Uplatnění plné moci pro odklad

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15.5.2015, sp. zn. 4 Afs 68/2015,

www.nssoud.cz

K předpisům:

U otázky týkající se vzniku zastoupení je nezbytné, aby oprávnění k zastupování vzniklo u konkrétního správce daně právě ve chvíli, kdy se plná moc dostane do jeho sféry, protože je tak postaveno najisto, od kdy má tento správce daně se zmocněncem jednat (jiný výklad ani není možný, protože nelze požadovat po správci daně, aby jednal se zmocněncem předtím, než je mu známo, že zde takový zmocněnec je). Pro prodloužení lhůty k podání daňového přiznání ve smyslu § 136 odst. 2 daňového řádu naopak není důležité určení přesného okamžiku, kdy plná moc dojde konkrétnímu správci daně. Zákon pouze požaduje, aby podání obsahující plnou moc daňového poradce bylo učiněno v příslušné lhůtě (§ 136 odst. 2 věta druhá ve spojení s § 136 odst. 1 daňového řádu). Je přitom logické, aby včasnost tohoto úkonu byla posuzována shodně jako u podání samotného daňového přiznání, tj. dle § 35 daňového řádu.

Z uvedeného vyplývá, že je nutné rozlišovat mezi účinky uplatněné plné moci (i) na vznik zastoupení před správcem daně a (ii) na prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání. V prvním případě daňový řád podle § 27 odst. 2 spojuje jednoznačně vznik zastoupení s doručením plné moci do dispozice příslušného správce daně (srovnej rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 10.4.2015, č. j. 4 Afs 8/2015-39; a ze dne 19.2.2014, č. j. 1 Afs 88/2013-66). Ve druhém případě (§ 136 odst. 2 daňového řádu) jde o posouzení včasnosti procesního úkonu daňového subjektu, při němž je třeba aplikovat pravidla pro zachování lhůt (§ 35 daňového řádu).

Tento převratný rozsudek uvádí, že k uplatnění plné moci u správce daně pro zajištění odkladu data pro podání daňového tvrzení u daně z příjmů postačí tuto v poslední den podat na poštu. To navzdory tomu, že ze zákona se zdá vyplývat opak. Nejvyšší správní soud vyšel vstříc těm daňovým poradcům, kteří se nechali nachytat na změnách spojených s přechodem ze zákona o správě daní a poplatků na daňový řád. Přitom termín „uplatnění“, který se v zákoně objevuje vícekrát, soud pro každý jednotlivý případ interpretuje odlišně. V tomto je tak možno přístup Nejvyššího správního považovat za revoluční.