Úpravy vyměřovacího základu zaměstnance ve zdravotním pojištění s příklady

Vydáno: 9 minut čtení

Snadno lze ve zdravotním pojištění vypočítat výši pojistného, placeného zaměstnavatelem za zaměstnance v případě, kdy je zaměstnanci zúčtován „prostý“ příjem, neboli hrubá mzda bez dalších doplňkových mzdových složek. Na vyměřovací základ pro placení pojistného však nelze pohlížet takto zjednodušeně, neboť vznikají situace, kdy je zapotřebí dosažený příjem korigovat tak, aby bylo pojistné odvedeno v souladu se zákonem.

Úpravy vyměřovacího základu zaměstnance ve zdravotním pojištění s příklady
Ing.
Antonín
Daněk
Na základě vlastních praktických zkušeností při výkonu kontrolní činnosti mohu potvrdit, že občas dochází k chybám při výpočtu a následném odvodu pojistného zpravidla v důsledku nedostatečně propracovaného mzdového programu, případně i jiným pochybením zaměstnavatele. Proto rozhodně doporučuji zejména složitější situace pro jistotu raději prověřit předtím, než bude dán finální pokyn k výplatě mzdy a souvisejícím odvodům.
V následujícím textu se zaměřím na výpočet výše pojistného ve složitějších situacích.
 
Dopočet pojistného do minimálního vyměřovacího základu zaměstnance
Příklad č. 1
Jediný příjem zaměstnance, na kterého se vztahuje povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu, činí měsíčně 4 800 Kč. Výše pojistného se vypočítá následovně:
Z dosaženého příjmu 4 800 Kč vzniká povinnost odvodu pojistného ve výši 13,5 %, tj. 648 Kč. Jednu třetinu z této část