Kontrola práce neschopného zaměstnance

Místo pobytu při vzniku dočasné pracovní neschopnosti určuje práce neschopný zaměstnanec, který si může zvolit libovolné místo (nemusí se tedy jednat o místo trvalého pobytu pojištěnce). Místo pobytu se uvádí na rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti (na všech dílech). Jako místo pobytu se uvádí přesná adresa včetně poschodí. Pokud se zaměstnanec bude zdržovat mimo svůj byt, je povinen uvést, u koho se bude v době dočasné pracovní neschopnosti zdržovat nebo označit tento byt svou jmenovkou tak, aby bylo možné provést kontrolu.

Dodržování této povinnosti je možné zjistit kontrolou. Kontroly probíhají v odlišných režimech prvních 14 dnů pracovní neschopnosti a v období od 15. dne do ukončení pracovní neschopnosti.

Oprávnění zaměstnavatele kontrolovat práce neschopného zaměstnance plyne z § 192 odst. 6 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), podle něhož je zaměstnavatel oprávněn kontrolovat, zda zaměstnanec, který byl uznán dočasně práce neschopným, dodržuje v období prvních 14 kalendářních dnů (a v období od 1.1.2012 do 31.12.2013 v období prvních 21 kalendářních dnů) dočasné pracovní neschopnosti stanovený režim dočasně práce neschopného pojištěnce. Zaměstnavatel je také oprávněn kontrolovat povinnost stanovenou zvláštním právním předpisem zdržovat se v místě pobytu a dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek.

Kontroly se provádějí pravidelně během celého týdne, případně i o víkendu. Zákon přesně neohraničuje hodiny, ve kterých může kontrola přijít. Zpravidla by se však nemělo jednat o kontrolu mezi 22:00 a 6:00, neboť se toto období uznává jako čas nočního klidu.

Zaměstnavatel je povinen v případě zjištění porušení povinnosti zaměstnancem vyhotovit o kontrole písemný záznam s uvedením skutečností, které znamenají porušení tohoto režimu. Stejnopis tohoto záznamu je zaměstnavatel povinen doručit zaměstnanci, který tento režim porušil, okresní správě sociálního zabezpečení příslušné podle místa pobytu zaměstnance v době dočasné pracovní neschopnosti a ošetřujícímu lékaři dočasně práce neschopného zaměstnance. Zaměstnavatel je oprávněn požádat ošetřujícího lékaře, který stanovil zaměstnanci režim dočasně práce neschopného pojištěnce, o sdělení tohoto režimu v rozsahu, který je zaměstnavatel oprávněn kontrolovat. Dále může zaměstnavatel požádat ošetřujícího lékaře o zhodnocení zjištěných případů porušení tohoto režimu, které zjistil.

Zejména menší zaměstnavatelé však nedisponují specializovanými pracovníky na tuto oblast, a navíc je případný výkon kontroly zatěžuje časově i byrokraticky a není často ani efektivní. (Je zřejmé, že rozsah toho, co může zaměstnavatel kontrolovat, není rozsáhlý.) Zaměstnavatel však nemusí kontrolní činnost na tomto úseku vykonávat sám. V takovém případě má zaměstnavatel dvě možnosti. První z nich je spolupráce se specializovanou firmou, jejichž pracovník je pověřen realizací osobní návštěvy nemocného v místě nahlášeného pobytu. Tato firma, resp. její pracovník, převezeme objednávku s konkrétními údaji kontrolovaných osob. K takovému předání osobních údajů není potřeba souhlas zaměstnance. V případě pověření zaměstnavatelem k výkonu kontroly se firma stává zpracovatelem osobních údajů zaměstnanců, vůči nimž kontrola směřuje. Je proto nutné postupovat podle § 6 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně osobních údajů“), a uzavřít písemně smlouvu o zpracování osobních údajů. Poté bude postupováno podle § 5 odst. 2 písm. a) zákona o ochraně osobních údajů, podle něhož může správce zpracovávat osobní údaje bez souhlasu subjektu údajů a mimo jiné, jestliže provádí zpracování osobních údajů nezbytné pro dodržení právní povinnosti správce nebo, podle písm. e) téhož ustanovení, pokud je to nezbytné pro ochranu práv a právem chráněných zájmů správce, příjemce nebo jiné dotčené osoby. Takové zpracování osobních údajů však nesmí být v rozporu s právem subjektu údajů na ochranu jeho soukromého a osobního života.

Kontrola poté obvykle probíhá tak, že pracovník firmy navštíví kontrolovanou osobu. Pokud ji zastihne na uvedené adrese, v zápisu o provedené kontrole podpisem svým i kontrolované osoby potvrdí, že bylo vše v pořádku. Pokud osobu na uvedené adrese nezastihne, provede fotodokumentaci jmenovky na zvonku či dveřích s datem a hodinou kontroly, zanechá vyrozumění, že na místě byla kontrola a provede písemný záznam, který je zaměstnavateli předán k dalšímu využití.

Druhou možností je využít § 65 odst. 2 zákona o nemocenském pojištění, podle něhož je zaměstnavatel oprávněn dát příslušnému orgánu nemocenského pojištění podnět ke kontrole důvodnosti trvání dočasné pracovní neschopnosti a také ke kontrole dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce/zaměstnance, jde-li o jeho zaměstnance. Dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce/zaměstnance kontroluje příslušný orgán nemocenského pojištění prostřednictvím pověřených zaměstnanců. Podá-li podnět k provedení této kontroly ošetřující lékař nebo zaměstnavatel, je tento orgán povinen provést kontrolu do 7 dnů od obdržení žádosti a o výsledku kontroly neprodleně žadatele písemně informovat.

V případě zjištění, že režim práce neschopného zaměstnance byl porušen, může zaměstnavatel postupovat podle § 52 písm. h) zákoníku práce a dát zaměstnanci výpověď z důvodu porušení povinnosti zaměstnance zvlášť hrubým způsobem. Pro účely rozvázání pracovního poměru výpovědí je zcela nerozhodné, jestli bylo porušení jiné povinnosti ze strany zaměstnance zjištěno vlastní kontrolou zaměstnavatele nebo kontrolním šetřením provedeným na podnět zaměstnavatele místně příslušnou okresní správou sociálního zabezpečení či třetí osobou (např. osobou poskytující služby soukromého detektiva nebo bezpečnostní agentury), kterou si zaměstnavatel zjednal. Vždy však musí jít o provinění v období prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti, tedy v době, kdy hmotné zabezpečení poskytuje zaměstnanci zaměstnavatel v podobě náhrady mzdy nebo jiného příjmu. Pokud by se porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce dopustil zaměstnanec až po uplynutí tohoto období, tedy v době, kdy je mu již poskytováno nemocenské (a právo kontroly svědčí už jen orgánu sociálního zabezpečení), nešlo by o porušení, na němž by mohl zaměstnavatel postavit platnou výpověď z pracovního poměru dle § 52 písm. h) zákoníku práce. Největší problém bude pro zaměstnavatele v praxi zajisté představovat otázka správného posouzení intenzity porušení jiné povinnosti ze strany zaměstnance. Aby mohl zaměstnavatel přistoupit k rozvázání pracovního poměru výpovědí, musí jít o porušení zmíněné povinnosti zvlášť hrubým způsobem, tedy v nejvyšší možné intenzitě. Zaměstnavatel bude muset pečlivě a individuálně posuzovat každý jednotlivý případ a všechny jeho okolnosti a souvislosti. K platnému rozvázání pracovního poměru jistě nebude postačovat jen jedna namátková kontrola zaměstnance.

Dalším způsobem postihu je v souladu s § 192 odst. 5 zákoníku práce možnost, se zřetelem na závažnost porušení povinností, snížit nebo neposkytnout náhradu mzdy nebo platu.

Oba postihy však nesmí být využity zároveň. Náhrada mzdy nebo platu nesmí být snížena nebo neposkytnuta, jestliže byla pro totéž porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce dána zaměstnanci výpověď podle § 52 písm. h) zákoníku práce.

Od 15. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance je oprávněn ke kontrole příslušný orgán nemocenského pojištění. Podle ustanovení § 125 zákona o nemocenském pojištění, může být zaměstnanci/pojištěnci, který porušil režim dočasně práce neschopného pojištěnce nebo nesplnil povinnost součinnosti při kontrole, dočasně kráceno nebo odňato nemocenské, a to na dobu nejdéle 100 kalendářních dnů ode dne porušení režimu, ne však déle než do skončení dočasné pracovní neschopnosti, při níž došlo k porušení tohoto režimu. Jestliže nemocenské již bylo vyplaceno, považují se vyplacené částky na nemocenském za přeplatek, který je pojištěnec povinen vyplácejícímu orgánu dávky uhradit. O krácení nebo odnětí nemocenského rozhoduje orgán nemocenského pojištění, tj. u zaměstnance nebo osoby samostatně výdělečně činné příslušná okresní správa sociálního zabezpečení, v Praze Pražská správa sociálního zabezpečení, v Brně Městská správa sociálního zabezpečení Brno. Při porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti může příslušná OSSZ dále uložit pokutu až do výše 20 000 Kč (§ 128 odst. 2 a 3 zákona o nemocenském pojištění).