Dotazy a odpovědi: Závislá činnost

Vzhledem k tomu, že poplatník neměl u plátce daně podepsané Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (dále jen „Prohlášení k dani“), plátce daně při srážce postupoval podle § 6 odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), kde je uvedeno, že příjmy zúčtované nebo vyplacené plátcem daně jsou samostatným základem daně pro zdanění daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně, jedná-li se o příjmy podle odstavce 1 plynoucí na základě dohody o provedení práce, jejichž úhrnná výše u téhož plátce daně nepřesáhne za kalendářní měsíc částku 10 000 Kč, a zaměstnanec u tohoto plátce daně nepodepsal prohlášení k dani podle § 38k odst. 4, 5 nebo 7 anebo nevyužije-li postup podle § 36 odst. 7 nebo odst. 8.

To znamená, že pokud poplatník nepodepsal v průběhu roku (při sjednání dohody v zákonné lhůtě) u plátce daně Prohlášení k dani, má možnost ještě učinit tak dodatečně podle § 38k odst. 7 zákona v termínu do 15. 2. roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období, a to u posledního zaměstnavatele v kalendářním roce (ze kterého poplatníkovi plynou příjmy ze závislé činnosti), a to v rámci žádosti o roční zúčtování záloh (za předpokladu, že na stejné období nemá podepsané Prohlášení k dani u jiného plátce daně) a může uplatnit dodatečně např. základní slevu na poplatníka podle § 35ba odst. 1 písm. a) zákona. Je však nutné zdůraznit, že tuto možnost lze využít pouze v případech, kdy se jedná „o příjmy plynoucí od téhož plátce daně“ a poplatník nemá povinnost podat daňové přiznání podle § 38g zákona.

Další možnost je, že poplatník zahrne příjmy z dohod o provedení práce, u kterých bylo v souladu s § 6 odst. 4 zákona použito zdanění srážkou podle zvláštní sazby daně do celoročního základu daně v rámci daňového přiznání. Tato možnost je již od zdaňovacího období 2014. U zdaňovacího období 2015 však dochází ke zúžení okruhu poplatníků, kteří tuto možnost mohou využít, viz § 36 odst. 7 a odst. 8, kde je uvedeno, že se musí jednat o poplatníka, který je daňovým rezidentem České republiky (odst. 7), nebo není daňovým rezidentem České republiky, ale je daňovým rezidentem členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor (odst. 8). Zároveň se také v § 36 odst. 7 a 8 zákona upřesnilo, že se musí jednat o „všechny příjmy“.

Je však nutné připomenout, že se jedná o právo poplatníka, nikoliv povinnost, a to z důvodu, že srážkovou daní je daňová povinnost vyrovnána. Pokud se však poplatník rozhodne podat daňové přiznání a zahrnout příjmy plynoucí z dohody o provedení práce, u kterých bylo zdaněno daní vybíranou srážkou (§ 6 odst. 4 zákona) do celoročního základu daně v rámci daňového přiznání a měl v průběhu roku uzavřeno více takovýchto dohod o provedení práce, pak je nutné od všech plátců daně si vyžádat Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti plynoucích na základě dohod o provedení práce podle § 6 odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů a o sražené dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně (tiskopis MFin 5460/A vzor č. 2) a zahrnout do daňového přiznání všechny příjmy z těchto dohod a doložit uvedeným potvrzením.

Co se týče samotného ročního zúčtování záloh, správného vyplnění Vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby z příjmů fyzických osob a Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti za příslušné zdaňovací období, pak v souvislosti s „překlopením“ daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně v souvislosti s dodatečným podpisem Prohlášení k dani v rámci žádosti o roční zúčtování záloh na daň zálohovou, tzn. zároveň i zohlednění a přiřazení příjmů, ze kterých bylo sraženo srážkovou daní do celoročního základu daně – pak příjmy z dohod o provedení práce (kde nebylo podepsáno Prohlášení k dani) a z nich sražená daň bude u plátce daně použita pro účely celoročního výpočtu daně (v praxi se však jedná pouze o přičtení těchto příjmů k příjmům z nichž byla sražena záloha na daň, a taktéž toto bude učiněno u srážky tzn. sražená daň se přičte ke sraženým zálohám a uplatní se základní sleva na dani na poplatníka). Co se týče samotného výpočtu daně u plátce daně a následného vyplnění vyúčtování, zde dochází k nejčastějším problémům a chybám ze strany plátce daně z důvodu, že plátce se domnívá, že tímto „překlopením“ dochází ke vzniku přeplatku na dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně u FÚ, který bude následně převeden na účet zálohové daně u FÚ na základě žádosti plátce daně. Avšak tak tomu není. Pro plátce daně „překlopením“ srážkové daně do ročního zúčtování nevzniká žádná komplikace při výpočtu daně ( se jedná o „fiktivní přepočet“), tzn. plátce daně neprovádí v této souvislosti přepočet záloh, žádné opravy na dani (ani na zálohách na daň), ale ani žádné jiné změny (opravy) v obou tiskopisech vyúčtování – a to z důvodu, že tak jak bylo sraženo původně, tak bylo sraženo z pohledu plátce daně správně a v souladu se zákonem. Z tohoto důvodu taktéž plátce daně nežádá správce daně o vrácení přeplatku na dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně, protože z důvodu dodatečného podpisu Prohlášení k dani (žádný přeplatek na dani u FÚ nevznikl), ani nežádá o převedení těchto prostředků na zálohovou daň (zde taktéž není žádný nedoplatek z tohoto titulu). Taktéž údaje do jednotlivých vyúčtování (vyúčtování zálohové daně a vyúčtování srážkové daně) se uvádí tak, jak bylo v průběhu roku sraženo (tzn. nevzniká rozdíl mezi sloupci 1 a 2 ve vyúčtováních), pouze do Vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně z příjmů fyzických osob tuto skutečnost plátce daně vyznačí ve sl. 6 (částka, k níž se váže dodatečný podpis Prohlášení k dani). Při správném postupu samozřejmě ani nevzniká plátci daně nebezpečí, že mu správcem daně bude předepsán platebním výměrem úrok z prodlení na zálohové dani, protože k žádné prodlevě v platbách nedošlo. Daň v průběhu roku, tak jak měla být sražena, tak byla i řádně odvedena a na správný účet.

Závěrem je nutné připomenou (z důvodu chybovosti v elektronické formě), že při výběru zda se jedná o Vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně z příjmů fyzických/právnických osob, je rozhodující – zda právnické či fyzické osobě. Např. pokud plátce daně (právnická osoba) podává vyúčtování srážkové daně pouze z titulu sražené daně z dohod o provedení práce, tak vyplňuje „Tato skutečnost je uvedena i v pokynech k vyúčtování na str. 1.

Pro správné posouzení nároku na daňové zvýhodnění je nutné připomenout, co se rozumí společně hospodařící domácností. Společně hospodařící domácnost je definována pro účely daní z příjmů v ustanovení § 21e zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), kde je uvedeno, že „. Od zdaňovacího období 2015 poplatníkovi, jak bylo uvedeno v dotazu, náleží daňové zvýhodnění na jím vyživované dítě (děti) v diferenciované výši podle toho, kolik vyživovaných dětí, které splňují podmínky § 35c odst. 6 zákona, žije s ním ve společně hospodařící domácnosti. V § 35c odst. 1 zákona je uvedeno, že je-li v jedné společně hospodařící domácnosti vyživováno poplatníkem více dětí, posuzují se pro účely daňového zvýhodnění dohromady. V praxi tedy může nastat situace, že jeden rodič bude mít ve společně hospodařící domácnosti např. dvě vyživované děti a druhý rodič např. čtyři. Pak tedy nelze vyloučit, že v případě dítěte svěřeného soudem do střídavé péče obou rodičů bude v průběhu jednoho kalendářního roku uplatňováno na toto dítě daňové zvýhodnění v různých výších, a to z důvodu, že dítě žije ve společně hospodařící domácnosti u dvou různých poplatníků a je na vůli poplatníka, jaké stanoví pořadí vyživovaných dětí pro účely „výše daňového zvýhodnění“.

Vzhledem ke složitosti celé problematiky, je daňové zvýhodnění u nezletilých dětí ve střídavé péči řešeno v Pokynu GFŘ D-22 k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, kde je u § 38l odst. 3 zákona uvedeno (tento výklad byl i součástí předcházejících pokynů):