Daňové doklady po novele zákona o dani z přidané hodnoty

Na úvod je vhodné poznamenat, že

Znamená to tedy, že plátce je povinen vystavit daňový doklad do 15 dnů ode dne

Z této úpravy tak potom vyplývají tyto skutečnosti:

nebo plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně. Toto pravidlo ale neplatí bez výjimky, protože v případě zjednodušeného daňového dokladu a daňového dokladu při hromadné přepravě osob odpovídá za správnost vypočtené výše daně pro účely odpočtu daně plátce, pro něhož se zdanitelné plnění uskutečňuje, i když je na těchto dokladech výše daně uvedena plátcem uskutečňujícím zdanitelné plnění. A obdobně v případě údajů, které musí být doplněny na daňový doklad při poskytnutí služby osobou registrovanou k dani v jiném členském státě, na daňový doklad při poskytnutí služby zahraniční osobou a na daňový doklad při pořízení zboží z jiného členského státu odpovídá osoba, která je povinna tyto údaje na daňovém dokladu uvést.

Obecně ale bezpochyby i nadále platí zásada obsažená v § 26 odst. 5 ZDPH, že za správnost údajů na daňovém dokladu odpovídá plátce, který uskutečňuje plnění. Ovšem v této souvislosti je nutné upozornit na nové znění I nadále platí, že nárok lze prokázat jiným způsobem, tj. v rámci obecného dokazování podle daňového řádu, toto ovšem nově Otázkou je, jak bude v tomto případě postupováno, zda tyto chybějící náležitosti nepovedou k tomu, že nárok na odpočet nebude vůbec uznán, nebo zda postačí, zda budou tyto náležitosti doplněny následně. Současně je nutné vzít v úvahu, že až v okamžiku doplnění těchto náležitostí má plátce k dispozici řádný daňový doklad, a tak až v tomto okamžiku vzniká plátci nárok na odpočet daně na vstupu, protože jsou splněny podmínky § 73 odst. 2 ZDPH. Pokud toto pochybení zjistí správce daně, uplatní sankci související s tím, že nárok na odpočet byl uplatněn dříve, než byly splněny podmínky dle ZDPH, a daň tak byla odvedena nesprávně v nižší částce. Je ale zcela nepochybné, že touto novou úpravou se významně zvyšuje odpovědnost plátců jako příjemců zdanitelného plnění, protože pro účely odpočtu daně

Již nějakou dobu se také poměrně intenzivně diskutuje o a to zejména v souvislosti s neustálým zvyšováním cen poštovného a také z důvodu časové rychlosti. Je nutné konstatovat, že ZDPH nedefinuje blíže pojem „vystavení“ daňového dokladu a ani nijak blíže nespecifikuje způsob jeho doručení příjemci plnění. A také je nutné zdůraznit, že Samostatně potom ZDPH v § 26 odst. 4 definuje podmínky vystavování daňových dokladů v elektronické podobě, ovšem je otázkou, zda je zasílání e-mailem možné za takovéto vystavování považovat, pokud plátce stejně musí doklad vytisknout a doklad také nelze v nezměněné podobě archivovat, jako je tomu u dokladů splňujících ustanovení § 26 odst. 4 ZDPH.

Protože se na tento postup vyskytovaly různé právní názory a někteří správci daně tento způsob doručení při daňových kontrolách zpochybňují, byla tato problematika předložena na jednání Koordinačního výboru mezi Komorou daňových poradců ČR a Ministerstvem financí ČR. Generální finanční ředitelství k tomu poskytlo následující stanovisko:

Osobně se domnívám, že na základě výše uvedeného stanoviska GFŘ by neměl být s takovýmto vystavováním a doručováním daňových dokladů žádný zásadní problém. Určitě je vhodné nějakým způsobem zachovat i související e-mailovou poštu, která může mít také určitou důkazní roli, ale jinak bych se takovýmto dokladům, které jinak budou mít všechny povinné náležitosti, nebránil.

Další důležitou souvislostí jsou potom změny provedené v úpravě nároku na odpočet daně právě zákonem č. 47/2011 Sb. s účinností od 1. 4. 2011. Z nového znění ustanovení § 73 ZDPH vyplývá, že Lze tedy předpokládat, že z důvodu této časové podmínky budou v praxi využívány častěji možnosti vystavení daňové dokladu v elektronické podobě, i jejich zasílání e-mailovou poštou.

Při přepočtu cizí měny na českou měnu se postupuje podle § 4 odst. 4 ZDPH a pro přepočet cizí měny na českou měnu se použije kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou a platný pro osobu provádějící přepočet ke dni vzniku povinnosti přiznat daň, popřípadě přiznat osvobození od daně. Za tento platný kurz se podle výkladu MF ČR považuje jak aktuální denní kurz vyhlašovaný ČNB na příslušný den, tak také pevný kurz platný k příslušnému dni stanovený podle účetních předpisů.

Základní druhy daňových dokladů jsou vymezeny v § 28 odst. 1 ZDPH. Novelou ZDPH byly vypuštěny daňové dobropisy a daňové vrubopisy, které byly nahrazeny opravnými daňovými doklady. Naopak se doplňuje nový daňový doklad podle § 46 ZDPH, který bude vystavován v souvislosti s opravou výše daně u pohledávek za dlužníky v insolvenčním řízení. Do oblasti daňových dokladů se také promítly změny v § 92a ZDPH týkající se režimu přenesení daňové povinnosti.

Nejedná se ale o úplný výčet daňových dokladů, ve výčtu chybí např. doklad o zaplacení a doklad o použití, samostatně jsou potom vymezeny:

Příslušná ustanovení definují povinné náležitosti těchto jednotlivých daňových dokladů, protože ale lze předpokládat, že v praxi neziskových subjektů se nebudou vyskytovat příliš často, nebudeme se jimi blíže zabývat.

Náležitosti běžného daňového dokladu jsou vymezeny v § 28 odst. 2 ZDPH, novelou byl pouze Daň uvedená na daňovém dokladu může být zaokrouhlena na celé koruny tak, že částka 0,50 koruny a vyšší se zaokrouhlí na celou korunu nahoru a částka nižší než 0,50 koruny se zaokrouhlí na celou korunu dolů. Vzhledem k formulaci tohoto ustanovení ale platí, že daň takto být zaokrouhlována nemusí, tzn. i nadále je možné ji ponechat v haléřích v nezaokrouhleném stavu.

Důležité je, že tato pravidla uvádění a zaokrouhlování daně na daňovém dokladu platí pro všechny druhy daňových dokladů, nejenom pro běžný daňový doklad.

Jak již bylo uvedeno výše,

Novelou ZDPH jsou Jak vyplývá z § 42 odst. 2 ZDPH, v případě opravy základu daně a výše daně plátce do 15 dnů ode dne zjištění skutečností rozhodných pro provedení takové opravy vystaví opravný daňový doklad, pokud měl povinnost vystavit daňový doklad. Protože opravný daňový doklad je vystavován i na opravy základu daně, které byly do 31. 3. 2011 v případě opravy základu daně vystavovány. Opravný daňový doklad musí obsahovat náležitosti původního daňového dokladu, včetně evidenčního čísla tohoto dokladu a důvod, proč byla tato oprava provedena. Dále obsahuje rozdíl mezi opraveným a původním základem daně a rozdíl mezi opravenou a původní daní, případně rozdíl mezi opravenou a původní úplatou, pokud dochází k opravě základu daně z důvodu vrácení úplaty.

Opravný daňový doklad se používá při opravě výše daně i v jiných případech, jak je vymezuje § 43 ZDPH, typicky při opravě chybné sazby daně.

Dalším novým dokladem je V souladu § 44 ZDPH je od 1. 4. 2011 plátce, kterému při uskutečnění zdanitelného plnění vůči jinému plátci vznikla povinnost přiznat a zaplatit daň a jehož pohledávka, která vznikla nejpozději 6 měsíců před rozhodnutím soudu o úpadku z tohoto plnění doposud nezanikla, oprávněn provést opravu výše daně na výstupu z hodnoty zjištěné pohledávky, a to za splnění stanovených podmínek. Tyto podmínky jsou vymezeny v § 44 odst. 1 ZDPH a jednou z nich je Tento doklad vystavuje věřitel a prokazatelné doručení dlužníkovi je jednou z podmínek pro provedení opravy výše daně.

Náležitosti tohoto daňového dokladu jsou vymezeny v § 46 odst. 1 ZDPH a kromě běžných náležitostí musí být na daňovém odkladu uvedena také spisová značka insolvenčního řízení, celková dlužná částka a odkaz na příslušné ustanovení ZDPH, podle kterého je oprava výše daně provedena.

Pokud jsou splněny všechny podmínky a věřitel provede opravu výše daně, je současně dlužník povinen snížit svoji daň na vstupu u přijatého zdanitelného plnění o částku daně opravenou věřitelem, a to ve výši, v jaké uplatnil odpočet daně z přijatého zdanitelného plnění. Tuto opravu výše daně na vstupu u přijatého zdanitelného plnění je dlužník povinen provést ve zdaňovacím období, v němž byly splněny všechny podmínky pro provedení opravy výše daně.

Samozřejmě může nastat i situace, že potom věřiteli vzniká povinnost přiznat a zaplatit z přijaté úplaty daň, a to ke dni, v němž k plnému nebo částečnému uspokojení pohledávky došlo, a doručit dlužníkovi daňový doklad, který je věřitel povinen vystavit podle § 46 odst. 2 ZDPH do 15 dnů ode dne přijetí úplaty. Uvedené ustanovení § 46 odst. 2 ZDPH obsahuje i příslušné náležitosti tohoto daňového dokladu. Oba tyto daňové doklady tak vystavuje věřitel.

K uvedené problematice vydalo MF ČR - GFŘ materiál, který je k dispozici na webových stránkách MF ČR pod odkazem

http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/cds/2011_Informace_GF R_aplikace_4 4_ZDPH. PDF.

Další změna, která se promítne do oblasti daňových dokladů, je Kromě dodání zlata, kde se tento režim uplatňoval i před novelou, se od 1. 4. 2011 uplatní také u dodání zboží uvedeného v příloze č. 5 (struska, odpad a šrot z vyjmenovaného materiálu) včetně dodání tohoto zboží po zpracování v podobě čištění, leštění, třídění, řezání, štěpení, lisování nebo odlévání do ingotů plátci. Do 30. 6. 2015 bude tento režim uplatňován také u obchodování s povolenkami na skleníkových typů a od 1. 1. 2012 se bude uplatňovat také u poskytnutí stavebních nebo montážních prací.

Tyto údaje tedy na doklad doplní plátce, pro kterého je zdanitelné plnění v režimu přenesení daňové povinnosti uskutečněno, tento plátce také odpovídá za správnost vypočtené daně.

K uvedené problematice vydalo MF ČR materiál, který je k dispozici na jeho webových stránkách pod odkazem

http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/cds/xsl/legislativa_metodika_1286 3.html?year=0.

Novela ZDPH přinesla některé významné změny i do oblasti daňových dokladů, zejména v souvislosti s uplatňováním nároku na odpočet daně na vstupu. Cílem tohoto článku bylo na tyto hlavní změny upozornit, a to zejména ve vztahu k možným praktickým dopadům u neziskových subjektů.