K prokazování původu majetku

Vydáno: 40 minut čtení

Nová právní úprava umožňuje správcům daně sledovat naše majetky a osobní spotřebu, jestli odpovídá přiznaným příjmům. A pokud se budou domnívat, že si žijete tzv. na vysoké noze, mohou po vás žádat detailní prokázání zdroje příjmů. Jestliže tak hodnověrně nebo včas neučiníte, čeká vás nejen dodatečné zdanění neadekvátně vyššího majetku a spotřeby, ale rovněž 50 nebo až 100 % sankční penále. I když toto opatření oficiálně cílí na daňové podvodníky, úplatné politiky a úředníky, lze se po zkušenostech obávat, že spíše dolehne na ty, co v daních tzv. neumějí chodit. Navíc nyní přicházející nová právní úprava je věcně nadbytečná, protože stejného cíle je možno dosáhnout již za stávající správy daní.

K prokazování původu majetku
Ing.
Martin
Děrgel
 
Zdanitelné příjmy pod drobnohledem
V průběhu roku 2016 se podařilo Ministerstvu financí České republiky (ČR) spustit tři nové a značně efektivní nástroje sloužící především pro detailnější pohled na příjmy daňových subjektů. Nemusíme si totiž zastírat, že právě nepřiznávání všech zdanitelných příjmů se hlavní měrou podílí na daňových únicích. Zatímco uskutečněný výdaj (nákup) jistě každý podnikatel přizná, jednak aby si snížil základ daně z příjmů a jednak aby mohl nárokovat odpočet daně z přidané hodnoty na vstupu (je-li plátcem této daně). Naproti tomu s přiznávání uskutečněných příjmů (prodejů) podnikatelé až tak moc rádi nepospíchají a v některých případech se snaží jej „zneviditelnit“. Návazně tyto tzv. černé fondy slouží nejen k vylepšení rodinného rozpočtu majitele firmy, ale často k vyplácení odměn na ruku za nejrůznější práce, ať už závislé nebo obchodní povahy, kvůli čemuž opět unikají ze zdanění v dalším kole. Nepřiznávat příjmy je přitom podstatně jednodušší, než vytvářet dneska již značně nejisté složité daňové struktury zneužívající mezinárodní daňové právo například formou daňových rájů nebo účelových převodních cen.
Od ledna 2016 si všichni plátci daně z přidané hodnoty museli zvyknout na další měsíční/čtvrtletní „papír“ kontrolního hlášení, v němž detailně identifikují všechna svá uskutečněná a přijatá zdanitelná plnění přesahující 10 000 Kč. Od prosince 2016 začala naostro první vlna on-line elektronické evidence tržeb, jejímiž „pokusnými králíky“ jsou provozovatelé stravovacích a ubytovacích služeb přijímající tržby v hotovosti, stravenkami nebo platebními kartami; další podnikatelé inkasující hotovost se povinně přidají postupně od března 2017 nebo v roce 2018.
Avizovanou letošní trojici honu finanční správy na příjmy uzavírá od prosince 2016 méně mediálně známé prokazování původu majetku, na které se blíže podíváme. Účelem nové právní úpravy je efektivnější postup proti poplatníkům, jejichž majetek, spotřeba nebo jiné vydání (útraty) odhadem o více než 5 milionů Kč převyšují jejich příjmy známé finančnímu úřadu. Důvodem samozřejmě nemusí být vždy nějaký utajený nebo nelegální zdroj příjmů, ale třeba příjmy osvobozené od daně, například z dědictví, rodinných darů, výher, nebo výstavba domku svépomocí apod. A právě k odstranění takových pochybností slouží nově zaváděné prokazování původu majetku, to by nemělo být plošným – preventivním – opatřením, mělo by být voleno správci daně až po důkladné úvaze a při důvodných pochybnostech, i když se budou zakládat na nepřímých důkazech a indiciích.
 
Účel prokazování původu majetku
Od 1. 12. 2016 se po vzoru Německa a řady dalších států také do českého zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jen „ZDP“ nebo „zákon o daních z příjmů“), dostává možnost dodanit zatajené příjmy poplatníka – fyzické i právnické osoby – na základě zjevného nesouladu jeho přiznaných příjmů a materiálně výrazně bohatšího životního stylu. Finanční správě k tomu budou efektivně sloužit dva nové cenné informační zdroje, které si může od poplatníka vyžádat:
detailní rozpis příjmů
(a to nejen zdanitelných) a
prohlášení o majetku
. Protože v právním státu je třeba hájit nejen právo státu na (přiměřené) daně, ale také poplatníky před svévolí a přehnanou byrokracií úředníků, jsou nastavena pravidla a mantinely, za které jít nelze.
Správce daně bude moci vyzvat poplatníka k prokázání vzniku a původu příjmů za předpokladu, že:
-
bude mít důvodné pochybnosti, o tom, zda příjmy poplatníkem tvrzené, odpovídají nárůstu jeho jmění, spotřebě nebo jinému vydání, a
-
pokud má za to, že tento rozdíl přesahuje 5 milionů Kč.
Poplatník poté bude muset prokázat skutečnosti požadované ve výzvě, ledaže hodnověrně prokáže, že nastaly v prekludovaném období, u kterého uplynula lhůta pro stanovení daně. Tato lhůta je obvykle 3 roky od termínu pro podání přiznání k dani z příjmů, ovšem za určitých podmínek může být až 10 let, viz § 148 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jen „DŘ“ nebo „daňový řád“). Obvyklou fintou asi bude tvrzení poplatníka, že něco dříve vydělal nebo dostal tzv. bokem, v době, za kterou již nelze daň doměřit. To ale vždy nemusí vyjít, protože také toto své tvrzení bude muset hodnověrně prokázat, jinak se uplatní zákonná domněnka, že obdržel tyto příjmy v předcházejícím roce (díky čemuž budou nižší úroky z prodlení).
Ideální scénář nastane, kdy poplatník výzvě vyhoví a rozptýlí pochybnosti ohledně „žití si nad poměry“ například výčtem příjmů osvobozených od daně jednotlivě do 5 milionů Kč. Podle očekávání bude horší variantou, když vyžádané skutečnosti neprokáže, nebo na výzvu nebude reagovat.
Finanční správě nejde o suplování orgánů činných v trestním řízení, ale o naplnění hlavního cíle správy daní – stanovení správné daně a o její výběr. Na druhé straně, pokud při své činnosti odhalí nějaké nekalosti, které by mohly být trestným činem, je ze zákona povinna učinit oznámení policii nebo státnímu zástupci. Případná doměřená daň z „nadbytečného“ majetku či spotřeby sama o sobě nemá sankční charakter, to je úkolem navazujícího příslušenství daně, kterým bude v těchto případech hlavně penále až do výše 50 nebo 100 %. Účelem nového nástroje je tedy
efektivnější