Protokol ke smlouvě se Singapurem

Vydáno: 6 minut čtení

Ve vzájemných daňových vztazích mezi Českou republikou a Singapurem se uplatňuje smlouva o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a Protokol k ní (dále jen „Smlouva se Singapurem“). Tato smlouva byla publikována ve Sbírce zákonů pod číslem 224/1998 Sb.

Protokol ke smlouvě se Singapurem
Ing.
Pavel
Kyselák
K uvedené smlouvě byl v Singapuru dne 26.6.2013 podepsán v pořadí již druhý Protokol, který vstoupil v platnost dne 12. září 2014 a dle znění článku 12 se jeho ustanovení začaly v České republice provádět od 1.1.2015 s tím, že článek 10, který obsahuje nový text článku 25 - Výměna informací, se začal uplatňovat na žádosti podané ke dni 12.9.2014 nebo později. Protokol byl publikován ve Sbírce mezinárodních smluv ČR ze dne 7.11.2014 v částce 31 pod číslem 64/2014 Sb.m.s.
 
Změny v úvodních článcích smlouvy
Článek 1 Protokolu aktualizuje a rozšířenou formou upřesňuje definici výrazu „Singapur“, uvedenou v prvním odstavci pod písmenem b) článku 3 - Všeobecné definice smlouvy. Protokol dále tento článek doplňuje o třetí odstavec v návaznosti na koncept skutečného vlastníka příjmů dle článku 10 - Dividendy, článku 11 - Úroky a článku 12 -Licenční poplatky - v kontextu právní formy trustu, která v Singapuru existuje.
Druhý článek Protokolu modifikuje ustanovení druhého odstavce článku 5 - Stálá provozovna, kde jsou uvedené příklady výrazu „stálá provozovna“. Pod písmenem a) se nově uvádí výraz „lokální místo vedení“, což zajišťuje jednoznačné rozlišení pojmů daňový rezident a stálá provozovna. V článku 4 - Rezident smlouvy je totiž jako jedno z kritérií daňového rezidentství uvedeno i „místo vedení“.
 
Mezinárodní doprava a spojené podniky
Článek 3 Protokolu uvádí nově celý článek 8 - Vodní a letecká doprava, který zcela nahrazuje původní text tohoto článku. Tento článek ve svém čtvrtém odstavci výslovně také upravuje i otázku zdaňování úroků pobíraných z fondů, které jsou vytvářeny nutně v souvislosti s činností spočívající v provozování mezinárodní dopravy. Dle tohoto ustanovení je vyloučeno použití ustanovení článku 11 -Úroky smlouvy ve vztahu k těmto úrokům. Takovéto úroky se považují za zisky z provozování lodí nebo letadel v mezinárodní dopravě.
Rovněž tak i čtvrtý článek Protokolu uvádí zcela nové znění článku 9 - Sdružené podniky. Nové znění je rozšířeno na tři odstavce. Dle znění druhého odstavce může druhá smluvní strana za určitých okolností následně po provedené „cenové“ úpravě v první smluvní straně, upravit přiměřeně částku daně zjištěnou na základě původně fakturované částky vůči spřízněné společnosti v první smluvní straně. Jde tak o opatření k vyloučení mezinárodního dvojího ekonomického zdanění. Dle třetího odstavce se předchozí ustanovení nepoužijí v případě podvodu, hrubé nedbalosti nebo vědomého zanedbání.
 
Úroky a licenční poplatky
Dle článku 5 Protokolu byly za účelem právní jistoty poplatníků do druhého odstavce článku 11 - Úroky doplněny dvě věty. V rámci definice termínu „úroky“ se přímo uvádí věta, že "výraz,úroky‘ nezahrnuje žádnou část příjmu, která je považována za dividendu podle ustanovení článku 10 odstavce 3". Je to vlastně potvrzení postupu u rekvalifikace úroků na dividendy, kdy tuzemský právní předpis v § 22 odst. 1 písm. g) bod 3. zákona o daních z příjmů uvádí, že za podíly na zisku se pro účely tohoto ustanovení považuje i zjištěný rozdíl mezi sjednanou cenou a cenou obvyklou na trhu a dále úroky, které se neuznávají jako výdaj (náklad) podle § 25 odst. 1 písm. w) a zl) zákona o daních z příjmů - nízká kapitalizace. Třetí odstavec článku 10 smlouvy se Singapurem potom uvádí, že "výraz,dividendy‘ označuje i jiné příjmy, které jsou podrobeny stejnému daňovému režimu jako příjmy z akcií podle právních předpisů státu, jehož je společnost, která rozdílí zisk, rezidentem".
Druhá doplněná věta ve druhém odstavci článku 11 Úroky uvádí, že penále za pozdní platbu se nepovažuje za úroky pro účely tohoto článku.
K výrazné změně dochází ve druhém odstavci článku 12 -Licenční poplatky, kde se hraniční sazba daně ve státě zdroje u tzv. „pronájmů zařízení“ snižuje z 10% na 5% a zdanění tzv. „kulturních licenčních poplatků“ se ve státě zdroje osvobozuje. U ostatních tzv. „průmyslových licenčních poplatků“, definovaných ve třetím odstavci pod písmenem c) zůstává hraniční sazba ve výši 10%.
 
Kapitálové zisky
Další změnu v článku 13 - Zisky ze zcizení majetku přináší sedmý článek Protokolu, který ruší v praxi problematické ustanovení čtvrtého odstavce a původně pátý odstavec se přečíslovává na čtvrtý odstavec v novém znění. Dle tohoto nového ustanovení se tzv. kapitálové zisky, vyjma ustanovení prvních třech odstavců článku 13, zdaňují pouze ve smluvním státě, jehož je zcizitel daňovým rezidentem. Tím tak dochází ke zjednodušení procesu a k narovnání podmínek pro zdaňování zisků ze zcizení všech možných podílů a účastí na společnostech obou smluvních států.
 
Vyloučení dvojího zdanění
Článek 8 Protokolu uvádí novou úvodní formulaci druhého odstavce článku 22 - Vyloučení dvojího zdanění v tomto znění: "S výhradou ustanovení právních předpisů České republiky týkajících se vyloučení dvojího zdanění, bude v případě rezidenta České republiky dvojí zdanění vyloučeno následovně..."
Tato formulace je uvedena pro právní jistotu poplatníků, a to zejména v návaznosti na ustanovení čtvrtého odstavce § 38f tuzemského zákona o daních z příjmů, který bez ohledu na příslušnou smlouvu o zamezení dvojímu zdanění umožňuje poplatníkům u příjmů ze závislé činnosti ze zdrojů v zahraničí uplatnit metodu vynětí.
 
Zákaz diskriminace a výměna informací
Článek 9 Protokolu přináší úpravu dosavadního textu článku 23 - Zákaz diskriminace, a to technického rázu a dále v návaznosti na předchozí úpravy v textu smlouvy na základě tohoto Protokolu.
Článek 10 Protokolu uvádí zcela nové znění článku 25 -Výměna informací smlouvy se Singapurem. V návaznosti na současné mezinárodní standardy v oblasti výměny daňových informací zejména ze strany OECD, EU a států G-20 tento článek na rozdíl od původního textu obsahuje tzv. rozšířenou výměnu informací ve vztahu k daním všeho druhu a pojmenování. Ustanovením pátého odstavce citovaného článku dochází k prolomení tzv. bankovního tajemství v Singapuru, což znamená výrazný posun ve vzájemné výměně informací daňových správ obou smluvních států.
Závěrečný třináctý článek Protokolu deklaruje, že Protokol je nedílnou součástí smlouvy. Samotná
modifikace
smlouvy se Singapurem odráží současný mezinárodní vývoj v daňové oblasti v návaznosti na materiály a přístup OECD či EU apod., ať už z hlediska koordinace činností daňových správ obou států či z pohledu omezení daňových úniků a podvodů.