Pavel Kyselák

K problematice zdaňování stálé provozovny, kterou má zahraniční subjekt umístěnou na území České republiky, si uvedeme několik stručných poznámek včetně novinky v zákoně o daních z příjmů .

Množinu dosavadních smluv o zamezení dvojímu zdanění v oboru daní z příjmu, které má Česká republika uzavřené, doplnila nová smlouva s jihoamerickým státem Chilskou republikou. V následujícím příspěvku se budeme věnovat vybraným částem této smlouvy.

Daňoví rezidenti České republiky mají v souladu se zněním zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů (dále jen „ZDP “), daňovou povinnost z celosvětových příjmů (tzv. neomezenou daňovou povinnost). Na druhé straně však z příjmů, které dosahují ze zdrojů v zahraničí, mohou být podle tamní legislativy také zdaněni. V praxi tak dochází ke zdanění jednoho příjmu dvakrát. Tuto kolizi mezi domácí a zahraniční legislativou potom řeší smlouvy o zamezení dvojímu zdanění, jimiž je Česká republika vázána. Jejich aktuální přehled uvádí Ministerstvo financí na svých webových stránkách. Praktické vyloučení dvojího zdanění probíhá prostřednictvím příslušných metod, které uvádí následující příspěvek.

Ve Sbírce mezinárodních smluv vyšla další dvoustranná dohoda o výměně informací v daňových záležitostech, tentokráte s Nizozemským královstvím ve vztahu k Arubě. V rámci mezinárodního boje proti škodlivé daňové soutěži se tímto Česká republika zapojuje do projektů či vychází z výstupních materiálů a podkladů Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD), dále Evropské unie a skupiny států G20. Boj proti škodlivým daňovým praktikám úzce souvisí se zefektivněním mezinárodní správní spolupráce v daňové oblasti.

Mozaiku celkové problematiky mezinárodní výměny daňových informací rozšířila nová dvoustranná dohoda o výměně informací v daňových záležitostech, tentokráte s Monackým knížectvím. Z pozice České republiky jde tak o další smlouvu s tzv. třetími státy či jurisdikcemi s preferenčním daňovým režimem, se kterými nemá dosud uzavřené smlouvy o zamezení dvojímu zdanění. V rámci mezinárodního boje proti škodlivé daňové soutěži se tím ČR zapojuje do projektů či vychází z výstupních materiálů a podkladů Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD), dále Evropské unie a skupiny států G20. Boj proti škodlivým daňovým praktikám úzce souvisí se zefektivněním mezinárodní správní spolupráce v daňové oblasti.

Ve vzájemných daňových vztazích mezi Českou republikou a Ukrajinou se uplatňuje smlouva č. 103/1999 Sb. , o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku (dále jen „Smlouva s Ukrajinou“). K uvedené smlouvě byl v Kyjevě dne 21. října 2013 podepsán Protokol, který vstoupil v platnost dne 9. prosince 2015 a podle znění článku 16 se jeho ustanovení začala v obou státech provádět od 1. ledna 2016. Protokol, který je nedílnou součástí citované smlouvy, byl publikován ve Sbírce mezinárodních smluv ČR ze dne 4. února 2016 v částce 4/2016 Sb. pod č. 12/2016 Sb.m.s.

Množinu smluv o zamezení dvojímu zdanění v oboru daní z příjmu, které má Česká republika (dále jen „ČR“) dosud uzavřené, doplnila nová smlouva s Lichtenštejnskem. Zároveň je tento stát součástí tzv. Evropského hospodářského prostoru.

Nová smlouva s Lichtenštejnskem č. 8/2016 Sb. m. s. doplnila dosud uzavřené smlouvy o zamezení dvojímu zdanění v oboru daní z příjmu. Jde sice o malý evropský stát, nicméně z hlediska fiskálního o to více významný. Zároveň je tento stát součástí tzv. Evropského hospodářského prostoru. Sjednáním uvedené dvoustranné mezinárodní dohody se tak zároveň snížil počet států světa, se kterými v rámci daňových vztahů v uvedeném oboru má Česká republika tzv. bezesmluvní vztah.

Smlouvy o zamezení dvojímu zdanění v oboru daní z příjmu, které má Česká republika dosud uzavřené, doplnila nová smlouva s Pákistánem. Sjednáním této dvoustranné mezinárodní dohody se tak zároveň snížil počet států světa, se kterými v rámci daňových vztahů v uvedeném oboru má Česká republika tzv. bezesmluvní vztah.

V souladu se zněním zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, mají daňoví rezidenti České republiky daňovou povinnost z celosvětových příjmů (tzv. neomezená daňová povinnost). Na druhé straně však z příjmů, které dosahují ze zdrojů v zahraničí, mohou být dle tamní legislativy zdaněni také. Dochází tak v praxi ke zdanění jednoho příjmu dvakrát. Tuto kolizi mezi domácí a zahraniční legislativou potom řeší smlouvy o zamezení dvojímu zdanění, jimiž je Česká republika vázána. Vyloučení dvojího zdanění probíhá prostřednictvím příslušných metod.

Ve Sbírce mezinárodních smluv (Sb.m.s.) vyšla již v pořadí devátá dvoustranná dohoda o výměně informací v daňových záležitostech, tentokráte s Bahamským společenstvím. Z pozice České republiky jde tak o další smlouvu s tzv. třetími státy či jurisdikcemi, se kterými nemá dosud uzavřené smlouvy o zamezení dvojímu zdanění. V rámci mezinárodního boje proti škodlivé daňové soutěži se tímto Česká republika zapojuje do projektů či vychází z výstupních materiálů a podkladů Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD), dále Evropské unie a skupiny států G20. Boj proti škodlivým daňovým praktikám úzce souvisí se zefektivněním mezinárodní správní spolupráce v daňové oblasti.

Ve vzájemných daňových vztazích mezi Českou republikou a Singapurem se uplatňuje smlouva o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a Protokol k ní (dále jen „Smlouva se Singapurem“). Tato smlouva byla publikována ve Sbírce zákonů pod číslem 224/1998 Sb.

Ač v titulku uvedená témata jsou z hlediska problematiky mezinárodního zdaňování poněkud nesourodá, přesto však mají něco společného, a to je zejména časové období jejich aktuálnosti. Zatímco nový Protokol ke smlouvě se Švýcarskem je účinný prvním lednovým dnem letošního roku, problematika tzv. solidární daně v návaznosti na vyloučení dvojího zdanění nabyla na praktické aktuálnosti právě nyní při vyplňování daňového přiznání fyzických osob za zdaňovací období roku 2013.

Dne 25.11.2013 byla ve Sbírce mezinárodních smluv ČR uveřejněna nová smlouva o zamezení dvojímu zdanění s Panamou - malým státem na pomezí jižní a střední Ameriky. Smlouva mezi Českou republikou a Panamskou republikou o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu včetně Protokolu ke smlouvě (dále jen „smlouva s Panamou“) byla publikována ve Sbírce předpisů České republiky - Mezinárodní smlouvy v částce 49/2013 pod číslem 91/2013 Sb.m.s. Tato smlouva se začala prakticky provádět od 1.1.2014, a to podle článku 27 - Vstup v platnost. Do zmíněného data byl tedy ve vzájemných daňových vztazích mezi Českou republikou a Panamou bezesmluvní vztah. Ujednání a následná aplikace smlouvy zvýší právní jistotu případných investorů obou smluvních států.

Protokol ke smlouvě s Nizozemím Ing. Pavel Kyselák V pořadí již třetí Protokol se stal nedílnou součástí smlouvy mezi Českou republikou (ČR) a Nizozemským královstvím o zamezení dvojího zdanění...

Dne 10.6.2013 byla ve Sbírce mezinárodních smluv ČR uveřejněna nová smlouva o zamezení dvojího zdanění s dalším členským státem Rady pro spolupráci v Zálivu, a to s Královstvím Saúdské Arábie. (Do zmíněné Rady dále patří Spojené arabské emiráty, Kuvajt, Bahrajn, Katar a Sultanát Omán.)

Mezi Českou republikou a nedalekým severským Dánskem jsou velmi úzké všestranné a vzájemné hospodářské vztahy. V návaznosti na tuto skutečnost byla uzavřena nová smlouva o zamezení dvojímu zdanění, která lépe odráží současné ekonomické a politické vztahy obou zemí - členských států Evropské unie. Nová Smlouva mezi Českou republikou a Dánským královstvím o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu (dále jen "smlouva s Dánskem") vstoupila v platnost dnem 17.12.2012.

Mezi Českou republikou a sousedním Polskem jsou velmi úzké všestranné a vzájemné hospodářské vztahy. V návaznosti na tuto skutečnost byla uzavřena nová smlouva o zamezení dvojímu zdanění, která lépe odráží současné ekonomické a politické vztahy obou zemí - členských států Evropské unie. Nová Smlouva mezi Českou republikou a Polskou republikou o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu (dále jen „smlouva s Polskem“) vstoupila v platnost dnem 11. června 2012.

Určitým specifikem nové smlouvy s Hongkongem v rámci ostatních smluv o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu, které má Česká republika dosud uzavřené, je skutečnost, že nejde o smluvní vztah s druhým státem, nýbrž se zvláštní administrativní oblastí Čínské lidové republiky. Hongkong totiž nepředstavuje sám o sobě samostatný stát, proto se ve smlouvě používá termín „smluvní strana“ na rozdíl od obvyklé smluvní terminologie „smluvní stát“ v jiných smlouvách. Nicméně jurisdikce Hongkongu je zcela nezávislá na Čínské lidové republice, pokud jde o daňovou politiku, ukládání daní apod. Samotná smlouva mezi vládou České republiky a vládou Čínské lidové republiky (č. 65/2011 Sb. m. s. ) se na Hongkong nikterak nevztahuje. [Sdělení Ministerstva financí ČR ke smlouvě s Čínou pod čj.: 15/68148/2011-153, publikované ve Finančním zpravodaji č. 5/2011 přímo uvádí: Tato smlouva se v kontextu definice výrazu „Čína“ (viz článek 3 Smlouvy s Čínou) nevztahuje např. na Hongkong, Tchaj-wan a Macao.]

V návaznosti na trend současného vývoje v rámci mezinárodní daňové spolupráce v oblasti problematiky tzv. daňových rájů zahájila Česká republika v posledních letech dvoustranná jednání s jurisdikcemi s preferenčním daňovým režimem o uzavření dohod o výměně informací v daňových záležitostech. První vlaštovkou ve Sbírce předpisů České republiky z hlediska mezinárodních smluv je Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Bermud o výměně informací v daňových záležitostech (dále jen „dohoda s Bermudami“). Citovaná dohoda byla zveřejněna v částce č. 26/2012 Sb.m.s. dne 10. května 2012 pod č. 48/2012 Sb.m.s. a nabyla platnosti dne 14. března 2012. Nedílnou součástí dohody je Protokol, který se týká její interpretace a aplikace.