odpisování nehmotného majetku jako
daňové kategorie, je zcela
relevantní
pro zjištění základu daně z příjmů podle
§ 23 odst. 2 a
10 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve
znění pozdějších předpisů (ZDP). Věcné vymezení
nehmotného majetku přebírá ZDP z účetních předpisů.
Pro účely ZDP je stanovena jednotná hod-notová
kategorie, a to již uvedená částka vyšší než 60 000 Kč. Postup pro odpisování nehmotného majetku
upravuje § 32a odst. 4 ZDP. Z něho vyplývá, že u
nehmotného majetku, ke kterému má poplatník právo užívání na dobu určitou, se roční odpis stanoví
jako podíl vstupní ceny a doby sjednané smlouvou, což není případ popisovaný v dotazu. V ostatních
případech se nehmotný majetek odpisuje rovnoměrně bez přerušení, a to audiovizuální dílo 18 měsíců,
software a nehmotné výsledky výzkumu a vývoje 36 měsíců, zřizovací výdaje 60 měsíců a ostatní
nehmotný majetek 72 měsíců, což bude pravděpodobně případ popisovaný v dotazu. Pro zřizovací výdaje
je úprava aktuální pouze v případě, že tyto výdaje byly zaevidovány v majetku poplatníka ve
zdaňovacím období započatým před 1.1.2016, neboť novela
ZDP schválená zákonem č.
221/2015 Sb. s účinností od 1.1.2016 kategorii
zřizovací výdaje zrušila v návaznosti na úpravu v účetních předpisech. Pokud je naplněna kategorie
nehmotného majetku, ZDP nestanoví žádnou další
podmínku pro možnost uplatňování daňových odpisů.