Zdaňování příjmů ze závislé činnosti

Vydáno: 21 minut čtení

Příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob. Jejich vymezení je obsaženo v zákoně č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů (dále jen „ZDP “), v § 6 ZDP – Příjmy ze závislé činnosti. Základem daně jsou příjmy ze závislé činnosti zvýšené o částku, která odpovídá povinnému pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistnému na zdravotní pojištění, které je z příjmů povinen platit zaměstnavatel za své zaměstnance. Pro zdárné zvládnutí zdanění těchto příjmů je nutno správně vymezit, které příjmy jsou předmětem daně a které nikoliv a dále také, které z příjmů, jež jsou předmětem daně, jsou od daně osvobozeny. Důležité je také správně zvolit režim zdaňování a režimy uplatňování odvodů sociálního a zdravotního pojištění, které se promítají do metodiky výpočtu zálohy na daň či srážkové daně.

Zdaňování příjmů ze závislé činnosti
Ing.
Milena
Otavová,
Ph.D.
Připravovaná novela ZDP (jako sněmovní tisk 612 – návrh zákona, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů) má navrhovanou účinnost k 1. 1. 2016. Tato novela by měla přinést zvýšení daňového zvýhodnění na druhé a na třetí a každé další vyživované dítě. Pro rok 2016 by dle novely mělo být daňové zvýhodnění pro první dítě zachováno, tj. v částce 13 404 Kč ročně, u druhého dítěte se zvyšuje na 17 004 Kč a u třetího a každého dalšího dítěte by mělo činit 20 604 Kč ročně. V době vzniku tohoto příspěvku prošel vládní návrh třetím čtením dne 2. 3. 2016 v Poslanecké sněmovně a byl mu vysloven Poslaneckou sněmovnou souhlas. Zatím však ještě nebyl schválen Senátem a nebyl podepsán prezidentem České republiky. Předložený příspěvek proto přináší příklady, které jsou zpracovány podle současně platného ZDP, tedy bez zabudování případných změn v souvislosti s daňovým zvýhodněním na vyživované děti.
 
Vymezení příjmů ze závislé činnosti, dílčí základ daně
V § 6 ZDP jsou jako příjmy ze závislé činnosti vymezeny:
-
příjmy ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního, služebního nebo členského poměru nebo obdobného poměru, v nichž je poplatník povinen dbát příkazů plátce,
-
příjmy za práci členů družstev, společníků společností s ručením omezeným a komanditistů komanditních společností,
-
odměny členů orgánů právnických osob a likvidátorů,
-
funkční požitky – ty jsou vymezeny v § 6 odst. 10 ZDP, jedná se např. o platy poslanců, členů vlády, senátorů Parlamentu České republiky, platy soudců, odměny za výkon funkce v orgánech obcí, spolcích atd.
Mezi příjmy ze závislé činnosti patří jak peněžní, tak i nepeněžní příjmy. V případě nepeněžních příjmů se jedná o tzv. zaměstnanecké benefity. Typickým nepeněžním příjmem je bezplatné poskytnutí motorového vozidla zaměstnavatelem zaměstnanci pro služební i soukromé účely. Tento nepeněžní příjem poté podléhá zdanění dle § 6 odst. 6 ZDP, příjem je na základě tohoto ustanovení roven 1 % vstupní ceny vozidla za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí vozidla. Tato částka musí dosahovat alespoň výše 1 000 Kč. Dále např. rozdíl mezi částkou úhrady zaměstnance za poskytnutá práva, služby nebo věci zaměstnavateli a částkou požadovanou zaměstnavatelem od ostatních osob. V § 6 ZDP najdeme další druhy příjmů, které chápe ZDP jako příjmy, které nejsou předmětem daně (