Manažerské účetnictví a jeho funkce v systému řízení obchodní firmy nebo instituce, 4. část

Vydáno: 19 minut čtení

V minulém čísle jsme se začali zabývat problematikou kalkulací. Ve třech částech předcházejícího článku jsme pojednávali o struktuře kalkulačního vzorce, podrobněji jsme analyzovali jeho položky a zmínili jsme se o kalkulačních jednicích. Nyní se zaměřujeme na další aspekty tvorby kalkulací. Hned v následujícím textu přinášíme výčet a charakteristiku jednotlivých druhů kalkulací.

Manažerské účetnictví a jeho funkce v systému řízení obchodní firmy nebo instituce, 4. část
Ing.
Jana
Bellová,
Ph.D.
Ing.
Jaroslav
Zlámal
Ph.D.
 
IV) Druhy kalkulací
Existují různé druhy kalkulací, které můžeme třídit i dle různých hledisek. V předcházejícím textu (uveřejněném v minulém čísle) bylo již uvedeno tzv.
časové hledisko
třídění kalkulací, kdy rozeznáváme kalkulace předběžné, které se sestavují před zahájením produkce (či poskytnutím služby či práce), dále kalkulace operativní, které se sestavují v průběhu procesu a které registrují veškeré změny, k nimž dochází v průběhu, a to dle jednotlivých kalkulačních položek. Posledními kalkulacemi z časového hlediska jsou tzv. kalkulace výsledné. Jsou to vlastně poslední operativní kalkulace, které byly platné v okamžiku ukončení činnosti či skončení služby (práce). Toto členění a především použití jednotlivých druhů kalkulací je však ještě poněkud širší.
a)
Například
z časového hlediska
rozeznáváme ještě podrobnější členění, a to:
kalkulace operativní
, sestavované na základě operativních norem vyjadřujících konkrétní technické, technologické a organizační podmínky platné v době sestavování kalkulace, u níž rozeznáváme:
operativní kalkulaci výchozí
(základní) platnou k prvému dni období (roku, čtvrtletí, měcíci) a
operativní kalkulaci běžnou.
Rozdíly mezi oběma tvoří změna norem. Rozdíly mezi operativní kalkulací běžnou a skutečnými náklady jsou odchylky od norem. Operativní kalkulace se využívají v operativním řízení.
kalkulace plánované
, sestavované na základě plánových norem přihlížejících k racionalizačním opatřením, která se mají v plánovaném období uskutečnit. Základem je plánová
kalkulace roční
, která se bezprostředně váže na roční plán výkonů, nákladů a tvorby zisku. Tato kalkulace se dále konkretizuje do plánových
kalkulací čtvrtletních
.
kalkulace propočtové
, sestavované obvykle pro nové nebo neopakovatelné produkty v případě, že dosud nejsou k dispozici spotřební normy. Hlavní uplatnění mají v dlouhodobém plánování a strategickém řízení.
Nyní se p