Dotazy a odpovědi: Daň z přidané hodnoty

1. 1) Bude možné kontrolní hlášení podat tak, že je odešlu přes daňový portál nepodepsané a do pěti dnů dodám na územní pracoviště finančního úřadu podepsané potvrzení o odeslání, jak je tomu dosud např. u Výpisu z evidence dle § 92a?

2) Bude i nadále možné uplatnit nárok na odpočet daně po dobu tří let? Jak se takové doklady, tzn. uplatněné po delší době od DUZP, promítnou do kontrolního hlášení? Například v několika prvních kontrolních hlášeních bude jistě mnoho dokladů, které se na výstupu u dodavatelů nikde neobjeví.

ODPOVĚĎ

Ad 1) Podle navrhovaného novelizovaného znění § 101a zákona o DPH a sdělení GFŘ bude plátce povinen daňové přiznání a kontrolní hlášení podat elektronicky pouze datovou zprávou ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně, a to:

Znamená to tedy, že uvedená možnost podání podle pravidel stanovených v daňovém řádu bude možná. Nebudou-li však uvedená elektronická podání datovou zprávou ve formátu nebo struktuře zveřejněné správcem daně podána, budou neúčinná.

Ad 2) Podle § 72 odst. 3 zákona o DPH bude nadále platit, že nárok na odpočet daně nelze uplatnit po uplynutí lhůty, která činí 3 roky. V této lhůtě tedy bude možno nárok na odpočet daně za splnění stanovených podmínek uplatnit. Údaje z přijatého daňového dokladu se uvedou vždy do kontrolního hlášení za období, ve kterém bude uplatňován nárok na odpočet daně. Pokud se např. zdanitelné plnění uskuteční v lednu 2016 a plátce si z něj uplatní nárok na odpočet daně až v prosinci 2016. Vykáže požadované údaje z přijatého daňového dokladu, na jehož základě bude nárok uplatňovat, v kontrolním hlášení za prosinec 2016, tj. ve vazbě na uplatnění odpočtu v daňovém přiznání.

2. Česká firma plátce DPH provádí práce na nemovitosti v Německu. Tato firma je vlastně subdodavatelem slovenské firmy také plátce DPH. Česká firma fakturuje slovenské firmě bez DPH. Slovenská firma pak dále fakturuje německému odběrateli služeb. Je správná fakturace české firmy bez DPH a plnění uváděno na řádku 26 přiznání k DPH. Také tato česká firma má rovněž subdovatele. Ten ji provedené práce fakturuje bez DPH. Toto plnění se neuvádí v přiznání k DPH. Je tento postup správný?

ODPOVĚĎ

V uvedeném případě se jedná o službu, u které se stanoví místo plnění podle § 10 zákona o DPH, tj. podle místa, kde se nachází nemovitá věc, k níž se tato služba vztahuje. To znamená, že místo plnění je v Německu, kde jsou práce na nemovité věci prováděny. Z toho vyplývá, že z takové služby nevzniká povinnost přiznat daň v tuzemsku a plátce, který ji poskytuje je povinen její hodnotu uvést v řádku 26 přiznání k DPH, které podává v tuzemsku. Vzhledem k tomu, že místo plnění je v Německu však musí být přiznána daň v tomto členském státě, a to podle pravidel, která platí v Německu. Tato pravidla si musí poskytovatel služby ověřit, tj. zjistit si zda povinnost přiznat německou DPH vznikne příjemci služby nebo plátci jako jejímu poskytovateli. Obdobné pravidlo se uplatní pro subdodavatele české firmy, který provádí práce na nemovité věci v Německu.

3. Plátce DPH uplatnil při technickém zhodnocení své budovy v roce 2012 krácení odpočtu DPH koeficientem. V listopadu 2015 bude tuto nemovitost prodávat osvobozenou od DPH a bude provádět úpravu odpočtu DPH dle § 78d zákona o DPH. Bude za rok 2015 vracet 1/10 celého odpočtu roku 2012 nebo může za měsíce používání i pro zdaňovanou činnost (leden–listopad 2015) uplatnit úpravu jako rozdíl mezi koeficienty roku 2012 a 2015?

ODPOVĚĎ

Dojde-li podle § 78d odst. 1 zákona o DPH u dlouhodobého majetku ve lhůtě pro úpravu odpočtu daně k uskutečnění plnění dodání zboží nebo poskytnutí služby, použijí se obdobně ustanovení § 78 až 78c zákona o DPH s tím, že úprava odpočtu daně se provede jednorázově. Částka jednorázové úpravy odpočtu daně za kalendářní rok, ve kterém došlo k uskutečnění plnění, tj. prodeji budovy, se stanoví jako součin částky vypočtené podle § 78a odst. 1 nebo 4 a počtu roků zbývajících do konce lhůty pro úpravu odpočtu daně. Do počtu roků se započítává také rok, ve kterém je úprava odpočtu daně prováděna. Ukazatelem nároku na odpočet daně je 0%, je-li dané plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně, nebo 100%, je-li zdanitelné a výš krátícího koeficientu, pokud byl uplatněn krácený nárok na odpočet daně. V uvedeném případě to znamená, že v roce 2015, kdy dojde k prodeji budovy, zbývá do konce lhůty pro úpravu odpočtu daně, která u technického zhodnocení stavby činí 10 let, právě 7 let. Úprava odpočtu daně se tedy bude týkat prakticky 7/10 uplatněného kráceného odpočtu u technického zhodnocení budovy. Za období těchto 7 let musí být původně krácený odpočet daně snížen na nulu, protože dochází k osvobozenému prodeji budovy.

4. Společnost Z je plátcem DPH. Tato společnost vlastní ve společném spoluvlastnictví budovu – posklizňovou linku spolu ještě s třemi vlastníky. Společnost Z je vlastníkem s největším vlastnickým podílem a také vykonává správu této nemovitosti. Společnost Z objednala deratizaci objektu. Tato služba jí byla poskytnuta firmou, která není plátce DPH.

Celková částka za deratizaci byla za základě jedné faktury vyfakturována společnosti Z bez DPH (poskytovatel služby je neplátce DPH).

Společnost Z chtěla část nákladů za deratizaci přefakturovat i zbývajícím vlastníkům v poměru jejich vlastnického práva. Proto vystavila faktury na zbývající spoluvlastníky náklady za deratizaci bez DPH, provedla přefakturaci části nákladů za deratizaci.

Může společnost Z (plátce DPH) vystavit tyto faktury za deratizaci bez DPH? Při fakturaci spotřeby energie a obsluhy linky fakturuje společnost Z vždy tyto náklady se základní sazbou DPH.

ODPOVĚĎ

Obecně se v uvedeném případě jedná podle metodické informace Ministerstva financí z roku 2008 o „přeprodej služby“, tj. poskytnutí služby, kterou plátce nakoupil a vlastním jménem ji přeúčtovává jiným osobám. Jedná se tedy o zdanitelné plnění v příslušné sazbě daně. Přeúčtování by mohl plátce provést bez daně za splnění podmínek uvedených v § 36 odst. 11 zákona o DPH a metodické informace MF k tomuto ustanovení. Podle tohoto odstavce plátce nemusí zahrnout do základu daně částku, kterou obdržel od jiné osoby, na úhradu částky vynaložené jménem a na účet této jiné osoby. Prakticky to tedy znamená, že tuto částku účtuje bez DPH.

Nutnou podmínkou pro tento postup je, že přijatá částka nepřevyšuje částku uhrazenou za jinou osobu a že si plátce u plnění uhrazeného za jinou osobu neuplatní nárok na odpočet daně. K praktické aplikaci tohoto odstavce zveřejnilo Ministerstvo financí metodickou informaci, která byla zveřejněna na jeho webových stránkách a která je stále platná i v roce 2015. Z této informace vyplývá, že pro splnění podmínky, že se jedná o částku vynaloženou jménem a na účet jiné osoby, je klíčové, že přijatá a uhrazená částka je pro plátce průběžnou položkou, a že o ní odpovídajícím způsobem účtuje nebo vede daňovou evidenci.