Solidární zvýšení daně a zálohy na daň v letech 2015 a 2016

Vydáno: 28 minut čtení
Solidární zvýšení daně a zálohy na daň v letech 2015 a 2016
Ing.
Eva
Sedláková
Zákon o daních z příjmů již počínaje rokem 2013 zavedl pro poplatníky fyzické osoby s příjmy ze závislé činnosti a pro poplatníky s příjmy ze samostatné činnosti, tzv. solidární zvýšení daně. Toto solidární zvýšení daně činí 7% z uvedených příjmů nad zákonem stanovený limit. Zaměstnancům se daň počínaje rokem 2013 zvyšuje již v průběhu roku v rámci placených záloh na daň, poplatníci s příjmy ze samostatné činnosti toto zvýšení daně uhradí po ukončení roku, v rámci daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob.
Solidární zvýšení daně za zdaňovací období
Ustanovení § 16a zákona o daních z příjmů stanoví, že při výpočtu daně podle stávajícího § 16 se daň zvýší o solidární zvýšení daně. Solidární zvýšení daně zvýší daň vypočtenou podle § 16, a to před snížením o slevy na dani a o daňové zvýhodnění na vyživované děti.
Solidární zvýšení daně činí 7% z rozdílu mezi:
a)
součtem příjmů zahrnovaných do dílčího základu daně podle § 6 a dílčího základu daně podle § 7 v příslušném zdaňovacím období a
b)
48násobkem průměrné mzdy podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení.
Daň se zvyšuje o solidární zvýšení, pokud v příslušném zdaňovacím období součet příjmů ze závislé činnosti (tj. příjem hrubý, nikoli dílčí základ daně, kterým je superhrubá mzda) a dílčího základu daně ze samostatné činnosti (tj. příjem čistý) přesáhne 48násobek průměrné mzdy. Bude-li mít např. zaměstnanec ve zdaňovacím období 2015 pouze příjmy ze závislé činnosti a tyto příjmy nepřesáhnou 48násobek průměrné mzdy, solidární zvýšení daně se neuplatní, a to i v případě, že dílčí základ daně ze závislé činnosti podle § 6 zákona bude o 34% vyšší (superhrubá mzda) a přesáhne 48násobek výše uvedené průměrné mzdy.
Pro stanovení limitu pro solidární zvýšení daně se vychází z průměrné mzdy vymezené v § 23b odst. 4 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, tj. z částky, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o 2 roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu, přičemž vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
Pro zdaňovací období roku 2013 se na základě vyhlášky č. 324/2012 Sb., o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2011, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2011, vycházelo z částky 25 884 Kč, která se dále vynásobila 48, tj. 1 242 432 Kč. Pro zdaňovací období roku 2014 se na základě vyhlášky č. 296/2013 Sb., vycházelo z částky 25 942 Kč, která se dále vynásobila 48, tj. 1 245 216 Kč. Pro zdaňovací období roku 2015 se na základě vyhlášky č. 208/2014 Sb. vychází z všeobecného vyměřovacího základu, který činí 25 903 Kč, přepočítacího koeficientu, který činí 1,0273, tedy z částky 26 611 Kč. Tato částka se dále vynásobí 48, tj. 1 277 328 Kč.
Bude-li mít zaměstnanec, který současně podniká, v roce 2015 příjem ze závislé č