Celní kontroly - původ zboží, 2b. část

Vydáno: 15 minut čtení

V první části článku jsme si vysvětlili, proč legislativa Evropské unie definuje pravidla nepreferenčního původu a preferenčního původu. V obou případech jsme uvedli základní informace, jak zboží získává svůj původ, jaké předpisy na určení původu dopadají a rovněž postupy ověřování původu zboží. Zároveň jsme upozornili na to, že oblast preferenčních pravidel je komplikovanější a je třeba jí věnovat větší pozornost. Jde zejména o to, že výsledkem uplatňovaných preferenčních pravidel je získání určité preferenční výhody, která může být představovaná sníženou nebo nulovou sazbou cla. Zde je ovšem riziko v tom, abychom právě v případě nesprávné aplikace příslušných pravidel nemuseli hradit neoprávněně neuhrazená cla, nebo nebyli trestáni za porušení těchto pravidel. Je třeba si uvědomit, že i v případě, kdy vystavujeme preferenční důkaz při vývozu do země mimo Evropsku unii, je v dané zemi určení uplatněno preferenční zacházení, a i zde by tedy mohlo dojít k obdobné situaci, kdy důsledkem našeho pochybení, bude dodatečně vyměřeno clo našemu příjemci zboží.

Celní kontroly – původ zboží (2. část)
Ing. Bc.
Lenka
Sabelová
V této části tedy budeme pokračovat v informacích vztahujícím se k preferenčnímu původu zboží. Zaměříme se na doklady, které prokazují preferenční původ zboží. Neopomeneme ani fakt, že i při obchodování uvnitř Evropské unie se uplatňují preferenční pravidla. Není to ale tak, jak občas v praxi vidím, že se má preferenční důkaz původu (například prohlášení na faktuře) objevit na faktuře uvnitř Evropské unie, mezi firmami z členských států, ale přiblížíme systém dodavatelských prohlášení.
Obecně se prokazuje preferenční původ zboží následujícími doklady:
-
Prohlášení o původu na faktuře nebo na jiném obchodním dokumentu (do hodnoty +/- 6 tisíc EUR -přesné hodnoty jsou uvedeny v předmětné dohodě),
-
Prohlášení o původu na faktuře nebo na jiném obchodním dokumentu učiněné schváleným vývozcem,
-
Doklad EUR.1,
-
Doklad EUR-MED,
v dohodě se Sýrií může být u malých zásilek používán doklad EUR.21).
Prohlášení o původu má přesně definovanou formu - jeho text je vždy uveden v předmětné dohodě.2)
Prohlášení být učiněno vývozcem na faktuře, nebo na jiném obchodním dokumentu. Tato varianta se připouští zejména z důvodu běžných pravidel mezinárodního obchodu, kdy dochází ke změně osoby, která zboží kupuje (osoby, jež je fakturováno) a osoby, která předmětné prohlášení předkládá jako doklad pro uplatnění preferenčního zacházení při propouštění zboží do dovozních celních režimů.
Příklad
V rámci existující preferenční dohody mezi Koreou a Evropským společenstvím zboží splňuje preferenční
status
při odeslání do jedné z předmětných zemí a zachování přímé dopravy. Pokud je zboží zakoupeno z Koreje americkým subjektem A, který zboží zároveň prodá do Evropské unie konečnému příjemci - subjektu B, a zboží je odesláno přímo do Evropské unie, může být uplatněna předmětná preferenční dohoda. Nicméně korejský prodávající vystaví fakturu na amerického kupujícího a zboží přímo odesílá do Evropské unie. Ve smyslu pravidel předmětné preferenční dohody může zásilku vybavit například dodacím listem, kde je zboží jednoznačně identifikovatelné a tento doklad opatřit příslušným prohlášením o preferenčním původu. Evropský dovozce - subjekt B, přesto, že zboží zaplatil na základě kontraktu a faktury do USA, může využít výhody preferenční dohody s Koreou a při propuštění do režimu volného oběhu předložit předmětný preferenční důkaz a na základě něj požadovat uplatnění preferenčního zacházení a preferenční clo.3)
Doklady EUR.1 se používají ve většině dohod, doklady EUR-MED se používají v rámci systému Evropsko-středomořských pravidel původu „EUROMED“. Tento systém vede k uplatnění širší míry kumulace. Tzn., že materiály použité při výrobě pocházející ze země, s níž je dle systému EUROMED povolena kumulace, jsou pokládány za původní. Dále je umožněno, aby materiál byl přepracován v zemích, se kterými je umožněna kumulace, aniž by hotový výrobek ztratil svůj preferenční původ nebo při reexportu potvrzovat původ v zemích (výměna osvědčení), se kterými je umožněna kumulace. Tím bude umožněn volný obchod s větším využitím preferenčního zacházení při dovozu zboží do EU, ale i při vývozu z EU do zemí zapojených do systému.4)
I u dokladů EUR.1 nebo EUR-MED5) může dojít k ověřování v rámci
verifikace
(viz výše v textu). Tzn. i zde je určité riziko, že následnou verifikací bude zjištěno, že zboží nesplňuje preferenční ustanovení ve smyslu předmětné preferenční dohody a v důsledku toho může dojít k dodatečnému vyměření cel.
Většina preferenčních dohod rovněž požaduje zachování teritoriálního principu a přímou dopravu. Tzn. i tady můžeme doporučit dovozcům mít vždy k dispozici důkazy prokazující splnění i této podmínky.
Doklad A. TR není preferenčním dokladem o původu, není ani dokladem o původu nepreferenčním, je to doklad o statusu zboží.
Status
zboží Společenství je u zboží, které je buď zcela získáno, ale může se také jednat o zboží, které bylo na území Evropské unie přivezeno ze třetí země, pokud takové zboží bylo propuštěno do režimu volného oběhu. Tento doklad tedy neobsahuje žádnou informaci o původu předmětného zboží. Doklad A. TR tedy potvrzuje, že se jedná o zboží statusem Společenství, nebo statusem Turecko a je používán pouze v rámci Celní unie s Tureckem.
Důkaz statusu může být požadován i při obchodování uvnitř Evropské unie nebo tehdy, pokud je třeba jednoznačně celním orgánům prokázat, že se jedná o zboží se statusem Společenství. Tato potřeba nastává zejména v situaci, kdy je zboží přepravováno v rámci Evropské unie, ale jedná se o leteckou nebo námořní dopravu, kdy zboží vstupuje na celní území přístavy či přes letiště. S ohledem na to, že tyto místa jsou tzv. vnější hranicí Evropské unie, jsou zde celní orgány připraveny právě zkoumat, jaké zboží je jim předkládáno - jestli zboží se statusem Společenství, nebo se statusem zboží ze třetích zemí (tj. zboží, které nemá
status
Společenství). Pro tyto účely je třeba uplatnit postupy definované v článcích 314b a následujících prováděcího předpisu k celnímu kodexu.
Jako důkaz statusu může sloužit buď faktura označená v souladu s článkem 317 nebo doklad T2L.
Pro získání dokladu T2L je třeba vyplnit příslušný formulář používaný pro tranzitní celní prohlášení v tištěné podobě, který je možný získat například v SEVTu6). Do budoucna se uvažuje, že i podání a zpracování tohoto důkazu statusu bude na celních úřadech prováděno elektronicky. Dosud to však není možné.
V případech, kdy je žádáno o získání preferenčního důkazu původu při vývozu z Evropské unie na formuláři EUR.1, provádí řízení o získání tohoto důkazu celní orgány. Nejprve musí být zboží propuštěno do režimu vývoz a následně vývozce žádá o vystavení preferenčního důkazu vystavením příslušného formuláře. Celnímu úřadu dále musí být prokázáno splnění preferenčních pravidel u předmětného vyváženého zboží. Tyto pravidla definuje příslušná preferenční dohoda. V rámci prokázání použití původních materiálů a pro účely zjednodušení postupů prokázání těchto skutečností, bylo v Evropském společenství přijato nařízení Rady (ES) č. 1207/2001 ze dne 11. června 2001, o postupech usnadňujících vydávání průvodních osvědčení EUR.1, vystavování prohlášení na fakturách a tiskopisů EUR.2 a vydávání některých oprávnění schváleného vývozce podle předpisů upravujících preferenční obchod mezi Evropským společenstvím a některými zeměmi a o zrušení nařízení (EHS) č. 3351/83.
Pokud je vývozce výrobcem, musí při nákupu materiálů nebo polotovarů či hotových výrobků požadovat předmětné dodavatelské prohlášení od svých dodavatelů. Prokáže tak celním orgánům, že je zboží statusem Evropské unie, původem z konkrétní země, případně původem ze země, se kterou je umožněna kumulace. Rovněž vývozce, který není výrobcem, musí od svého dodavatele získat dodavatelské prohlášení. Takové dodavatelské prohlášení je pak jediným dokladem prokazující preferenční
status
předmětného vyváženého zboží.
Pravidla pro používání a vyplňování dodavatelských prohlášení jsou uvedena v předmětném předpise. Bohužel v praxi velice často dochází k tomu, že dodavatelé nemají povědomí o tom, jak má být dodavatelské prohlášení správně vyplněno. Odpovědnost za správnost údajů v dodavatelském prohlášení je však vždy na osobě, která toto prohlášení učinila.
Dodavatelské prohlášení může být učiněno samostatně pro každou dodávku a to buď přímo na obchodní faktuře, nebo na dodacím listě, či jako příloha těchto dokumentů. Vždy je nutno zajistit ztotožnění výrobků, na které dodavatelské prohlášení dopadá. Pokud dodavatel určitému zákazníkovi dodává zboží pravidelně a je předpoklad, že zboží bude vždy
status
preferenčního původu splňovat, může být učiněno dlouhodobé prohlášení dodavatele. Takové prohlášení se vystavuje maximálně na období jednoho roku ode dne, kdy bylo učiněno. Dodavatel se v něm zavazuje informovat svého odběratele, pokud by podmínky preferenčního statusu přestaly platit.
Vzory obou prohlášení jsou uvedeny v příloze I a II nařízení Rady (ES) č. 1207/2001 spolu s pokyny, jak mají být vyplněny.7),8)
V případě, že celní orgány chtějí ověřit správnost dodavatelských prohlášení, mohou požadovat od vývozců, aby od svých dodavatelů získal osvědčení údajů INF 4. Tyto dokumenty již musí potvrzovat celní orgány členského státu, kde je dodavatel usazen (v České republice dle sídla dodavatele).9)
Připomeňme si základní pravidla pro vyplňování a potvrzování dodavatelských prohlášení:
1)
Dodavatel si musí vyžádat informaci, pro kterou zemi (skupinu zemí) jeho odběratel požaduje potvrzení dodavatelského prohlášení.
Na základě této informace musí ověřovat podmínky v příslušné dohodě a tato země je uvedena za slovy: „kterými se řídí preferenční obchod s ...“ v příslušném dodavatelském prohlášení.
Velice často zde chybně dodavatelé uvádí kód EU, neboť se domnívají, že pokud jde o vnitrounijní obchod, musí zde být uveden kód Evropské unie.
2)
Musí v předmětné preferenční dohodě prověřit podmínky pro jím prodávané/dodávané zboží.
V příslušné dohodě jsou tedy ověřovány podmínky pro dodávaný výrobek – tj. podle zařazení zboží do příslušné položky kombinované nomenklatury (Harmonizovaného systému, neboť pro účely preferenčních pravidel postačí zařazení do 4 čísel HS kódu).
Častou chybou je ověřování splnění podmínek výsledného výrobku vývozce, nikoliv čísla položky zboží, které je dodáváno dodavatelem.
3)
Předmětné prohlášení potvrdit tehdy, pokud zboží splňuje preferenční
status
a informovat vždy svého odběratele, pokud dojde k jakékoliv změně ve vztahu k preferenčnímu statusu.
4)
Dlouhodobé dodavatelské prohlášení potvrdit pouze tehdy, pokud je předpoklad, že budou dlouhodobě splněny podmínky preferenčního statusu dodávaných výrobků.
5)
Prohlášení by měla podepisovat osoba oprávněná jednat za společnost, případně osoba, která je osobou oprávněnou řádně k tomuto úkonu zmocněna.
Prověřování splnění podmínek získání preferenčního statusu není úplně jednoduché. Je vhodné se v dané oblasti pokusit zjistit konkrétní podmínky na celním úřadě, nebo se obrátit na společnosti, které tuto službu nabízí, pokud dodavatel nemá s předmětnou problematikou žádné zkušenosti. Pokusím se alespoň v krátkosti naznačit postup, jakým je ověřováno splnění předmětných podmínek:
1)
Zařadit zboží do příslušné položky kombinované nomenklatury (4místný HS kód).
2)
Provést materiálový rozpad předmětného výrobku -musím mít informaci o materiálech, polotovarech, či hotových výrobcích, které byly na výrobu mnou vyváženého/dodávaného výrobku použity. V případě, že by se jednalo o materiály zcela získané, je zcela nepochybně zboží preferenčního statusu.
3)
U těchto materiálů definovat zemi původu - u materiálů původu z EU požadovat po svých dodavatelích dodavatelské prohlášení - pokud nebudu tímto prohlášením disponovat, musím i tyto materiály, polotovary, výrobky považovat z pohledu preferenčních pravidel za nepůvodní materiály.
4)
V příslušné dohodě ověřit, které země jsou v rámci kumulace rovněž považovány za země původní (mimo EU).
5)
V případě některých dohod a podmínek bude třeba určit u nepůvodních materiálů, polotovarů či výrobků jejich 4místný kód HS, neboť podmínkou pro získání preferenčního statusu může být změna příslušného sazebního zařazení.
6)
Většina preferenčních dohod uplatňuje tzv. všeobecnou hodnotovou toleranci - pokud je tato tolerance vyjádřena 10% ceny ze závodu, znamená to, že pokud vím, že nepůvodní materiál (polotovary, výrobky) tvoří v nákladové hodnotě výrobku do 10% je výrobek považován za výrobek s preferenčním statusem.
7)
Pokud je hodnota nepůvodních materiálů vyšší jak 10% ceny ze závodu - musíme ověřit podmínku zpracování nepůvodních materiálů v předmětné dohodě. Tato podmínka bývá obsažena v příloze (například Příloha II), která se nazývá: „Opracování nebo zpracování nepůvodních materiálů, nezbytné pro získání statusu původu“.
8)
Pokud můj výrobek splňuje podmínku definovanou v této příloze, mohu o něm prohlásit, že je preferenčním statusem ve smyslu předmětné preferenční dohody.
 
Shrnutí
V rámci provádění kontrol celními orgány může dojít k ověřování skutečností o deklarovaném původu zboží. Důvodem může být skutečnost, že byl deklarován nepreferenční původ zboží v určité zemi, a celní orgány chtějí tuto skutečnost ověřit. Nebo v případě, kdy je deklarován preferenční původ zboží v určité zemi, chtějí ověřit, že bylo správně uplatněno preferenční sazební opatření. V rámci těchto dodatečných ověřování může být zjištěno, že zboží nebylo deklarováno se správným původem a v důsledku toho nebylo uplatněno nějaké obchodněpolitické opatření vázané na jiný původ (nově zjištěný), nebo neoprávněně uplatněno preferenční zacházení, přičemž na něj dovozce neměl nárok.
Bohužel celní orgány mohou přistoupit k vyměření předmětných poplatků i tehdy, pokud v rámci ověřování důkazů o původu není doručena odpověď ze země vývozu v definovaných lhůtách. Z toho důvodu je vždy vhodné mít jako dovozce informace o skutečném původu zboží, zajistit si v rámci komunikace s prodávajícím tyto doklady již v době vývozu zboží ze země odeslání/vývozu a předejít tak nutnosti tyto důkazy zajišťovat dodatečně. V případě nepreferenčního i preferenčního původu je důležité mít možnost celním orgánům prokázat i přímou dopravu a v případě tranzitu přes jinou zemi mít k dispozici prohlášení celních orgánů tranzitující země, že zde například došlo jen k překládce či k dočasnému skladování z důvodu přerušení přepravy.
Při potvrzování dodavatelských prohlášení u vnitrounijních obchodů je třeba uvědomit si odpovědnost za správnost potvrzovaných skutečností a vždy si ověřit splnění preferenčního statusu u mnou dodávaných výrobků.
Podrobné informace k pravidlům původu naleznete na internetových stránkách www.celnisprava.cz v sekci Clo -Původ zboží - Původ zboží - nepreferenční a preferenční systém EU.
Užitečné odkazy související s danou problematikou naleznete na internetových stránkách www.celnisprava.cz v sekci Clo - Původ zboží - Užitečné odkazy na internetu.
1) Zdroj: http://www.celnisprava.cz/cz/clo/puvod-zbozi/Preferenn%20pvod%20z bo/D%C5%AFkazy%20p%C5%AFvodu/EUR_2_cz.pdf
2) Zdroj: http://www.celnisprava.cz/cz/clo/puvod-zbozi/Preferenn%20pvod%20zbo/D%C5%AFkazy%20p%C5%AFvodu/Prohlaseni-fakturaEUR-MED.pdf
3) Zdroj: http://www.celnisprava.cz/cz/clo/puvod-zbozi/Preferenn%20pedpisy%20a%20dohody/Korea%20%28KR%29%20-%20platnost%20od%201.%207.%20201 1/Korea-PRIL-III.pdf
4) Zdroj: http://www.celnisprava.cz/cz/clo/puvod-zbozi/Preferenn%20pvod%20z bo/D%C5%AFkazy%20p%C5%AFvodu/EUR_1_cz.pdf
5) Zdroj: http://www.celnisprava.cz/cz/clo/puvod-zbozi/Preferenn%20pvod%20zbo/D%C5%AFkazy%20p%C5%AFvodu/EUR-MED_cz.pdf
6) http://www.sevt.cz/produkt/jsd-t2l-60842400/
7) Zdroj: http://www.celnisprava.cz/cz/clo/puvod-zbozi/Preferenn%20pvod%20z bo/Prohl%C3%A1%C5%A1en%C3%AD%20dodavatele%20EU/Na%C5%99%C3%ADzen% C3%AD%20Rady%20-%201207/1207_pril_I.pdf
8) Zdroj: http://www.celnisprava.cz/cz/clo/puvod-zbozi/Preferenn%20pvod%20z bo/Prohl%C3%A1%C5%A1en%C3%AD%20dodavatele%20EU/Na%C5%99%C3%ADzen% C3%AD%20Rady%20-%201207/1207_pril_II.pdf
9) Zdroj: http://www.celnisprava.cz/cz/clo/puvod-zbozi/Preferenn%20pvod%20zbo/Prohl%C3%A1%C5%A1en%C3%AD%20dodavatele%20EU/Na%C5%99%C3%ADzen% C3%AD%20Rady%20-%201207/1207_pril_V.pdf

Související dokumenty