Příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob. Jejich vymezení je obsaženo v zákoně č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů (dále jen „ZDP “), v § 6 ZDP – Příjmy ze závislé činnosti. Základem daně jsou příjmy ze závislé činnosti zvýšené o částku, která odpovídá povinnému pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistnému na zdravotní pojištění, které je z příjmů povinen platit zaměstnavatel za své zaměstnance. Pro zdárné zvládnutí zdanění těchto příjmů je nutno správně vymezit, které příjmy jsou předmětem daně a které nikoliv a dále také, které z příjmů, jež jsou předmětem daně, jsou od daně osvobozeny. Důležité je také správně zvolit režim zdaňování a režimy uplatňování odvodů sociálního a zdravotního pojištění, které se promítají do metodiky výpočtu zálohy na daň či srážkové daně.
Zdaňování příjmů ze závislé činnosti
Ing.
Milena
Otavová,
Ph.D.
Připravovaná novela ZDP (jako sněmovní tisk 612 – návrh zákona, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů) má navrhovanou účinnost k 1. 1. 2016. Tato novela by měla přinést zvýšení daňového zvýhodnění na druhé a na třetí a každé další vyživované dítě. Pro rok 2016 by dle novely mělo být daňové zvýhodnění pro první dítě zachováno, tj. v částce 13 404 Kč ročně, u druhého dítěte se zvyšuje na 17 004 Kč a u třetího a každého dalšího dítěte by mělo činit 20 604 Kč ročně. V době vzniku tohoto příspěvku prošel vládní návrh třetím čtením dne 2. 3. 2016 v Poslanecké sněmovně a byl mu vysloven Poslaneckou sněmovnou souhlas. Zatím však ještě nebyl schválen Senátem a nebyl podepsán prezidentem České republiky. Předložený příspěvek proto přináší příklady, které jsou zpracovány podle současně platného ZDP, tedy bez zabudování případných změn v souvislosti s daňovým zvýhodněním na vyživované děti.
Vymezení příjmů ze závislé činnosti, dílčí základ daně
V § 6 ZDP jsou jako příjmy ze závislé činnosti vymezeny:
-
příjmy ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního, služebního nebo členského poměru nebo obdobného poměru, v nichž je poplatník povinen dbát příkazů plátce,
-
příjmy za práci členů družstev, společníků společností s ručením omezeným a komanditistů komanditních společností,
-
odměny členů orgánů právnických osob a likvidátorů,
-
funkční požitky – ty jsou vymezeny v § 6 odst. 10 ZDP, jedná se např. o platy poslanců, členů vlády, senátorů Parlamentu České republiky, platy soudců, odměny za výkon funkce v orgánech obcí, spolcích atd.
Mezi příjmy ze závislé činnosti patří jak peněžní, tak i nepeněžní příjmy. V případě nepeněžních příjmů se jedná o tzv. zaměstnanecké benefity. Typickým nepeněžním příjmem je bezplatné poskytnutí motorového vozidla zaměstnavatelem zaměstnanci pro služební i soukromé účely. Tento nepeněžní příjem poté podléhá zdanění dle § 6 odst. 6 ZDP, příjem je na základě tohoto ustanovení roven 1 % vstupní ceny vozidla za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí vozidla. Tato částka musí dosahovat alespoň výše 1 000 Kč. Dále např. rozdíl mezi částkou úhrady zaměstnance za poskytnutá práva, služby nebo věci zaměstnavateli a částkou požadovanou zaměstnavatelem od ostatních osob. V § 6 ZDP najdeme další druhy příjmů, které chápe ZDP jako příjmy, které nejsou předmětem daně (§ 6 odst. 7) či příjmy osvobozené (§ 6 odst. 9).
Poplatník daně z příjmů ze závislé činnosti je označován jako zaměstnanec a plátce této daně zaměstnavatel. Příjmy ze závislé činnosti jsou obvykle vypláceny měsíčně. Zaměstnavatel odvádí z příjmů ze závislé činnosti daň formou měsíční zálohy na daň z příjmů nebo tzv. srážkovou daň (daň vybíraná zvláštní sazbou).
Příjmy ze závislé činnosti zvýšené o částku odpovídající pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění, které z těchto příjmů je povinen hradit zaměstnavatel, představují základ (dílčí základ daně)1) podle § 6 odst. 12 ZDP.
DZD§6 = Příjmy peněžní i nepeněžní + pojistné na sociální (25 %) a zdravotní (9 %) pojištění zaměstnance hrazené zaměstnavatelem
Způsob zdanění příjmů ze závislé činnosti
Pro to, jakým způsobem bude provedeno zdanění příjmů daní z příjmů ze závislé činnosti, je rozhodující, zda má zaměstnanec podepsáno Prohlášení poplatníka daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti (jedná se o tiskopis, na základě kterého zaměstnavatel provádí slevy na dani a dále uplatňuje nezdanitelné části základu daně u zaměstnance) a zároveň na základě jaké smlouvy je sjednán jeho pracovní poměr. Prohlášení lze podepsat pouze u jednoho zaměstnavatele při souběhu pracovních poměrů, případně u více zaměstnavatelů, pokud se jedná o pracovní poměry, které na sebe navazují.
Na základě uvedeného mohou být u zdanění příjmů ze závislé činnosti uplatněny dva daňové režimy, a to:
1)
Zdanění příjmů, kdy je uplatněna záloha na daň:
a)
Pokud poplatník podepsal prohlášení k dani dle § 38k odst. 4 ZDP, pak bez ohledu na typ smlouvy a výši dosaženého příjmu bude zdanění realizováno v souladu s § 38h ZDP, tj. prostřednictvím zálohy. Záloha ze základu pro výpočet zálohy zaokrouhleného na celé stokoruny nahoru činí 15 % ze základu daně. Dále, pokud má poplatník u svého zaměstnavatele podepsáno prohlášení k dani z příjmů fyzických osob, znamená to pro něho, že mu bude snížena záloha na daň o hodnotu měsíčních slev dle § 38 ba ZDP (s výjimkou slevy na vyživovanou manželku či manžela) na dani a případně o hodnotu měsíčního daňového zvýhodnění dle § 35c a 35d ZDP.
b)
Pokud poplatník nepodepsal prohlášení k dani, tak u příjmů na základě dohody o provedení práce nad 10 000 Kč a všech ostatních příjmů dle § 6 ZDP je uplatněna záloha na daň ve výši 15 % ze základu daně (základ daně zaokrouhlujeme na celé stokoruny nahoru).
2)
Zdanění příjmů tzv. srážkovou daní ve výši 15 % (§ 6 odst. 4 ZDP) ze samostatného základu daně (zaokrouhlujeme na celé koruny směrem dolů), pokud poplatník nepodepsal prohlášení k dani z příjmů fyzických osob a jeho příjem z dohody o provedení práce nepřevýšil 10 000 Kč za kalendářní měsíc.
Jestliže je provedeno zdanění pomocí režimu 1, zaměstnavatel ze mzdy odvede zálohu na daň. V tomto případě příjem bude na konci roku zúčtován v ročním zúčtování daně, které provede zaměstnavatel nebo na základě poplatníkem podaného daňového přiznání. V případě, že poplatník nebude mít povinnost podat daňové přiznání a svého zaměstnavatele nepožádá o roční zúčtování daně, bude jeho daňová povinnost vyrovnána.
Pokud je provedeno zdanění podle režimu 2, tj. srážkovou daní, nemusíme tuto mzdu už uvádět ani v ročním zúčtování daně ani v daňovém přiznání. Daň sráží jednorázově zaměstnavatel a je povinen odvést ji nejpozději do konce následujícího kalendářního měsíce po dni, kdy byl povinen srážku provést. Daňová povinnost je tak považována za splněnou. Počínaje rokem 2014 je možné využít ustanovení § 36 odst. 7 ZDP, na základě něhož je možné zahrnout i tyto příjmy do daňového přiznání a následně započíst daň sraženou z těchto příjmů na celkovou daň daného poplatníka. Zde je však třeba upozornit na změnu platnou od roku 2015, a to, že pokud má poplatník v daném zdaňovacím období více dohod o provedení práce, kde byla uplatněna srážková daň (příjmy dle § 6 odst. 4 ZDP), je povinen postupovat u všech těchto příjmů shodně. Musí se tedy rozhodnout, zda zahrne veškeré tyto příjmy do daňového přiznání za zdaňovací období, kdy mu byly vyplaceny, a započte z nich sraženou daň na svoji daň nebo této možnosti nevyužije. Uvedená možnost je určitě příjemnou změnou pro některé poplatníky. Jedná se např. o ty, kteří nemají dostatečně velký základ daně, aby uplatnili slevy na dani nebo případně nezdanitelné části základu daně. Obdobně lze postupovat i v rámci ročního zúčtování daně provedeného zaměstnavatelem. V tomto případě je však nutným předpokladem, že poplatník požádá svého zaměstnavatele o roční zúčtování daně, a také splní podmínku, že dodatečně podepíše prohlášení k dani z příjmů. Tato možnost byla v platnosti i v předchozích letech.
Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr
Dohoda o provedení práce
Dohoda o provedení práce (DPP) je obvykle uzavírána na provedení konkrétního úkolu, kde je vymezen pracovní úkol. Tato dohoda je vymezena v § 75 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen „ZP“), na základě něhož může být uzavřena, pokud předpokládaný rozsah práce nepřesáhne 300 hodin pro jednoho zaměstnavatele v kalendářním roce. Do předpokládaného rozsahu práce se započítává také doba práce konané zaměstnancem pro zaměstnavatele v tomtéž kalendářním roce na základě jiné dohody o provedení práce. Mezi stejným zaměstnavatelem a zaměstnancem může být tedy sjednáno více DPP v jednom kalendářním roce (třeba i opakovaně), dohromady však rozsah práce nesmí přesáhnout 300 hodin. V dohodě o provedení práce musí být uvedena doba, na kterou se tato dohoda uzavírá. DPP musí být uzavřena písemně, přičemž jedno vyhotovení DPP obdrží od zaměstnavatele zaměstnanec.
Dohoda o pracovní činnosti
Podmínky pro uzavření dohody o pracovní činnosti (DPČ) vymezuje § 76 ZP. Tuto dohodu může zaměstnavatel se zaměstnancem uzavřít, i když předpokládaný rozsah práce přesahuje 300 hodin v kalendářním roce. I zde však existuje omezení, a sice že rozsah pracovní doby nesmí překročit v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby. Dohoda o pracovní činnosti je sjednávána obvykle na práce, které mají opakující se charakter (např. úklid). Dohoda musí být taktéž uzavřena písemně a musí obsahovat sjednané práce, odměnu za vykonanou práci a dobu, na kterou se uzavírá (doba určitá i neurčitá). Pokud není sjednán způsob zrušení DPČ, je možné ji zrušit dohodou smluvních stran ke sjednanému dni; jednostranně může být zrušena z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu s 15denní výpovědní dobou, která začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně. Okamžité zrušení dohody o pracovní činnosti může být však sjednáno jen pro případy, kdy je možné okamžitě zrušit pracovní poměr.
Rozdíl mezi dohodami s ohledem na odvody sociálního a zdravotního pojištění
S ohledem na odvody sociálního a zdravotního pojištění lze obecně říci, že při srovnání uvedených typů dohod vychází lépe dohoda o provedení práce. V případě DPP není odváděno sociální ani zdravotní pojištění v případě, že hodnota měsíčního příjmu je nižší nebo rovna 10 000 Kč. Při překročení uvedeného limitu již však měsíční příjem na základě DPP podléhá jak odvodům sociálního, tak zdravotního pojištění. U dohod o pracovní činnosti nejsou odvody sociálního a zdravotního pojištění realizovány v případě, pokud příjem nedosáhl 2 500 Kč za měsíc, v případě, že se příjem z DPČ rovná nebo převýší hranici 2 500 Kč, podléhá odvodům jak zdravotního tak i sociálního pojištění. Při rozhodování, jaký typ dohody zvolit, je výše uvedené určitě zásadní.
Schéma výpočtu zálohy na daň v případě, že poplatník podepsal prohlášení k dani
Měsíční příjem (hrubá mzda)
+ pojistné na zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatele 9 %,
+ pojistné na sociální pojištění hrazené zaměstnavatelem 25 %,
Základ daně pro výpočet zálohy na daň v Kč
Základ daně zaokrouhlený na stokoruny nahoru (do 100 Kč zaokr. na koruny nahoru)
Záloha na daň 15 % ze zaokrouhleného základu daně
– měsíční slevy na dani dle § 35ba (1/12 z částky)
Záloha na daň snížená o slevy na dani
– měsíční daňové zvýhodnění na vyživované děti
Skutečná sražená záloha na daň nebo daňový
bonus
2)Schéma výpočtu zálohy na daň v případě, že poplatník nepodepsal prohlášení k dani a poplatník nepracuje na DPP s příjmem do 10 000 Kč
Měsíční příjem (hrubá mzda)
+ pojistné na zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatele 9 %,
+ pojistné na sociální pojištění hrazené zaměstnavatelem 25 %,
Základ daně pro výpočet zálohy na daň v Kč
Základ daně zaokrouhlený na stokoruny nahoru (do 100 Kč zaokr. na koruny nahoru)
Záloha na daň 15 % ze základu daně
Příklad 1
Zaměstnanec pan Veverka má u svého zaměstnavatele hrubý příjem 35 000 Kč, současně má u něj podepsáno prohlášení k dani, vyživuje 3 děti. Bude tedy uplatňovat slevu na poplatníka a také daňové zvýhodnění na 3 vyživované děti ve společné domácnosti.
I----------------------------------------------------------------------------I I Výpočet daňové zálohy I I------------------------------I---------------------------------------------I I hrubá mzda I 35 000 Kč I I------------------------------I---------------------------------------------I I sociální pojištění (placené I 35 000 Kč x 0,25 = 8 750 Kč I I zaměstnavatelem za I I I zaměstnance) I I I------------------------------I---------------------------------------------I I zdravotní pojištění (placené I 35 000 Kč x 0,09 = 3 150 Kč I I zaměstnavatelem za I I I zaměstnance) I I I------------------------------I---------------------------------------------I I daňový základ I 35 000 Kč + 8 750 Kč + 3 150 Kč = 46 900 Kč I I I (zaokrouhlení na celé stokoruny nahoru) I I------------------------------I---------------------------------------------I I 15 % daň ze I 0,15 x 46 900 Kč = 7 035 Kč I I superhrubé mzdy I I I------------------------------I---------------------------------------------I I slevy na dani I 2 070 Kč (na poplatníka) + 3 851 I I I (1117+1317+1417, tj. na vyživované děti) I I------------------------------I---------------------------------------------I I záloha na daň I 7 035 Kč - 2070 Kč - 3851 Kč = 1 114 Kč I I------------------------------I---------------------------------------------I
I----------------------------------------------------------------------------I I Výpočet čisté mzdy I I------------------------------I---------------------------------------------I I hrubá mzda I 35 000 Kč I I------------------------------I---------------------------------------------I I zdravotní pojištění 4,5 % I 1 575 Kč I I------------------------------I---------------------------------------------I I sociální pojištění 6,5 % I 2 275 Kč I I------------------------------I---------------------------------------------I I záoha na daň I 1 114 Kč I I------------------------------I---------------------------------------------I I čistá mzda I 30 036 Kč I I------------------------------I---------------------------------------------I
Celková čistá mzda pana Veverky činí 30 036 Kč.
Příklad 2
Zaměstnanec pan Křeček má u svého zaměstnavatele hrubý příjem 35 000 Kč, ale nemá u něj podepsáno prohlášení k dani, vyživuje 3 děti. Protože nemá podepsáno u zaměstnavatele prohlášení k dani, nelze u tohoto zaměstnance uplatňovat slevu na poplatníka a ani daňové zvýhodnění na 3 vyživované děti žijící s ním ve společné domácnosti.
I----------------------------------------------------------------------------I I Výpočet daňové zálohy I I------------------------------I---------------------------------------------I I hrubá mzda I 35 000 Kč I I------------------------------I---------------------------------------------I I sociální pojištění (placené I 35 000 Kč x 0,25 = 8 750 Kč I I zaměstnavatelem za I I I zaměstnance) I I I------------------------------I---------------------------------------------I I zdravotní pojištění (placené I 35 000 Kč x 0,09 = 3 150 Kč I I zaměstnavatelem za I I I zaměstnance) I I I------------------------------I---------------------------------------------I I daňový základ I 35 000 Kč + 8 750 Kč + 3 150 Kč = 46 900 Kč I I I (zaokrouhlení na celé stokoruny nahoru) I I------------------------------I---------------------------------------------I I 15 % daň ze I 0,15 x 46 900 Kč = 7 035 Kč I I superhrubé mzdy I I I------------------------------I---------------------------------------------I I slevy na dani I nelze uplatnit I I------------------------------I---------------------------------------------I I záloha na daň I 7 035 Kč I I------------------------------I---------------------------------------------I
I----------------------------------------------------------------------------I I Výpočet čisté mzdy I I------------------------------I---------------------------------------------I I hrubá mzda I 35 000 Kč I I------------------------------I---------------------------------------------I I zdravotní pojištění 4,5 % I 1 575 Kč I I------------------------------I---------------------------------------------I I sociální pojištění 6,5 % I 2 275 Kč I I------------------------------I---------------------------------------------I I záloha na daň I 7 035 Kč I I------------------------------I---------------------------------------------I I čistá mzda I 24 115 Kč I I------------------------------I---------------------------------------------I
Celková čistá mzda pana Křečka činí 24 115 Kč.
Schéma výpočtu daně zvláštní sazbou (srážkové daně) v případě, že poplatník pracuje na DPP, nepodepsal prohlášení k dani a příjem je menší nebo roven částce 10 000 Kč
Měsíční příjem (hrubá mzda)
+ pojistné na zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatele 9 %,
+ pojistné na sociální pojištění hrazené zaměstnavatelem 25 %,
Samostatný základ daně
Základ daně zaokr. na koruny dolů
Srážková daň 15 % zaokr. na koruny dolů
Příklad 3
Zaměstnanec pan Sysel má se svým zaměstnavatelem sjednánu dohodu o provedení práce a nemá u něj podepsáno daňové prohlášení. V této dohodě mají sjednánu odměnu ve výši 4 000 Kč.
Zaměstnanec nemá podepsáno u zaměstnavatele prohlášení k dani, proto nelze u tohoto zaměstnance uplatňovat slevu na poplatníka a ani případné daňové zvýhodnění. Protože se jedná o příjem na základě dohody o provedení práce, který je nižší než 10 000 Kč v daném kalendářním měsíci, bude zdaňován srážkovou daní. Tento příjem nebude podléhat odvodům zdravotního a sociálního pojištění a daň se bude počítat přímo z výše sjednané odměny.
I----------------------------------------------------------------------------I I Výpočet srážkové daně I I------------------------------I---------------------------------------------I I hrubá mzda I 4 000 Kč I I------------------------------I---------------------------------------------I I sociální pojištění (placené I DPP nepodléhá odvodům I I zaměst-navatelem za I I I zaměstnance) I I I------------------------------I---------------------------------------------I I zdravotní pojištění (placené I DPP nepodléhá odvodům I I zaměst-navatelem za I I I zaměstnance) I I I------------------------------I---------------------------------------------I I daňový základ I 4 000 Kč (zaokrouhlujeme na koruny dolů) I I------------------------------I---------------------------------------------I I 15 % daň ze I 0,15 x 4 000 Kč = 600 Kč (zaokrouhlujeme na I I superhrubé mzdy I koruny dolů) I I------------------------------I---------------------------------------------I I slevy na dani I nelze uplatnit I I------------------------------I---------------------------------------------I I srážková daň I 600 Kč I I------------------------------I---------------------------------------------I
I----------------------------------------------------------------------------I I Výpočet čisté mzdy I I------------------------------I---------------------------------------------I I hrubá mzda I 4 000 Kč I I------------------------------I---------------------------------------------I I zdravotní pojištění 4,5 % I 0 Kč I I------------------------------I---------------------------------------------I I sociální pojištění 6,5 % I 0 Kč I I------------------------------I---------------------------------------------I I srážková daň I 600 Kč I I------------------------------I---------------------------------------------I I čistá mzda I 3 400 Kč I I------------------------------I---------------------------------------------I
Celková čistá mzda pana Sysla činí 3 400 Kč.
Roční zúčtování záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků a daňového zvýhodnění (§ 38ch)
Poplatník (zaměstnanec), který ve zdaňovacím období:
-
pobíral mzdu pouze od jednoho nebo od více plátců daně postupně,
-
podepsal u těchto plátců prohlášení k dani podle § 38 k odst. 4 a 5 ZDP,
-
nemá povinnost podat daňové přiznání,
může požádat písemně o provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění posledního z plátců daně (zaměstnavatele), a to nejpozději do 15. 2. po uplynutí zdaňovacího období.
Zaměstnanec je povinen nejpozději do 15. 2. taktéž doložit doklady od všech předchozích plátců o zúčtované či vyplacené mzdě, sražených zálohách, uplatněných slevách a vyplacených daňových bonusech. Dále, pokud hodlá uplatňovat nezdanitelné části základu daně, slevu na manželku (manžela), slevu na umístění dítěte v předškolním zařízení, je nutno, aby tyto skutečnosti doložil na základě § 38l ZDP.
Schéma ročního zúčtování záloh na daň
Roční úhrn příjmů ze závislé činnosti
+ úhrn sraženého zdravotního a sociálního pojistného hrazeného zaměstnavatelem
Dílčí základ daně dle § 6
– odpočet nezdanitelných částek dle § 15
Základ daně v Kč
Základ daně zaokrouhlený na celé stokoruny dolů
Daň 15 % ze základu daně (§ 16)
Daň po slevě
– roční zvýhodnění na vyživované děti dle § 35c
1.Daň po slevě na vyživované děti nebo
2.Přeplatek na dani
+/– rozdíl na daňovém bonusu
– úhrn sražených záloh na daň
Přeplatek na dani celkem
Výpočet daně a roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění provede plátce daně nejpozději do 31. 3. z úhrnu mezd zúčtovaných nebo vyplacených poplatníkovi všemi plátci postupně.
Přeplatek na dani a doplatek na daňovém bonusu, který vznikl provedením ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění vyplatí plátce daně poplatníkovi nejpozději při zúčtování mzdy za březen, je-li úhrnná částka doplatku vyšší než 50 Kč. Případný nedoplatek z ročního zúčtování záloh plátce daně poplatníkovi nesráží.
Příklad 4
Zaměstnanec pan Veverka (viz příklad č. 1) má u svého zaměstnavatele hrubý příjem 35 000 Kč a současně má u něj podepsáno i daňové prohlášení, vyživuje 3 děti. Bude tedy uplatňovat slevu na poplatníka a také daňové zvýhodnění na 3 vyživované děti ve společné domácnosti. Úhrn příjmů ze závislé činnosti za celé zdaňovací období činil 420 000 Kč. Poplatník zaplatil úroky z hypotečního úvěru určeného na bytové potřeby výši 15 000 Kč a ve zdaňovacím období zaplatil pojistné na soukromé životní pojištění ve výši 14 000 Kč. Poplatník žije ve společné domácnosti s manželkou, která nemá vlastní příjem přesahující za zdaňovací období 68 000 Kč. Proveďte roční zúčtování záloh na daň z příjmů fyzických osob u tohoto zaměstnance.
Řešení
Budeme předpokládat, že poplatník pobíral pravidelně každý měsíc po celé zdaňovací období měsíční mzdu 35 000 Kč.
I----------------------------------------------------------------------------I I Výpočet ročního zúčtování záloh na daň z příjmů fyzických osob I I---------------------------------------I------------------------------------I I úhrn příjmů I 420 000 Kč I I---------------------------------------I------------------------------------I I sociální pojištění I 420 000 Kč x 0,25 = 105 000 Kč I I (placené zaměstnavatelem za I I I zaměstnance) I I I---------------------------------------I------------------------------------I I zdravotní pojištění I 420 000 Kč x 0,09 = 37 800 Kč I I (placené zaměstnavatelem za I I I zaměstnance) I I I---------------------------------------I------------------------------------I I dílčí základ daně § 6 I 420 000 Kč + 105 000 Kč + 37 800 I I I Kč = 562 800 Kč I I---------------------------------------I------------------------------------I I odpočet nezdanitelných částí zakladu I 12 000 + 15 000 = 27 000 Kč 3) I I daně dle I I I § 15 (soukromé životní pojištění, I I I úroky z úvěru) I I I---------------------------------------I------------------------------------I I daňový základ I 535 800 Kč (zaokrouhlení na celé I I I stokoruny dolů) I I---------------------------------------I------------------------------------I I vypočtená na daň dle § 16 I 535 800 x 0,15 = 80 370 Kč I I---------------------------------------I------------------------------------I I slevy na dani I 24 840 Kč (na poplatníka) + 24 840 I I I Kč (na manželku bez zdanitelných I I I příjmů) 4) I I---------------------------------------I------------------------------------I I daň po slevách (daň po uplatnění slev I 30 690 Kč I I nemůže mít záporný zůstatek, tj. I I I slevy se odečítají maximálně do nuly) I I I---------------------------------------I------------------------------------I I daňové zvýhodnění I 46 212 Kč (13 404+15804+17004 Kč, I I I tj. na vyživované děti) I I---------------------------------------I------------------------------------I I daň po uplatnění daňového zvýhodnění I -15 522 Kč I I (daňovýbonus) I I I---------------------------------------I------------------------------------I I na zálohách zaplaceno I 12 x 1 114 = 13 360 Kč I I I (viz příklad 1) I I---------------------------------------I------------------------------------I I daň po odpočtu záloh (přeplatek I -28 882 Kč I I včetně daňového bonusu) I I I---------------------------------------I------------------------------------I
Poplatníkovi na základě provedeného ročního zúčtování záloh na daň z příjmů fyzických osob vyšel přeplatek ve výši 28 882 Kč. Tento přeplatek bude poplatníkovi vrácen zaměstnavatelem společně s výplatou za měsíc březen.
1 V praxi je tento základ daně často označován jako tzv. superhrubá mzda, což je ovšem termín, který zákon o daních z příjmů nezná.
2 V případě daňového bonusu platí § 35d odst. 4 ZDP, které uvádí, že daňový
bonus
bude vyplacen, činí-li minimálně 50 Kč, maximálně však 5 025 Kč za měsíc.3 Nezdanitelné části základu daně dle § 15 ZDP lze uplatnit pouze v rámci ročního zúčtování daně nebo v daňovém přiznání. Úroky z úvěrů na bytové potřeby lze uplatnit až do výše 300 000 Kč ze všech úvěrů poplatníků téže domácnosti, příspěvky na soukromé životní pojištění lze uplatnit maximálně do výše 12 000 Kč.
4 Slevu na vyživovanou manželku (manžela) lze uplatnit pouze v rámci ročního zúčtování daně nebo v daňovém přiznání, a to v případě, že nemá vlastní příjem přesahující za zdaňovací období 68 000 Kč (některé druhy příjmů se však do limitu nezapočítávají, např. dávky státní sociální podpory apod.).