Lhůta pro stanovení daně - II.

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 20.5.2015, čj. 4 Afs 54/2015-21,

www.nssoud.cz

K předpisům:

Za úkon způsobující prodloužení lhůty pro stanovení daně podle § 148 odst. 2 písm. a) zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, nelze považovat takovou výzvu k podání dodatečného daňového tvrzení, kterou správce daně vydal formálně na samém konci dosavadní prekluzívní lhůty za výhradním či hlavním účelem spočívajícím v zachování lhůty pro doměření daně.

Zneužívající praktiky na obou stranách barikády nejsou nic neobvyklého. Tak jak tak, Nejvyšší správní soud vždy jakékoliv z nich tvrdě potíral. Obzvláště, jedná-li se o praktiky mající vliv na tak zásadní institut, jako je lhůta pro stanovení daně. Na tomto místě Nejvyšší správní odmítl poskytnout ochranu účelovému prodloužení lhůty tím, že se těsně před jejím koncem bez zákonných podkladů vydala výzva k podání dodatečného daňového tvrzení. Tato výzva nemůže dle soudu mít na prekluzivní lhůtu vliv.