Snadno lze ve zdravotním pojištění vypočítat výši pojistného, placeného zaměstnavatelem za zaměstnance v případě, kdy je zaměstnanci zúčtován „prostý“ příjem, neboli hrubá mzda bez dalších doplňkových mzdových složek. Na vyměřovací základ pro placení pojistného však nelze pohlížet takto zjednodušeně, neboť vznikají situace, kdy je zapotřebí dosažený příjem korigovat tak, aby bylo pojistné odvedeno v souladu se zákonem.
Úpravy vyměřovacího základu zaměstnance ve zdravotním pojištění s příklady
Ing.
Antonín
Daněk
Na základě vlastních praktických zkušeností při výkonu kontrolní činnosti mohu potvrdit, že občas dochází k chybám při výpočtu a následném odvodu pojistného zpravidla v důsledku nedostatečně propracovaného mzdového programu, případně i jiným pochybením zaměstnavatele. Proto rozhodně doporučuji zejména složitější situace pro jistotu raději prověřit předtím, než bude dán finální pokyn k výplatě mzdy a souvisejícím odvodům.
V následujícím textu se zaměřím na výpočet výše pojistného ve složitějších situacích.
Dopočet pojistného do minimálního vyměřovacího základu zaměstnance
Příklad č. 1
Jediný příjem zaměstnance, na kterého se vztahuje povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu, činí měsíčně 4 800 Kč. Výše pojistného se vypočítá následovně:
Z dosaženého příjmu 4 800 Kč vzniká povinnost odvodu pojistného ve výši 13,5 %, tj. 648 Kč. Jednu třetinu z této částky ve výši 216 Kč srazí zaměstnavatel zaměstnanci z platu, zbývající dvě třetiny (tj. 432 Kč) pak uhradí zaměstnavatel ze svých prostředků.
Protože však v tomto případě není zabezpečen odvod pojistného alespoň v minimální zákonné výši, odvede zaměstnavatel ještě doplatek pojistného ve výši 13,5 % z rozdílu mezi minimálním vyměřovacím základem a dosaženým příjmem, tj. 8 000 - 4 800 = 3 200 x 0,135 = 432 Kč. Zaměstnanec tedy zaplatí 216 + 432 = 648 Kč, zaměstnavatel odvede 432 Kč. Za této situace je již zajištěn odvod pojistného ze zákonem stanoveného minima.
Podle § 3 odst. 10 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 592/1992 Sb.“), platí doplatek 432 Kč (případně i jeho poměrnou část - viz dále) zaměstnanec, pouze v případech vyjmenovaných v ustanoveních § 207 až § 209 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZP“), jinak přechází povinnost úhrady předmětného doplatku na zaměstnavatele.
Poznámka:
U takové výše příjmu nehraje roli, zda je uzavřena „klasická“ pracovní smlouva nebo dohoda o pracovní činnosti.
Příklad č. 2
Zaměstnanec úklidových firem, na kterého se vztahuje ustanovení o povinnosti odvodu pojistného z minimálního vyměřovacího základu, má sjednány dva pracovní poměry na dobu neurčitou se zkráceným pracovním úvazkem. U zaměstnavatele A dosahuje měsíčně příjmu 5 000 Kč a u zaměstnavatele B 2 000 Kč.
Součet výdělků u obou zaměstnavatelů činí 7 000 Kč, což je méně než minimální mzda 8 000 Kč. Zaměstnanec musí prostřednictvím jednoho zaměstnavatele, kterého si zvolí, doplatit pojistné z rozdílu minimální mzdy a součtu dosažených příjmů, a to ve výši 13,5 %.
Doplatek: 0,135 x (8 000 - 7 000) = 0,135 x 1 000 = 135 Kč.
Zaměstnanec se rozhodl pověřit odvodem doplatku zaměstnavatele, u kterého dosahuje vyššího měsíčního příjmu, v našem případě tedy zaměstnavatele A.
Ten odvede nejprve pojistné ve výši 13,5 % z 5 000 Kč: tedy: 0,135 x 5 000 = 675 Kč.
Z toho zaměstnanci srazí 1/3 pojistného 675 : 3 = 225 Kč a dále odvede i doplatek za zaměstnance = 135 Kč.
Celkem zaměstnavatel A odvede 675 + 135 = 810 Kč.
Zaměstnanci strhne celkem 225 + 135 = 360 Kč.
Zaměstnavatel A uhradí 810 - 360 = 450 Kč.
U zaměstnavatele B bude výpočet odvodu pojistného na zdravotní pojištění podstatně jednodušší.
Tento zaměstnavatel odvede: 0,135 x 2 000 = 270 Kč.
Zaměstnanci srazí 1/3 pojistného: 270 : 3 = 90 Kč.
Ze svých prostředků uhradí: 270 - 90 = 180 Kč.
Aby mohl zaměstnavatel B odvádět pojistné ze skutečné výše příjmu, musí mít písemně potvrzeno, že zaměstnavatelem A je u tohoto zaměstnance zabezpečen odvod pojistného z minimálního vyměřovacího základu.
Dopočet pojistného do poměrné části minimálního vyměřovacího základu
Příklad č. 3
Zaměstnanec, u kterého musí zaměstnavatel respektovat při odvodu pojistného zákonné minimum, nastoupil do zaměstnání dne 25. 3. a za odpracované dny mu byla zúčtována hrubá mzda 1 400 Kč.
Ve smyslu ustanovení § 3 odst. 9 písm. a) zákona č. 592/1992 Sb. se minimální vyměřovací základ zaměstnance snižuje na poměrnou část odpovídající počtu kalendářních dnů v případě, kdy zaměstnání netrvalo po celé rozhodné období (kalendářní měsíc). V praxi to tedy znamená, že v měsíci březnu musí být odvedeno pojistné podle počtu kalendářních dnů trvání zaměstnání v tomto měsíci, a to nejméně z poměrné části minimálního vyměřovacího základu, kterou vypočteme následovně:
PČ min VZ1) = (7 : 31) x 8 000 = 1 806,45 Kč
Pojistné = 1 806,45 x 0,135 = 244 Kč,
kde
7 = počet kalendářních dnů trvání zaměstnání v měsíci březnu
31 = počet kalendářních dnů v daném měsíci
8 000 = aktuálně platná výše minimální mzdy
0,135 = sazba pojistného.
1) PČ min VZ = poměrná část minimálního vyměřovacího základu
Vzhledem k tomu, že zúčtovaná výše příjmu je nižší než částka 1 806,45 Kč, musí být zaměstnavatelem proveden dopočet do poměrné části minimálního vyměřovacího základu. Zaměstnavatel nejprve provede výpočet výše pojistného ze zúčtovaného hrubého příjmu 1 400 Kč:
13,5 % z částky 1 400 Kč: 189 Kč
Sraženo zaměstnanci: 63 Kč
Úhrada zaměstnavatele: 126 Kč
Protože však není za této situace zabezpečen odvod pojistného podle zákona, musí být proveden dopočet (a doplatek) takto:
13,5 % z částky 406,45 Kč: 55 Kč
Tento doplatek (jakož i doplatek do minimální mzdy - viz příklad č. 1 platí zaměstnanec, pouze v případech vyjmenovaných v ustanoveních § 207 až § 209 ZP, jinak přechází povinnost úhrady předmětného doplatku na zaměstnavatele.
Celková výše pojistného: 244 Kč.
Platba zaměstnance: 118 Kč (63 +55).
Platba zaměstnavatele: 126 Kč.
Placení pojistného v případě poskytnutí neplaceného volna zaměstnanci
Příklad č. 4
V měsíci květnu 2011 byl zaměstnanci zúčtován hrubý příjem 19 000 Kč a současně mu byly poskytnuty celkem 3 dny neplaceného volna. Jiný zaměstnanec požádal v tomto měsíci o neplacené volno v rozsahu 4 hodin (půl dne). Jaký je správný postup při výpočtu výše pojistného v těchto případech?
Jestliže bylo zaměstnanci poskytnuto po část měsíce května pracovní volno bez náhrady příjmu (neplacené volno), připočítává se k hrubému příjmu za každý kalendářní den období neplaceného volna poměrná část minimální mzdy. Vyměřovacím základem pro výpočet pojistného je v daném případě součet dvou složek, a sice pojistné z dosaženého příjmu a z poměrné části minimální mzdy:
Vyměřovací základ = 19 000 + [(3 : 31) x 8 000)] = = 19 000 + 774,19 = 19 774,19 Kč.
Pojistné = 19 774,19 x 0,135 = 2 670 Kč.
Z hrubého příjmu bude zaměstnanci sraženo pojistné ve výši 1/3 z částky 2 565 Kč, tj. 855 Kč a současně zaměstnanec uhradí i jednu třetinu pojistného z titulu pracovního volna bez náhrady příjmu (35 Kč). Zaměstnanec tedy úhrnem zaplatí 890 Kč. Platba zaměstnavatele činí v tomto případě 1 780 Kč (1 710 Kč ze zúčtovaného hrubého příjmu, 70 Kč z titulu neplaceného volna zaměstnance). O úhradě dvou třetin pojistného, placených zaměstnavatelem z titulu neplaceného volna, může být sepsána mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem písemná smlouva, na jejímž základě tyto dvě třetiny buď zcela nebo zčásti zaplatí zaměstnanec.
Za neplacené volno kratší než celý kalendářní den se pojistné neodvádí, zlomky dnů se nesčítají.
To tedy znamená, že za neplacené volno v rozsahu poloviny dne se pojistné neplatí. Upozorňuji, že pojistné z titulu neplaceného volna se neodvádí u osob vyjmenovaných v ustanovení § 3 odst. 5 písm. a)-c) zákona č. 592/1992 Sb.
Placení pojistného z titulu neomluvené absence
Příklad č. 5
Zaměstnanci byl v měsíci dubnu zúčtován hrubý příjem ve výši 15 000 Kč a současně měl neomluvenou absenci v rozsahu 2 kalendářních dnů. Výše pojistného na zdravotní pojištění se vypočte následovně:
Vyměřovací základ = 15 000 + [(2 : 30) x 8 000] = 15 000 + 533,33.
Pojistné = (15 000 x 0,135) + (533,33 x 0,135) = 2 097 Kč.
Celková výše pojistného: 2 097 Kč (2 025 + 72).
Platba zaměstnance: 747 Kč (675 + 72).
Platba zaměstnavatele: 1 350 Kč.
V této souvislosti upozorňuji, že
pojistné v případě neomluvené nepřítomnosti v práci se platí vždy,
a to například i u zaměstnance, který je zařazen u zdravotní pojišťovny v kategorii osob, za které je plátcem pojistného současně stát. Placení pojistného z odměn členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob
Příklad č. 6
Ředitel akciové společnosti se stal místopředsedou správní rady. Pravidelný měsíční hrubý příjem ředitele společnosti činí 80 000 Kč, jako člen správní rady pobírá pravidelnou měsíční odměnu 20 000 Kč.
V roce 2011 se do vyměřovacího základu zaměstnance zahrnují i odměny členů statutárních orgánů, na základě této skutečnosti činí v jednotlivých kalendářních měsících úhrnný vyměřovací základ zaměstnance 100 000 Kč. Na rozdíl od následujícího příkladu nebude v roce 2011 dosaženo maxima, k této situaci by mohlo dojít tehdy, pokud by byly řediteli zúčtovány například mimořádné odměny ve vyšší částce. V návaznosti na začlenění odměny člena statutárního orgánu do vyměřovacího základu nemusí zaměstnavatel oznamovat kódem „P“ skutečnost, že za zaměstnance odvádí z tohoto důvodu pojistné, neboť takový zaměstnanec byl u zdravotní pojišťovny přihlášen již dříve.
Dodržení maximálního vyměřovacího základu zaměstnance
Příklad č. 7
Hrubá mzda zaměstnance činí v roce 2011 pravidelně 220 000 Kč. Za období měsíců ledna až srpna je tak dosaženo úhrnného vyměřovacího základu ve výši 1 760 000 Kč. V měsíci září podléhá povinnosti placení pojistného pouze částka vyměřovacího základu ve výši 21 280 Kč. V dalších třech měsících roku 2011 se pojistné z příjmů tohoto zaměstnance již neodvádí. Pokud však nedojde k rozvázání pracovního poměru, uvádí se tento zaměstnanec i nadále v měsíčně předkládaném Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele, jeho příjem je pro tento účel nulový.
Závěr
Pokud se zaměstnance (a tedy i jeho zaměstnavatele) netýká povinnost odvodu pojistného alespoň z minimální mzdy ve smyslu ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., je vyměřovacím základem za příslušný