Úhrada mezd z přidělené dotace
PhDr.
Jiří
Valenta
Soukromá střední škola je zapsaná ve školském rejstříku. Vyhláška č.
108/2005 Sb., školských výchovných a ubytovacích
zařízeních a školských účelových zařízeních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška č.
108/2005 Sb.“), v
§ 3 odst. 1 říká: „... Nejnižší počet žáků ve
výchovné skupině je 20...“ V domově mládeže máme ubytovaných 36 žáků. Z organizačních důvodů (obory
vzdělání, ročníky, zastupitelnost vychovatelů při přímé výchovné činnosti) jsou rozděleni do 3
výchovných skupin (1. skupina 10 žáků, 2. skupina 10 žáků a 3. skupina 16 žáků). Každou skupinu má
na starost 1 vychovatel s úvazkem 0,75 a vedoucí vychovatelka s celým úvazek - bez výchovné skupiny
s možným zaměřením výchova mimo vyučování též na neubytované žáky). Tedy 4 fyzické osoby (3,25
přepočtených). Se všemi je sepsána dohoda o pracovní činnosti na bezpečnostního pracovníka pro tzv.
noční služby.
Dotaz:
Lze jejich mzdy hradit z přidělené
dotace
v plném rozsahu? Nebo pouze pro
2 vychovatele (tak jak na počet žáků stanoví vyhláška č.
108/2005 Sb.) a ostatní z provozních nákladů, při
vedení odděleného účtování?Odpověď:
Ustanovení vyhlášky č. 108/2005
Sb. nemá žádný vliv na použití
dotace
ze státního rozpočtu na financování činnosti soukromé
školy. Okolnost, že není dodržen nejnižší počet žáků ve výchovné skupině podle ustanovení
§ 3 vyhlášky neznamená, že soukromá škola nemůže
použít finanční prostředky z dotace
na více vychovatelů (a dalších zaměstnanců), než odpovídá
nejnižšímu počtu žáků vyplývajícímu z tohoto ust. vyhlášky. Ostatně ani normativy, pomocí nichž jsou
rozdělovány prostředky státního rozpočtu do jednotlivých škol a školských zařízení, nevycházejí z
počtů žáků uvedených v příslušných prováděcích předpisech vydaných k provedení zákona č.
561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním,
vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Nedodržení
nejnižších počtů žáků podle vyhlášky tak má pouze ten následek, že právnická osoba musí prostředky k
financování mzdových výdajů zaměstnanců domova mládeže najít jinde, než právě v normativně
stanoveném rozpisu rozpočtu vycházejícího z normativně určeného počtu žáků.Pravidla pro použití
dotace
ze státního rozpočtu soukromou školou stanoví -
na rozdíl od škol veřejných - zákon č. 306/1999 Sb., o
poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením, ve znění pozdějších předpisů.
Podle ustanovení § 1 odst. 2 tohoto zákona platí:
Dotace
se poskytuje k financování neinvestičních výdajů souvisejících s výchovou a vzděláváním ve
školách a se službami a vzděláváním, které doplňují nebo podporují vzdělávání ve školách nebo s ním
přímo souvisí, a s běžným provozem školy a školského zařízení s výjimkou nájemného a reklamy. O
poskytnutí dotace
musí soukromá škola uzavřít smlouvu s krajským úřadem. V souladu s ust.
§ 4 odst. 1 zákona se ve smlouvě o poskytnutí
dotace
uvádějí zejména činnosti, na které se dotace
poskytuje, jejich rozsah, počet dětí, žáků nebo
studentů ve školním roce, na který se dotace
poskytuje, a výše dotace
stanovená procentním podílem.
Jestliže tedy soukromá škola dodrží účel poskytnuté dotace
(viz výše citovaný
§ 1 odst. 2) a použije ji výhradně na činnosti v
rozsahu uvedeném smlouvou podle § 4 odst. 1
smlouvy, nelze nic namítat proti použití takto poskytnutých prostředků i při nižším počtu žáků ve
výchovných skupinách domova mládeže. Pro úplnost ještě dodejme, že soukromé školy - opět na rozdíl
od škol veřejných - nejsou vázány žádnými závaznými ukazateli (limity), které veřejné škole krajský
úřad stanoví při rozpisu prostředků ze státního rozpočtu (ukazatele jako limit prostředků na platy,
limit OON, obojí od tohoto roku nastaveno zvlášť pro pedagogy a zvlášť pro nepedagogy…). Důvodem
tohoto rozdílu je právě to, že na soukromé školy nedopadá rozpis rozpočtu podle zákona č.
250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních
rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, ale důsledně jen výše zmíněný zákon č.
306/1999 Sb.