Podle § 3 písm. g) zákona č. 187/2006 Sb. , o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZNP“), se zaměstnáním rozumí „činnost zaměstnance pro zaměstnavatele, ze které mu plynou nebo by mohly plynout od zaměstnavatele příjmy ze závislé činnosti, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v České republice, předmětem daně z příjmů podle právního předpisu upravujícího daně z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny“.
Odlišnosti dohod v sociálním a zdravotním pojištění v roce 2016
Ing.
Antonín
Daněk
Doba zaměstnání - § 3 písm. x) ZNP
Dobou zaměstnání je
„období od počátku výkonu činnosti zaměstnance pro zaměstnavatele do konce období, v němž tato činnost měla nebo mohla být vykonávána“
. Do konce roku 2013 nebyla doba zaměstnání v právní úpravě nemocenského pojištění definována.Domácký zaměstnanec - § 3 písm. n) ZNP
Pod pojmem domácký zaměstnanec chápeme zaměstnance, kteří
„nepracují na pracovišti zaměstnavatele, ale podle dohodnutých podmínek vykonávají sjednané práce doma nebo na jiném místě a v pracovní době, kterou si sami rozvrhují“
. Do konce roku 2013 se jednalo pouze o zaměstnance specifikované v § 5 písm. a) v bodech 1, 4 až 6 a 15 ZNP. Zdravotní pojištění pojem domáckého zaměstnance nezná.A. Společné znaky
Při porovnání podmínek v oblasti nemocenského a zdravotního pojištění nalezneme například následující společné znaky.
Rozhodná částka pro vznik účasti na pojištění
1) 2 500 Kč
Zaměstnanci jsou účastni nemocenského pojištění, pokud jsou splněny podmínky uvedené v § 6 odst. 1 písm. a) ZNP a sjednaná částka započitatelného příjmu z tohoto zaměstnání za kalendářní měsíc činí alespoň 2 500 Kč. Zaměstnáním malého rozsahu se rozumí zaměstnání, v němž není splněna podmínka uvedená v § 6 odst. 1 písm. b) ZNP, neboli sjednaná částka započitatelného příjmu z tohoto zaměstnání je nižší než 2 500 Kč nebo započitatelný příjem nebyl sjednán vůbec.
Pokud nebylo v rozhodném období kalendářního měsíce dosaženo příjmu alespoň 2 500 Kč, nepovažuje se ve zdravotním pojištění dle § 5 písm. a) bodů 4-6 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZP“), za zaměstnance:
-
člen družstva, který není v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonává pro družstvo práci (i funkci), za kterou je jím odměňován,
-
osoba činná na základě dohody o pracovní činnosti,
-
dobrovolný pracovník pečovatelské služby.
2) 10 000 Kč
Účast zaměstnance na nemocenském i zdravotním pojištění vzniká při příjmu převyšujícím 10 000 Kč za podmínek dále konkretizovaných v § 7a odst. 1 ZNP a § 5 písm. a) bodu 3 ZVZP.
U „rozhodných“ částek 2 500 Kč, resp. 10 000 Kč, hledejme po datu 1.1.2008 v podstatě jedinou (nepřímou či odvozenou) návaznost zdravotního pojištění na nemocenské pojištění.
Sčítání příjmů
Do konce roku 2014 se ve zdravotním pojištění pro vznik zaměstnání nesčítaly u jednoho zaměstnavatele příjmy z více dohod o pracovní činnosti nižší než 2 500 Kč nebo dohod o provedení práce nepřevyšující 10 000 Kč. S účinností od 1.1.2015 se ve zdravotním pojištění tyto příjmy již sčítají stejně jako při odvodu sociálního pojištění.
Příjem po skončení dohody
Aby se zamezilo spekulativnímu zúčtování příjmů po skončení některé z dohod, považuje se pro účely účasti na pojištění dodatečně zúčtovaný příjem za příjem zúčtovaný do kalendářního měsíce, v němž příslušná dohoda (resp. doba zaměstnání) skončila.
Tzv. krátkodobé zaměstnání
V nemocenském pojištění bylo krátkodobé zaměstnání, tj. zaměstnání, které nemělo trvat a ani netrvalo déle než 14 kalendářních dnů, řešeno do konce roku 2013. Od 1.1.2014 se s tímto pojmem nepracuje v žádném z obou typů pojištění.
B. Odlišnost
V přímé návaznosti na podmínky pro vznik účasti na nemocenském nebo zdravotním pojištění bereme v úvahu zejména pojem zaměstnání malého rozsahu. Zdravotní pojištění se problematikou tzv. zaměstnání malého rozsahu nezabývá, pro účel vzniku účasti na zdravotním pojištění (vzniku zaměstnání) rozhoduje výhradně výše příjmu zúčtovaná za rozhodné období kalendářního měsíce na základě některé z dohod.
C. Příklady
V dalším textu si formou příkladů předvedme postupy zaměstnavatele při sjednání některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr v právních podmínkách roku 2016.
I. Nemocenské pojištění
Příklad č. 1
Dohoda o pracovní činnosti (dále jen „DPČ“) byla sjednána na období od 1. 2. do 31. 5. s výkonem práce pro zaměstnavatele občas a nepravidelně podle jeho potřeb s dohodnutou odměnou 100 Kč/hod. V každém z kalendářních měsíců od února do května bylo dosaženo příjmu vyššího než 2 500 Kč. Jedná se o zaměstnání malého rozsahu?
Ve všech měsících byl zaměstnanec účasten nemocenského pojištění proto, že dosáhl částky potřebné pro tuto účast. Bez ohledu na tuto skutečnost se však jedná o zaměstnání malého rozsahu, neboť nebyla sjednána částka započitatelného příjmu alespoň 2 500 Kč za kalendářní měsíc.
Příklad č. 2
Dohoda o pracovní činnosti byla uzavřena na období od 1. 4. do 30. 6. při výkonu práce pro zaměstnavatele občas a nepravidelně dle potřeb s odměnou 160 Kč/hod. Příjem v měsíci dubnu dosáhl 6 800 Kč. Dne 12. 5. utrpěl zaměstnanec pracovní úraz a dočasná pracovní neschopnost trvala do 24. 6. Z důvodu nemoci činil příjem v květnu 2 100 Kč a v červnu 1 400 Kč.
Zaměstnanec je účasten nemocenského pojištění pouze v měsíci dubnu, protože v zaměstnání malého rozsahu (což je tato situace - viz předcházející příklad) je zaměstnanec účasten nemocenského pojištění pouze v těch měsících, kdy dosáhne příjmu alespoň 2 500 Kč. V měsících květnu a červnu nebylo této rozhodné částky dosaženo, nemoc z důvodu pracovního úrazu nehraje v tomto případě roli.
Příklad č. 3
Příjem zaměstnance v pracovním poměru činí 21 000 Kč. V měsících srpnu a září byla u téhož zaměstnavatele uzavřena ještě DPČ s tím, že tato práce bude vykonávána nepravidelně podle potřeb zaměstnavatele. Příjem v měsíci srpnu činil 1 600 Kč a v měsíci září 2 250 Kč.
Sjednaná DPČ nezakládá účast na nemocenském pojištění, neboť se jedná o zaměstnání malého rozsahu s příjmem nižším než 2 500 Kč. Při posuzování této situace se nepřihlíží ke skutečnosti, že zaměstnanec má se stejným zaměstnavatelem uzavřen pracovní poměr, který není zaměstnáním malého rozsahu.
Příklad č. 4
Zaměstnanec uzavřel se zaměstnavatelem, u kterého předtím nepracoval, DPČ na období od 2. 6. do 6. 6. s příjmem 2 300 Kč. Následně uzavřel u téhož zaměstnavatele na období od 19. 6. do 27. 6. dohodu o provedení práce (dále jen „DPP“), kde dosáhl příjmu 8 850 Kč. Vznikne zaměstnanci v měsíci červnu na základě takto zúčtovaných příjmů účast na nemocenském pojištění?
Nevznikne, zaměstnanec není v červnu účasten nemocenského pojištění ani v jednom zaměstnání. Účast na nemocenském pojištění se na základě DPČ posuzuje samostatně a odděleně od ostatních zaměstnání. Proto příjem z DPČ nelze sčítat s příjmem dosaženým na základě DPP.
II. Zdravotní pojištění
Příklad 1
V měsíci dubnu byly se zaměstnancem uzavřeny dvě DPČ. První DPČ od 1. 4. do 8. 4. (příjem 2 000 Kč), druhá DPČ od 14. 4. do 23. 4. (příjem 2 300 Kč).
Ještě do konce roku 2014 se tyto příjmy ve zdravotním pojištění nesčítaly. Od 1.1.2015 se tyto příjmy již sčítají, takže v souvislosti s odvodem pojistného a plněním oznamovací povinnosti provede zaměstnavatel následující:
-
dvakrát přihlásí a odhlásí zaměstnance, neboť zaměstnání netrvalo po celý kalendářní měsíc,
-
vzhledem k celkové výši příjmu provede dopočet a doplatek pojistného do poměrné části minimálního vyměřovacího základu 5 940 Kč za celkem 18 kalendářních dnů trvání zaměstnání v měsíci dubnu [(18: 30) x 9 900]. Ze skutečné výše příjmu (tedy bez doplatku) by zaměstnavatel odvedl pojistné tehdy, pokud by se jednalo o osobu nebo situaci vyjmenovanou v § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „PVZP“).
Příklad 2
Zaměstnavatel sjednal v měsíci září se zaměstnancem dvě DPP. Na základě první DPP mu zúčtoval příjem 9 000 Kč, u druhé DPP pak 10 000 Kč.
Třebaže u žádné z dohod nebylo výší příjmu dosaženo částky potřebné pro vznik zaměstnání, sečtou se oba příjmy a zaměstnavatel se splněním oznamovací povinnosti odvede pojistné z vyměřovacího základu 19 000 Kč.
Poznámka:
Z hlediska plnění oznamovací povinnosti platí u obou typů dohod, že zaměstnavatel přihlašuje zaměstnance u zdravotní pojišťovny dnem, ve kterém poprvé po uzavření dohody začal vykonávat sjednanou práci a odhlašuje dnem, jímž uplynula doba, na kterou byla dohoda sjednána.
Příklad 3
Zaměstnanec pracuje na základě pracovní smlouvy na zkrácený pracovní úvazek s příjmem 8 200 Kč. Současně má uzavřenu DPČ, kde se jeho příjem pohybuje kolem 3 000 Kč. Tato DPČ je ukončena k datu 31.10.2016.
Protože oba příjmy zakládají povinnost placení pojistného, sčítají se, a úhrnnou výší je zajištěn odvod pojistného v částce převyšující minimální vyměřovací základ. Ukončení DPČ nemá vliv na plnění oznamovací povinnosti (odhlášení kódem „O“ se k datu 31.10.2016 neprovede), protože nadále běží pracovní smlouva.
Každý pracovněprávní vztah se posuzuje samostatně. Kdyby do října příjem na DPČ poklesl v některém měsíci pod 2 500 Kč, musel by zaměstnavatel provést dopočet do minimálního vyměřovacího základu. Tento dopočet (viz následující příklad) však bude každopádně provádět od listopadu, tedy po skončení zaměstnání na základě DPČ. Minimální vyměřovací základ nemusí být ve zdravotním pojištění dodržen pouze v situacích vyjmenovaných v § 3 odst. 8 PVZP, jak je již výše uvedeno.
Příklad 4
Ukrajinský zaměstnanec pracuje na DPČ s příjmem 8 000 Kč.
Zaměstnáním u českého zaměstnavatele podléhá tato osoba podmínkám platným v českém systému veřejného zdravotního pojištění, což například znamená, že zaměstnavatel musí zajistit odvod pojistného z minimálního vyměřovacího základu následovně:
-
Ve vazbě na výši minimální mzdy v roce 2016 odvede zaměstnavatel doplatek pojistného ve výši 13,5 % z částky:
(9 900 - 8 000) x 0,135 = 257 Kč
-
Zaměstnavatel odvede celkové pojistné ve výši 0,135 x 9 900 = 1 337 Kč
-
Zaměstnanci strhne z platu 1/3 pojistného ze skutečně dosaženého příjmu:
(8 000 x 0,135): 3 = 360 Kč
a dále výše uvedený doplatek pojistného, tedy celkem: 360 + 257 = 617 Kč
-
Ze svých prostředků pak zaplatí zaměstnavatel: 1 337 - 617 = 720 Kč
Kdyby se při této výši příjmu jednalo o DPP, zaměstnání by z pohledu zdravotního pojištění nevzniklo a dotyčná osoba by z takového zaměstnání nebyla účastna zdravotního pojištění v ČR.