Sloučení podnikání

I když bude ohledně převodu činnosti cukrárny pod křídla s. r. o. zvolen prodej nebo vklad závodu, tak vždy dojde samozřejmě ke změně provozovatele, což by mohlo mít neblahý vliv na doposud poskytnuté – záleží na sjednaných dotačních podmínkách. Po začlenění provozu cukrárny do s. r. o. bude samozřejmě již žadatelem o její nový provozovatel s. r. o. a nikoli fyzická osoba, která se stane jejím společníkem.

Administrativně jednodušší je samozřejmě varianta prodeje obchodního závodu cukrárny, která nemá vliv na základní kupujícího (s. r. o.) a nezapisuje se do obchodního rejstříku, nicméně smlouva o koupi závodu se povinně zakládá do sbírky listin. Nevýhodou z pohledu financí s. r. o. je nutnost platby sjednané kupní ceny, která by samozřejmě měla být pečlivě uvážena zejména, jedná-li se o tzv. spojené osoby ve smyslu § 23 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Prodejem závodu se samozřejmě ale prodávající nestane společníkem kupujícího, jde o čistě izolovaný obchodní případ, nikoli o rozšíření společenstva.

Vklad závodu je pracnější, nicméně s. r. o. nemusí shánět peníze na úhradu kupní ceny a provozovatel cukrárny se v souladu se záměrem stane společníkem nabyvatele cukrárny (s. r. o.). Na základě zkušeností z praxe lze doporučit důkladné uvážení výhod a nevýhod více společníků s. r. o., jelikož ne nadarmo právníci varují, že spoluvlastnictví je nástrojem ďábla. Pokud budou dohodnuty podíly v s. r. o. pro oba společníky ve stejné výši (50 a 50 %), tak bude těžké řídit firmu, až přijdou problémy a společníci nenajdou shodu, resp. každý bude vidět optimální řešení někde jinde. A jestliže stávající nebo nově příchozí společník bude mít většinový podíl, pak to může být časem opět předmětem svárů a neshod, zvláště když vyššímu majetkovému podílu – a tedy i vyššímu podílu na zisku – nebude odpovídat míra aktivní účasti a práce společníka pro potřeby s. r. o.

Neznáme věcné důvody pro spojení podnikání fyzické osoby se s. r. o., ani proč je záměr ukončit aktivity cukrárny provozované formou fyzické osoby, která obecně nabízí pestřejší paletu možných daňových úprav (na druhé straně ale ze zisku citelně ukusuje povinné pojistné OSVČ). Cukrárna zřejmě není až tak rizikovým podnikem, aby bylo stěžejní omezené ručení s. r. o., které je dnes už navíc v řadě případů prolomeno ve prospěch věřitelů. Nicméně tazateli lze doporučit uvážit ještě další variantu, že by provozovatel cukrárny převedl své podnikání (OSVČ) na novou vlastní B, s. r. o., například právě vkladem závodu (nebo jeho části), aby zůstal jediným pánem nad provozem cukrárny. Teprve poté, co si nějaký čas vyzkouší tuto jinou formu podnikání, může se případně sloučit (splynout) se stávající A, s. r. o., případně naopak se posléze může vrátit k podnikání formou samostatné činnosti fyzické osoby (OSVČ). Ve hře jsou také jiné právní formy obchodních korporací, zejména v. o. s., jejímiž společníky by se mohli stát provozovatel cukrárny spolu s A, s. r. o., případně forma k. s.