Závislá činnost
Jana
Šmídová
Jak správně postupovat u zaměstnance po skončení zdaňovacího období, který v průběhu roku
2015 pracuje na základě dohody o provedení práce s příjmem do 10 000 Kč měsíčně, nepodepsal u plátce
daně Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, byla mu z příjmů
plynoucích na základě dohody sražena konečná srážková daň a nyní informoval plátce daně, že po konci
roku by rád požádal o překlopení srážkové daně na daň zálohovou, aby mohl uplatnit slevu na
poplatníka. Jak v tomto případě má správně postupovat plátce daně ve vztahu k poplatníkovi a ve
vztahu ke správci daně?
ODPOVĚĎ
Vzhledem k tomu, že poplatník neměl u plátce daně podepsané Prohlášení poplatníka daně z
příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (dále jen „Prohlášení k dani“), plátce daně při srážce
postupoval podle § 6 odst. 4 zákona č. 586/1992
Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), kde je uvedeno, že
příjmy zúčtované nebo vyplacené plátcem daně jsou samostatným základem daně pro zdanění daní
vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně, jedná-li se o příjmy podle odstavce 1 plynoucí na
základě dohody o provedení práce, jejichž úhrnná výše u téhož plátce daně nepřesáhne za kalendářní
měsíc částku 10 000 Kč, a zaměstnanec u tohoto plátce daně nepodepsal prohlášení k dani podle
§ 38k odst. 4,
5 nebo
7 anebo nevyužije-li postup podle
§ 36 odst. 7 nebo
odst. 8.
To znamená, že pokud poplatník nepodepsal v průběhu roku (při sjednání dohody v zákonné
lhůtě) u plátce daně Prohlášení k dani, má možnost ještě učinit tak dodatečně podle
§ 38k odst. 7 zákona v termínu do 15. 2. roku
následujícího po uplynutí zdaňovacího období, a to u posledního zaměstnavatele v kalendářním roce
(ze kterého poplatníkovi plynou příjmy ze závislé činnosti), a to v rámci žádosti o roční zúčtování
záloh (za předpokladu, že na stejné období nemá podepsané Prohlášení k dani u jiného plátce daně) a
může uplatnit dodatečně např. základní slevu na poplatníka podle
§ 35ba odst. 1 písm. a) zákona. Je však nutné
zdůraznit, že tuto možnost lze využít pouze v případech, kdy se jedná „o příjmy plynoucí od téhož
plátce daně“ a poplatník nemá povinnost podat daňové přiznání podle
§ 38g zákona.
Další možnost je, že poplatník zahrne příjmy z dohod o provedení práce, u kterých bylo v
souladu s § 6 odst. 4 zákona použito zdanění
srážkou podle zvláštní sazby daně do celoročního základu daně v rámci daňového přiznání. Tato
možnost je již od zdaňovacího období 2014. U zdaňovacího období 2015 však dochází ke zúžení okruhu
poplatníků, kteří tuto možnost mohou využít, viz § 36
odst. 7 a odst. 8, kde je uvedeno, že se
musí jednat o poplatníka, který je daňovým rezidentem České republiky (odst. 7), nebo není daňovým
rezidentem České republiky, ale je daňovým rezidentem členského státu Evropské unie nebo státu
tvořícího Evropský hospodářský prostor (odst. 8). Zároveň se také v
§ 36 odst. 7 a
8 zákona upřesnilo, že se musí jednat o „všechny
příjmy“.
Je však nutné připomenout, že se jedná o právo poplatníka, nikoliv povinnost, a to z
důvodu, že srážkovou daní je daňová povinnost vyrovnána. Pokud se však poplatník rozhodne podat
daňové přiznání a zahrnout příjmy plynoucí z dohody o provedení práce, u kterých bylo zdaněno daní
vybíranou srážkou (§ 6 odst. 4 zákona) do
celoročního základu daně v rámci daňového přiznání a měl v průběhu roku uzavřeno více takovýchto
dohod o provedení práce, pak je nutné od všech plátců daně si vyžádat Potvrzení o zdanitelných
příjmech ze závislé činnosti plynoucích na základě dohod o provedení práce podle
§ 6 odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z
příjmů, ve znění pozdějších předpisů a o sražené dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně
(tiskopis MFin 5460/A vzor č. 2) a zahrnout do daňového přiznání všechny příjmy z těchto dohod a
doložit uvedeným potvrzením.
V případě, že poplatník využije možnosti ustanovení
§ 38k odst. 7 zákona, tzn. dodatečný podpis
Prohlášení k dani, pak plátce daně postupuje následovně:
Co se týče samotného ročního zúčtování záloh, správného vyplnění Vyúčtování daně vybírané
srážkou podle zvláštní sazby z příjmů fyzických osob a Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti
za příslušné zdaňovací období, pak v souvislosti s „překlopením“ daně vybírané srážkou podle
zvláštní sazby daně v souvislosti s dodatečným podpisem Prohlášení k dani v rámci žádosti o roční
zúčtování záloh na daň zálohovou, tzn. zároveň i zohlednění a přiřazení příjmů, ze kterých bylo
sraženo srážkovou daní do celoročního základu daně – pak příjmy z dohod o provedení práce (kde
nebylo podepsáno Prohlášení k dani) a z nich sražená daň bude u plátce daně použita pro účely
celoročního výpočtu daně (v praxi se však jedná pouze o přičtení těchto příjmů k příjmům z nichž
byla sražena záloha na daň, a taktéž toto bude učiněno u srážky tzn. sražená daň se přičte ke
sraženým zálohám a uplatní se základní sleva na dani na poplatníka). Co se týče samotného výpočtu
daně u plátce daně a následného vyplnění vyúčtování, zde dochází k nejčastějším problémům a chybám
ze strany plátce daně z důvodu, že plátce se domnívá, že tímto „překlopením“ dochází ke vzniku
přeplatku na dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně u FÚ, který bude následně převeden na
účet zálohové daně u FÚ na základě žádosti plátce daně. Avšak tak tomu není. Pro plátce daně
„překlopením“ srážkové daně do ročního zúčtování nevzniká žádná komplikace při výpočtu daně (
de
facto
se jedná o „fiktivní přepočet“), tzn. plátce daně neprovádí v této souvislosti přepočet záloh,
žádné opravy na dani (ani na zálohách na daň), ale ani žádné jiné změny (opravy) v obou tiskopisech
vyúčtování – a to z důvodu, že tak jak bylo sraženo původně, tak bylo sraženo z pohledu plátce daně
správně a v souladu se zákonem. Z tohoto důvodu taktéž plátce daně nežádá správce daně o vrácení
přeplatku na dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně, protože z důvodu dodatečného podpisu
Prohlášení k dani (žádný přeplatek na dani u FÚ nevznikl), ani nežádá o převedení těchto prostředků
na zálohovou daň (zde taktéž není žádný nedoplatek z tohoto titulu). Taktéž údaje do jednotlivých
vyúčtování (vyúčtování zálohové daně a vyúčtování srážkové daně) se uvádí tak, jak bylo v průběhu
roku sraženo (tzn. nevzniká rozdíl mezi sloupci 1 a 2 ve vyúčtováních), pouze do Vyúčtování daně
vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně z příjmů fyzických osob tuto skutečnost plátce daně
vyznačí ve sl. 6 (částka, k níž se váže dodatečný podpis Prohlášení k dani). Při správném postupu
samozřejmě ani nevzniká plátci daně nebezpečí, že mu správcem daně bude předepsán platebním výměrem
úrok z prodlení na zálohové dani, protože k žádné prodlevě v platbách nedošlo. Daň v průběhu roku,
tak jak měla být sražena, tak byla i řádně odvedena a na správný účet.Závěrem je nutné připomenou (z důvodu chybovosti v elektronické formě), že při výběru zda
se jedná o Vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně z příjmů fyzických/právnických
osob, je rozhodující
„komu byla daň sražena“
– zda právnické či fyzické osobě. Např. pokud
plátce daně (právnická osoba) podává vyúčtování srážkové daně pouze z titulu sražené daně z dohod o
provedení práce, tak vyplňuje „Vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně z
příjmů fyzických osob“.
Tato skutečnost je uvedena i v pokynech k vyúčtování na str.
1.Jsem zaměstnavatel, v souvislosti se změnami provedenými u daňového zvýhodnění od roku 2015
bych rád věděl (z důvodu různých výkladů), jak správně postupovat u zaměstnavatele v případech, kdy
poplatník uplatňuje daňové zvýhodnění na dítě, které bylo svěřeno do střídavé péče? Má být zachována
stejná výše daňového zvýhodnění u matky i otce, když např. každý z rodičů má dítě ve společně
hospodařící domácnosti půl roku? Popřípadě je možné i v tomto případě, aby si daňové zvýhodnění
uplatnil pouze jeden z rodičů, přestože v rozsudku je to uvedeno jinak?
ODPOVĚĎ
Pro správné posouzení nároku na daňové zvýhodnění je nutné připomenout, co se rozumí
společně hospodařící domácností. Společně hospodařící domácnost je definována pro účely daní z
příjmů v ustanovení § 21e zákona č. 586/1992 Sb.,
o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), kde je uvedeno, že „
společně
hospodařící domácností se pro účely daní z příjmů rozumí společenství fyzických osob, které spolu
trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby“
. Od zdaňovacího období 2015
poplatníkovi, jak bylo uvedeno v dotazu, náleží daňové zvýhodnění na jím vyživované dítě (děti) v
diferenciované výši podle toho, kolik vyživovaných dětí, které splňují podmínky
§ 35c odst. 6 zákona, žije s ním ve společně
hospodařící domácnosti. V § 35c odst. 1 zákona
je uvedeno, že je-li v jedné společně hospodařící domácnosti vyživováno poplatníkem více dětí,
posuzují se pro účely daňového zvýhodnění dohromady. V praxi tedy může nastat situace, že jeden
rodič bude mít ve společně hospodařící domácnosti např. dvě vyživované děti a druhý rodič např.
čtyři. Pak tedy nelze vyloučit, že v případě dítěte svěřeného soudem do střídavé péče obou rodičů
bude v průběhu jednoho kalendářního roku uplatňováno na toto dítě daňové zvýhodnění v různých
výších, a to z důvodu, že dítě žije ve společně hospodařící domácnosti u dvou různých poplatníků a
je na vůli poplatníka, jaké stanoví pořadí vyživovaných dětí pro účely „výše daňového
zvýhodnění“.Vzhledem ke složitosti celé problematiky, je daňové zvýhodnění u nezletilých dětí ve
střídavé péči řešeno v Pokynu GFŘ D-22 k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení
zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění
pozdějších předpisů, kde je u § 38l odst. 3
zákona uvedeno (tento výklad byl i součástí předcházejících pokynů):
„I v případě svěření dítěte
do střídavé výchovy obou rodičů na základě rozhodnutí soudu je z hlediska uplatnění daňového
zvýhodnění rozhodující, se kterým z rodičů nezletilé dítě žije ve společně hospodařící domácnosti.
Nerozhoduje tedy, jakým způsobem se oba výchovně způsobilí rodiče o péči o dítě v pravidelných
časových intervalech střídají. Přitom rozhodnutím soudu o svěření dítěte do střídavé výchovy obou
rodičů není rozhodnuto o tom, se kterým z rodičů bude žít dítě trvale ve společně hospodařící
domácnosti. Příslušnost ke společně hospodařící domácnosti u nezletilých dětí stanoví dohoda rodičů,
jinak by musel o této skutečnosti rozhodnout soud. Osoba (i dítě) může být ale příslušníkem pouze
jedné společně hospodařící domácnosti. To znamená, že daňové zvýhodnění na dítě svěřené do střídavé
výchovy obou rodičů může uplatňovat každý z rodičů ve zdaňovacím období pouze po dobu, ve které je
dítě příslušníkem jeho společně hospodařící domácnosti, tj. po několik kalendářních měsíců. Dále je
v pokynu uvedena i odpověď na druhou část dotazu, a to, že
u dítěte, které je svěřeno soudem do
střídavé výchovy obou rodičů, nelze ale vyloučit ani dohodu rodičů, že toto dítě bude žít nadále ve
společně hospodařící domácnosti jen s jedním z nich, tzn. bez ohledu na rozhodnutí soudu o střídavé
výchově obou rodičů.
Za těchto okolností bude pak daňové zvýhodnění uplatňovat po celé zdaňovací
období jen jeden rodič a druhému z rodičů daňové zvýhodnění náležet nebude. Rovněž v případě
střídavého uplatňování daňového zvýhodnění na dítě musí mezi rodiči existovat shoda, aby nedocházelo
ke dvojímu uplatňování daňové úlevy. Jestliže se rodiče na způsobu uplatnění daňového zvýhodnění na
dítě svěřené do střídavé výchovy nedohodnou, nelze než doporučit, aby si jej uplatnili až po
uplynutí zdaňovacího období ve svých daňových přiznáních u správce daně.Skutečnost, že dítě žije s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti, prokazuje zaměstnanec
u zaměstnavatele svým čestným prohlášením na tiskopisu Prohlášení k dani. Jedná-li se o dítě svěřené
do střídavé výchovy obou rodičů, nebo v případě nesezdaných rodičů při absenci podrobnější úpravy v
zákoně lze doporučit, aby zaměstnanec doložil, že druhý z rodičů daňové zvýhodnění na dané dítě ve
zdaňovacím období neuplatňuje, resp. že je uplatňuje, ale jen po určitou dobu (např. jeho čestným
prohlášením), a je-li tento druhý z rodičů zaměstnán, také potvrzením jeho zaměstnavatele.“