Zaměstnavatelé k plnění svých úkolů nebo k zabezpečování svých potřeb mohou uzavírat s fyzickými osobami dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr. Jedná se konkrétně o dohodu o provedení práce a dohodu o pracovní činnosti, které jsou vymezeny zákonem č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZP “), v Části třetí. Příjmy, které plynou na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, jsou zdaňovány jako příjmy ze závislé činnosti a v některých případech podléhají odvodům sociálního a zdravotního pojištění. Podívejme se nyní na vymezení těchto dohod a také na určitá omezení, která musí být respektována při jejich uzavírání.
Aspekty zaměstnávání na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr
Ing.
Milena
Otavová
Ph.D.
Dohoda o provedení práce
Dohoda o provedení práce (DPP) je obvykle uzavírána na provedení konkrétního pracovního úkolu. Tato dohoda je vymezena v § 75 ZP, na základě něhož může být uzavřena, pokud předpokládaný rozsah práce nepřesáhne 300 hodin pro jednoho zaměstnavatele v kalendářním roce. Do předpokládaného rozsahu práce se započítává také doba práce konané zaměstnancem pro zaměstnavatele v tomtéž kalendářním roce na základě jiné dohody o provedení práce. Mezi stejným zaměstnavatelem a zaměstnancem může být tedy sjednáno více DPP v jednom kalendářním roce (třeba i opakovaně), dohromady však rozsah práce nesmí přesáhnout 300 hodin. DPP může být uzavřena i na pracovní výkon, který trvá delší časový úsek, platí zde však již řečené, a sice počet odpracovaných hodin nesmí být vyšší než 300 hodin u jednoho zaměstnavatele. V dohodě o provedení práce musí být uvedena doba, na kterou se tato dohoda uzavírá. DPP musí být uzavřena písemně, přičemž jedno vyhotovení DPP obdrží od zaměstnavatele zaměstnanec.
Dohoda o pracovní činnosti
Podmínky pro uzavření dohody o pracovní činnosti (DPČ) vymezuje § 76 ZP. DPČ může zaměstnavatel se zaměstnancem uzavřít, i když předpokládaný rozsah práce přesahuje 300 hodin v kalendářním roce. I zde však existuje omezení, a sice že rozsah pracovní doby nesmí překročit v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby. DPČ je sjednávána obvykle na práce, které mají opakující se charakter (např. úklid). Dohoda musí být taktéž uzavřena písemně a musí obsahovat sjednané práce, odměnu za vykonanou práci a dobu, na kterou se uzavírá (doba určitá i neurčitá). Pokud není sjednán způsob zrušení DPČ, je možné ji zrušit dohodou smluvních stran ke sjednanému dni; jednostranně může být zrušena z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu s 15denní výpovědní dobou, která začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně. Okamžité zrušení dohody o pracovní činnosti může být však sjednáno jen pro případy, kdy je možné okamžitě zrušit pracovní poměr.
Rozdíly s ohledem na odvody sociálního a zdravotního pojištění
S ohledem na odvody sociálního a zdravotního pojištění lze obecně říci, že při srovnání uvedených typů dohod vychází lépe dohoda o provedení práce. V případě DPP není odváděno sociální ani zdravotní pojištění, pokud hodnota měsíčního příjmu je nižší nebo rovna 10 000 Kč. Při překročení uvedeného limitu již však měsíční příjem na základě DPP podléhá odvodům jak sociálního, tak zdravotního pojištění. U dohod o pracovní činnosti nejsou odvody sociálního a zdravotního pojištění realizovány v případě, pokud příjem nedosáhl 2 500 Kč za měsíc; v případě, že se příjem z DPČ rovná nebo převýší hranici 2 500 Kč, podléhá odvodům jak zdravotního, tak i sociálního pojištění. Při rozhodování, jaký typ dohody zvolit, je výše uvedené určitě zásadní.
V praxi se stává, že v některých případech má zaměstnanec u zaměstnavatele sjednáno více dohod o provedení práce. Pokud dojde k uvedené situaci, platí rozdílná pravidla pro stanovení vyměřovacího základu pro odvod sociálního a zdravotního pojištění. V tomto případě platí, že s ohledem na odvody sociálního pojištění se hodnota započitatelných příjmů ze všech uzavřených dohod sčítá, ale pro oblast zdravotního pojištění však ke sčítání příjmů nedochází, tj. každá dohoda se posuzuje samostatně. Uvedené pravidlo s ohledem na odvody sociálního a zdravotního pojištění platí i pro případ, kdy je uzavřeno více dohod o pracovní činnosti. V souvislosti se zdravotním pojištěním by skutečnost, že se příjmy z více uzavřených dohod u jednoho zaměstnavatele nesčítají a posuzuje se každá odděleně, mohla mít i negativní dopad. Ten by nastal v případě, že by se jednalo o zaměstnance, pro kterého platí minimální vyměřovací základ a byly by s ním u jednoho zaměstnavatele uzavřeny dvě či více DPČ, přičemž výše příjmů z jednotlivých dohod by nedosáhla minimálního vyměřovacího základu, tj. byly by nižší než 9 200 Kč. V tomto případě by platilo, že z jedné dohody musí být pojistné odvedeno alespoň z minimálního vyměřovacího základu a z druhé či dalších by následně byl odvod realizován s ohledem na skutečně dosažený příjem. Dále je nutno si uvědomit, že v případě, pokud je skutečný příjem zaměstnance nižší než minimální vyměřovací základ (tj. minimální mzda), je zaměstnanec, který podléhá odvodům z minimálního vyměřovacího základu, povinen doplatit zdravotní pojišťovně prostřednictvím svého zaměstnavatele pojistné ve výši 13,5% z rozdílu těchto základů. To znamená, že břemeno z titulu pojistného na zdravotní pojištění z rozdílu, který je stanoven mezi skutečným příjmem a minimálním vyměřovacím základem, nese zaměstnanec.
Příklad 1
Dohoda o provedení práce
Zaměstnanec má u svého zaměstnavatele podepsáno prohlášení k dani z příjmů, zároveň má sjednány v jednom měsíci u jednoho zaměstnavatele dvě dohody o provedení práce. Zúčtovaný příjem z jedné dohody představuje 6 000 Kč a z druhé dohody 5 000 Kč.
Řešení
S ohledem na odvody zdravotního pojištění nebude ani jeden z těchto příjmů považován za příjem ze zaměstnání, tj. nebude odváděno zdravotní pojištění. Ovšem z hlediska odvodů na sociální pojištění bude jako zdanitelný příjem chápán souhrn všech zúčtovaných příjmů za daný měsíc a protože přesáhl hodnotu 10 000 Kč, musí být realizován odvod na sociální pojištění.
I----------------------------------I------------------------I----------------------I I I DPP č. 1 I DPP č. 2 I I----------------------------------I------------------------I----------------------I I Příjem I 6 000 Kč I 5 000 Kč I I----------------------------------I------------------------I----------------------I I Vyměřovací základ ZP I 0 Kč I 0 Kč I I----------------------------------I------------------------I----------------------I I ZP zaměstnavatel I 0 Kč I 0 Kč I I----------------------------------I------------------------I----------------------I I ZP zaměstnanec I 0 Kč I 0 Kč I I----------------------------------I------------------------I----------------------I I Vyměřovací základ SP I 11 000 Kč I I----------------------------------I-----------------------------------------------I I SP zaměstnavatel I 2 750 Kč (1 500 + 1 250) I I----------------------------------I-----------------------------------------------I I SP zaměstnanec I 715 Kč (390 + 325) I I----------------------------------I-----------------------------------------------I I Základ daně I 7 500 + 6 250 = 13 750 zaokrouhleno 13 800 Kč I I----------------------------------I-----------------------------------------------I I Záloha na daň I 2 070 Kč I I----------------------------------I-----------------------------------------------I I Záloha po slevě I 2 070 - 2 070 = 0 Kč I I----------------------------------I-----------------------------------------------I I K výplatě I 10 285 Kč I I Příjem - SP - ZP - Záloha na daň I (6 000 + 5 000) - 715 - 0 - 0 = 10 285 Kč I I----------------------------------I-----------------------------------------------I
V případě, že by se jednalo o zaměstnance, kterému by z jiného titulu nebyla založena účast na zdravotním pojištění, musel by sám za sebe odvést pojistné jako osoba bez zdanitelných příjmů, tj. osoba, za kterou není po celý kalendářní měsíc plátcem pojistného ani zaměstnavatel, ani stát, ani pojištěnec sám není plátcem pojistného jako OSVČ (blíže bude o této problematice pojednáno v závěru tohoto příspěvku).
Příklad 2
Dohoda o pracovní činnosti
Zaměstnanec má sjednány v jednom měsíci u jednoho zaměstnavatele dvě dohody o pracovní činnosti. Zúčtovaný příjem z jedné dohody představuje 6 000 Kč a z druhé dohody 5 000 Kč. Zároveň se jedná o zaměstnance, který podepsal u zaměstnavatele prohlášení k dani z příjmů a zároveň pro něj platí minimální vyměřovací základ.
Řešení
S ohledem na odvody zdravotního i sociálního pojištění budou oba z těchto příjmů podléhat odvodům jak sociálního, tak zdravotního pojištění. Ovšem z hlediska odvodů na zdravotní pojištění bude situace složitější, protože dojde k tomu, že bude muset být z jedné z dohod odvedeno pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu, tj. z minimální mzdy - 8 500 Kč. Pro uvedené hovoří nesčítání příjmů, tj. posuzovaní každé dohody zvlášť.
I----------------------------------I------------------------------I---------------I I I DPČ č. 1 I DPČ č. 2 I I----------------------------------I------------------------------I---------------I I Příjem I 6 000 Kč I 5 000 Kč I I----------------------------------I------------------------------I---------------I I Vyměřovací základ ZP I 9 200 Kč I 5 000 Kč I I----------------------------------I------------------------------I---------------I I Vyměřovací základ SP I 6 000 Kč I 5 000 Kč I I----------------------------------I------------------------------I---------------I I SP zaměstnavatel I 1 500 Kč I 1 250 Kč I I----------------------------------I------------------------------I---------------I I SP zaměstnanec I 390 Kč I 325 Kč I I----------------------------------I------------------------------I---------------I I ZP zaměstnavatel I 540 Kč (ZP činí 828 Kč, z I 450 Kč I I I toho ale 288 Kč bude sraženo I I I I zaměstnanci) I I I----------------------------------I------------------------------I---------------I I ZP zaměstnanec I 671 Kč (383 Kč + 288) I 225 Kč I I----------------------------------I------------------------------I---------------I I Základ daně I 8 040 Kč I 6 700 Kč I I----------------------------------I------------------------------I---------------I I Základ daně I 8 040 + 6700 = 14 740 zaokrouhleno 14 800 Kč I I----------------------------------I----------------------------------------------I I Záloha na daň I 2 220 Kč I I----------------------------------I----------------------------------------------I I Záloha po slevě I 2 220 - 2 070 = 150 Kč I I----------------------------------I----------------------------------------------I I K výplatě I 9 239 Kč I I Příjem - SP - ZP - Záloha na daň I (6 000 + 5 000) - (390 + 325) - (671 + 225) I I I - 150 = 9 239 Kč I I----------------------------------I----------------------------------------------I
Zdaňování příjmů z dohod o provedení práce
S ohledem na zdaňování příjmů je důležité, zda poplatník podepsal u svého zaměstnavatele prohlášení k dani z příjmů fyzických osob. Na základě toho mohou být u zdanění dohod o provedení práce uplatněny dva daňové režimy, a to:
1)
Zdanění příjmů tzv. srážkovou daní ve výši 15% (§ 6 odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „ZDP“) ze samostatného základu daně (zaokrouhlujeme na celé koruny směrem dolů), pokud poplatník nepodepsal prohlášení k dani z příjmů fyzických osob a jeho příjem z dohody o provedení práce nepřevýšil 10 000 Kč za kalendářní měsíc.
2)
Zdanění příjmů, kdy je uplatněna záloha na daň:
a)
Pokud poplatník podepsal prohlášení k dani, pak bez ohledu na výši dosaženého příjmu bude zdanění realizováno v souladu s ustanovením § 38h ZDP, tj. prostřednictvím zálohy. Záloha ze základu pro výpočet zálohy zaokrouhleného na celé stokoruny nahoru činí 15% ze základu daně. Dále, pokud má poplatník u svého zaměstnavatele podepsáno prohlášení k dani z příjmů fyzických osob, znamená to pro něho, že mu bude snížena záloha na daň o hodnotu měsíčních slev na dani a případně o hodnotu měsíčního daňového zvýhodnění.
b)
Pokud poplatník nepodepsal prohlášení k dani a příjem na základě dohody o provedení práce je vyšší než 10 000 Kč, pak je taktéž uplatněna záloha na daň ve výši 15% ze základu daně (základ daně zaokrouhlujeme na celé stokoruny nahoru).
Pokud je provedeno zdanění podle režimu 1, tj. srážkovou daní, nemusíme tuto mzdu už uvádět ani v ročním zúčtování daně ani v daňovém přiznání. Daň sráží jednorázově zaměstnavatel a je povinen odvést ji nejpozději do konce následujícího kalendářního měsíce po dni, kdy byl povinen srážku provést. Daňová povinnost je tak považována za splněnou. Počínaje rokem 2014 je možné využít ustanovení § 36 odst. 7 ZDP, na základě něhož je možné zahrnout i tyto příjmy do daňového přiznání a následně započíst daň sraženou z těchto příjmů na celkovou daň daného poplatníka. Uvedená možnost je určitě příjemnou změnou pro některé poplatníky. Jedná se např. o ty, kteří nemají dostatečně velký základ daně, aby uplatnili slevy na dani nebo případně nezdanitelné části základu daně. Obdobně lze postupovat i rámci ročního zúčtování daně provedeného zaměstnavatelem. V tomto případě je však nutným předpokladem, že poplatník požádá svého zaměstnavatele o roční zúčtování daně, a také splní podmínku, že dodatečně podepíše prohlášení k dani z příjmů. Tato možnost byla v platnosti i v předchozích letech.
Jestliže je provedeno zdanění pomocí režimu 2, zaměstnavatel ze mzdy odvede zálohu na daň. V tomto případě příjem bude na konci roku zúčtován v ročním zúčtování daně, které provede zaměstnavatel, nebo na základě poplatníkem podaného daňového přiznání. V případě, že poplatník nebude mít povinnost podat daňové přiznání a svého zaměstnavatele nepožádá o roční zúčtování daně, bude jeho daňová povinnost vyrovnána.
Zdaňování příjmů z dohod o pracovní činnosti
V souvislosti se zdaněním odměn z dohod o pracovní činnosti je nutno konstatovat, že od roku 2014 došlo k podstatné změně. Do konce roku 2013 příjmy s odměnou do 5 000 Kč včetně za kalendářní měsíc, pokud poplatník nepodepsal prohlášení k dani z příjmů fyzických osob, podlehly zdanění v rámci samostatného základu daně, tj. srážkovou daní. Počínaje rokem 2014 jsou všechny příjmy bez ohledu na jejich výši dosažené na základě dohody o pracovní činnosti zdaněny zálohovou daní, a to ve výši 15%. Pro způsob zdanění zde nemá vliv ani to, zda poplatník podepsal či nepodepsal prohlášení k dani z příjmů fyzických osob. V případě, že by měl poplatník podepsáno prohlášení k dani, znamenalo by to pro něj, že mu bude zaměstnavatel v rámci měsíčních zúčtování snižovat takto vypočtenou zálohu na daň o hodnotu slev na dani, případně daňového zvýhodnění. Jelikož příjmy z dohod o pracovní činnosti jsou vždy zdaněny způsobem, kdy v rámci měsíčního zúčtování je vypočtená daň v podobě zálohy, dochází po skončení zdaňovacího období k jejich zúčtování buď na základě ročního zúčtování daně, které provádí zaměstnavatel, nebo tyto příjmy budou zahrnuty do daňového přiznání daného poplatníka. I zde platí, že v případě, že poplatník nebude mít povinnost z nějakého důvodu podat daňové přiznání a svého zaměstnavatele nepožádá o roční zúčtování daně, bude jeho daňová povinnost považována za vyrovnanou. Pro úplnost je zapotřebí doplnit, že v případě, že má zaměstnanec v některém z měsíců souběžně dva nebo více příjmů zdaněných zálohovou daní, je jeho povinností podat daňové přiznání. Uvedené vyplývá z ustanovení § 38g ZDP.
Pro názornost budou nyní uvedeny příklady, kde bude provedeno zdanění při uplatnění obou výše uvedených režimů a také s ohledem na odvody sociálního a zdravotního pojištění:
Příklad 3
Pan XXX provedl práce pro zaměstnavatele, u kterého neměl podepsáno prohlášení k dani, odměna byla sjednána ve výši 4 600 Kč za měsíc. Zároveň se jedná o poplatníka, pro kterého neplatí minimální vyměřovací základ s ohledem na zdravotní pojištění. Proveďte zdanění, jestliže: a) byl zaměstnán na základě dohody o provedení práce, b) byl zaměstnán na základě dohody o pracovní činnosti.
Řešení
V obou případech platí, že nebylo podepsáno prohlášení k dani z příjmů fyzických osob.
Ad a)
DPP V případě, kdy bude příjem plynout na základě DPP, bude zdaňován pomocí srážkové daně. Pokud by ale měl zaměstnanec podepsáno prohlášení k dani, byl by příjem zdaňován zálohově.
Příjem (hrubá mzda) = Základ daně 4 600 Kč
Daň 15% (srážková) 690 Kč
K výplatě (Příjem - srážková daň) 3 910 Kč
Ad b)
DPČ V případě, kdy bude příjem plynout na základě DPČ, bude daň nabývat vždy podobu zálohové daně. Protože příjem dosáhl hranice 2 500 Kč, bude také podléhat odvodům sociálního a zdravotního pojištění. Základem daně bude příjem (hrubá mzda) navýšený o sociální a zdravotní pojištění, které hradí zaměstnavatel za své zaměstnance, tj. 25% sociální pojištění a 9% zdravotní pojištění.
Příjem (hrubá mzda) 4 600 Kč
Sociální pojištění (25%) 1 150 Kč
Zdravotní pojištění (9%) 414 Kč
Základ daně 6 164 Kč zaokr. 6 200 Kč
Daň 15% (zálohová) 930 Kč
Sociální pojištění (6,5%) 299 Kč
Zdravotní pojištění (4,5%) 207 Kč
K výplatě (Příjem - SP 6,5% - ZP 4,5% - záloha na daň) 3 164 Kč
Zaměstnavatel by musel odvést ještě pojistné za zaměstnance nad rámec hrubých mezd ve výši 1 150 Kč z titulu sociálního pojištění (25%) a 414 Kč z titulu pojištění zdravotního (9%). Celkové osobní náklady na zaměstnance činí v případě DPP 4 600 Kč, přičemž zaměstnanec následně obdrží od zaměstnavatele 3 910 Kč, v případě DPČ osobní náklady činí 6 164 Kč, přičemž zaměstnanec obdrží 3 164 Kč jako svou čistou mzdu.
Příklad 4
Pan YYY pracuje u zaměstnavatele, u kterého nemá podepsáno prohlášení k dani. Jeho měsíční příjem činí 11 000 Kč.
Proveďte zdanění, jestliže byl pan YYY: a) zaměstnán na základě dohody o provedení práce, b) zaměstnán na základě dohody o pracovní činnosti.
Řešení
V této souvislosti platí, že zdanění v obou případech a) i b) bude naprosto stejné. V obou případech podlehne příjem odvodům sociálního a zdravotního pojištění. Vypočtená daň bude v podobě zálohové daně.
Příjem (hrubá mzda) 11 000 Kč
Sociální pojištění (25%) 2 750 Kč
Zdravotní pojištění (9%) 990 Kč
Základ daně 14 740 Kč zaokr. 14 800 Kč
Daň 15% (zálohová) 2 220 Kč
Sociální pojištění (6,5%) 715 Kč
Zdravotní pojištění (4,5%) 495 Kč
K výplatě (Příjem - SP 6,5% - ZP 4,5% - záloha na daň) 7 570 Kč
Poznámka: Pokud by pan YYY měl podepsáno prohlášení k dani u svého zaměstnavatele, bylo by zdanění stejné (taktéž by se jednalo o zálohovou daň), pan YYY by ale mohl u tohoto zaměstnavatele uplatňovat slevy na dani, případně daňové zvýhodnění. V případě, že bychom předpokládali, že bude uplatňovat pouze slevu na poplatníka, byla by výše jeho zálohy v souvislosti se zadáním příkladu č. 4 ve výši 150 Kč (2 220 – 2 070), následně by čistá mzda představovala 9 640 Kč.
Zaměstnávání studentů
Uvedené dohody jsou často využívány v souvislosti se zaměstnáváním studentů, kteří si příležitostně přivydělávají při studiu. Nejvyužívanější je opět dohoda o provedení práce, kde, jak už bylo řečeno, hlavní výhodou je, že z ní není do výše 10 000 Kč včetně odváděno sociální a zdravotní pojištění. V této souvislosti je vhodné upozornit na fakt, že student může i při zaměstnání na základě DPP i DPČ podepsat prohlášení poplatníka k dani z příjmů (pokud již nemá u jiného zaměstnavatele toto prohlášení podepsáno). Jako student pak může uplatňovat slevy na dani v podobě slevy na poplatníka (2 070 Kč měsíčně) a na studenta (335 Kč měsíčně) za měsíc.
Roční slevu na poplatníka a studenta (i když jeho zaměstnání trvalo třeba pouze 2 měsíce v průběhu prázdnin) pak může uplatnit:
-
ve svém daňovém přiznání po skončení roku,
-
nebo prostřednictvím zaměstnavatele, kterého požádá o roční zúčtování daně, a to nejpozději do 15. února následujícího roku po ukončení zdaňovacího období, ve kterém byly příjmy dosaženy.
Příklad 5
Poplatník (student) ZZZ byl ve zdaňovacím období zaměstnán pouze v měsíci srpnu na základě dohody o provedení práce, u zaměstnavatele podepsal prohlášení k dani. Jeho příjem činil 28 000 Kč.
Řešení
Příjem (hrubá mzda) 28 000 Kč
Sociální pojištění (25%) 7 000 Kč
Zdravotní pojištění (9%) 2 520 Kč
Základ daně 37 520 Kč zaokr. 37 600 Kč
Daň 15% (zálohová) 5 640 Kč
Sleva na poplatníka (měsíční) 2 070 Kč
Sleva na studenta (měsíční) 335 Kč
Daň po uplatnění slev 3 235 Kč
Sociální pojištění (6,5%) 1 820 Kč
Zdravotní pojištění (4,5%) 1 260 Kč
K výplatě (Příjem - SP 6,5% - ZP 4,5% - záloha na daň) 21 685 Kč
Po skončení zdaňovacího období může student požádat svého zaměstnavatele o roční zúčtování záloh na daň nebo může podat daňové přiznání. Zaplacená záloha na daň ve výši 3 235 Kč, kterou za něj odvedl zaměstnavatel, by mu byla poté v plné výši vrácena, ať již na základě ročního zúčtování nebo podaného daňového přiznání. Má totiž nárok na uplatnění slevy na poplatníka v plné roční výši, tj. 24 840 Kč a taktéž může v plné výši uplatnit slevu na studenta, ta činí 4 020 Kč, tj. celkově 28 860 Kč, přičemž za měsíc srpen vyčerpal slevy ve výši 1/12, tedy pouze ve výši 2 405 Kč. V souvislosti s uplatňováním ročních slev je však v tomto případě zapotřebí upozornit na skutečnost, že slevy dle § 35 ba mohou být uplatněny pouze do výše daňové povinnosti daného poplatníka.
Na závěr je zapotřebí v souvislosti s dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr upozornit na skutečnost, že v případě, že má poplatník v daném měsíci pouze příjmy z dohod, které pro účely zdravotního pojištění nezaloží účast na pojištění, tj. v případě DPP s odměnou do 10 000 Kč včetně a v případě DPČ s odměnou do 2 500 Kč, je nutno zdravotní pojištění odvést jako osoba bez zdanitelných příjmů. Za takovou osobu je považován ten, za kterého není po celý kalendářní měsíc plátcem pojistného ani zaměstnavatel, ani stát, ani pojištěnec sám není plátcem pojistného jako OSVČ. Osoba bez zdanitelných příjmů je pak povinna platit měsíční pojistné ve výši 13,5% z vyměřovacího základu, který odpovídá platné minimální mzdě, tj. pojistné ve výši 1 242 Kč (9 200 x 0,135). Jak už bylo řečeno, uvedené neplatí pro ty, za které platí zdravotní pojištění stát. Nejčastěji se jedná o nezaopatřené děti, poživatele starobních, invalidních, vdovských, vdoveckých a sirotčích důchodů, dále pokud pobírá daná osoba příspěvek v mateřství či rodičovský příspěvek, také v případě, že se jedná o uchazeče o zaměstnání, pokud je v evidenci úřadu práce, apod.