Podnikání ve společnosti z hlediska daně z příjmů, 1. část

Vydáno: 41 minut čtení
Podnikání ve společnosti z hlediska daně z příjmů
Ing.
Eva
Sedláková
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále „občanský zákoník“), počínaje rokem 2014 nahradil institut sdružení bez právní subjektivity titulem společnost. Smlouva o společnosti je upravena § 2716 až 2746 občanského zákoníku.
Občanský zákoník neobsahuje žádné přechodné ustanovení, které by se týkalo sdružení bez právní subjektivity založené podle § 829 až 841 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, tj. sdružení založeného do 31.12.2013. Přechodné všeobecné ustanovení § 3028 odst. 3 občanského zákoníku, stanoví, že není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.
To znamená, že sdružení bez právní subjektivity založená do konce roku 2013 mohou i nadále postupovat podle § 829 až 841 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, účastníci těchto sdružení nemusí smlouvu o sdružení nahrazovat novou smlouvou o společnosti. To platí za předpokladu, že se účastníci sdružení nerozhodnou, že se jejich práva a povinnosti budou řídit § 2716 až 2746 občanského zákoníku účinného od roku 2014.
Ustanovení § 2716 občanského zákoníku stanoví, že zaváže-li se smlouvou několik osob sdružit jako společníci za společným účelem činnosti nebo věci, vzniká společnost. Bylo-li ujednáno sdružení majetku, vyžaduje se k platnosti smlouvy soupis vkladů společníků jimi podepsaný. Má se za to, že sdruženo bylo jen to, co uvádí soupis.
I počínaje rokem 2014 je podstatou společnosti, obdobně jako tomu bylo u sdružení, smluvní závazek několika osob se sdružit za společným cílem – účelem. Společníkem, obdobně jako účastníkem sdružení, mohou být fyzické i právnické osoby, podnikatelé i nepodnikatelé. Společnost, obdobně jako sdružení, nemá právní osobnost.
Občanský zákoník nelimituje počet společníků společnosti, obdobně jako nelimitoval počet účastníků sdružení, vždy se však musí jednat nejméně o dvě osoby. Současně není vyloučeno, aby k nim přistupovali další společníci. V daném případě je však z hlediska daně z příjmů třeba, aby byly řádně rozděleny příslušné podíly na příjmech a výdajích, majetku a dluzích dosavadních společníků společnosti, obdobně jako dříve účastníků sdružení, dosažené pouze při jejich společné činnosti (jedná se zejména o pohledávky, dluhy, zásoby a podíly na hmotném odpisovaném majetku) a podíly na příjmech a výdajích, majetku a dluzích vzniklých při společné činnosti po rozšíření počtu společníků. Pro správné rozdělení příslušných příjmů a výdajů je vhodné vést o uvedených skutečnostech podrobnou účetní či daňovou evidenci.
Sjednaným cílem společníků společnosti, obdobně jako dříve účastníků sdružení, nemusí být vždy podnikatelská, resp. samostatná činnost sdružených osob, může se jednat např. o účel sportovní, kulturní, vzdělávací apod. Společníci společnosti nemusí sjednat ani konkrétní výsledek společné činnosti, cílem může být i např. spolupráce v určitém období apod. Občanský zákoník též nelimituje dobu trvání spolupráce v rámci společnosti. Může se jednat o společnost vytvořenou k zajištění jedné konkrétní akce, či o společnost časově neomezenou.
Vzhledem ke skutečnosti, že společnost nemá právní osobnost, nemůže, obdobně jako dříve sdružení, žádný majetek vlastnit, kupovat si jej, najímat, prodávat apod. Majetek mohou vlastnit jednotliví společníci společnosti, obdobně jako dříve účastníci sdružení, a to buď individuálně, nebo se může jednat o majetek v jejich spoluvlastnictví. Tito společníci mohou majetek nakupovat, najímat, prodávat apod.
Za smlouvu o společnosti nelze považovat případy rozdělení příjmů a výdajů mezi manžele, či jiné osoby podle § 13 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále „zákon o daních z příjmů“ nebo „zákon“), tj. rozdělování příslušných příjmů a výdajů na spolupracující osobu.
PŘÍKLAD 1
Dvě fyzické osoby si společně do spoluvlastnictví koupily za 2 mil. Kč malou truhlárnu (nejsou v příbuzenském vztahu). V katastru nemovitostí jsou uvedeni každý s 1/2 ideálním podílem. Pouze jeden z nich však vlastní živnostenské oprávnění. Z tohoto důvodu se dohodli, že založí společnost a příjmy ze společné činnosti v tru­hlárně si rozdělí rovným dílem. Otázka je, jak se bude post