Odpočet DPH v poměrné výši podle § 75
ZDPH
Ing.
Zdeněk
Nejezchleb
auditor
, č.
osvč. KAČR 19401. Úvod
Novela zákona č.
235/2004 Sb., o dani z přidané
hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH“), s účinností od 1. 4. 2011 přinesla významné
změny v oblasti realizace odpočtů DPH v poměrné výši (nově upraveno v
§ 75 ZDPH). Na začátek bych
chtěl upozornit, že se nebudeme zabývat následnými vypořádáními u investic podle
§ 78 - to by bylo téma na
samostatný rozsáhlý rozbor.
Než se vůbec budeme vlastní
problematikou zabývat, měli bychom vymezit příklady plnění u ÚSC či PO, kterých se daná problematika
týká.
*
Obec realizuje výstavbu inženýrských sítí u rodinných domů (komunikace,
veřejné osvětlení, kanalizace, plyn, vodovod). Přitom plyn, kanalizace a vodovod je k ekonomickým
činnostem (pronájmy VaK...), zbytek mimo ekonomickou činnost. Poměrné krácení by se tedy mohlo týkat
společných vstupů (například projektová dokumentace, stavební dozor...).
*
Obec provádí rekonstrukci ČOV3), kterou
sama provozuje (vybírá stočné) - přitom na tuto ČOV je také napojen obecní úřad.
*
Obec provádí celkovou opravu objektu radnice (tu obecně používá jak k
ekonomickým činnostem - například sedí zde účetní, která o nich účtuje...), tak mimo ekonomické
činnosti (výběr poplatků, sociální odbor...).
*
Obec (PO zajišťuje tisk místních novin - přitom 70 % je určeno k
prodeji a 30 % se většinou různě rozdá...
*
PO - technické služby - čerpá PHM do vozu
AVIA
- přitom daný vůz
používá jak pro činnosti kryté dotací Města (odvoz trávy z veřejné zeleně...), tak i standardně na
zakázku... Samozřejmě takto se můžeme bavit u této organizace takřka o všech vstupech.
*
PO - správa nemovitostí - dělá správu bytů pro Město (kryto dotací) a
dále správu pro cizí za úplatu - opět by tady mělo být poměrné krácení souvisejících vstupů
(software, kancelářské potřeby...).
Na začátek si dále připomeňme, že realizace odpočtu DPH je právem organizace
- nikoliv povinností. Pokud se tedy rozhodne subjekt raději odpočty neuplatňovat, zákon tím
nepřestupuje, nicméně na druhou stranu dochází fakticky k nehospodárnému nakládání s finančními
prostředky.
2. Srovnání situace před novelou a po novele
Srovnání si můžeme asi nejlépe provést prostřednictvím následující
tabulky.
+----+----------------------------------------------+-----------------------------+---------------------------------------------+ | Č. | Text | Situace před novelou | Situace po novele | +----+----------------------------------------------+-----------------------------+---------------------------------------------+ | 1 | Možnost prvotního uplatnění plného odpočtu | ANO - takto lze postupovat | ANO - takto lze postupovat. | | | DPH a následný odvod daně z ceny obvyklé | | Nelze ale použít u investic - zde | | | v případě použití mimo ekonomické činnosti. | | musí být striktně poměrné krácení. | +----+----------------------------------------------+-----------------------------+---------------------------------------------+ | 2 | Přesný popis způsobu stanovení výpočtu | NE | NE | | | „poměru“. | | Pouze stanoveno, že to co vyjde, | | | | | se má zaokrouhlit na celé % nahoru. | +----+----------------------------------------------+-----------------------------+---------------------------------------------+ | 3 | Otázka, zda je v daném subjektu možno | Není řešeno | Není řešeno. | | | pracovat s jedním poměrem, nebo zda by měl | | | | | být poměr řešen pro každý konkrétní případ. | | | +----+----------------------------------------------+-----------------------------+---------------------------------------------+ | 4 | Vyrovnání provozních i investičních vstupů | NE | ANO v případě, že „skutečný“ poměr vychází | | | krácených poměrem na konci roku v případě | | o více než 10 procentních bodů jinak, | | | jiného podílu využití pro ekonomickou | | než byl prvotní „odhadovaný“ poměr. | | | činnost a mimo ekonomickou činnost než | | | | | odpovídalo původnímu odhadu. | | | +----+----------------------------------------------+-----------------------------+---------------------------------------------+ | 5 | Následné vypořádání u investic v případě | NE | ANO - v případě, že dojde k meziroční | | | meziročních změn ve výši poměru. | | změně o více než 10 procentních bodů. | +----+----------------------------------------------+-----------------------------+---------------------------------------------+
3. Způsob stanovení poměru
Tak jak jsem se seznámil se situací, je naprosto nejvýznamnějším problémem
způsob stanovení poměru (tedy problém, který se objevoval v úplně stejné podobě i před
novelou).
3.1 Legislativní východiska
Základním problém je, že zákon žádným způsobem nedefinuje, jak poměr
vypočítat. Z hlediska oficiálních materiálů máme k této problematice zhruba následující.
a) § 5 odst. 3
ZDPH
Příslušná výše odpočtu daně v poměrné výši se vypočte jako
součin daně na vstupu u přijatého zdanitelného plnění, u kterého má plátce nárok na odpočet daně v
poměrné výši, a podílu použití tohoto plnění pro ekonomické činnosti plátce (dále jen "poměrný
koeficient"). Poměrný koeficient se vypočítá jako procentní podíl zaokrouhlený na celé procento
nahoru.
b) Informace MFČR - změny v pravidlech pro uplatňování nároku na odpočet
daně od 1. 4. 2011
Pokud se týká výpočtu poměru, je v této
informaci uvedeno následující:
Zákon nepředepisuje žádnou
specifickou
metodu pro stanovení podílu
použití daného přijatého zdanitelného plnění pro ekonomické činnosti. Volba této metody je na
rozhodnutí plátce. Lze použít jakoukoli objektivní metodu, která může být založena například na:
–
využití daného majetku podle zvláštních záznamů, např. knihy jízd
nebo záznamu o časovém využití;
–
rozsahu, v jaké je daný dlouhodobý majetek využíván, např. podílu
podlahové plochy budovy;
–
podílu uskutečněných činností, např. u veřejnoprávních subjektů
podíl příjmů a výnosů za plnění uskutečněná v rámci ekonomických činností na součtu všech příjmů a
výnosů, včetně příjmů z výkonů veřejné správy a dotací a příspěvků, které jsou určeny na výkony
veřejné správy.
Veškeré záznamy, které slouží pro výpočet tohoto podílu, je plátce
povinen vést v evidenci pro účely daně podle §
100.
3.2 Teoretické vymezení týkající se výpočtu
poměrů
Abychom mohli k této problematice zaujmout nějaké stanovisko, bylo by vhodné
zkusit rozdělit jednotlivé případy vstupů pro aplikaci poměrného krácení do několika
skupin:
a)
Objevují se vstupy, kde je tato souměřitelnost plně možná
-
uveďme si nějaké příklady:
*
Poměrné krácení odpočtu DPH v případě místních novin - poměr ve vazbě
na sledování prodaných novin
versus
prodané a rozdané
noviny. *
U organizace typu „správa nemovitostí“ by se mohlo jednat o podíl
bytových jednotek spravovaných v rámci ekonomických činností (fakturovaných) na celkovém počtu
spravovaných jednotek.
*
Poměrné krácení odpočtu DPH u společných nákladů na výstavbu
inženýrských sítí, kdy určité sítě jsou provozovány v režimu mimo DPH (komunikace, případně veřejné
osvětlení), určité pak v režimu zdaňovaných činností (například kanalizace a vodovod pronajímaná
společnosti VaK s DPH) - poměr ve vazbě na objem finančních nákladů jednotlivých částí stavby (ty
jsou v zásadě souměřitelné).
b)
Objevují se případy, kdy by tato souměřitelnost byla sice teoreticky
možná (máme nějakou souměřitelnou veličinu), nicméně v praxi naprosto nerealizovatelná
- opět si
uveďme určité případy: *
PO - technické služby provozuje cca 20 nákladních automobilů.
Teoreticky by bylo možné vysledovat, který automobil přesně v nějakých měrných jednotkách
(kilometrech, motohodinách...) působí pro ekonomickou činnost a kolik mimo ekonomickou činnost,
nicméně sledování by bylo enormně náročné. Teoreticky by pak bylo možno dopočítávat, v jakém poměru
uplatnit nárok na odpočet DPH z nakoupených PHM, opravy vozidla, nákupu náhradních dílů, nicméně
průběžné sledování je fakticky nemožné.
*
Stejně tak bychom potenciálně mohli diskutovat o využití sekaček,
křovinořezů, ale také i obyčejné pilky či sekyrky nebo ve vazbě na toto i obuvi pracovníka, který
právě pracuje v „zeleni“.
c)
Dalším případem jsou situace, kdy se jedná o naprosto nesouměřitelná
plnění
- uveďme si opět příklad:
*
Město (PO) staví sloupy veřejného osvětlení - přitom víme, že svícení
je mimo ekonomickou činnost. Na tyto sloupy veřejného osvětlení jsou ale instalovány také reklamy -
za umístění těchto reklam je inkasována úplata za právo užívání - tedy s DPH. Samozřejmě hledání
jakéhokoliv převodního vztahu mezi hodnotou „svícení“ a hodnotou „reklamy“ je nemožné (tedy spočítat
se dá cokoliv, ale nebude to dávat jakýkoliv smysl).
d)
Posledním příkladem jsou situace, kdy se jedná o vstupy režijního
charakteru
- opět uveďme příklady:
*
PO (technické služby) má režijní náklady - například fakturace za
externí vedení mezd, náklady na správu počítačové sítě, faktury za
telefony...
*
Obec má náklady na opravu střechy radnice... (tedy zde se fakticky
budeme ještě bavit o kombinaci s koeficientem). Přitom všichni víme, že je vykonáváno tolik naprosto
nesourodých činností, že by pro tyto případy měl být aplikován „režijní poměr“. Po tomto rozdělení
si můžeme lépe zdůvodnit, jakým způsobem se zachovat ve výše uvedených případech.
*
v případě plnění uvedených pod písmenem a) - tedy nějak prokazatelně
souměřitelných veličin snažit se aplikovat tyto individuální poměry,
*
v případě plnění uvedenými pod body b), c) a d) aplikovat režijní poměr
- nejčastěji jeden. Případně je možno uvažovat i s více režijními poměry, pokud to pro organizaci
bude technicky schůdné případně více - třeba u PO charakteru technických služeb podle jednotlivých
činností - odděleně například za „zeleň“, „odpady“... V případě varianty b) pak případně jako o
relevantní
metodě uvažovat o odhadu jako přesnější metodě (samozřejmě s rizikem, že tento postup
neobhájíme před finančním úřadem).
3.3 Výpočet režijního poměru
3.3.1 Příspěvkové organizace
Prvotně se pojďme podívat na případ PO - přitom si vezměme „technické
služby“, a to takové, které budou provádět buď ekonomickou činnost zdaňovanou, nebo činnost, která
není ekonomická (práce pro Město kryté příspěvkem).
Pokud budeme
uvažovat o nějakém reprezentantovi, který má zobrazit, v jakém rozsahu jsou prováděny činnosti pro
Město, dojdeme asi k závěru, že by se mělo jednat o provozní příspěvek (účty 672, případně
671).
Potom by poměr mohl vycházet následovně:
*
výnosy z ekonomických činností (601, 602, 604...)/(čitatel + provozní
příspěvek).
Co je důležité, není adekvátní, aby to byl podíl na celkových výnosech - ve
výnosech jsou například výnosy z úroků na běžném účtu - ty by ale neměly způsobovat poměrné krácení.
Stejně tak například zúčtování fondů na účtu 648.
Samozřejmě je i
alternativa, že určité technické služby toto budou separátně počítat za jednotlivé činnosti
(například zeleň, odpady, veřejné osvětlení...), a potom budou mít ještě jeden celkový režijní
poměr.
Specifickým problémem je situace, kdy daná PO bude
zároveň provozovat bazén (ztrátově) a na tuto činnost bude také dostávat dotaci. Zde si je nutno
uvědomit, že pokud by tento bazén provozovala samostatně, dělala by ekonomickou činnost osvobozenou
od DPH a případně by se zde objevovalo krácení odpočtu DPH koeficientem (pokud by zde například
zároveň provozovala občerstvení...). Jak již bylo mnohokrát řešeno, v tomto případě
dotace
nevstupuje do výpočtu koeficientu (takto máme nastavenou legislativu od roku
2004). Pokud to vezmeme analogicky, pokud je daný bazén
provozován jako součást technických služeb (jedna z činností), bylo by logické analogicky z výpočtu
poměru vyloučit ve jmenovateli dotaci, která odpovídá dotaci prokazatelně určené ke krytí
ztrátovosti bazénu. Toto bych samozřejmě aplikoval pouze v případě, že subjekt je schopen
prokazatelně oddělit objem dotací, které jsou jednoznačně určeny k financování takovýchto
osvobozených činností.
3.3.2 Územní samosprávné celky
Zde můžeme vyjít z finančních výkazů - například z příjmů (výnosů) hlavní
činnosti a výnosů z hospodářské činnosti.
Pokud se týká čitatele,
zde jsme asi v zásadě bez problémů - můžeme asi vyjít z provedených zdanitelných plnění (zdaňovaných
i osvobozených) - přitom pokud budeme vycházet z rozpočtu, tak potom jak jsou dané příjmy
zaznamenány v rozpočtu (u výnosů hospodářské činnosti v plánu hospodaření hospodářské činnosti pro
daný rok).
Složitější situace je se jmenovatelem. Podle mne toto ale není adekvátní
reprezentant pro poměrné krácení - přitom bych si dovolil uvést následující nejvýznamnější případy,
které by z výpočtu měly být vyloučeny:
a)
Přijaté investiční
- investiční dotace
dotace
nejsou
reprezentantem činnosti veřejné správy. Abychom to zdokumentovali i na „krajním případě“, představme
si obec plátce DPH provozující kanalizaci v režimu DPH, která obdržela dotaci na rozšíření této
kanalizace. Je absolutně nelogické, aby přijatá dotace
na rekonstrukci této kanalizace způsobovala
krácení odpočtu DPH. Také můžeme použít analogii do podnikatelského sektoru - investiční dotace
rozhodně nezpůsobují poměrné krácení (Dopravní podniky, zemědělci...). b)
Průtokové
(sociální dávky...) - k daným prostředkům se ÚSC chovají pouze jako ke svěřeným
prostředkům, které dále přeposílají (neúčtují je ani do výnosů). Adekvátním reprezentantem pro
zohlednění této činnosti v poměru je globální dotace
dotace
na výkon státní správy (to je odměna za
zajištění této činnosti) - proto se domnívám, že je plně vyargumentovatelné - dotace
, kdy je subjekt
v pozici zprostředkovatele (tedy peníze fakticky přísluší někomu jinému),
vyloučit. c)
Odvody z
investičních fondů PO
(pokud znamenají refundaci dříve poskytnutých provozních příspěvků) - klasický tok prostředků v
tomto případě je takový, že obec prvotně poskytne zpravidla příspěvek na činnost (i na odpisy), aby
následně realizovala odvod z investičního fondu (odpisů). Tento odvod tedy nereprezentuje nějakou
činnost například v oblasti školství, ale zpravidla pouze kompenzuje dříve uskutečněný výdaj.
d)
Převody
peněžních prostředků z hospodářské činnosti
- pokud již ve výpočtu je zakomponováno to, co máme
v hospodářské činnosti, byly by zapojovány dané prostředky duplicitně. e)
Investiční dary
- opět vyloučení z důvodu uvedeného pod písmenem
a).
f)
Daň z
příjmů právnických osob za obce
- zde víme, že vzhledem ke skutečnosti, že ÚSC zdaňují „sami
sobě“ je výpočet daně z příjmů mimo jakoukoliv realitu a daný příjem (a výdej) je fakticky fiktivní
operací. Za těchto okolností tato operace nemůže být reprezentantem
ničeho. Ostatní případy k potenciálnímu vyloučení již nejsou až tak zásadní
(nicméně můžeme uvažovat například o výnosových úrocích z běžných účtů, pojistných
náhradách...).
4. Vyrovnání odpočtu DPH na konci roku
Jak již bylo uvedeno v tabulce v části 2 tohoto příspěvku, zákon nově
předpokládá, že bude provedeno u odpočtů v poměrné výši vypořádání na konci roku, pokud dojde ke
změně o více než 10 % bodů proti původnímu odhadu (dosud poměrné krácení jakýmkoliv následným
vypořádáním nepodléhalo).
Takže pokud si vezmeme konkrétní
příklady u „režijních poměrů“, může se jednat například o následující postup:
a)
Na začátku roku stanovím „zálohový“ poměr - bylo by možné uvažovat
například o aplikaci poměru dle výsledků minulého roku nebo z rozpočtu na běžný rok. Tady je
důležité, že nově musím jednotlivá plnění kódovat v průběhu roku tak, abych věděl, že právě tato
plnění byla poměrně zkrácena určitým poměrem a že jsou k potenciálnímu vypořádání na konci roku.
b)
Na konci
roku stanovím ve stejném algoritmu „výsledný“ poměr - pokud se nebude odchylovat o více než 10 %,
nic se nestane, pokud se ale bude odchylovat více, je nutno provést přepočet (lépe řečeno ve smyslu,
že pokud je odpočet vyšší, může být přepočet proveden, pokud nižší - tedy doje ke snížení o více než
10 % bodů, musí dojít k tomuto přepočtu).
Z výše uvedeného vyplývá jedna logická věc - pokud používám více poměrů,
musíme pro každý poměr kódovat vstupy samostatně, protože se mi může stát, že například u tří poměrů
ke změně větší 10 % bodů nedojde, u jednoho pak ano - potom je potřeba provést přepočet jen u vstupů
krácených právě tímto poměrem.
5. Praktický příklad s aplikací „režijního poměru“ v kombinaci s
koeficientem
Pro ilustraci si můžeme ukázat postup poměrného krácení odpočtu DPH u obce
v typickém případě kombinace poměrného krácení (§
75) a krácení podle § 76 (tedy
koeficientem).
Je prováděna oprava střechy na objektu radnice -
hodnota opravy 500 tis. Kč a k tomu DPH ve výši 100 tis. Kč. Radnice slouží jak k výkonu veřejné
správy, tak k ekonomickým činnostem (a v rámci nich jak činnosti osvobozené od DPH, tak i
zdaňované). Pro zjednodušení si představme, že máme zálohový koeficient pro krácení podle
§ 76 ve výši 40 %.
Nejprve se musíme zabývat určením poměru pro krácení podle
§ 75. Budu aplikovat například poměr na základě
rozpočtovaných příjmů (přitom máme obec pouze s hlavní činností).
+-------------------------------------------+---------------+------------+-------------------------+ | | Rozpočet 2011 | Vyloučené | Zdaňované a osvobozené | +-------------------------------------------+---------------+------------+-------------------------+ | Daňové příjmy bez DPPO za obec | 17 000 000 | | | | DPPO za obec | 1 000 000 | 1 000 000 | | |Dotace- státní správa | 3 400 000 | | | |Dotace- SFŽP - kanalizace | 16 000 000 | 16 000 000 | | |Dotace- volby | 75 000 | | | |Dotace- kraj - hasiči (provozní) | 50 000 | | | |Dotace- kraj - provoz infocentra | 38 000 | | | | Příjmy - lesním hospodářství (dřevo) | 1 200 000 | | 1 200 000 | | Doprava - pokuty... | 50 000 | | | | Odvod z investičního fondu - ZŠ | 1 000 000 | 1 000 000 | | | Knihovna - služby | 15 000 | | 15 000 | | Infocentrum - prodej zboží... | 20 000 | | 20 000 | | Nakládání s odpady - EKO-KOM | 240 000 | | | | Pronájem - byty | 2 400 000 | | 2 400 000 | | Služby - byty | 2 000 000 | | 2 000 000 | | Příjmy z prodeje bytů | 600 000 | | 600 000 | | Pronájmy - pozemky | 800 000 | | 800 000 | | Prodej - pozemky | 500 000 | | 500 000 | | Místní správa (ostatní příjmy) - hlášení | 20 000 | | 20 000 | | rozhlasem, krátkodobé pronájmy... | | | | +-------------------------------------------+---------------+------------+-------------------------+ | Celkem – příjmy | 46 408 000 | 18 000 000 | 7 555 000 | +-------------------------------------------+---------------+------------+-------------------------+
Výpočet poměrového odpočtu by pak na základě rozpočtu vypadal zhruba
následujícím způsobem:
Poměr = 7 555 000/ (46 408 000 – 18
000 000) = 0,265946
Podle zákona má být tato hodnota zaokrouhlena na dvě místa
(respektive celá procenta) – takto vychází tedy poměr ve výši
0,27.
Nyní již můžeme přistoupit k zaúčtování došlé
faktury.
+-----------------------+------+-------------+------------------------+ | Text | Účet | Částka (Kč) | Výpočet (Kč) | +-----------------------+------+-------------+------------------------+ | „Mimo DPH“ | 511 | 438 000 | (1-0,27) x 600 000 Kč | | Základ daně - pro DPH | 511 | 135 000 | 0,27 x 500 000 Kč | | DPH | 343 | 27 000 | 0,27 x 100 000 Kč | +-----------------------+------+-------------+------------------------+
V rámci daného zaúčtování tedy zohledňujeme pouze poměrné krácení, abychom
to „dostali“ do přiznání. Zohlednění koeficientu pak zabezpečíme tím, že DPH vyplníme ne do druhého
sloupce, ale až do třetího sloupce, který je ještě přepočítáván právě koeficientem.
Situace by tedy potom vypadala následujícím
způsobem:
Ř. 40:
sl. 1:
135 000
sl. 3: 27 000 Kč
Ř
52:
Koeficient:
40
Odpočet: 10 800 Kč
Z této
separátní operace by potom byl výsledný odpočet DPH ve
výši 10 800 Kč.
Vypořádání na konci roku
Na konci roku je nově nutno provést testování, zda se skutečná hodnota
daného poměru neodchýlila od skutečnosti o více než 10 % bodů (pokud používáme „zálohový poměr“, což
charakteru rozpočtu odpovídá).
Pro pořádek připomínám, že jsme
pracovali s dvojím krácením (§ 75 a
§ 76 a obě krácení musí být v posledním přiznání k
DPH v daném kalendářním roce vypořádány).
a)
krácení v poměrné výši - zde testování na změnu o více než 10
procentních bodů.
b)
krácení koeficientem - zde testováno na jakoukoliv
změnu.
Zopakujme si pro úplnost základní parametry příkladu:
*
hodnota opravy 500 tis. Kč + 100 tis. Kč DPH,
*
poměrový koeficient (§
75) 0,27,
*
zálohový koeficient (§
76) 0,4.
Nyní si musíme zjistit, k jak velké došlo změně v případě poměrového
koeficientu - zde nezbývá nic jiného, než dosadit skutečné hodnoty plnění rozpočtu (tedy postupujeme
stejným algoritmem). Výsledek může vypadat následujícím způsobem (již jen uvádím poslední součtový
řádek - logika vyplnění je naprosto stejná jako ve výše uvedené tabulce).
Plnění r. 2011
Vyloučené
45 617 000
Zdaňované a osvobozené
10 200 000
Celkem – příjmy 5 580 000
Výsledný poměr potom vychází
0,16
vypočteno 5 580 000/(45 617 000 -
10 200 000) - tedy musíme provést takzvanou opravu daně, neboť došlo k pohybu o 11 procentních bodů.
Zároveň jsme v situaci, kdy se nám vypořádací koeficient podle
§ 76 změnil například na hodnotu
0,43. Propočet změny odpočtu potom musí vypadat následujícím
způsobem:
Nový odpočet (v posledním přiznání za daný rok) daně by měl být
ve výši:
a)
výpočet po krácení poměrem 0,16 x 100 000 = 16 000 Kč,
b)
zkrácení vypořádacím koeficientem 0,43 x 16 000 Kč =
6 880 Kč.
Z výše uvedeného vyplývá, že je nutno v celkovém objemu snížit v posledním
přiznání odpočet DPH o částku 10 800 - 6 880 =
3 920 Kč
(toto vlastně vracíme
státu). Nyní se ale dostáváme do problému, jak toto doplnit do přiznání - situace
je totiž taková, že musíme daný propočet rozdělit do dvou kroků:
a)
ř. 45 sl. 3: musíme dopočítat dopad změny poměru - tedy 16 000 - 27
000 = minus 11 0000 Kč. Tímto postupem se nám daná hodnota načte do objemu plnění, které jsou
přepočítávány koeficientem (včetně vypořádání).
b)
ř. 52: zde bude stále zálohový koeficient 40 %, tedy tímto se přepočte
daná změna týkající se krácení na hodnotu -4 400
Kč.
c)
ř. 53: tady již budeme pracovat s vypořádacím koeficientem 0,43 -
přitom zde dopočteme, že tímto novým koeficientem si můžeme uplatnit odpočet celkem ze 16 000 Kč
(změna o 3 procentní body) - tedy 0,03 x 16 000 = +480
Kč.
Z výše uvedeného je vidět, že se dostáváme na výslednou změnu odpočtu
uvedenou výše v hodnotě minus 3 920 Kč - tedy rozdíl ř. 52 a ř. 53 (480 Kč - 4 400
Kč).
Pokud bych měl doporučit, jak dopady tohoto rozdílu
zaúčtovat - osobně bych již neprováděl nějaké klíčování na opravy, služby, investice..., ale celý
rozdíl bych účtoval MD 549/D 343. Zde je důležité si povšimnout, že do přiznání nepotřebuji dostat
základy daně - tedy stačí jen účtovat (a případně kódovat) hodnotu DPH.
3 čistírna odpadních vod