Daňová uznatelnost nákladů z titulu konkurenční
doložky
JUDr.
Marcela
Smutná
Společnost s r. o. uzavřela pracovní smlouvu se zaměstnancem na pozici asistent
jednatele v dopravní administrativě. Pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou. Později došlo
výslovně na žádost zaměstnance k písemné dohodě o ukončení pracovní smlouvy, ve které byla sjednána
v souladu s § 310 zákoníku práce následující
konkurenční doložka: „Zaměstnanec se zavazuje, že se po dobu 12 měsíců po skončení zaměstnání zdrží
výkonu výdělečné činnosti, která by byla shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele. Po uvedenou
dobu 12 měsíců se taktéž zaměstnanec zavazuje nenabýt jakýkoliv účastnický podíl na korporaci, jejíž
předmět podnikání je shodný nebo obdobný s předmětem podnikání zaměstnavatele. Zaměstnavatel se
zavazuje uhradit zaměstnanci za každý měsíc plnění závazků vyplývající z konkurenční doložky
peněžité vyrovnání ve výši jedné poloviny průměrného měsíčního výdělku.“
Pracovní poměr byl ukončen ke dni 10. 6. 2015. Platnost konkurenční doložky byla
ukončena ke dni 1. 11. 2015. Po celé toto období pobíral zaměstnanec peněžní plnění, a to i když už
nevykonával pro s. r. o. žádnou činnost. Jsou mzdové, sociální a zdravotní náklady (peněžité
vyrovnání) vyplacené společností z titulu této konkurenční doložky daňově uznatelné?
Související předpisy:
-
§ 310 zákona č. 262/2006 Sb.,
zákoník práce
-
§ 6,
24 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z
příjmů
Konkurenční doložkou se zaměstnanec zavazuje, že se po určitou dobu po skončení
zaměstnání, nejdéle však po dobu 1 roku, zdrží výkonu výdělečné činnosti, která by byla shodná nebo
konkurenční vůči tomuto zaměstnavateli, a to za přiměřené peněžité vyrovnání, nejméně však ve výši
jedné poloviny průměrného měsíčního výdělku, za každý měsíc plnění závazku. Peněžité vyrovnání z
konkurenční doložky není součástí mzdy. Příjem bývalému zaměstnanci z peněžitého vyrovnání plyne v
souvislosti s jeho dřívějším výkonem závislé činnosti ve smyslu
§ 6 odst. 1 písm. d) zákona o daních z příjmů.
Výdaje (náklady) v obecné rovině vymezuje § 24 odst. 1 zákona, podle něhož výdaje (náklady)
vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů se pro zjištění základu daně odečtou
ve výši prokázané poplatníkem a ve výši stanovené tímto zákonem a zvláštními předpisy. Kromě výdajů
výslovně uvedených v odst. 2 jsou pro zaměstnavatele daňově uznatelnými výdaji (náklady) veškeré
výdaje, které přispívají k dosažení, zajištění a udržení příjmů.
Peněžité vyrovnání poskytované na základě a za podmínek stanovených v
§ 310 zákoníku práce má za účel omezit možnou
konkurenci ze strany bývalého zaměstnance, a tím obecně zvýšit konkurenceschopnost zaměstnavatele a
jeho šance na trhu. Proto je pro bývalého zaměstnavatele daňově uznatelným výdajem.